Téma:

Před zazimováním jsem zkontroloval kaktusy seřezané před rokem v létě (viz příspěvky v tématu přesazování).
Takto seřezaný gruson před rokem:




a takto vypadají kořeny nyní:





odstranil jsem červenohnědé kořeny, ale jinak myslím že dobrý

Problém je ale s F. histrix (nejspíš), ani po roce není jediný kořínek.



Nemáte někdo nějaký fígl. Vím, že feráky ve vyšším věku obtížně zakořeňují, ale třeba mi někdo poradí. Loni jsem zkoušel podmisku s vodou pod prázdný květináč, letos zase substrát s občasnou zálivkou a rosením. Vytlačil pár nových trnů, není ani seschlý, ale kořeny ne a ne .

Podle obrázku ty kytky byly pěstovány nebo přesázeny do nevyhovujícího,komerčního substrátu s velkým podílem rašeliny či jiné humozní složky, to astrophytům nesvědčí a to je výsledek. Sice nějak rostou, ale kořeny žádné, většinou je časem ztratí,chvíli čučí a nerostou, pak v příhodných podmínkách hodí rychle nové, po zálivce se napijí a tak to jde pořád dokola. Tak si dobře zapamatuj, kdo Ti to prodal, abys náhodou za rok dva tam znovu nekupoval.
Ty suché, černé kořeny olámej,dostaneš se na žlutou,zdravou tkáň,pak je dej do květináče bez substrátu a nech je tam,dokud nehodí čekací kořeny.Pak je zasaď a pozvolnou zálivku."Čekáče vyběhnou" lépe z takto "upravených" kořenů než z rovného řezu nožem či nůžkami.

K těm G. cardenáskám - pokud bys to chtěl vyzkoušet, tak by stálo za to 2 říznout a 2 nechat tak, mít hlubší květináček přece není problém.

peri napsal: Poslyš, takové rostliny bych s díky vrátil "pěstiteli" .

Bohužel jsem byl tak naivní, že jsem poslal peníze předem, věříc, že vážený pěstitel za to stojí

ty kytky zrovna laciné nebyly, z 18 rostlin měly 4 jen pahýly a to všechno za 1300 kaček. Všechno kulturní bez lokalit. Snad se vztopoří, mají jen dost málo času. Konkretizovat veřejně nechci, snad jen privátně. S kvalitou rostlin od Henraho, Stanlyho, Hájka, Chvastka apod. to nemělo nic společného.

Poslyš, takové rostliny bych s díky vrátil "pěstiteli" .

Petr Z. napsal: Nazdar,

ty kaktusy jsou prakticky bez kořenů a tak nemá smysl čekat na jaro. Kytky se ti nenapijí, čekáním nic nezískáš.Osobně bych tedy postupoval následujícím způsobem hned:

1) očistil, ořezal a ostříhal bych kořeny tak, jak je na obrázku (té vlnatky si nevšímej...). Nic bych neřezal (myslím tím třeba ten krček až na tělo rostliny), IMHO to není potřeba

2) pokud bych měl doma stimulátor hned bych je tím poprášil (dokud nemají zaschlé rány, dle mě z toho moc šťávy nepoteče, spíš žádná...). Pokud stimulátor nemáš nekupoval bych ho kvůli tomuhle. Kytky jsou mladé, dle mě zakoření snadno samy.

3) posadil bych je na sklenici s vodou, voda se rostliny nebude dotýkat a posadil bych to na stinné a ne příliš horké místo. U mě kuchyňská linka

4) a čekal na čekací kořeny. (Vodu pravidelně měníš, občas můžeš tělo rostliny porosit)

5) a pak standardním způsobem zasadil a nebál bych se to udělat klidně v prosinci, není to standardní, ale nemyslím si, že to těm kytkám ublíží. A až se ti v temeni objeví první trny přestal bych to zalévat a čekal na jaro...
S tímhle asi nebudou místní kaktusáři souhlasit. Dle mě to ale fungovat bude. Tyhle kytky ti zakoření cca do dvou měsíců. A pak je "zazimuješ". Píšu to v uvozovkách, protože bych letošní zimu ty kytky nevrazil do studeného sklepa, ale nechal je vegetit buď na okenním parapetu nebo na té kuchyňské lince...pak se samozřejmě budeme bavit kam to okno máš otočené, kolik máš v obyváku stupňů, jak slunná a teplá bude letošní zima, ale to už si musíš ohlídat sám svým pěstitelských kaktusářským citem...

6) ale udělej to jak chceš, tohle je můj názor začátečníka, ne profíka

Petře děkuji za názor a radu, jdu na to

ahoj, dnešní pošta mě přinesla několik rostlin Astrophyt od nejmenovaného "pěstitele" a část rostlin má pouze pahýly. Když to říznu, budou mít ještě čas na zakořenění, nebo to mám raději nechat na jaro? Děkuji za reakce a rady.

Teda pokud nemusím neřežu a raději stočím do spirály. Teď že zrovna přesazuji tak jsem upřednostnil Gymnocalycium prochazkanum, které má dlouhé kořeny už od přírody. Kdysi jsem kořen zatočil a na obr. je vidět, že si to ten kluk šikovnej pamatuje a z dalším přesazováním je to mnohém snadnější.

Ale jo poradily Kdyby všichni napsali "ne, neblbni!" tak bych je nechal. Takže jsem šmiknul. Nevyzkušas nievieš. Uvidím co to udělá a příště už budu vědět Všem díky

Tak jsme ti dobře poradili, viď?

Dal bych je vsechny 4 do 10ky kvetinace a 3 , 4 roky nechal. Az je budes potom roszazovat a
zkratis ,zvladnou to bez problemu. Toť muj nazor.

Já jsem taky "zkracovač". Radši fiknu, než abych smotával. Problémy jsem s tím nikdy neměl.

Klidně bych je zkrátil

U tak malých cardenásek je řezání risk. Raději je zasaď jednotlivě do šestek. Na dno dej trochu drenáže, pak vlož dovnitř kořínek a snaž se jej spirálovitě zatočit, potom jej obsypej substrátem.

Určitě ne chovenes

Já ano, o třetinu k rozvětvení a vůbec bych se nebál. Ale nejsem gymnofil.

Zdravím. Zkrátili by jste kořínek? Porovnání se sedmičkou květnikem. Mají tak 10cm. Kdyby to byli rozvětvené kořínky, ani bych se neptal a šmiknul, ale je to hlavní kořen. Jsou to cardeneska jo 605. diky

Ahoj, mám asi 30ti letou roubovanou Epithelantu micromeris v.rufispina, jaké máte kdo zkušenosti ze spravokořením? Nerad bych o ní přišel. Děkuji za všechny reakce a zkušenosti.

Cecil napsal: Dávam to tieňa kým sa alkohol neodparí. Zatiaľ som žiadne fľaky nepozoroval. Striekal som feráky, mammillárie, coryphantu bumammu, gymná. Momentálne mám od nej pokoj, ale pripisujem to aj actare.

Přesně tak- a právě to " dávám to do stínu" může být klíčem pro případné popálení. Je dobré, pokud popisujeme jakoukoliv alternativní metodu, VŽDY POPSAT PŘESNÉ PODMÍNKY APLIKACE! Ty totiž ve valné většině mohou rozhodnout o úspěchu či totálním výbuchu.

Dávam to tieňa kým sa alkohol neodparí. Zatiaľ som žiadne fľaky nepozoroval. Striekal som feráky, mammillárie, coryphantu bumammu, gymná. Momentálne mám od nej pokoj, ale pripisujem to aj actare.

Trochu v tom uděláme pořádek. Bio Kill i Arpalit obsahují permethrin, jak správně napsal Štefan, Bio Kill je spray, tudíž koupel z toho asi nepůjde Bio Kill je bezpečný, samozřejmě popálit rostlinu jde i obyčejnou vodou, tudíž dodržovat všeobecné aplikační podmínky. S Arpalitem mám velice dobré zkušenosti hlavně při přesazování rostlin, celé kytky v tom vykoupu, stačí úplně deset minut. Co je důležité a na co se možná zapomíná- protože jde o kontakt, musí se účinná látka dostat naprosto všude, tudíž kořeny musí být perfektně očištěné, žádné zatvrdliny u kořenového krčku, jak velice často u dlouho nepřesazovaných rostlin bývá.Přesazovat kytky bez porušení substrátu si podle mého mínění může dovolit ten, kdo si je naprosto jist, že nemá v kořenové zóně škůdce. Pokud ale ano, je důkladná očista kořenů naprosto nezbytná. Jestliže se to neudělá, je veškerá práce zbytečná. Jak jsem již psal, i systémové přípravky mají svoje meze a pokud je sbírka více zaneřáděná, nemusí se ani s nimi dojít kýženého účinku. Proto přesazování já osobně považuji vždy za jedinečnou příležitost naprosté eradikace červců. Ještě zmínka k lihu- ano, je to dobrá alternativa, ale viděl jsem i rostliny dost poškozené , tak vždycky opatrně.

Štefan napsal:

Petr Z. napsal: ...
2) udělat si do kyblu "koupel" z biokillu a teplé vody, tak aby se v ní dala udržet v pohodě ruka, ale aby byla horká a do toho bych tu kytku na hodinu utopil ...

Bio-Kill je postřik připravený k přímé aplikaci, není určen k ředění vodou, takže tento postup určitě na účinnosti nepřidá, nehledě na možný vliv horké vody na stabilitu přípravku.

PetrZ...
Neměl si na mysli spíš šampon pro psy- Arpalit Neo?

Petr Z. napsal: ...
2) udělat si do kyblu "koupel" z biokillu a teplé vody, tak aby se v ní dala udržet v pohodě ruka, ale aby byla horká a do toho bych tu kytku na hodinu utopil ...

Bio-Kill je postřik připravený k přímé aplikaci, není určen k ředění vodou, takže tento postup určitě na účinnosti nepřidá, nehledě na možný vliv horké vody na stabilitu přípravku.

Na vlnatku som použil lieh, ktorý teraz predávajú ako dezinfekčný prostriedok proti korone. Postrek z rozprašovača sa mi zatiaľ javí ako mimoriadne účinný, bez toho, aby mal akýkoľvek dopad na rastlinu.

Peri, můžeš se trošku prosím vyjádřit k tomu přípravku Bio kill. Da se to použít jen na kořeny nebo i na nadzemní části? neublíží to nějak? Taky letos bojuji z vlnatkou a taky jak PetrZ hlavně na astrech. Ted to mám v plánu prolít mospilanem a pak se pustím do přesazování a určitě bych se tímto přípravkem rád ještě připojistil. Děkuji

Petr Z. napsal: Díky za článek. Upozornil mě na něho Peri loni asi měsíc před tím, než to začlo vycházet. Je to super série a četl jsem každý díl. Bohužel, jak jsem již psal, nedošlo mi, že Mospilan není kontaktní a nezvládne ty mrchy zabít když je tím postříkám....
To bylo u mě čisté nepochopení účinku (na vzdory faktu, že chápu rozdíl mezi kontaktním a systémovým účinkem) než to, že by mi Peri nedostatečně poradil nebo já nevěděl o této sérii
Prostě jsem si myslel, že Mospilan zvládne obojí

Aby nedošlo k nepochopení- Mospilan má kontaktní účinek, ale primárně se pro něj moc nehodí.

Ještě jedna moje zkušenost. Občas jsem v podobném případě použil obyčejný denaturovaný líh z drogérie, kterým jsem kořeny postříkal, nebo polil. Za mě můžu říct, že to žádné kytce neublížilo, na rozdíl od kořenovky, která to vesměs "nerozdejchala".
Ale třeba ještě někdo přidá své zkušenosti.

Petr Z. napsal: . . .Myslel jsem, že Mospilan to taky zvládne a že ty kontaktní přípravky mají rozdíl jen v tom, že nejsou systémové...no zjevně jsem to špatně pochopil. Díky!

Nejen z fóra je člověk živ (v přeneseném slova smyslu).
Přečti si tento článek www.incact.cz/index.php/2019/rijen-2019-210/334-skudci-choroby-ochrana-a-prevence-cast-1-sviluska a možná ti bude vše víc jasné. Je to první díl celého seriálu o chorobách a chemické ochraně, které Pavel s Honzou pro nás lailky napsali :Y: :Y: . Řekl bych, více než užitečné čtení.

Petr Z. napsal: Díky kluci. Mě spíš sere, že ani ťuk a pak se ta netrpělivost v mém případě znásobí a pak do mě cvrnkne Jirka a já bouchnu. Takže se omlouvám! Nejen Jirkovi, ale celému osazenstvu téhohle fora! Jste super parta, moc super věcí jsem se tu dočetl a stále dočítám. O super fotkách ani nemluvě...
Jsem z toho zoufalej a pak dělám blbá rozhodnutí...

Přemýšlel jsem i nad tím ořezat ty zbytky kořenů, které jsou dle mě stejně jen k tomu, aby chytly hnilobu a celou kytku zabily, zaprášit to stymulátorem a posadit na agro perlit, jak radí Míla Hájek, nebo teď bych zkusil ten "recept" od Doda. Ostatně, právě jsem po druhé dočetl vlákno o přesazování a v jeho samém záběru právě Jirka a Peri radí co s tím. Ořezat, stymulátor a čekat...
Asi to udělám jako Makku dle rad Jirky a Periho dle "receptu" od Doda do teramolu a toho Rhizoponu, nebo clonexu?

Abych nebyl pochopen špatně, nečekal jsem, jak vtipně napsal Jirka, že to za měsíc zvednu za temeno a ono to udrží květináč Ale ani jsem nečekal, že to neudělá řekněme od dubna, kdy to začlo valit poupata a nové trhy ani ťuk...

Dodo radí stimulátor Rhizopon. Co takhle clonex? Píše o něm P.P. v lednových novinách: link . Vypadá to zajímavě....Máte zkušenost?

Včera jsem se díval na mé seřezané staré kaktusy,o kterých jsem psal loni v létě v tématu o přesazování. Kromě A. myriostigma zatím nic nekoření. Feráky a gruson zatím ani špička kořínku. To jen aby ses tolik do řezání nehnal?. Pravda je,že se to tu někde o ferokaktusem psalo,že špatně koření.