Téma:

Teda, teď už nemám co smeknout. Je vidno, že i pod Plastem se dá udělat krásná kytka. Jestli by někomu takováto ,,nepodařenost,,vadila v jeho sbírce, může napsat, rád si pro jeho takovéto dojedu,je to blíž jak do jejich domoviny a přitom je stejně krásná. DĚKUJI.Tohle potěší.

Filip Jelínek napsal: No upřímně bych z toho měření až tak dalekosáhlý závěry nedělal. Ty polykarbonáty mají různou prostupnost a jsou taky různý výrobci s různou kvalitou... Projektově mají propustnost čirý jednokomůrkový obvykle 80%, sklo je na 90%. Já věřím, že to měření bylo ok, ale pouhá informace o výsledku toho moc nepoví, když o nastavení měření víme celkem nic moc.
Určitě by stálo za to provést takových měření víc, aby se z toho dal udělat nějakej závěr....

Jinak bych taky rád upozornil na to, aby nám pro jednu věc neutekla druhá podstatná a to zásadně a to odlesk, kterej je danej úhlem náklonu k slunci. Popravdě bych se spíš jak na propustnost zaměřil na to aby mělo to sklo/polykarboš dobrej sklon jak to řeší solární skleníky.
Ty právě řešej to aby se v době kdy je slunce nízko a je ho málo, šlo ke kytkám maximum světla.

Mrkněte se na kytky kerý tam má Jirka Musil v takovým zařízení. Je tady od něj halda fotek. Ty kytky vypadají suprově a to je pro mne jediný měřítko...

Další věc je jaký má množství světla vliv na otrnění, těch faktorů je víc, už se tu o tom psalo -> vítr, kolísání teplot....

I ty lichotníku

KAždopádně souhlasím s Filipem ten sklon bude asi hrát roli.
Tím že je to typ skleníku solár tak nejvíce jde slunce dovnitř právě v období, kdy je intenzita osvitu menší a naopak v letě to nejvíce rozbíjí .

Každopádně ty naše stěhovaný kytky nejsou zrovna zvědavý na přímý slunce alespoň ne ted z jara a PC je slušnej kompromis alespoň z jižní strany.
Ještě doplním že ve sklenku jsem vyměnil z severní strany za obyč plexík , není moc tuhej, takže je to třeba řešit zesílením konstrukce .

Tady jeden chudinka bez pořádného osvitu kvůli zastínění PC

NO přátelé, měl jsem tu možnost a viděl poměrně dost kytek pod sklem a rozhodně nebyly lepší, než pod polykarbonátem,jedno jak to kdo jmenuje, jestli Lexan, nebo Makrolon, či úplně jinak. Pod každým krytem, ať už se jedná o sklo, polykarbonát, nebo čirou oblohu se je to aby byly dobré výsledky nutné především naučit. Viděl jsem krásně vytrněné lobivie, Oreocereusy a pod pod hodně špinavým sklem a také kytky co bych je nechtěl ani zadara pod čistým.K dokonalosti kytky v našich podmínkách nevede jen jeden faktor, jak už jsem to psal jinde, je nutno najít míru a soulad mezi všemi ovlivňujícími prvky.I pod čirým sklem 3xměsíčně omývaným se daj udělat pěkný schoury. Já šel do polykarbonátu z jednoho jediného důvodu, že bych už nechtěl zažít tu pohromu a smutek, když to rozsekaj na maděru kroupy. Plast přeci jenom je odolnější a hlavně nedělá střepy, který to vše pod sebou doničí.Ve svým věku nemohu kvůli takovýmto příhodám začínat pořád znova. Taky bych chtěl mít už konečně alespoň pár hezkejch velkejch kytek a né jen blbý vzpomínky.

Propustnost světla. Pokud nemusí výrobce dodržet určitý předpis, tak je vždycky nadsazený. Stejně jeho měření (pokud je) bývá vždy za podmínek, které neodpovídají několika letům provozu (nebo, tak tam 5 % přihodíme). Vlasové trhliny apod. obecně stárnutí a to i u skla. Já naměřeným hodnotám celkem věřím. Zkoušejte v praxi a zveřejňujte zkušenosti, to je to co potřebujeme a ne to co uvádí různí výrobci.

Taky si myslím, že se to moc přeceňuje.
Já pěstoval donedávna pod proplétanou fólií, která má jistě menší propustnost světla i než ten PC a nemůžu říct, že by moje rostliny byly nějak řídce otrněné.
Vždycky to asi půjde ruku v ruce se zálivkou, teplem - tedy větráním a hnojením.
Když to celý rok nezalejete, tak přestože to máte pod černou plachtou, budou vypadat jako importy.
Proč to asi vytrňuje nejlíp na podzim, kdy už to moc světla nemá, je chladno a nezaléváme?
Berte to prosím jako nadsázku.

No upřímně bych z toho měření až tak dalekosáhlý závěry nedělal. Ty polykarbonáty mají různou prostupnost a jsou taky různý výrobci s různou kvalitou... Projektově mají propustnost čirý jednokomůrkový obvykle 80%, sklo je na 90%. Já věřím, že to měření bylo ok, ale pouhá informace o výsledku toho moc nepoví, když o nastavení měření víme celkem nic moc.
Určitě by stálo za to provést takových měření víc, aby se z toho dal udělat nějakej závěr....

Jinak bych taky rád upozornil na to, aby nám pro jednu věc neutekla druhá podstatná a to zásadně a to odlesk, kterej je danej úhlem náklonu k slunci. Popravdě bych se spíš jak na propustnost zaměřil na to aby mělo to sklo/polykarboš dobrej sklon jak to řeší solární skleníky.
Ty právě řešej to aby se v době kdy je slunce nízko a je ho málo, šlo ke kytkám maximum světla.

Mrkněte se na kytky kerý tam má Jirka Musil v takovým zařízení. Je tady od něj halda fotek. Ty kytky vypadají suprově a to je pro mne jediný měřítko...

Další věc je jaký má množství světla vliv na otrnění, těch faktorů je víc, už se tu o tom psalo -> vítr, kolísání teplot....

Na tom bude velký kus pravdy-ono je podstatný rozdíl, jestli polykarbonát slouží jako stálý kryt nebo jako občasné zastřešení -upřímně řečeno, stejně jsem žádný jiný přijatelný kryt nevyšťoural.

Devro má pravdu,i mně se nezdá, že by kytky pod tím polykarbonátem vypadaly nějak ochuzené. Bude v tom hrát zřejmě velkou roli i proudění vzduchu a nepoměrně mnohem větší výkyvy teplot den - noc než ve skleníku. Ve skleníku jsou asi ty výsledky s polykarbonátem mnohem horší.

boseone napsal:

boseone napsal:

cykas napsal: Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.

Toto můžu prakticky změřit. Mám luxmetr, a polykarbonátová pařeniště v různém stáří. Až vysvitne slunce , tak to proměřím. Jinak to vidím podobně jako Cykas, mám ještě jedno historické skleněné pařeniště , a tam mají čestné místo ty nejlepší rostliny , mj. i pár historických importů. Polykarbonát světlo přecijen trochu tlumí. Nechci nikomu šahat do svědomí, ale blíží se vaše rostliny vzhledově těm v přírodě ? Pro inspiraci např. fotky tady : www.raritycacti.com/pages/SV1-12.html ... Takhle plochých rostlin pod polykarbonátem nikdy nedosáhnete.

Tak jak jsem slíbil, tak jsem udělal. O víkendu jsem tu propustnost změřil. Jako první jsem měřil propustnost dvojskla v pařeništi, prostě dvě tenká skla nad sebou . Úbytek světla pod sklem byl cca 10 procent.
Jako druhé jsem měřil polykarbonátové pařeniště , fungl nové , z tenkého ( 5 mm ?) polykarbonátu, úbytek světla 40 procent
Jako třetí jsem měřil další polykarbonátové pařeniště, stejné konstrukce a výrobce jako předchozí, ale staré tři roky. Úbytek světla cca 43-45 procent.

Pro případné zájemce to mám fotograficky zdokumentované, tak to sem můžu vložit.

Díky za informaci, jen si změřil a zdokumentoval něco, co člověk sice okem nepostřehne, ale kaktusy ano. Bohužel jsou to rostliny stydlivé, pěstiteli to oznámí až za několik let a to už se s tím něco dělá špatně .

Mám polykarbonát na pařeništi (luftáku) a kytky podle mně nejsou uboze vytrněné asi to nebude jen tím krytem

To jste mi teda nasadili brouka do hlavy.Nemůžu se rozhodnout pro zakrytí venkovního pařeniště.On se ten přístřešek stejně bude sundavat a nandavat podle potřeby, ale když už jsem se s těžkým srdcem rozhodl pro PC 2 mm, tak přijde taková zpráva! Nemáte někdo zkušenosti s deskama nebo s těma plochýma rolema z filonu? Asi by to bylo z hlediska UV přijatelnější, ale vůbec nevím, co si od toho slibovat,jak to vypadá, atd.

To se mi nechce ani věřit Že by tam byl fakt takový rozdíl? Co jsem takhle četl, tak se hovořilo tak o 80% propustnosti, skoro to někdo přirovnával k propustnosti skla. určitě to tady vlož

boseone napsal:

cykas napsal: Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.

Toto můžu prakticky změřit. Mám luxmetr, a polykarbonátová pařeniště v různém stáří. Až vysvitne slunce , tak to proměřím. Jinak to vidím podobně jako Cykas, mám ještě jedno historické skleněné pařeniště , a tam mají čestné místo ty nejlepší rostliny , mj. i pár historických importů. Polykarbonát světlo přecijen trochu tlumí. Nechci nikomu šahat do svědomí, ale blíží se vaše rostliny vzhledově těm v přírodě ? Pro inspiraci např. fotky tady : www.raritycacti.com/pages/SV1-12.html ... Takhle plochých rostlin pod polykarbonátem nikdy nedosáhnete.

Tak jak jsem slíbil, tak jsem udělal. O víkendu jsem tu propustnost změřil. Jako první jsem měřil propustnost dvojskla v pařeništi, prostě dvě tenká skla nad sebou . Úbytek světla pod sklem byl cca 10 procent.
Jako druhé jsem měřil polykarbonátové pařeniště , fungl nové , z tenkého ( 5 mm ?) polykarbonátu, úbytek světla 40 procent
Jako třetí jsem měřil další polykarbonátové pařeniště, stejné konstrukce a výrobce jako předchozí, ale staré tři roky. Úbytek světla cca 43-45 procent.

Pro případné zájemce to mám fotograficky zdokumentované, tak to sem můžu vložit.

To sú stránky p. Dohnalíka a mám pocit že predáva Kupčákové kaktusy.

zajimavé snímky nezjistil jsem o koho se jedná je to poučné ze všech stran

boseone napsal:

cykas napsal: Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.

Toto můžu prakticky změřit. Mám luxmetr, a polykarbonátová pařeniště v různém stáří. Až vysvitne slunce , tak to proměřím. Jinak to vidím podobně jako Cykas, mám ještě jedno historické skleněné pařeniště , a tam mají čestné místo ty nejlepší rostliny , mj. i pár historických importů. Polykarbonát světlo přecijen trochu tlumí. Nechci nikomu šahat do svědomí, ale blíží se vaše rostliny vzhledově těm v přírodě ? Pro inspiraci např. fotky tady : www.raritycacti.com/pages/SV1-12.html ... Takhle plochých rostlin pod polykarbonátem nikdy nedosáhnete.

Pěkný stránky i fotky, něco nebo někoho mi to připomíná, kdo již tady u nás na kaktusářském trhu se svými www stránkami byl ale byl nucen vyklidit pozice. Fotky jsou pořízeny evidentně v období jara, tedy rostliny jsou poměrně dost seschlé.Zkuste Vaše rostliny , které jsou třeba tvrdě pěstované v pařeništích, po dobu 4-5 měsíců nezalít a nechat je venku, kde na ně působí všechny povětrnostní vlivy. Budou vypadat velmi podobně. Obráceně když těm na fotkách dáte pořádně napít, tak tento "importní" vzhled rázem silně povadne.
Tím chci říct, že spousta druhů rostlin pěstovaných ve sbírkách v tvrdých podmínkách simulujících podmínky v přírodě se těm z přírody vzhledově přibližuje. Ne každý má však možnost tyto podmínky vytvořit.

Zdenda napsal: Náhodou Marterer je známá firma mezi kaktusáři.
Věřím, že by se nás našlo víc, kteří jej znají.
Má zkušenosti, které sbírá právě tím, že vyrábí skleníky a stoly podle požadavků a zkušeností kaktusářů.
Tyto jeho zkušenosti jsou pak velkým plus pro někoho kdo vyrábí cosi poprvé.
Nikdy totiž nikdo, kdo nestavěl alespoň tři skleníky apod. nemůže myslet na vše.
Navíc je ochotný a zručný.

Naprosto s tebou souhlasím, Marterera sice neznám a bylo by to ke mě stejně asi daleko, ale to, že až po stavbě 3 skleníku to má pěstitel trochu vychytaný / trošičku/ je fakt. Já už jich postavil vícero a to nejen nějakejch malejch na pár květníků, ale i dvaceti metrovejch profi , pár LUR-ek a nějaký ten atypický, několik Limesáků a nakonec i ten svůj karboník a stejně jistě najdu něco, co bych dnes dělal zase jinak.

Náhodou Marterer je známá firma mezi kaktusáři.
Věřím, že by se nás našlo víc, kteří jej znají.
Má zkušenosti, které sbírá právě tím, že vyrábí skleníky a stoly podle požadavků a zkušeností kaktusářů.
Tyto jeho zkušenosti jsou pak velkým plus pro někoho kdo vyrábí cosi poprvé.
Nikdy totiž nikdo, kdo nestavěl alespoň tři skleníky apod. nemůže myslet na vše.
Navíc je ochotný a zručný.
Pokud bude mít někdo zájem, poskytnu adresu jeho net. stránky.

dodo napsal:

Farrael-Sama napsal: Máš krásný Gymna Dodo. Miluju zvláště ty, který maj extra dlouhý a silný trny, který vypadaj, že by mohly zabíjet. Nebo mi minimálně propíchnout ruku skrz.

Díky Jindro, jez se tak trochu snažím zdokumentovat, že ty polykarbonátový skleníky nejsou úplně nanic a že se v nich dají vypěstovat i pěkný kytky. Myslím, že v tomto případě u takové stavby převládají její výhody nad nevýhodama. Jen je třeba se přizpůsobit trochu jiným podmínkám, ktéré nám polykarbonát dává a umožňuje.
Zdraví Dodo

A vo tom to celé je, Dodo, naprosto výstižně řečeno, je potřeba se s tím naučit dělat

Farrael-Sama napsal: Máš krásný Gymna Dodo. Miluju zvláště ty, který maj extra dlouhý a silný trny, který vypadaj, že by mohly zabíjet. Nebo mi minimálně propíchnout ruku skrz.

Díky Jindro, jez se tak trochu snažím zdokumentovat, že ty polykarbonátový skleníky nejsou úplně nanic a že se v nich dají vypěstovat i pěkný kytky. Myslím, že v tomto případě u takové stavby převládají její výhody nad nevýhodama. Jen je třeba se přizpůsobit trochu jiným podmínkám, ktéré nám polykarbonát dává a umožňuje.
Zdraví Dodo

Máš krásný Gymna Dodo. Miluju zvláště ty, který maj extra dlouhý a silný trny, který vypadaj, že by mohly zabíjet. Nebo mi minimálně propíchnout ruku skrz.

cykas napsal: Jestli se můžu zeptat:
Kdo ten skleník "polykarbonátovník" vyráběl?

skleník jsem si vymyslel a namaloval sám a podle toho mi jej vyrobil
pan Marterer z Brna. Úmyslně jsem ho neuváděl, aby to nevypadalo jako nějaká reklama, prej se to tady nesmí, ale když se ptáš...
Tohle jsou dvě gymna co ve skleníku vyrostly od malejch semenáčů

Jestli se můžu zeptat:
Kdo ten skleník "polykarbonátovník" vyráběl?

Chlapci, nejsem žádnej vědec přes sluneční záření, takže v tomto směru neposloužím.
Můj skleník jste v tomto fóru již viděli, je v provozu již 6 sezon, což myslím že není zrovna málo a tak můžu poskytnout pár praktických zkušeností z jeho provozu.
Polykarbonát je 16mm, tříkomůrkový a dutinky jsou trojhranného průřezu, sklon přepážek 45°, ale v každém patře v opačném směru, takže dochází k dobrému rozptylu dopadajícího světla při zachování jeho intenzity (samozřejmě musí být čistý). To jsem dělal zrovna tuto neděli - teplou vodou s pořádným přídavkem dvou druhů Cilitu a koncentrátu na mytí podlah mycím strojem, poté opláchnutí čistou vodou - výsledek = polykarbonát jako novej. Skleník umývám každý rok, stojí v centru města, takže spad nečistot je velký a letos byl dost zasviněnej. Řasa se mi v dutinkách nedělá, jen se občas některá zarosí, což mizí s prvním osvitem slunka.
Myslím, že příznivý efekt má i postavení obloukové střechy vůči slunci, který na oblouk dopadá během dne pořád téměř pod stejným úhlem, což se u rovné plochy skla říci nedá.
Od samého počátku jsem kakstusy nikdy nestínil a myslím, že za rok dostanou více světla, než přez zabílené sklo. Fotek mých kaktusů se mi už sem podařilo pár vložit a nemyslím, že by byly vytáhlé nebo málo vytrněné, nakonec můžete posoudit sami. Obvodové stěny jsou všechny nahoru výklopné k vůli dobrému větrání, které doplňují dvě stropní okna 2x1m s automat. otevíráním v závislosti na teplotě a v zadním čele ještě jedno nahoru výklopné okno 2x1m + vstupní dveře.
Skleník je zapuštěný 1m do hloubky a kytky jsou cca 10cm na úrovní okolního terénu.
Zapuštění do terénu má velmi příznivý vliv na úsporu nákladů při zimním přitápění.
Přes zimu nepoužívám žádné folie či polystyren k doizolování ani zvenku, ani zevnitř. Moje nejvyšší náklady na topení elektřinou za celou zimu byly jen jednou 8tis, jinak vždy méně. No to jsem se zakecal...no kdo bude chtí, může se ještě zeptat. Zdraví Dodo.

Přidám svůj osobní názor!...zastíněním na jaře (14 dnů, tři týdny, podle počasí a stavu kytek) kaktusář nic nezkazí. Kytky se pomalu probouzejí, sluníčko by je mělo spíš hladit a zahřívat a ne se do nich hned poté, co je člověk vyndá (většinou z tmavšího) zimoviště, opřít a smažit do nich co to jde. Tím se podle mě nic neurychlí a místo toho, aby kytky vypadaly slušně, končí na kompostě. Zkrátka radši ze startu přistíním a až si zvyknou, pak ať si užívají sluníčka, větru, deště (zálivky), mračen, mlhy, bouřky a nevím čeho ještě, maximum!!! U mě to teda znamená tohle...na jaře přistínit, pak některý zůstanou pod sklem (ale větraným!) a ty který to maj rádi alou ven! Tak to zatím dělám já

Cykasi rozptýlený světlo není totéž co zastínění, to je něco jinýho.
Kupříkladu fólie tozptyluje světlo excelentně a myslím, že funguje pro kaktusy svým způsobem líp než sklo a polykarbotnát. Zase ale prd vydrží, takže nic moc ve finále, ale samotný pěstování pod ní je pohoda.

Jinak, já samozřejmě s Tebou souhlasím s tím, že by kytky měly až na pár vyjímek dostat světla co to jde, to sme ve shodě. Taky nemám rád ty skleníky co připomínají kryptu.
Což mě ještě připomíná věc, kterou zas nemůžu vidět já a to je pěstování kytek v patrech, kde ty kytky dole dostanou jen to světlo co na ně zbude. To pak můžeme diskutovat o nějakých propustnostech ... to je jako když si borci namontujou přítlačný křídlo na stodvácu škodovku, řeší se detail a podstata jde do háje...


A k tomu světlu ještě...

Já mám stran světla dvě věci, který mě dráždí - rozptyl a UV. To jsou dvě věci o kterých se hodně mluví, ale nikdo k tomu nedokáže říct nic konkrétního, jak to vlastně působí/nepůsobí na kytky, jenom samý pocity a dojmy.

edit: Než sem to dopsal, tak si to Dušane pěkně vystihl, dík.

Tak jak to chápu já, tak "rozptýlené světlo" neznamená světlo ztlumené. Jen se svazek původně rovnoběžných paprsků rozptýlí do více směrů.

To používají i fotografové, například se dá před blesk bílá látka, a každý bod té látky se stává sám o sobě bodovým zdrojem světla, a šíří to světlo dál, ale teď už do všech stran. Takže původně přímý svazek se rozloží na změť paprsků, které jdou prakticky všemi směry. Tam, kde to světlo dopadalo prudce, je ho míň, a tam, kde dopadalo málo (ve stínech ozářených předmětů), je ho víc. Takže co se týče kytek, jsou ozářené rovnoměrněji. Je otázka, jestli je to pro kytky benefit. Pokud by je mělo přímý světlo spálit, tak určitě. Možná je i výhodou, že se kytka ozáří z více stran a fotosyntéza je lepší na větším povrchu.

To, že světla ubývá po průchodu JAKÝMKOLI materiálem, je věc druhá, ale není to rozptyl (difúze), ale pohlcení (absorpce).

Myslím to tak, že celé uzařené, kromě jižní strany, šikmá střecha pod úhlem asi 50°. Slunce se tak dostane na celou plochu, déšť jen na část, tam se dají umístit rostliny podle potřeby.

To, že rozptýlené světlo je už něčím filtrované je jasné. Proto nemá takovou intenzitu.

Podle mě je nedostatek světla (zastíněné, zabílené skleníky + hodně vody hlavní příčina toho, že je ve sbírkách hodně "vyčouhlých" nepřirozených kaktusů .

Kaktus (dospělý) potřebuje až na výjimky světla a slunce mnohem více, než mu ho můžeme u nás poskytnout. Tak proč stínit. Viděl jsem celoročně zabílené skleníky, to je dost smutný pohled

Cykasi podmínku č.1 může splnit pouze pěstování pod širákem. Jinak ti každej materiál něco vezme.

No a jinak bych rád teda upozornil na to, že stran osvitu rostlin není ani tak podstatný materiál a rozptyl světla materiálem, jako to kde je zařízení umístěno - tj. jak moc tam svítí sluníčko, jak je orientována tabule skla tj. jak se odráží sluníčko a taky jak chlapci správně uvedli, jak moc je zahumuseno sklo.

Mimochodem, vysvětlete mi někdo proč by rozptýlený světlo mělo bejt z hlediska rostlin míň "vydatný" než světlo nerozptýlený?

Jde o to, jaké vlastnosti by mělo splňovat ideální pěstební zařázení. Já si ho představuju takto:
- propouští 100 % světla
- je dostatečně "teplé"
- umožní nenachat rostliny zmoknout i ukrýt před deštěm (posuvná střecha, nebo celé zařízení)
- je tam dobrý pohyb vzduchu
- je pohodlné pro pěstitele

Až něco takového najdu, pak opustím to svoje, které nesplňuje pouze tu poslední, bohužel dost důležitou podmínku podmínku.