Téma:

Obecně bych řekl, že většina mých rebutií s původem jsou vysokohorské druhy nad 3000 m (protože mě fascinovalo, v jakých podmínkách se doma vyskytují) a taky sulcorebutie. Takže asi nahradím kamínky zase zeminou, abych je nemusel vyhazovat.

Tady je otázka co mysíš pojmem "s rebutiemi". Aylostera sg. Mediolobivia jsou vysokohorské rostliny, kterým se to asi moc líbit nebude, Rebutia sg. Rebutia jsou obyvatelé světlin v subtropických lesích a těm to vadit nemusí. Asi bych to řešil neglazovanou keramickou miskou, ta vodu odpaří stěnami a kamínky nahoře nevadí.

U mě nejhůř reagovaly Oreocereusy a gruzóňák. Zřejmě to bylo i příčinou, proč jsem o některé druhy z tohoto okruhu v minulosti přišel.
Jen bych měl ještě dotaz - moje sesazené misky s rebutiemi, kde kamínky ještě mám (přesazoval jsem je na podzim, tak přijdou na řadu až nakonec), jsou obdobou sesazených misek s kameny, které jsou v sousedním tématu. Jak to u těchto misek řešíte, že ty kameny tam nepůsobí jako poklička na hrnci? Já jsem začal sypat kamínky právě kvůli rebutiím, protože do nich některé na zimu zatahují a u normální zeminy to nebylo ono.

jmusil napsal: stačí jeden malej přehmat zaleješ, zůstanou morkrý, na tejden se ochladí ,že nevyjde sluníčko a maj po kořenech

Ve skutečnosti neznam žádnej kaktus kde to funguje takhle, ale tim neřikám že neexistuje, kromě N. magnificus, Gymno. horstii a Cer. jamacaru nemám žádnou brazilskou rostlinu, o karibských nemluvě.
U mých rostlin to funguje tak, že přijde vedro a když jsou mokré, tak jsou bez kořenů.

Díky Pavle za komentář, Je to jako se vším, člověk musí diferencovat a prostě jsou kytky a taky roční období, kdy to může způsobit komplikace.
Asi nejhoorší je to na podzim, někam trochu zateče, ty to nevidíš, protože drenáž rychle oschne ale uvnitř je mokro, dáš to do sklepa a na jaře se člověk diví, ža vyndá mrtvolu. A vůbec ho nenapadne, že je to kvůli tomu.
Myslím že rebůcky budou spokojený, těm delší doba vlhka nebude vadít. Ale bicolor by byl jasnej , to jsou vůbec zdánlivě běžný kytky, ale stačí jeden malej přehmat zaleješ, zůstanou morkrý, na tejden se ochladí ,že nevyjde sluníčko a maj po kořenech

Tak jsem se ještě vrátil k Milanově a Jirkově připomínce k nevhodnosti povrchové vrstvy křemičitého štěrku v květináči. Přestože jsem patřil k oponentům, musím jim teď dát za pravdu. Velké květináče lehce pokropené vodou po přenesení do skleníku kolem 23. března byly při přesazování dnes stále ještě vlhké! A to převažují přes den teploty kolem 30°C a jsou na plném slunci! Rostlinám se to nelíbí a já začal urychleně měnit povrchovou vrstvu za normální zeminu. Jak to bude u rebucií, kde to zatím nevadilo, ještě nevím. V každém případě uvidím, jak rychle budou ty velké květináče vysychat teď... Takže díky, pánové ...

Jo...já jsem do těch misek nasázel zejména theláky. Na astrophyta to teprve čeká.

Uploaded with ImageShack.us

No já jsem do nich zasadil např. nivea , ta 13/6 cm je naprosto ideální velikost. A jak v tom ty kytičky vypadají krásně
Líbí se mi i ta barva, na normálním hliněném květníku se dělaj takový nevzhledný skvrny, tady to ani nebude vidět . A můžeme povrchově drenážovat vo stošest

Takže trošku reklamy. V minulosti jsem vyzkoušel keramické misky vlastní výroby, )na obrázku ty většího průměru) a dost se mi osvědčily. Jsou dost nízké, 4 cm/ průměr 15 cm, což jsem si myslel, že bude vadit, ale opak byl pravdou. Kytkám se to dot zalíbilo. Dobře se to zaleje a dobře i vyschne. Je fakt, že všechno do toho zasadit nejde s ohledem na kořenový systém. Vyrobil jsem tedy formy na další typ. Průměr 13/6 výška. Ty se mi zdají ideální. Mám v tom už nějaké kytky zasazené. Pokud by někdo chtěl vyzkoušet, není problém dodat v dostatečném množství a i v dohledné době. Pro kaktusáře cena 15Kč za menší a 20Kč za větší. Na obrázku je pro srovnání desítka květináč.

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Jirko Vinař,
dej sem prosím obrázek a popis misky, co jsi přines minulý týden na členskou schůzi, ať maj kluci o čem přemýšlet

Kde je ten obrázek? Není? Škoda

cykas napsal: Tak to je zajímavý názor!
Kaktusy pěstuju až nějaký ten den a nikdy mě nenapadlo, že bych povrch nezasypával hrubým propraným pískem.
Podle mě to má tři zásadní výhody:
1. Lépe to vypadá
2. Vrchní vrstva v misce rychle osychá, hlavně u menších rostlin je krček v suchu.
3. Při dešti nejsou rostliny zastříkamé od "bláta"

... a také dvě mepatrné nevýhody:
1. Přistěhování je to "težší"
2. Je s tím práce navíc (prosátí a proprání písku)

S tm co jsi napsal se dá sice souhlasit, je tu ale jedno "ale":
Já to obsypával hrubým štěrkěm. Ano krček byl relativně v suchu, ale když jsem odhrabal štěrk, zjistil jsem, že je to uvnitř dlouho mokrý, štěrk prostě netáhl vodu ven na povrch a v plastovém květníku byla uzavřená.
A pokud někdo zalévá podmokem ( což já nedělám)) tak to může být hodně vražená kombinace.
Samotný písek různé frakce asi funguje v tomto ohledu lépe ale i tak si myslím, že u choulostivých kytiček může snaha ochránit krček způsobit škodu dlohodobým přemokřením substrátu. Zde by se nabízela jako ideální kombinace s porézní nádobou;)
Za tímto účelem jsem si pořídil od Jirky Vinaře na zkoušku keramické misky ( má k prodeji průměr 13 a jsou moc pěkný - možná by se Jirka nemusel bát si udělat zde trochu reklamu a dát sem obrázek )
Tak uvidíme

Vnoučata ještě nemám a kaktusy pod sklem nepěstuju

Jedna podstatná výhoda je v tom, ža mají vnoučata co házet do skla

Tak to je zajímavý názor!
Kaktusy pěstuju až nějaký ten den a nikdy mě nenapadlo, že bych povrch nezasypával hrubým propraným pískem.
Podle mě to má tři zásadní výhody:
1. Lépe to vypadá
2. Vrchní vrstva v misce rychle osychá, hlavně u menších rostlin je krček v suchu.
3. Při dešti nejsou rostliny zastříkamé od "bláta"

... a také dvě mepatrné nevýhody:
1. Přistěhování je to "težší"
2. Je s tím práce navíc (prosátí a proprání písku)

Kytičky jsou krásný a rozhodně to hezky vypadá . Taky jsem to léta dělal. Ale trochu něco jiného je drenáž z hrubého štěrku a písku všemožné frakce ale to už jsme probírali
Pokud ti to funguje, tak nic neměň. A pokud máš někde pochybnosti je třeba zkoušet dál , ale to děláme všichni Oproti ostatním máme tu výhodu, že tu můžem probrat naše zkušenosti a neopakovat chyby druhých

Protože to byl můj květináč, který polemiku vyvolal, rád bych to upřesnil. Drenáž cca 2 cm používám z křemičitého štěrku (je přesátý z labského písku přes moučné síto) a zrnitost je asi 2 - 10 mm. Jednak se z ní dobře odstraňuje plevel, jednak jde o návod z knihy, kterou citoval Milan (uhnívání kořenového krčku), jednak mi do něj např. některé Rebutie na zimu zatahují tak, že jim koukají jen temena, jednak při zálivce nezacákám rostlinu blátem, jednak se mi to líbí. Vadí to vysloveně u větších rostlin, kde už to nepoužívám. A po zvážení Milanových námitek musím přiznat, že je drenáž možná příčinou mých neúspěchů při pěstování vysloveně pouštních kaktusů, které se mi moc nedaří (přestože mám skoro všechny kaktusy místo v miskách na vysokém roštu, aby u nich voda nestála). Takže ji zredukuju na některé typy rostlin a uvidíme, jestli mi pak třeba Echinomastusy půjdou líp. Ale stejně - nevypadá to někdy dobře?

drenáž je potžeba .já momentalně používám takový ty hnědý kuličky a ovalky plaveto na hladině nazev nevím .vyhoda je to lehký a dobře propoští vodu a květináč s kaktusy není těšký kdyš je toho plato na přenášení.s poz.morče.

Vytrhávat plevel u kytek , které jsou přesazené je fakt na palici. Mě už to natolik otrávilo, že jsem začal substrát pro přesazování přepařovat. Myslel jsem si že to bude snad ještě větší pakárna, ale není.Sehnal jsem dostatečně velkou nádobu s víkem. Je to nějaký kotel co sloužil na vyvařování prádla a ve sběrném dvoře byl tak opuštěný, že jsem se ho musel ujmout. Prádelní hrnec by byl také dobrý. Do té nádoby dávám cca tři kýble substrátu, ktrý je normálně vlhký.Přiliji dva litry vody, přiklopím poklicí(nutné) a pod nádobou zatopím. Sousedi byli zpočátku přesvědčeni, že vařím kotlíkový guláš. Zem v nádobě se po určité době prohřeje a vytvoří se dostatek páry.Trochu tomu pomáhám tím, že do substrátu nadělám několik děr kuilatinou asi 10 mm. Když zem páří pod poklicí, tak vyčkám cca ještě půl hodiny. Celý cyklus trvá asi 1,5 hodiny, možná dvě. Dá se při tom dělat nějaká další práce a tak není problém 3x, až 4x proces zopáknout. Docela se to vyplatí. Na tohle mě přivedl Jarda Šklebený. Jen jsem upustil od toho že on přepařuje zem bez písku. Mě se po přidání písku až po tepelné přípravě opět plevel objevil. Říční písek má v sobě semen holt dost.
No a k mulčování kamínky? Někdy používám, spíš z estetických důvodů, někdy nepoužívám, spíš z lenosti. Někdy mi kytky rostou dobře a někdy blbě. Člověk celý život hledá a to je na tom to krásný.Zvlášť pokud najde.

Jirka Konstantinovič napsal: To je dobrý, dříve se doporučovalo obsypat krček hrubým materiálem, aby nehnil krček, zatíco dnes při stejném úkonu hnijou kořeny...

No jo no, všechno se nám vyvýjí dopředu a někdy zase zpět
Jak jsem psal u echinocereusů , "povrchovou "drenáž jsem přestal z principu používat.
Na druhou stranu se např chystám sázet Echinomastusy do hliněných květníčku, aby mohl substrát dejchat a odpařovat se celým povrchem květníku a právě zde by se možná nabízelo "povrchovou drenáž" zase používat a krčky tím rostlin chránit. Dokud mám totiž semenáčky Emst v miskách , tak to celkem jde, ale jakmile je přesadím do plastového květníčku , padaj jako hrušky. Tak uvidim ...
Každopádně ta myšlenka byla správná, jen podmínky jsou dnes holt jiné

Pod pojmem drenáž si představím něco vespod květníku. Výraz mulčování je výstižnější, ale zase to evokuje, že se něco zasypávý spíš organickým materiálem - drcená borka, apod. a to bych fakt u kaktusů nezkoušel. Drenáž na dno květníků si myslím, že je naopak dobrá věc, protože při vydatnější zálivce voda proteče dolů a kořeny nejsou ve vodě.

U kytek obsypaných kamínky (udělal jsem to u cykasů) je pakárna vytrhávat plevel - trojlístky, šťavele "Fleischerův úsměv"

To je dobrý, dříve se doporučovalo obsypat krček hrubým materiálem, aby nehnil krček, zatíco dnes při stejném úkonu hnijou kořeny...

Obsypával jsem (asi z estetických důvodů) drceným čedičem dokud jsem měl jen pár kytek. Dnes to nedělám a aspoň při zálivce podmokem dobře poznám, co se nasáklo a co ne. Jediné co asi letos obsypu budou kytky pod širák, bouřka ten substrát docela vymlátí a oblemcá to kytky. Né že by mi to ale nějak zásadně vadilo.


Nemělo by se to téma přejmenovat na: Povrchová drenáž aneb mulčování?

Ve vláknu Echinocereusy jsme se okrajově dotkli významu tzv. povrchové drenáže v pěstební nádobě. Je to dříve často doporučované opatření při sázení kaktusů, které daný autor považuje za choulostivé. Nejčastěji se doporučovala formou: "choulostivý krček obložte dobrou drenáží aby nebyl ve styku s mokrou zemí a snížila se možnost hniloby" a podobně. Kdyby se kaktusy pěstovaly ve hliněných květníkách odpařujících vodu celým povrchem, tak to tak mohlo být, ale v umělohmotném květníku o 2 cm větším než průměr kaktusu se tím dosáhlo ucpání jediné plochy, kde se mohla voda odpařovat a opatření k udržení krčku v suchu se stalo opatřením k udržení vody v zemi, tedy mulčování.
Mulčování může v některých sbírkách velmi pomáhat tak, že umožní výrazně snížit frekvenci zálivky, sníží tedy rychlost zasolování země v nádobách a oddálí potřebu přesazování. Rovněž výrazně omezí odpar vody po zálivce a tedy pomůže udržovat prostředí zejména v uzavřených sklenících sušší a předejít houbovým chorobám. Velmi doporučuju pro v zimě rostoucí sukulenty jako třeba konofyta.
Na druhý straně u v létě rostoucích kytek jako jsou kaktusy je předejít přehřátí vlhkých kořenů. S mulčem jsou vlhký dýl. Buď tak, že budu mistr zálivky a nikdy nezaleju před obdobím vedra nebo zajistím, že se květníky nikdy nepřehřejou - zapuštěním do země, ponořením celého skleníku až po parapety, klimatizací skeníku ... . Kdo si není jistej, že se mu kořeny nepřehřejou, tak je vždycky bezpečnější kamínky nahoru do květníků a misek nedávat.