Téma:

peri napsal: Slyšel jsem ledacos, ale tohle ne. Pokud je to vážně míněno,co je principem?

Bylo to míněno vážně,protože kostival vyluhuje v největší míře draslík v přírod.formě.Kopřiva zase dusík,lopuch hořčiny.Vše má i protibakt.účinky a v růz.kombinaci se to dá použít i jako postřik.
Ještě maličkost,mám vyzkoušeno,že pravidelné přidávání lopuchu králíkům do krmiva brzdí kokcidiózu.Pokud jsem kdysi míval Holan.černé a Burgundské,pravidelně jim dával lopuch kokcidióza se nevyskytovala.
Prý je to i výborná zelenina,ale to jsem nikdy nezkusil

Jara napsal: Zkus udělat výluh z 2/3 kostivalu a 1/3 lopuchu.Po vykvašení přidej do dvou posledních letoš.zálivek 1:10 ředěno.

Jo zkus ... a jak to dopadne to nepíšeš

U toho kostivalu (asi je to to samé co kostihoj) dát vrch a nebo kořen. U křenu bych se neptal, uzený je jiná parketa. Fakt to funguje? Jako kopřivu nasekatu a do hrnce dáti ... to znám, no pokus je pokus, uvidíme.

No koukal jsem jinde a fakt ten kostihoj je dobrý jako na dodání draslíku. Tak Jara nám poradil, já jdu zejtra na kostihoj. Píšou kilo zelené hmoty dát do 10 litrů dešťovky a po dvou-třech týdnech naředit. A že dobrý i pro rajčata, no jó, bodejť, dyť jsou taky z Ameriky jako kaktusy

Slyšel jsem ledacos, ale tohle ne. Pokud je to vážně míněno,co je principem?

miro napsal: No já používám něco jiného, už se hledá název, ale Kristalon to stopro není. Jednou mi jeden machr od míchačky v balírně hnojiv a jiných chemikálií vykládal o tom, jak se to občas u nás udélá. Prostě se nasype z Big Bagu na baličku a jede se. Jenom to ale nikdo pŕedtím nepromíchá a tak se často stane, že malobalení má obsah občas trochu jyný na začátku a jiný na konci.

Zkus udělat výluh z 2/3 kostivalu a 1/3 lopuchu.Po vykvašení přidej do dvou posledních letoš.zálivek 1:10 ředěno.

Rozkošné Kaktusy napsal: No teď jsi Miro zaťal do problému, .... Co kdo víte o zakládání zárodků květů v rostlině. To by tu stálo za ventilaci, neb určitě neplatí, že to kvete z ničehož nic a že se ten květ už někde nechystá. Sakryš, velmi široké téma přihlédnu-li k tomu kde a jak a odkud kaktusy kvetou. Jenomže to bychom museli zřejmě dost pitvat těla kytek. Takže než začnu do nich řezat /začnu asi astrama , že Ladíku/, tak jestli už někdo něco o tomto víte a nebo máte odkazy, šoupněte to sem zavčas. Kudla už se brousí. Nechť žije kaktusářská patologie. To bude zase maso. Sakra , jsem ještě normální a nebo už mi ze všeho jeblo??? Ale co je to normální....??
Filipe to by bylo možná i nové vlákno- Patologie kaktusů.

Je kompost.

No já používám něco jiného, už se hledá název, ale Kristalon to stopro není. Jednou mi jeden machr od míchačky v balírně hnojiv a jiných chemikálií vykládal o tom, jak se to občas u nás udélá. Prostě se nasype z Big Bagu na baličku a jede se. Jenom to ale nikdo pŕedtím nepromíchá a tak se často stane, že malobalení má obsah občas trochu jyný na začátku a jiný na konci.

Už jsem tu dával kdysi něco o těch Kristalonech a byl tam myslím i ten Gold.Možná to bude v Substrátech. Byla to taková tabulka.

Jako to kaktusové hovno? No tak to je vlastně mix délanej kaktusáŕema pro kaktusáře v jedné chemičce. Teda přírodní neprodukt Není normálně k dostání, jo a složení ... jdu pro flašku ... tak tu čtu líh, bylinky, ... aha to je jiná flaška, tak na té s kaktusovým hovnem mám napsáno NPK - 4,7,6 a poznámky k míchání koncentrací na hnojení. Nic víc. Co všechno je tam a skutečně tam je, to je asi "kuchyní původního receptu" a ten neznám. No a jinač YARA vodou rozpustná hnojiva pro speciální kultůry. Jsi mě dostal, kde já mám ten sáček, .... pohledám a dodám Jo jasné že YARA dělá originál krystalon, ale tohle je něco jiného. Jak jen se to jmenuje ....

miro napsal: Ale áno, záleží na zložení hnojivka. Či už Gold alebo iné, ja používam svoje a ako doplňkové kaktusivé hovno. Teda nie zrovna svoje oné, ale svoje hnojivo, které mám osvědčené. Faktem je, že že pokud někdo prmí jenom dusíkem, tak má možná hezké okurky. Jak je vidět, tak jsi to ale pořádně pohnojil a nasadil ti na květy. Ale tahle násada se nepřipravila sama jen tak a hnojivem. Tohle se na tebe chystalo už minulý rok, dobŕe pŕečkal zimu, dobŕe přečkal horka a teď, když už konečně máme tropické deště, jdou do kvétu i liány pokud jsou v kondici. A tenhle v kondici je. Tak ať máš připravené něco na pelení. Dobrých semínek od jusberta salámového typu není nikdy dost

miro prešiel som toto vlákno a To čo používaš som nenašiel,
podeľ sa, prosím o svoje skúsenosti
ďakujem jano

No teď jsi Miro zaťal do problému, .... Co kdo víte o zakládání zárodků květů v rostlině. To by tu stálo za ventilaci, neb určitě neplatí, že to kvete z ničehož nic a že se ten květ už někde nechystá. Sakryš, velmi široké téma přihlédnu-li k tomu kde a jak a odkud kaktusy kvetou. Jenomže to bychom museli zřejmě dost pitvat těla kytek. Takže než začnu do nich řezat /začnu asi astrama , že Ladíku/, tak jestli už někdo něco o tomto víte a nebo máte odkazy, šoupněte to sem zavčas. Kudla už se brousí. Nechť žije kaktusářská patologie. To bude zase maso. Sakra , jsem ještě normální a nebo už mi ze všeho jeblo??? Ale co je to normální....??
Filipe to by bylo možná i nové vlákno- Patologie kaktusů.

Ale áno, záleží na zložení hnojivka. Či už Gold alebo iné, ja používam svoje a ako doplňkové kaktusivé hovno. Teda nie zrovna svoje oné, ale svoje hnojivo, které mám osvědčené. Faktem je, že že pokud někdo prmí jenom dusíkem, tak má možná hezké okurky. Jak je vidět, tak jsi to ale pořádně pohnojil a nasadil ti na květy. Ale tahle násada se nepřipravila sama jen tak a hnojivem. Tohle se na tebe chystalo už minulý rok, dobŕe pŕečkal zimu, dobŕe přečkal horka a teď, když už konečně máme tropické deště, jdou do kvétu i liány pokud jsou v kondici. A tenhle v kondici je. Tak ať máš připravené něco na pelení. Dobrých semínek od jusberta salámového typu není nikdy dost

poznáte hnojivo Kristalon Gold ?
ja som ho vyskúšal - zaujala ma reklamná "hláška"- nová forma fosforu - pro bohatší kvetení a vybarvení plodů"
zalial som 3x po sebe starý cca 15 rokov nepresadený jusbert.
/výška cca 1,5m, medzitým bol pre veľkosť zopár krát "sťatý"/
dnes po búrke som bol v záhrade
jeden výhonok som odfotil.

názor si urobí každý sám- len na tomto jednom výhonku 4 kvetné pupene

Zdenda napsal: Kaktusy se hnojit nemusí.
Ony to přežijí.

Zdendo, to je dobrý, musím si to pamatovat. Takový bonmot nevymyslel ani Miloš Zeman v dobách své největší politické slávy .

Jirka napsal: Myslím, že hojení kaktusů není pro jejich pěstování zas až takovou nutností, 1x 2x za sezonu určitě stačí, pro lepší kondici. V přírodě rostou kytky na půdách, kde těch živin opravdu moc není, samé kamení,kolikrát si člověk říká, z čeho rostliny žijí. Přidáváte někdo jako hnojivo Wuxal a jaké jsou zkušenosti?

Jirko Wuxal používám (je cenově celkem výhodný a vypadá to, že kaktusům chutná, střídám ho s Pentakeepem. Ten jim dávám za odměnu, cena za litr je s poštovným hodně přes 2 000 Kč .

No, vcelku to zase co se dá dělat vystihl Filip a i ti ostatní, je to velmi dikutabilní théma bez vítězů. Je všeobecně známo a i já přestože kacíř vyznávám tuto thezi, že pro zdárný vývoj kaktusů je v prvé řadě rozhodující faktor světla, pak tepla a možná nakonec pomineme-li opomíjené osobní vztahy a rozmluvy s rostlinami, tak nakonec živiny a voda. Schválně uvádím živiny a voda. Již v základech zahradnické výroby před více jak 35 lety jsme probírali stavbu kořene a pokud si dobře pamatuji a jelikož to bylo dávno tak určitě, tak kořen končí tzv. kořenovou špičkou, která má schopnost vylučovat určité látky /něco jako sliz/, které přejímají ze svého okolí z půdního roztoku/různé koncentrace a hustoty a vůbec z povrchu substrátu živiny.Takže vše musí být vyvážené a v určitém daném poměru typickém pro ten který rostlinný druh.Pak lze očekávat i očekávatelné.V našich podmínkách máme kvalitu a kvantitu světla na nějaké úrovni. Jiná v Praze, jiná na Štrbském Plese a tomu se musí vše ostatní přizpůsobit, tedy pokud chceme mít hezký kytky alespoň jako tu bývaj k vidění.

Filip má pravdu, každému co jeho jest, resp. každý od té své sbírky očekává něco jiného, podle toho to pěstuje. Ale s tím rozborem půdy z lokality to není špatný nápad. Rostliny určitě z "ničeho" nerostou, základní živiny pro růst tam musí být, otázkou je, kolik. A že voda je základ pro jejich využití, o tom žádná. Vždycky je to asi o množství, podle toho pak rostliny vypadají. I v přírodě jsou kytky napité k prasknutí

Rozkošné Kaktusy napsal: No nevím, aby to nebylo to takový tradiční tvrzení, že v přírodě rostou na půdách.... Kdo ví jak to je.

Možná i ve sklepení

Ale jak Zdendo píšeš, skutečně se "nesmí" říkat, že rostou v "ničem", tam je tolik toho všeho, nafoukaného a popadaného, vždyť většina roste "pod něčím" listnatým a dřevitým, a taky tam serou živočichové a brouci a ptáci a i kaktusáři, vlastním substrátem je natahováno plno živin a minerálů a tak.

Jirka napsal: Myslím, že hojení kaktusů není pro jejich pěstování zas až takovou nutností...

No to zase pŕŕŕŕŕ, pokud máš néjakou vzácnost, která jen tak není, tak tam je tŕeba na to hojení dbát, protože ti to jinač sežere nějaká plíseň a nebo jinej svrab



P.S. To já jen tak, že jako čtu pořádně

To v čem rostou rostliny na stanovištích celkem nemá smysl nějak dalece řešit, protože to vůbec nemusí fungovat tady. Jistě ty poznatky nám můžou dát vodítka, ale je třeba je brát s rezervou, mnoho věcí tu je jinak než v přírodě...

A co se týká hnojení, tak já osobně si myslím, že živin by měly mít kytky tolik, aby konaly maximální růst při zachování přirozeného vzhledu a ten je bohužel funkcí mnoha dalších okolností, a proto je podle mne míra hnojení hluboce individuální věc, takřka nepřenositelná. A to i z toho důvodu, že každý si ten vzhled přirozený představuje jinak....

Mimochodem to by bylo dobrý téma samo o sobě, akorát se domnívám, že by to byl jeden velkej boj bez vítězů, se spoustou poražených ....

Kaktusy se hnojit nemusí.
Ony to přežijí.

Jirka napsal: Myslím, že hojení kaktusů není pro jejich pěstování zas až takovou nutností, 1x 2x za sezonu určitě stačí, pro lepší kondici. V přírodě rostou kytky na půdách, kde těch živin opravdu moc není, samé kamení,kolikrát si člověk říká, z čeho rostliny žijí. Přidáváte někdo jako hnojivo Wuxal a jaké jsou zkušenosti?

No nevím, aby to nebylo to takový tradiční tvrzení, že v přírodě rostou na půdách, kde živin moc není. Abychom se nemýlili, jestlipak někdo zkoušel udělat rozbor výluhu na stanovišti???Zatím se pořád bavíme o tom, že to roste např na sádrovci, na vápenci,na Bůh ví čem, ale udělal někdo solidně pH rozbor výluhu v době, kdy najaká vlhkost tam spadne? Udělal někdo i rozbor na ostatní živiny jako je K, P Mg, CA., stopové... Zatím jsem takto udělaný rozbor vztažený ke konkrétní lokalitě a konkrétnímu druhu kaktusu neviděl. Jen se traduje, že je to chudé. Myslím, že rozhodující je dostupnost H2O jako takové- na tu je to tam chudé, pokud ta není, tak ani živiny nejsou zrovna moc k mání.No a pokud se to zkombinuje s vlivem teplot na stanovišti?.... Kdo ví jak to je.

Myslím, že hojení kaktusů není pro jejich pěstování zas až takovou nutností, 1x 2x za sezonu určitě stačí, pro lepší kondici. V přírodě rostou kytky na půdách, kde těch živin opravdu moc není, samé kamení,kolikrát si člověk říká, z čeho rostliny žijí. Přidáváte někdo jako hnojivo Wuxal a jaké jsou zkušenosti?

Farrael-Sama napsal: .... kdyby zatoužil po koňském hnoji.

Ale neupřesnil jsi (není to jasné ani z toho fóra), od kterého z těch koní z pod kapoty toho auta to je

Pod okurky,rajčata,, květák,celer,zelí,... dobrý, kaktusům bych to nedal ani náhodou.Není to dobrý ani na založení na teplo pařníku, málo slámy. Pokud má něco topit, tak se tam musí něco rozkládat a to je právě ta sláma. Podobnej matroš se pak po pařníkové sezoně z pařníků vybírá a dává na kompost, nebo v předjaří zadělá do záhonů pod tu zeleninu.Je to ale alchimie vařit z hovna ...žeé.

forum.cars.cz/hyundai/viewtopic.php?f=109&t=24335 - Kdyby někdo zatoužil po koňském hnoji.

Tak že elektrické výboje ve skleníku a nad tím běhat s kropítkem a cachtat vodu. Je to jasné


P.S.: Ale vzpomínám na jednu debatu o těch bouřkách a dusíku a jak to potom lépe roste (se bavil MH s MZ).

Dusičnan amónny NH4NO3 vzniká pri každej búrke v atmosfére keď sa blýska a potom vo veľmi nízkej koncentrácii prší na zem, preto je po daždi všetko krásne svieže - to je hnojivo zhora. Hnojivo zdola je dusičnan vápenatý (Ca(NO3)2, ktorý sa tvorí práve v arídnych oblastiach na živočíšnych a rastlinných zvyškoch a občas sa dažďom splaví do zeme, takže obidve sú to prirodzené hnojivá.

Ešte by som upozornil, ako píše Stano - čístý dusičnan amonný. Ten sa totiž používa na všetko možné aj nemožné v chémií, takže može byť aj s roznymi prímesami.

Ja keď polievam tak všetko doradu, dospelé aj semenáče (ale už majú aspoň trochu vyzreté pletivá).
Koncentrácia rovnako ako Kristalon, teda myslím tú odmerku na 10 l vody. A hnojím raz ročne.
Substrát je na 50-70 % minerálny, zvyšok záhradná zemina. Pri vrúblovaných rastlinách aj substrát
na kvety, ale tak okolo 30% namiesto minerálnej zložky. Nepozoroval som žiadne negatívne zmeny na rastlinách, a žeby od toho nejak holandšteli tiež nepozorujem.

Juraj napsal: Ja ho používam a rastliny sú v pohode.

Nic proti, já jsem vyjádřil pouze osobní názor. V Polsku solí potraviny technickou solí a taky rostou. Náš ministr zemědělství na opakovanou otázku jesti jíme kvalitní potraviny odpovídá stereotypně "potraviny u nás nejsou zdraví škodlivé". DDT taky bylo nejdřív zdraví neškodlivé, pak "hrůza s vlivem na životní prostředí", teď jem zase četl, že to není až tak hrozné. Nejlepší je vyzkoušet, riziko je součástí lidské činnosti. Pouze pokud nepřijmeme "předběžnou opatrnost" za každou cenu, to pak skončíme zpátky na stromech.