Téma:

Tak se pokusím se vám do toho vmísit. Jak zřejmo, pěstování tzv.mrazuvzdornejch bude vzhledem k cenovému vývoji paliv stále vice populární. Shrnu-li si poznatky co se tu na fóru prezentujou, optimální by bylo zimování bez vytápění/ ale pro krizi s možností zavlažení/ v zakopaném eventuelně přistavěném skleníku. Střecha z dvojího krytí k zmírnění tepelných ztrát a pokud bude přez zimu poněkud zaprášená, nic tak moc se nestane, dostatečné světlo bude a rozptyl paprsků též. Možnost odvětrání proti přehřátí/zmírní tepelné výkyvy a předčasné buzení/. Včasná příprava zasušením.Kytky na zimu v kondici.Květníky zapuštěné do záhonu. Zamezit zatékání a skapu vody. Vynechal jsem něco? Samozřejmě výběr druhů a vhodných nalezišť.

ILPAZK napsal: Nemám sice dvojitě zaskleno, ale zase je skleník přistavěn k domu, takže je tam dlouhodobě asi o 5°C tepleji, než venku. Ale jsme jedna z nejstudenějších oblastí v republice (mimo horské kotliny), teď třeba máme dlouhodobě po ránu -16 až -21,2°C, přes den se oteplí na -12°C. Takovéto období, kdy i ve skleníku při dlouhodobých mrazech teplota po ránu klesá na až na -17°C (občas krátkodobě i méně) máme skoro každou zimu. A právě to byl důvod mých obav ze zmrznutí těchto krásných rostlin, vždyť většina diskutujících takovéto mrazy nezná. Na druhou stranu, opuncie ze Severní Ameriky v počtu asi 16 forem na skalce bez krytu to přežívají taky, tak by se Echinocereusy mohly v suchu ve skleníku mít k světu ...

Naprosto s tebou souhlasím. Většině mrazuvzdorných echinocereusů krátkodobý pokles po ránu vůbec
nevadí. Je důležité volit takové rostliny, které vydrží dle podkladů od -12 st. Moje rostliny
pochází ze semen od S. Bracka a jeho údajů u jednotlivých lokalit. Lety jsem si ověřil, že když
udá -12 tak ve studeném skleníku snesou bez problémů min. -15. Jak jsem ale uvedl vše záleží
na způsobu pěstování. Čím jsou kytky větší je nutné dříve skončit se zálivkou.

Nemám sice dvojitě zaskleno, ale zase je skleník přistavěn k domu, takže je tam dlouhodobě asi o 5°C tepleji, než venku. Ale jsme jedna z nejstudenějších oblastí v republice (mimo horské kotliny), teď třeba máme dlouhodobě po ránu -16 až -21,2°C, přes den se oteplí na -12°C. Takovéto období, kdy i ve skleníku při dlouhodobých mrazech teplota po ránu klesá na až na -17°C (občas krátkodobě i méně) máme skoro každou zimu. A právě to byl důvod mých obav ze zmrznutí těchto krásných rostlin, vždyť většina diskutujících takovéto mrazy nezná. Na druhou stranu, opuncie ze Severní Ameriky v počtu asi 16 forem na skalce bez krytu to přežívají taky, tak by se Echinocereusy mohly v suchu ve skleníku mít k světu ...

ILPAZK napsal: Dík za rady, asi se nechám inspirovat Filipem (mám na mysli pokus s klíčením). Vzhledem k tomu, že mám dost rostlin od některých mrazuvzdorných klonů, tak jich polovinu nechám přes zimu ve skleníku a polovinu zazimuju klasicky - no a uvidíme. Ještě se zeptám na množství slunce - dáváte tyto druhy ve skleníku na úpal nebo spíš polostín (mám na mysli trvalé celoroční umístění ve skleníkovém záhonu).

Já vysévám mrazuvzdorné echinocereusy v únoru a již 1 rokem je přezimuji ve studeném skleníku.
Naprosto bez problémů. V mém skleníku byla naměřena nejnižší teplota -16 st. Skleník má zdvojené
zasklení a proto je tam cca o +6 st. tepleji. Již na podzim prvního roku jsou semenáčky tak
hustě otrněné, že není tělo vidět a proto nehrozí popálení rostlin sluncem. Brzy na jaře je
vhodné zajistit dostatek proudícího vzduchu, aby nedošlo k přehřátí rostlin v uzavřeném prostoru.
Také je vhodné než začnou vegetovat trochu rostliny přistínit, zvláště ty méně otrněné. Vše je
závislé na podmínkách pěstitele a vychází z jeho zkušeností.

Filip Jelínek napsal:

Sclerák napsal: Filipe já se snažím pěstovat kytky podobně jak jsou zvyklé na přírodních lokalitách i když
mají kratší vegetační cyklus než ty které jsou přezimovány tepleji a zalévány déle do podzima.
V té době je již slabší sluneční svit a to je znát na vývoji otrnění. Nakonec viděl jsi některé
moje kytky jak jsou vytrněné a navíc kvetou poměrně malé. Další velká výhoda je v tom, že jim
nemusím topit a nebo je někam stěhovat.

Jistě, já to nijak nezpochybňuju, má to celou řadu výhod.
Já se pouze vyjadřuju k potřebě mrazu u kaktusů, které je vydrží, která myslím, že není.
Vydržet není totéž co potřebovat, aby bylo úplně jasno, co mám na mysli.

Ja to vidím tak, že ako u ostatných tak aj u mrazuvzdorných je potrebné dodržať vegetačný cyklus daného druhu. Z pozorovania vieme,že mrazuvzdorné sa na zimu pripravujú aj bez našej pomoci, proste prestanú prijímať vodu a basta, ale musí to ísť súbežne so znižovaním teploty, skracovaním dňa,uhlom dopadu slnečných lúčov. Oni si na tie ročné obdobia zvykli a vďaka nim sú také aké sú. Keby sme im tento režim znenili v zbierke by to mohlo skončiť z dlhodobého hľadiska uhynutím rastlín, alebo neprirodzenému vzľadu (asi by boli doslova škaredé - aj také už som videl). Preto si myslím, že treba pomery na stanovišti rastlín brať ako dôležité kritérium aj pri ich pestovaní v zbierke. Howgh ja dogovoril.

ILPAZK napsal: Pěkná rostlina. Měl bych v souvislosti se zmínkou výše dotaz na mrazuvzdornost echinocereusů. Často se mluví o tom, kolik který a z které lokality vydrží, ale prospívá to těmto rostlinám? Potřebují těch třeba -15°C ke své spokojenosti nebo je to jen proto, aby je kaktusář nemusel stěhovat na zimoviště a tyto rostliny by bez problémů mohly zimovat klasicky? Ptám se, protože jich mám dost a zatím je zimuji při +5 až +8°C a jejich odolnost jsem se přes původ z lokalit s tolerancí až kolem -20°C nedovolil testovat.

Ja by som na to po niekoľkých rokoch experimentovania odpovedal asi takto: teploty na hranici prežitia jednotlivých druhov isto nepotrebujú, ale na druhej strane pri miernych mrazoch si očividne lebedia. Čiže sa mi to javí tak, že najlepšie pre ne je, keď im predĺžime sezónu počas miernych mrazov a počas najväčších mrazov ich dočasne prenesieme do bezpečia. Samozrejme musia byť ako sa patrí dehydrované.

Dík za rady, asi se nechám inspirovat Filipem (mám na mysli pokus s klíčením). Vzhledem k tomu, že mám dost rostlin od některých mrazuvzdorných klonů, tak jich polovinu nechám přes zimu ve skleníku a polovinu zazimuju klasicky - no a uvidíme. Ještě se zeptám na množství slunce - dáváte tyto druhy ve skleníku na úpal nebo spíš polostín (mám na mysli trvalé celoroční umístění ve skleníkovém záhonu).

Sclerák napsal: Filipe já se snažím pěstovat kytky podobně jak jsou zvyklé na přírodních lokalitách i když
mají kratší vegetační cyklus než ty které jsou přezimovány tepleji a zalévány déle do podzima.
V té době je již slabší sluneční svit a to je znát na vývoji otrnění. Nakonec viděl jsi některé
moje kytky jak jsou vytrněné a navíc kvetou poměrně malé. Další velká výhoda je v tom, že jim
nemusím topit a nebo je někam stěhovat.

Jistě, já to nijak nezpochybňuju, má to celou řadu výhod.
Já se pouze vyjadřuju k potřebě mrazu u kaktusů, které je vydrží, která myslím, že není.
Vydržet není totéž co potřebovat, aby bylo úplně jasno, co mám na mysli.

Filipe já se snažím pěstovat kytky podobně jak jsou zvyklé na přírodních lokalitách i když
mají kratší vegetační cyklus než ty které jsou přezimovány tepleji a zalévány déle do podzima.
V té době je již slabší sluneční svit a to je znát na vývoji otrnění. Nakonec viděl jsi některé
moje kytky jak jsou vytrněné a navíc kvetou poměrně malé. Další velká výhoda je v tom, že jim
nemusím topit a nebo je někam stěhovat.

Sclerák napsal: Ještě jsem ve své odpovědi zapomněl podotknout, že nízké teploty a světlé přezimování má kladný
vliv na květenství těchto otužilých rostlin.

No, ale Alexandře on Pavel se spíš ptal na to, jestli ten mráz potřebujou, jestli by zkrátka jim nestačilo klasický, možná chladnější zimování, aby dosáhly stejných výsledků ve vzhledu, růstu, květu..atd.

Můj skromnej názor na tuhle rafinovanou otázku je, že se kytky obecně bez mrazů obejdou. Jediný co vidim jako plus, že tam není ten jarní přechod ze zimování do vegetace, to jistě může ovlivnit kdy začnou vegetovat a kvést, jinými slovy, prodlouží se jim sezóna. Tam ta výhoda jistě je.