Téma:

Mamlas napsal: Nemohu s Jirkou tentokrát bezvýhradně souhlasit. Intertextus i mnohé Pedio a sklerokaktusy sice kvetou i při teplém zimování,(teda ne mě, je to známka vyjímečného pěstitelského citu, který nemám), leč mnohé echinocereusy při teplém zimování kvetou jen vyjímečně - viz třeba příspěvky o E. inermis. V listopadu jsme byli v úžasné sbírce Václava Procházky a ten mi ukazoval dva už docela velké E. coccineus ssp. roemerii ode mě, které mu nikdy ještě nekvetly. Zimoval je ve hřebeni skleníku na sice nejsvětlejším, ale taky nejteplejším místě.
Nemyslím, že by nutně potřebovaly velké mrazy, ale někde je hranice zimní teploty pod kterou kvetou a nad ni už ne. Rozhodně ale pěstování mrazuvzdorných kaktusů s mrazivým zimováním je pro mě daleko snazší než s teplým.

Dík za komentář Milane.
Ta moje zkušenost může být docela dost ovlivněna tím, že se jedná o roubované rostlina a typem podložky. Jusbert je zrovna dost silnej podporovač kvetení, takže možná vynahradí i ten nedostatek mrazu.
Bohužel nemám srovnání s pravokořenýma kytkama přezimovanýma za tepla a za studena, což ty v případě echinocereusů máš , takže na to berte ohled

Už máz "vize" na "jaro"

Takže JAROVIZACE. teď je jen další otázka,moclipak mínusů potřebují a jak dlouhý čas- expozici. Možná by stačilo i jen pár dní lehce pod 0C, možná týden -5, možná měsíc -2, možná jen dva dny-10C. Další námět pro srovnávací pokus. Možná bychom se dočkali čísla/květní číslo/ , jakéhosi násobku dnů a -C , po jehož naplnění by to kvetlo. Nejspíše by, domnívám se ,ale bylo co druh a lokalita, to květní číslo

Mamlas napsal: ... mnohé echinocereusy při teplém zimování kvetou jen vyjímečně ... Nemyslím, že by nutně potřebovaly velké mrazy, ale někde je hranice zimní teploty pod kterou kvetou a nad ni už ne. Rozhodně ale pěstování mrazuvzdorných kaktusů s mrazivým zimováním je pro mě daleko snazší než s teplým.

Právě proto jsem se ptal. Mám dost echinocereusů, dost z nich už větších, ale kvetou jen ty teplomilnější. Takže asi tady je zakopán pes ...

jmusil napsal: Dovolím si jen malou poznámku na téma zda mrazuvzdorní potřebují nutně mráz nebo ne.
Je to spíše o filozofii pěstování.
Nepřijde mi, že by to nezbytně vyžadovali.

Zde mám jeden příklad Emst intertextus ŠN1024

Roubován na chloranthusu a na jusbertu.
Samozřejmě na jusbertu je krapet větší ale kytky prosperují podobně při obojím zimování.

Nemohu s Jirkou tentokrát bezvýhradně souhlasit. Intertextus i mnohé Pedio a sklerokaktusy sice kvetou i při teplém zimování,(teda ne mě, je to známka vyjímečného pěstitelského citu, který nemám), leč mnohé echinocereusy při teplém zimování kvetou jen vyjímečně - viz třeba příspěvky o E. inermis. V listopadu jsme byli v úžasné sbírce Václava Procházky a ten mi ukazoval dva už docela velké E. coccineus ssp. roemerii ode mě, které mu nikdy ještě nekvetly. Zimoval je ve hřebeni skleníku na sice nejsvětlejším, ale taky nejteplejším místě.
Nemyslím, že by nutně potřebovaly velké mrazy, ale někde je hranice zimní teploty pod kterou kvetou a nad ni už ne. Rozhodně ale pěstování mrazuvzdorných kaktusů s mrazivým zimováním je pro mě daleko snazší než s teplým.

No - paráda! Já myslel, že diskuse zamrzla a ona plyne dál, jenže díky Filipovu moderování přestaly chodit upozornění na odpovědi. Takže alespoň dodatečně - dík Milanovi za fotku skleníku pro inspiraci, zrovna ho uvnitř přebudovávám a tak informaci o zakapávání řádně využiju (a oslavím) nainstalováním odolných echinocereusů na významné trvalé místo. Aspoň se bude v zimě zelenit i ve skleníku a bez topení. Dík všem za odpovědi.

Jirka napsal:

jmusil napsal: Jirko, to jsou už letošní??? Já myslím, že tady hraje roli spíše světlo jako to, že musí přejít mrazem. Kde je zimuješ ?

Ne to je z loňska, letos ještě spinkaj

Ten malej je na světle a mrazu ve skleníku , naroubovaný na chloranthusu.
ten druhý větší je ve tmě ve sklepě a je na jusbertu.

Zde asi hraje roli i ta vitalita podložky .

Podobně mi fungují i pediáky.
Samozřejmě pediák na jusbertu není kdoví co, ale kvetou a dávají semínka víc než ty na chloranthusu. A mám co vysejvat a na čem se učit

Na obrázcích to samé v provedení pedio

jmusil napsal: Dovolím si jen malou poznámku na téma zda mrazuvzdorní potřebují nutně mráz nebo ne.
Je to spíše o filozofii pěstování.
Nepřijde mi, že by to nezbytně vyžadovali.

Zde mám jeden příklad Emst intertextus ŠN1024

Roubován na chloranthusu a na jusbertu.
Samozřejmě na jusbertu je krapet větší ale kytky prosperují podobně při obojím zimování.

Jirko, to jsou už letošní??? Já myslím, že tady hraje roli spíše světlo jako to, že musí přejít mrazem. Kde je zimuješ ?

Nevím, má-li Milan někde pařeniště, já uň zřel toliko LUFŤÁKY a to je o něčem zcela jiném.Lufťák je defacto stůl na nohách svrchu krytý nějakým světlopropustným matrošem /sklo, karbon/. Pařníky /od slova pařiti/ bych rozdělil dle použití a založení na teplé a studené. Teplý jest při zakládání vyhloubená podélná jáma cca 40cm pod úroveň terénu, kam se cca v Únoru našlape hnuj /koňský,hovězí, králičí či sloninec/ podle toho jaký máte. Nikdy prasečí! Po ušlapání se nakryje vrstvou cca 10-15 cm prosáté zeminy a po urovnáníse to zalije,zakryje na okolo jámy zbudované boky pařeništními okny.Zhruba za týden se může něco /zelenina, statice... / do tohoto rozkladem hnoje vyhřívaného prostoru zaset, znova přikrejt a položit zateplení. Studený pařník je bez hnoje, netopí a k použití cca od března ,dubna.Toliko teorie pro ty co se zrovna zahradnickou výrobou nezabývali, Není to můj objev Ameriky, je to prastará technologie.

cykas napsal: No potom už zbývá je nechat v těch pařeništích celý rok, pokud budou zakkryté stříškou, je to tam v zimě skoro stejné, jako ve skleníku

No jo jenže to nefunguje, mají mráz odpsodu a to nemaj rádi