Téma:

Taky jsem něco nafotil.

A také už počátkem měsíce jsem si fotil pupeny na dalších Echnocereusech a tak vůbec.
Tak to už vypadalo jarně

Na Echnc. dasyacanthus rozhodně letos čekám květy

Esc.missouriensis potěší na jaře nejprve plody

Echnc. coccineus v.roemeri,BW111AS,Kerr Co.,Tx se už chystá

Podobně je tomu u Echnc. cocineus,Zion,Ut.

Dokonce i po smrti je to hezký kaktus. Letošní zima byla pro Echnc.rigidissimus prostě k nepřežití

Echnc.viridiflorus musí být mezi prvními

Tak na ten Echnmst. se nějak nedostalo a tak ho přidám a ještě něco. Vše z dnešního focení



Hadec je prostě krásná hornina, takhle zvětralá

Jaro neodolatelně postupuje, i když zrovna nyní je to na kožich. Na parapetu to ale žije a má se k světu, takže jsem dnes znovu zalil a dívám se na vývoj pupenů. Echmst. intertextus v. dasyacanthus se snaží rozkvést, ale nedaří se. Podobně Ped. simpsonii. Jednou to slunko ale jistě bude svítit. Echinocereusy mají plno pupenů a tak bude na co koukat.

Echnmst. intertextus v. dasyacanthus již déle čeká

Echnc. perbellus

Echnc. reichenbachii, SB 941,Kerr Co.,Tx

Pediocactus simpsonii v.minor,RP60,MonarchPass,Col. také čeká na slunko

Už se těším na prvé kvetení Echnc.fendleri v.hempel SB187,El Paso,Tx

S květy čeká také Delosperma

Je to spíš k cestám než pěstování - ale pokud plánujete nějaký národní park USA, může se vám třeba hodit tahle stránka - se sbírkou tisíce map a mapek ke stažení, soustředěnou jedním nadšencem na jedno místo: npmaps.com/

samozřejmě se zaslání zcela nezdařilo a tak dodám oba druhy v květu



a ještě přidám další příklad Echc. baileyi 10.6.2016
a tentýž 17.1.2017

Další Echc. reichenbachii 10.6.2016
a tentýž 16.3.2017



Takže žádné sušinky, ale kaktusy v dobré kondici, kvetoucí a myslím přírodního vzhledu

Abych pravdu řekl, v celé diskusi jsem chtěl











jen ukázat a povzbudit další kaktusáře, že můžeme využít k zajímavému celoročnímu pěstování kaktusů i pouhé parapety oken. Že to dokonce je výhodné pro jakési přírodní pěstování, když misky máme stále na větru a mají opravdu extrémní tepelné podmínky. Že to není o nějakých "sušenkách" chci předvést na obrázcích některých druhů, focených v zimě a v létě.
Obr.1,2,3 předvádí Echc. baileyi, focený 10.6.2016, 17.1.2016 a 16.3.2017. Jak je vidno kakt. se dovede napít, dovede bohatě kvést a při tom nijak bujně neporostl. V březnu je z něj zase scvrklina, ale věřím, že zakvete.Dále se předvádí na obr.4,5 6 mistr ve scvrkávání Echc, reichenbachii hybr., snad s Echc. rigidissimus, ale velmi zajímavý. Obr.4 je ze dne 10.6.2016, obr.5 17.1.2016 a obr.6 16.3.2017. Jsem zvědav, jak dopadlo vkládání fotek - nějak s tou technikou stále bojuji

Kontrola po letošní zimě ... snímek ze 4.3.2017
Tyhle vypadají dobře. Takhle si předpěstovávám materiál pro budoucí skalku. Tady mají kropení nebo sníh jenom shora, jak Pán Bůh dá ...

RadekM napsal: Na rozdíl od Radka zalévám vždy kropením shora - v přírodě také prší shora. Je to způsob pěstování, který docela dobře funguje a který mě baví a který jak se zdá těm kytičkám dělá dobře.
Jen poznámka: Ano déšť padá shora a zalévá, na druhé straně půdní vlhkost je podmíněna,a v pouštích během suchých period výhradně, spodní vodou, která vzlíná. Z mého praktického pohledu ALE - nemohu v 7. podlaží misky kropit - a k tomu i okna a parapety pod sebou. Zálivka podmokem ale navíc umožňuje uplatnit některé finesy. Můžeš závlahu dávkovat podle toho, co v misce pěstuješ, někdy, třeba na počátku léta, kdy některé druhy už začínají být na vodu háklivé, zaleješ jen tolik, aby vodu dostaly kořeny, ale nebyl mokrý povrch půdy. No prostě jemnosti pěstování, čímž nechci říci, že se mně vše daří a nikdy nic neuhynulo.

Radku, nechtěl jsem říci, že kropení shora je lepší - chtěl jsem jen poukázat na to, že obojí je možné a že kropení shora kaktusům neuškodí a také prospívá - samozřejmě ve správném počasí - to je klíčové. Pro mě je to zásadní i technicky - nedovedu si představit, jak bych v mých podmínkách zaléval podmokem. Tobě vyhovuje zase podmok - jednak kvůli technickým podmínkám - a navíc ti to umožňuje lépe řídit a dávkovat závlahu v době, kdy já si kvůli horkému počasí nemohu dovolit zalít. Také ti to zřejmě dovoluje pěstovat i druhy ze sušších oblastí, na které já si u sebe netroufnu. Každý si musí najít ten způsob, který nejvíce vyhovuje jeho podmínkám a druhům, které chce pěstovat.
Ještě k celé diskusi - bylo by dobré někde tady ukázat, jak se v přírodě liší scvrklá a napitá kytka, jak píšou Milan a Peri... někdy mám pocit, že se snažíme z těch kytek dělat příliš velké "sušenky" a někteří autoři na to dokonce poukazují ... na druhou stranu se mnohdy po zálivce sám až polekám, co té vody tyhle severoamerické kytky do sebe dokážou napít - ale říkám si, že snad ty venku pěstované kytky na vlastních kořenech mají svůj vlastní rozum a samy si vezmou, co potřebují - i na podzim - to se zase uklidním, když vidím, jak se na zimu scvrknou a zatáhnou. Nemáte někdo takové srovnání z nalezišť ...???

Zajímalo by mě, jestli někdo už zkoušel pěstovat takto venku Austrocactusy? Jihoameričani sice nejsou pro naši zimu stavění, ale třeba takto v miskách na parapetech si dokážu představit, že by mohly některé klony naši zimu přežít a prosperovat.