Téma:

Doporučuji začít se zálivkou už někdy začátkem března, hned, jak se jen trochu oteplí.

Tie moje zatiaľ vždy púčiky zatiahli. Tak stále dúfam a hľadám chybu.

Taky jednu přidám. Je asi šestiletá roubovaná na echinocereusu.

Mamlas - Utahia sileri

Pro porovnání rostliny z naleziště.
Utahia sileri, near road389, 2km E Pipe Spring National Monument, Kaibab Indian Reservation GPS 36° 51.75' N; 112° 42.65'W, Mohave County, Arizona, USA - foto Václav Hlaváček

Na tieto kvety stále ešte čakám, ale som trpezlivý.

Vzpomínka na loňské jaro Utahia silerii

V zemi je asi polovina objemu vápencového štěrku, zrnitost 0 až 15 mm. Byl snadno dostupný jako odpad v Hydčicích, ale kde ty loňské sněhy jsou. Dneska tam holt už dávám zase písek a kupovaný jemně mletý vápenec cca litr na kolečko.

Vědecky je dokázané, že venku v terénu nikdo nechodí s lopatkou a nedělá vrchní drenáž. Tak že samo o sobě je to jenom a jenom v tom, jakej substrát je použit. A na to je zase vědecky dokázané, že pokud se dělá sám výsev kolem mateční kytky, tak je substrát dobrý. Vědecky vzato se prostě některý kytky zatahují do země a některý potom kolem krčku vypadaj hnusně, ale oni tak vypadat mají. Vědecky vzato je to jenom a jenom o tom, kdo se jak rozhodne právě podle substrátu a pohledu na estetiku, kterou má v hlavě. Prostě některé kytky mají rádi jílovitou a nebo sprašovou zemičku a jiné štěrkovou ... no a jak potom manželce vysvětlit, že je to každý jinačí ... to se nedá a tak nastupuje "horní drenáž" ... teda to je teda název, kterej vůl to tak pojmenoval

Taky jsem někde četl, že vrchní drenáž je škodlivá. Osobně jsem se s tím také nesetkal, ale pokud se nad tím zamyslím, jedno vysvětlení mě napadá. Ta vrchní drenáž by mohla škodit v případě, pokud je někdo zvyklý používat poměrně jemný substrát s vyšším podílem jílovitých složek v kombinaci se zálivkou podmáčením. Vlhkost stoupá nahoru, zarazila by se právě u té vrstvy drenáže a v podstatě by kořenový krček byl vystaven mokru trvalejšího rázu. Samozřejmě platí to pro silnější vrstvu drenáže a z kamínků, antuka jako porézní materiál vodu nasává a převádí až na povrch. Taktéž to neplatí pro hrubé substráty, kde složení samo o sobě zaručuje velice dobrou propustnost. Samozřejmě se mohu mýlit, ale mohlo by to být jedno z vysvětlení tvrzení o škodlivosti vrchní drenáže.

Přidal bych ještě třetí, pro mne hlavní důvod proč obsypávám většími kamínky - déšť, nebo zálivka neodplaví substrát z květináčů.

Každý to mámje jinak. Osobně dle vlastní zkušenosti s kytkama nesouihlas. Hlavně pokud to jsou např. 3 vrstvy dle velikosti kamínků.

Tak koukám, že se nám zase ojevilo po letech téma zasypávání povrchu substrátu. Nevím, kde jste přišli na vědecké zdůvodnění jeho škodlivosti. Že by to byl důvod zapaření a následného úhynu rostlin určitě není pravda.
Zasypávám povrch snad od té doby, kdy jsem začal pěstovat kaktusy a nikdy jsem nepozoroval nějaký problém. Ať už se jedná o rostliny na skalce, venku v květináčích nebo ve skleníku.
Důvody jsou v podstatě dva
1. lépe to vypadá
2. tělo kaktusu je v kontaktu s hrubým prosátým pískem a drtí (to, co propadne přes síto 3 mm používám na pískování trávníku), který rychle oschne a proto nehrozí možnost hniloby, ...

Psal jsem obecně o mulči, na tom povrchu u fotek to vidím jako normální bez mulče, když je v tom hodně minerální části a štěrk v subtrátu.
Co se týče květníků, tak jsem kvůli využití místa zvědavý na tyhle (viz i 13x13 a 20x20). Je to snad podobný i na jedné fotce.
cact.cz/z-1016-kvetinac-16x16-cm-2200-kc-a26
Zde přímo foto z chrudimských stránek.

Snad na mě nějaký kus zbyde, abych si je vyzkoušel (křemíkový svět zahaproval a napoprvé objednávka emailem nedorazila jak měla).

A ta zemina v těch květináčích má kolik % vápenc. štěrku? 5%? Používám drtivo 2 mm a u něj stačí rel málo - má rel. velký povrch. Samozřejmě u jemně mletého stačí méně, ale tam nechť si uživatelé dají pozor na "maltu". Když jsem měl substrát z písku i s jemnými částmí + asi 10% sprašové zeminy s dal do toho jemně mletý dol. vápenec asi 5%, tak jsem vyrobil pěkný "beton".

Jestli se v mých miskách zdá být mulč, tak je to jen sen, zem je až nahoru, ovšem přiznávám, má podíl vápencového štěrku.
Triglochidiatus na obrázku je v chrudimském květníku 13x13 cm, pro semenáčky tak do 15 let jsou dobré, ale pro dospělé echinocereusy jsou malé.

nemám s nimy zatím moc zkušeností, ale podle dostupný literatury bude asi záležet taky na nadmořský výšce a s tím související jestli jsou zvyklý na delší sněhovou přikrývku nebo ne, čím vyšší tím překrytí sněhem a tedy i vlhkost hůř snášejí