Téma:

Potrvdzujem riziko neprepareného substrátu, mne sa stalo tiež, že mi na vyklíčených semenáčikoch akýsi pavúčik - nie sviluška - zničil vegetačné vrcholy. Pozoroval som ich filatelistickou lupou boli také bledé a vysali iba vegetačný vrchol nič iné, tým pádom ostali semenáče ako slepé, ani nehynú ani nerastú. Stalo sa mi to aj vlani, ale napríklad Echinomastus erectocentrus sa spamätali a keď som ich dal do skleníka príjemne ma prekvapili, že predsa začali tvoriť areoly a už sú pekné. Niektoré escobarie napr. alamensis to nerozchodili. Tak odteraz vždy substrát na výsev prehrejem aspoň na 60°C, možno tak zostane biologická rovnováha zachovaná a tie mrchy skapú.

...jistě, přítomnost mnohobuněčných požíračů je další kategorie ovlivňující úspěšnost, přidám klidně další...a to je frekvence péče o výsevy, když zkouším pro mne něčím víc zajímavé druhy, věnuji jim individuální péči, tj. v počátečním období alespoň 1denní sledování a ošetřování, u takových mám pak častěji vysokou úspěšnost (v porovnání s nehlídanými) přeživších i u velmi malých porcí (kdysi mi kdosi na fóru psal, proč vysévám i malé porce do 10 semen, že to nemá cenu - dnes mohu říci, že mělo, mnoho takových semenáčů přežilo a pokud to člověk nedělá na trh, hodně odpadla starost co s něma, kdybych vyséval pouze 100vkové porce), naproti tomu zase u hromadných výsevů, kde na to není čas mohu vyset i mnoho set semen a třeba i vcelku jinak bezproblémové druhy a ztráty tam mohou být výraznější plošné právě z toho důvodu, že vzniklou infekci nepotlačím včas, resp. pokud jednou propukne má tendenci likvidovat vše okolo dokud je co (vyšší frekvencí sledování lze toto potlačovat)...vlivů na úspěšnost výsevů je tedy hodně, navíc se často mezi sebou kombinují a jen velmi neurčitě je můžeme nějak generalizovat, nakonec to stejně vše vyzní jako nějaká více či méně hodnověrná doporučení, nebyl by to však člověk experimenty posedlý, aby se neustále nepokoušel i postupy zavržené opět zkoušet (výsledky jsou zase jiné, protože prostě nikdy nejsou podmínky úplně shodné) a tak to jde furt dokola...

Jirkovo výsledky jsou v souladu i s mým pozorováním. Protože se ale dělaly na jednom vzorku, je to spíš jen náhoda, stejně dobře mohly dopadnout i jinak. Já jsem letos po loňských a předloňských zkušenostech sel jen na nesterilizovaný písek s 10% Substrátu pro výsevy a množení. Z 92 květináčků ve 3 během měsíce všechny semenáčky vyhynuly, v dalších třech čas od času některý padne. Nejde tedy říci, že při výsevu na nepařený substrát je to vždycky dobrý, ale pokud výsevní porci rozdělíme do více květníčků, zpravidla něco doroste.
Výsev na nepařený substrát mívá lepší klíčivost a lepší růst semenáčků, ale v nepařeném substrátu můžou být třeba chvostskoci, kteří dokážou sežrat růstové vrcholy cemenáčků či dokonce sciary.

...podle mne silnou sterilizací hlavně vyhubíte spolehlivě všechny antipatogenní organismy, některé patogenní se pak vyznačují silnou odolností (některé spory dokáží přežít i teploty nad +100 st.C), následně vytvořené čisté sterilní pole je po vystavení nesterilním pěstebním postupům s ideálními kultivačními podmínkami (vlhko, teplo) bez přirozené ochrany, kterou v přírodě běžně antipatogenní organismy zajišťují, přímo předurčeno k rychlé kolonizaci a rozvoji spících spor...nic víc v tom nebude, snad jen to odkud se spory do vyčištěného pole dostanou, tedy zevnitř (ze semen či nedostatečně udělané sterilizace) či z venku (všude okolo nás jsou miliony spor, které se nakonec dostanou kamkoli)...úspěch při výsevu pak spočívá v tom abychom a) zajistili substrát nepodporující plísně (spíše anorganika, ale lze uřídit i organika) b) zajistili výhodnější podmínky pro semenáče natolik, aby se semenáče vyvinuly dříve než nebezpečné patogeny a dorostly na takovou úroveň, aby se následné invazi patogenů dokázaly ubránit již samy (např. malá Aztekia musí natolik narůst, aby je nevylikvidovaly nánosy řas apod.), patogenní organismy (plísně, houby, baktérie, viry...) jsou nedílnou součástí každé nelaboratorní kultivace, my můžeme pouze svým konáním našim rostlinkám dát určitý náskok, který využijí k úplnému osamostatnění se od naší péče, odolnost však získá organismus pouze tak, když se úspěšně s nepřítelem utká...absolutní sterilita je tedy podle mne jen mýtus, vždy to bude jen výsledek kompromisu a jak se ukazuje ta přírodní volba, která umožňuje přímý střet vychází nejlépe...

To je to, o čem při sledování této diskuse stále přemýšlím. Řekl bych, že je to jako u všeho živého - sterilní podmínky nevyvolají potřebu zvyšovat si vlastní odolnost, způsobí zhýčkání jedinců a ti pak podlehnou i běžné neškodné nepříjemnosti, na kterou (na rozdíl od jedinců probíjejících se od první zálivky přirozeným, někdy nepříznivým prostředím) nejsou připraveni.

To je zajímavé, že sterilizace substrátu je vlastně na závadu. Čím si myslíte, že nepropařený substát vzdoruje lépe proti plísním, že by konkurence mezi plísněmi v substrátu a těmi co se dovlečou se semeny?

Tak abychom udrželi téma v "přímém přenosu" přikládám aktuální stav k 9.3.

V podstatě se nic zásadního neděje a pomalu je možné hodnotit:
1)Výsev do nepropařené země
semena klíčila téměř 100%, nedošlo k rozvoji plísní i přesto, ře jsem neodstraňoval zbytky semen.
Semenáčky jsou vitální, dobře zakořeněné
Nevýhodou je výskyt mechů a řas --> nepoužitelné pro velmi drobnosemené rostliny , jinak OK



2) propařená zem s vápencem

výsledek je celkem uspokojivý, vyskytla se plíseň, ale nešířila se a výsev se stabilizoval. Rostlinky uspokojive kořenili a jsou vitální, nevyskytují se mechy ani řasy, což může být inspirativní



3) Výsev na písek

Nedochází k rozvoji plísní, což je logické, velký problém ale je , že semenáčky špatně koření a nejsou vitální. Zkusím ještě pohnojit, zda to pomůže alw nedávám tomu moc šanci. Použitelné, pokud budeme rychle pykýrovat




4) Převaha písku - rostlinky jsou méně vitální , rozvoj plísní, které se vyskytly ale byl výrazný a substrát neměl schopnost šíření plísně potlačit v přítomnosti rašelinového substrátu




5) Poslední variana byla nejhorší. plísně které se vyskytly se dokola šířili a citlivější semenáčky dolikvidovali
.



Je také zřejmé, že semenáčky jsou různě citlivé. Pokud zůstávají zbytky semen nebo naklíčené nevitální semenáčky na substrátu, dochází rychle u citlivějších druhů k rozvoji plísní, desinfikovaný rašelinový substrát pak tomu ještě napomáhá. Nesterilizovaný substrát zdá se se dokáže s invazí vypořádat ...

Pikíruji také brzy, prakticky hned jak začnou růst ostníky. Odkryji, nechám otužit, přepikýruji a hned zase zakryji tak na týden dva. Do 24 hod se vytvoří nové kořínky a semenáčky se pěkně nafouknou. Jo a používám rašelinový substrát pro výsevy a množení+cca 10% perlit. Plísní mám v poslední době málo, což jsem rád. Myslím si, že to je nízkou noční teplotou, klesá mi to na 14 st., kaktusům to nevadí a plísním se to nelíbí. Přes den, když svítím, je v množárně tak 25-30 (studenej odchov). Roste to pomalejc, ale nepadá to. Přikládám foto z minulého týdne.

No samozřejmě, stejným způsobem se mech hubí i v trávníku, jenom hnojivo se někdy prodává pod jiným názvem.

Zajímavý poznatek, mech nesnáší hnojivo
To zní pozbudivě