Téma:

Je to jak píše Jirka, tedy sterilní substrát - přepaření je dobrý na živočišné škůdce a semena plevelů, ale nemusí už fungovat na řasy a na patogenní houby. Používám normální substrát pro kaktusy - zem a písek 1:1 až 1:2, jenom Chile roste lépe v čistém písku, zalít v hrnci vodou až substrát je celý pod hladinou a vařit tak dlouho, až je suchý. nechat vychladnout pod poklicí. Květníky a výsevní misky musí být nové, použité alespoň 2 dny namočené v Savu - použité nestačí umýt,řasy jsou schované v solných krustách při okraji květníků. Nové stačí vymáchat v Savu a opláchnout převařenou vodou. Pak je důležité tam řasy nevnést, když jsme se jich zbavili - desinfekce semen min 12 hodin v hypermanganu - roztok takový, aby přes 1 cm vrsvu nebylo vidět. Plnění výsevních nádob a vl výsev: pracovní stůl buď umýt savem, když to nejde tak pokrýt materiálem, který je s minimem řas - např rozstřihnout rukáv z PVC folie, roztáhnout a dát vnitřní stranou nahoru. Na obličej respirátor, na ruce latexové rukavice, ruce v nich opláchnout savem, nesahat na nic jiného než na připravené nádoby, substrát a semena, zejména ne na sebe! Po vysetí zalít podmokem převařenou vodou a zavřít. Ne, že by při výše popsaném postupu byl výsev řas zcela prostý, ale pro to, jak dlouho bude množství řas únosné pro semenáčky rozhoduje zejména velikost počáteční kontaminace. Řasy jsou všude - ve vodě, vzduchu, v zemi a na všech površích. Pro větší semena s rychleji rostoucími semenáčky se dá z výše uvedených zásad slevit, např. se  u nových nádob obejdeme bez sava popř. i bez rukavic.
Jsou taky metody jak kontaminaci a růst řas podpořit. Je to hlavně mlžení výsevů, kdy do výsevu strhneme řasy z celého objemu vzduchu, kterým proud mlhy prochází.U větších semenáčků trochu řas nevadí, ale taková vrstva, jako ukázal Petr, je nebezpečná tím, že přiláká smutnice, jejichž larvy řasy sežerou i se semenáčky.

Jsem překvapen,jak jsou kaktusy opravdu odolné kytky,že to dají i v takové majdě.  Asi bych to vše v tomto stádiu vytahal ven a přesadil. Myslím,že je problém v tom zeolitu a taky v tom,že se tam ta řasa stihla nastěhovat hned z prvopočátku,než jsi to uzavřel. Pokud je zeolitu 100%,podle mě to není dobré a řase se na něm dost daří,to samé různé rašelinové substráty. Ty ke všemu po vyschnutí s řasou na povrchu dokážou malé semenáčky vytáhnout ze substrátu..Zdrojem tady těch řas je i voda,pokud někdo zavlaží výsevní substrát dešťovkou nebo nepřevařenou vodou,já používám třeba destilku..U toho substrátu bych viděl zlatou střední cestu smíchat třeba přesátý jemnější říční písek s antukou, může se přidat i ten zeolit,i trochu té rašeliny,záleží,co vyséváš, přepařit,dolů do květináře přidat do směsi i perlit,tím se nic nepokazí a zlehčí to substrát, nakonec zavlažit tou destilkou, nepřemokřit

Používám 3 procentní peroxid vodíku ve formě spreje. Řasa se "rozpustí" a pak je potřeba ji vypláchnout vodou, aby z výsevu zmizela.. Tzn, zalít a zařasenou vodu odstranit. Kupříkladu odsátím balonkem na odsávání dětského hlenu z nosu, který seženeš v lékárně. Tento případ nebude na jeden díl, ale na seriál těchto zákroků. Pak je dobré odstranit i kamínky, případně kousky perlitu, které jsou zelené, tj. pokryté řasou.

Právě jsem dočetl tento moc pěkný článek o výsevech sukulentů na Chrudimském kaktusáři:  Pěstování pod umělým osvětlením

a napadl mě dotaz. Co děláte s řasou? Dá se s tím něco dělat? Pomůže nějaká chemie jako na plíseň? Nebo nějaký druh houby, jiné řasy? Nebo vždy přepařená voda na zálivku? Nebo speciální osvětlení? Větráček ve výsevníku? Nebo co?

Samozřejmě, co vidíte níže je výsledek toho, že jsem to nechal zajít extrémně daleko!!!! Na druhé straně, když vám řasa začne růst ve výsevu aztekií, můžete to rovnou hodit do koše a ty větší kytky, ty z toho benefit taky nemají....

Vysévám tak, že minimálně ze začátku mám dva kelímky s výsevem v zavřené "chrudimské průhledné výsevní krabičce" nebo jak to nazvat a mám to i zatěsněno potravinářskou folií a otevírám až po delší době. Všechno, co nesežere řasa takto roste krásně! Proto to dělám. Ale jak se tam ta řasa chytne je konec. A když máte mesíční výsev, nevím no....dokličuje to i otevřené, ale hůř, než když je to zavřené a utěsněné a dělá se to i v těch otevřených miskách...tak jsem trošku zoufalý, co s tím...nějaký tip? Rada? Zkušenost? Názor? 

Vysévám do různých věcí, ale tohle konkrétně je přepařený jemnější zeolit.

Moc díky za reakce! 

Aj keď straty semenáčikov neustále pribúdajú, tak stále je to časť zbierky, z ktorej sa najviac teším, a momentálne, keď nič u mňa nekvitne, tak aj trávim najviac času.
E. aurea P 125 (2021)

W. gladiata JV 561 (2021)

G. beguinii LX 176 (2022)

H. decumbens IDD 2048 (2023)

E. rigidissimus L 088 (2022)

E. armatus PP 22 (2023)

E. viridiflorus SB 876 (2022)

A. muscula KK 842 (2022)
E. canus (2022)

A. teresae KK 1724 (2022)

M. pygmaea WR 335 (2023)
 
A. montana L 24/2020 (2023)

Jinak snad ani pikýrovat nejde

 

... nějak intuitině jsem se k ní propracoval ... jinde jsem jí neviděl ... asi je dobré ji ukázat .
 

Tuto metodu pikýrovaní jsem poprvé viděla,cca před 12 roky, u Míly Hájka z Třemošné,a ještě k tomu měl takovou speciální lopatičku...

I blbej okýnkář musí vysévat, to je podstata naší záliby. Bez výsevů nebudou rostlinky, které nám dělají radost. A tak pár asteriasů. Jsem zvědavý, jak pokvetou. Zkřížil jsem duhu s klasickým asteriasem. To jsem ještě neměl ten červený...



mimochodem znáte tuto metodu pikýrování? Naučil mě ji jeden brněnský kaktusář Zdenda a nemá to chybu. Největší výhoda? Nekřivýte kořeny. Nevím, komu všemu se to podařilo, ale já si všiml, že když zůstanou kořeny ohnuté vzhůru a stačí jeden, tak rostlina přestane růst a ani nezakoření. Je to horší, než když o ty kořeny úplně přijde...

Díky za info. Tři květníky jsou z chrudimské začátečnické stavebnice, jeden Ferrocactus a jeden Echinofossulocatus. Nechám je tedy vyschnout a zkusím s podzimními výsevy.