Téma:

Tak podle prvního příspěvku jsem se domníval, že jde asi o plíseň. Podle foto to tak nevypadá. Nebudu se unáhlovat. Dej to na ten mikroskop, ten hodně ukáže. Fotky jsou rozmazané a v malém rozlišení. Obdivují kolegy, že to hned poznají.

Primárny problém bude sviluška, následne oslabené semenáčky už na niečo zájdu.....

... tak přesně stejný problém mám i já. Jde i o starší semenáčky. Normálně rostou a pak jakoby začnou bělat. Je to dobře vidět na té fotce. Ten největší semenáček. To je přesně ono. Na kořenech nic okem vidět není. Je to jakoby to někdo stříknul na jemno sprejem do běla. Přesazení to jenom oddálí klidně i o rok ale ta kytka už roste hrozně blbě. Zimování je pak většinou její konec. Sviluška to určitě není. To jsem zkoušel vertimecem a nic. Smutnice taky ne. Taky jsem zkoušel koktejl proti smrti (plísním) previcur, dithane... a ten taky nezabírá. Fotky dám zítra. Zřejmě to bude co píše peri.

já bych to viděl na kombinaci kořenů a svilušky

Tady ti Scorpione jdou hromadně do kopru kořeny. Nehledej klasickou plíseň, tu tady neuvidíš, ale podívej se , pokud můžeš, pořádně pod mikroskopem na kořeny semenáčů a ty budou s největší pravděpodobností napadené. To zasychání svádí k domněnce o málo vody, ale bude to houba(možná Fusarium), co ti ve výsevu vesele hospodaří. S těmi napadenými je amen, osobně bych ty relativně zdravé vyndal, dobře očistil a přesadil do úplně jiného substrátu, samozřejmě co nejvíce minerálního a s přídavkem vápence, který rozvoj Fusaria brzdí.Jako přímý kurativní zásah by v tomto případě bylo vhodné provést zálivku houbou Pythium oligandrum-Polyversum, která aktivně napadá a ničí ostatní půdní houby.Polyversum se dostane ke koupi ve specializovaných prodejnách zahrádkářských potřeb. Ale pozor! Musí jít o čerstvý přípravek, protože jde o živý organismus, takže si nenech vnutit něco, co se jim tam válí přes jeden rok. Samozřejmě ani působení smutnice není vyloučené, ale není to jediná příčina.

Scorpion napsal: Tady jsou ty fotky. Asi to plíseň může být. Mrknite na to. Zkusím to hodit pod mikroskop. Kdyby to byla plíseň, co na to? Kuprikol?

Peri- vodu dopřávám spíše méně. Ze začátku jsem dával více a klíční rostlinky padaly, tak jsem začal trochu omezovat.Tak nevím, co dělám blbě. Docela mě to štve. Semenáčky dostanu a takhle je podělám. Na obrázku jsou ve chvíli, kdy jsem se rozsázel a myslel, že se to zlepší.

Mně to připomíná vyžrané semenáče od larev smutnice, kdy zbudou pouze vnější obaly semenáče. Potom by to mohl být i nevhodný moc "minerální" substrát a přesušení. Podobné semenáče jsem míval, pokud jsem vyséval do zde opěvovaného zeolitu, který mi semenáče pokud nebyl stále vlhký krásně vysušoval. Plíseň nevidím.

Tady jsou ty fotky. Asi to plíseň může být. Mrknite na to. Zkusím to hodit pod mikroskop. Kdyby to byla plíseň, co na to? Kuprikol?

Peri- vodu dopřávám spíše méně. Ze začátku jsem dával více a klíční rostlinky padaly, tak jsem začal trochu omezovat.Tak nevím, co dělám blbě. Docela mě to štve. Semenáčky dostanu a takhle je podělám. Na obrázku jsou ve chvíli, kdy jsem se rozsázel a myslel, že se to zlepší.

Scorpion napsal: Mám dotaz ohledně problému s růstem semenáčků. Nevím, co dělám blbě. Ze začátku rostou normálně. Druhy, co dobře klíčí, udělají hezké trsy zelených semenáčků, ale postupem času se nanich vytvoří takový bělavý povlak, jako by byly posypaný moukou nebo co a postupně hynou a zatahují se do substrátu. Měl jsem pěkné výsevy mamilárek a většina mi šla do kopru. Zůstalo jen pár druhů. V jiném případě se mezi tím bílým posypem udělají sem tam rezavý šmouhy jako od požeru sviluškou, ale nikde je tam nevidím. Jestli jsou přehřátý nebo málo zalitý. Těžko říct. Máte s tím někdo zkušenost?

Trsy zelených semenáčků- podle toho, jak to popisuješ, bych si tipnul na plíseň, která se v trsech šíří od jednoho semenáče ke druhému. Od přehřátí a malého zalití to nebude, bude to choroba, kterou ty zpočátku nevidíš, protože semenáčky jsou nahloučeny u sebe. Jak často jim dopřáváš vodu? Jak psal Henry-zkus dát makro foto.

... chtělo by to foto.

Mám dotaz ohledně problému s růstem semenáčků. Nevím, co dělám blbě. Ze začátku rostou normálně. Druhy, co dobře klíčí, udělají hezké trsy zelených semenáčků, ale postupem času se nanich vytvoří takový bělavý povlak, jako by byly posypaný moukou nebo co a postupně hynou a zatahují se do substrátu. Měl jsem pěkné výsevy mamilárek a většina mi šla do kopru. Zůstalo jen pár druhů. V jiném případě se mezi tím bílým posypem udělají sem tam rezavý šmouhy jako od požeru sviluškou, ale nikde je tam nevidím. Jestli jsou přehřátý nebo málo zalitý. Těžko říct. Máte s tím někdo zkušenost?

Letoční nástup sluníčka byl i pro velké a staré rostliny často "smrtelným", pokud to zimovalo ve sklepě. Pro zdravotní stav jsem nemohl nic dělat a zasáhnout a tak u mě ne "jedinci", ale přepravky dospělců uvařených. A semenáčky všechny.
Onehdá pan Hnát pěstoval semenáčky v trávě. Když ta uschla , lehla na semenáčky kaktusů a udělala stínění. A na jaře ta suchá stébla dělala stínění také.

ja mel podobne dilema na zacatku dubna, kdy jsem 3,5mesicni male semenacky natvrdo dal do skleniku... ztraty tam samo byly, ale prekvapilo me, jak dobre to zvladly - a bylo tam i zaliti v nevhodnou dobu, pripaleni apod. ...

Díky za informaci. Bohužel jsem špatně časově přidělil priority při uvádění toho skleníku do provozu takže ten duben už nestihnu. Také jsem se obával letošních pozdních jarních chladů.
Pro letošní výsev, který je ještě v kultivátoru, se budu snažit dotáhnout růst semenáčků do větší velikosti (kde to půjde) a do skleníku je dát příští jaro dříve bez ohledu na teploty venku. Zřejmě po proschnutí substrátu aby při ochlazení venku a delším podmračeném počasí netrpěly vlhkem.
Ty letos popálené semenáčky byly o velikosti 0,5 až cca 0,8 cm.

nvenca napsal: Prosím tedy ještě o názor či zkušenost zda jsou při převodu z kultivátoru do skleníku odolnější proti popálení semenáčky napité, nenapité nebo zda je to jedno. Mám totiž v kultivátoru další generaci semenáčků.
Děkuju za odpověď.

U semenáčů do asi 0.5 cm je jedno zda jsou napité nebo ne, spálí se tak jako tak. Poučka o napitých rostlinách které se nepálí platí až pro dospělé rostliny, které mají nějakou tu hmotu a trvá déle než se přehřejí. Hlavní je, že do skleníku by se semenáče z kultivátoru měly umístit již někdy začátkem dubna a ne v červnu, kdy má slunce již velkou sílu.

Mám problém s přechodem semenáčků ze zářivkového kultivátoru do balkonového skleníku. Skleník má půdorys cca 0,6x2,5m a je na jihovýchodním balkoně domku takže tam slunce mohutně peče. Teplota je hlídaná elektronicky - při 30 st C se otevřou obě boční stěny a při 35 stupních se spustí ventilátory v těchto otevřených stěnách. Horší je to se slunečním zářením. Kaktusy jsou sice ve 3 patrech a pro semenáčky samozřejmě využívám stínu v zadní čáasti spodních pater, ale problém je jak postupuje čas a mění se dráha slunce vůči Zemi. 2 dny jsem to hlídal a vše probíhalo dobře. Pak jsem musel na jeden den odjet a co čert nechce část těch semenáčků chytla odpolední slunce těsně před příchodem stínu od domu. Okamžitě zbělely. Došlo mi že jsem možná situaci ještě zhoršil tím, že jsem tam dal semenáčky nenapité (protože jsem plánoval jejich brzké přesazování).
Prosím tedy ještě o názor či zkušenost zda jsou při převodu z kultivátoru do skleníku odolnější proti popálení semenáčky napité, nenapité nebo zda je to jedno. Mám totiž v kultivátoru další generaci semenáčků.
Děkuju za odpověď.

Niekto sa tu pytal, kedy presadzat semenace. Nuz to zavisi od podmienok pestovania (vysev do kultivatoru, alebo na okno), od substratu do akeho su semena vysiate (ak mineralny substrat tak treba pouzivat hnojivo a presadit co najskor).

Kazdemu funguje nieco ine, mne funguje toto. Vysievam do perlitu v kultivatore. Spravidla ked ziskam semena t.j. od oktobra do februara. Semena mam zhruba mesiac v miske, vetram a otvaram podla stavu semenacov, ked zacinaju vodnatiet alebo sa nahodou objavi plesen otvaram skor. Ak nic, tak su zavrete aj 2 mesiace. Po otvoreni misky ich pestujem take 2-3 mesiace v perlite a hnojim Kristalonom a davam stimulator Atonik. Ked sa mi zda ze by to chcelo presadit a mam cas, tak presadim. Spravidla po 4-6 mesiacoch od vysevu. Tieto konkretne som vysieval v januari 2012, foto je z maja 2012, kedy som ich ako 4 mesacne presadil (substrat je bezna kaktusarka zemina + piesok + liapor (to je tmavy gulaty neplavajuci druh nahrady za perlit, pouzivany v stavebnictve):


Vsimnite si semena oznacene menovkou EFC. SAL v druhom stlpci a druhom riadku. Tiez maju 4 mesiace:


Tato fotka je z dneska, ked maju tie iste semenace Echinofossulocactus coptonogonus SB13, 1 rok a 3 mesiace. Teraz maju velkost od hrachu po ceresnu a su v miske uplne vpravo. Po presadeni boli este mesiac u mna v kultivatore a na zimu 2012 sli na sucho do sklenika medzi dospelakov.


Cize vratim sa k povodnej myslienke, kazdemu funguje nieco ine, snaha je u mna presadit co najneskor, avsak dovtedy hnojit ak ide o mineralny substrat (piesok, perlit, zeolit, ...).

Michale, počkej s nákupem na podzim, dobu seznamů semen. Nebo se zkus seznámit s nějakým klubem kaktusářů v tvém okolí, skoro v každém je někdo, kdo tento sortiment pěstuje a semínka třeba ani nesbírá.

Dobrý den mohu poprosit o pomoc

Kdy je dobré pikýrovat semenáčky kaktusů

Nemáte někdo na prodej semena rebutií, ayloster, sulcorebutií, mediolobivií ???

Díky za info a za rady

Michal

Na třetí pokus. Josef (vyseto 2.12.2012)

Někdy mám také takový pocit. Do důchodu jsem si pořídil to co jsem zkoušel v mládi.Ne ovšem vše a doslova.Děkuji za radu.( Miluji vaše jemné pošťuchování )

Saguáro roste pomalu, ale ty květy

jo04 napsal: ... Přepichoval jsem do stejného substrátu 1.3.1913. ...

Nejde o návrat k výsevům po sto letech??

jo04 napsal: Návrat a výsev kaktusů po třiceti letech. Kdysi jsem vyséval do zavařovaček teť první pokus do kultivátoru.
Různá Astrophyta , vyseto 2.12.2012 . Přepichoval jsem do stejného substrátu 1.3.1913. Teť zvládnout otužování a přechod do foliovníku. Snad začátkem květná.

Je dobré navyknout na střídavý zálivkový režim semenáčky už v kultivátoru.
Pak ten šok nebude tak velký. Samozřejmostí bude opatrnost na slunce

Pokud jsou to roční semenáčky, tak bych je přepikýroval do běžného, jen trochu přesátého substrátu.Na fotce je vidět, že se nijak netísní. Možná by se to mohlo obejít i bez pikýrování. pak bych ale volil zálivku hnojivem. Jak počasí dovolí, přestěhovat je mezi ostatní kytky a praktikovat střídavou zálivku. Neuvař je na sluníčku. Zvyknout si musí postupně.

Návrat a výsev kaktusů po třiceti letech. Kdysi jsem vyséval do zavařovaček teť první pokus do kultivátoru.
Různá Astrophyta , vyseto 2.12.2012 . Přepichoval jsem do stejného substrátu 1.3.2013. Teť zvládnout otužování a přechod do foliovníku. Snad začátkem květná.

Díky moc za odpověď jsem rád že nedělám něco špatně, mám je na vnitřním parapetu okna na jižní straně, ale zdá se mi že nic moc neprosperujou jsou více jak roční a nic moc nerostou, poradte nějaký fígl na zrychlení růstu ...
Michal Smrčka

Presne tak, ta cervenohneda farba je uplne v poriadku. Je to znak dobreho pestovania, pravdepodobne na ne svieti slnko obcas aj priamo a takto pekne sa semenace vyfarbuju. Vzdy lepsie syta zelena, cervena a hneda ako bledunka zelenobiela

Proč myslíš ? Dle vzhledu soudím , že semenáčky jsou přivyklé již tvrdšímu pěstování ( střídání sucha a vody), neženeš je a mají přirozené světlo , což : :

Děláš dobře , kytky ti pojedou a nebudou venku sedět jako ty přenesené a nadupané z kultivátoru

Prosím o radu můj výsev vypadá asi takto. Nedělám něco špatně
Většina mého výsevu je takto červenohnědá

poradí někdo co s tím

Na trhu by měl být přípravek PROPLANT. Účinná látka stejná jako v Previcuru.