Téma:

Ještě jsem si opravil příspěvěk, těch semen jsem vysel 30 Mám je od tebe, Filipe, z poslední nabídky KKP. Nezkoušel jsi je náhodou také vyset, případně s jakým výsledkem? Měl jsem od tebe ještě pár jiných porcí feráků, tam to klíčí poměrně pěkně.

O problematickém klíčení Fer. johnstonianus vím, takže jsem od toho ani moc nečekal a spíš by mě překvapilo, kdyby něco vylezlo Zkusím ještě za pár dnů trochu "přitopit" na těch cca 35 stupňů, uvidíme.

peri napsal: . Po provedené skarifikaci jsem zjistil, že ani nemohlo, protože ta semena byla od počátku mrtvá. Záleží, z jakého zdroje semena jsou, nyní je jich povícero a jak byli sběrači pečliví.

Já se obávám, že to není o pečlivosti. To není o tom, že bys tohle dokázal když to sbíráš ovlivnit. Ty semena se jeví zevně jako parádní a pak nevylezou, dovnitř nevidíš a abys pokusně dělal NDT kontrolu kolik semen v dávce je ok, tak to radši ty semena ani nikomu nenabídneš, protože to nejsi schopen realizovat. Pak je cesta je nenabízet, ale to by pak ty lidi neměli šanci ani na těch 20% dobrejch a ty kytky by tu nebyly.

Předloni jsem vyséval 100 ks, vylezlo 20, uchoval jsem 15 rostlin. Letos jen tak pro zvědavost jsem vysel 30 semen a nevylezlo nic. Po provedené skarifikaci jsem zjistil, že ani nemohlo, protože ta semena byla od počátku mrtvá. Záleží, z jakého zdroje semena jsou, nyní je jich povícero a jak byli sběrači pečliví. Ale souhlasím s Filipem v tom, že tady u toho druhu klíčivost asi rekordy trhat nebude.

Buď trpělivej. Můžou doklíčit ještě dlouho po vysetí (třebas i po několika měsících). Nicméně bych to neviděl na to, že to nějak masově vyjede, budou to jednotky kusů.
Přesejvat se semena mohou zkusil bych to třeba za půl roku, nebo za rok znovu.
Skarifikaci johnstonianusu jsem zkoušel, ale bez nějakého zásadního výsledku. Jakkoliv si myslím, že je to často řešení, tak tady se mi ten efekt nedostavil. Na druhou stranu jsem to zkoušel jen jednou, takže statisticky jsem se nemusel trefit, takže bych to klidně u části semen zkusil, tím se v zásadě nedá nic pokazit, pokud se udělá dobře.

Vysévál jsem letos i nějaké feráky, krom jiné i Ferocactus johnstonianus - asi 30 semen.

Semena jsem namáčel asi půl hodiny v růžovém roztoku hypermanganu, ničím nemořil, nasypal na zeolit a přestříknul 10% peroxidem. Po 3 týdnech zatím ani ťuk, nevylezlo nic. Teplota kolísá 16 stupňů noc, 32 den (zpočátku byla asi 26).

Co s tím dále? Má cenu speciálně pro tento druh ještě zvedat teplotu?
Nebo semínka posbírat, nechat oschnout, uskladnit a vysít třeba příští rok? Má vůbec smysl u semen opakovaný výsev, pokud už si jednou projdou tím 100% vlhkem? Případně posbírat, skarifikovat a znovu vysít (po jaké době)?

wolfstone napsal:

Myslíte že použití Dithane ovlivňuje klíčivost ?

Nemyslím si ,používám ho a klíčí to normálně.

Myslíte že použití Dithane ovlivňuje klíčivost ?

Děkuji.
Nic speciálního jsem nepoužil.
Jen previcur energy jako fungicid.
Semena mám od pana Ryšavého.

Pro Scleráka.
Musím uznat, že to máš perfektní . Já bych tedy neměl tu odvahu do toho takhle jít. Je ale asi pravda, jak se říká, že čím víc se s tím člověk s..e, tím to hůř dopadá.

Pro wolfstone.
Parádní výsevy. Ošetřoval jsi nějak speciálně ty semena Ferocactusů? Někde jsem slyšel, že je dobré je na pár hodin namočit do peroxidu.

Pěkné výsevy. Nechal bych to už všechno na vzduchu bez přikrytí a bez vody. Až substrát vyschne, tak zalít. Pikýrovat zatím není asi potřeba.

Aneb jak to vypadá

Pokus č.1 - Ferocactus výsev 30.11.2014


Pokus č.2 - Notocactusy výsev 30.12.2014


Pokus č.2 - Ferocactusy výsev 30.12.2014

wolfstone napsal: Mně ty výsevy nějak nejdou.
První pokus má k dnešku přes dva měsíce. Ztráty jsou velké.Výsev jsem otevřel asi moc brzo, 14 dní po vyklíčení. Většina semenáčků jakoby zaschla. Plus problémy s mírnou plísní po zálivce, 1 týdně.
Pikýrovat jsem zkoušel, ale nejde mi to, příjde mi, že jsou na to semenáčky příliš malé. Většina měla hodně malé kořínky.

30.12.2014 jsem vysel pokus č.2.
v substrátu více písku + písek na povrchu. Otírám přebytečnou vlhkost z víčka,výsev mám stále zavřený. Plíseň zatím žádná, řasa také .

Tentokrát to zkusím to nechat zavřené co nejdéle.

Naposled jsem vyséval 20. 12. a tyto výsevy jsem otevřel tento víkend 7.2. Tedy asi měsíc a půl zcela uzavřené s občasnou kontrolou. Odkrývám tehdy, když už nic nedokličuje. Pikýrování nechávám nejdříve na dobu po půl roce od výsevu, nemám s menšími semenáčky trpělivost a ani dobrou zkušenost. Lépe je nechat přerůst a až potom přesazovat.

Mně ty výsevy nějak nejdou.
První pokus má k dnešku přes dva měsíce. Ztráty jsou velké.Výsev jsem otevřel asi moc brzo, 14 dní po vyklíčení. Většina semenáčků jakoby zaschla. Plus problémy s mírnou plísní po zálivce, 1 týdně.
Pikýrovat jsem zkoušel, ale nejde mi to, příjde mi, že jsou na to semenáčky příliš malé. Většina měla hodně malé kořínky.

30.12.2014 jsem vysel pokus č.2.
v substrátu více písku + písek na povrchu. Otírám přebytečnou vlhkost z víčka,výsev mám stále zavřený. Plíseň zatím žádná, řasa také .

Tentokrát to zkusím nechat zavřené co nejdéle.

Měsíc staré výsevy horizontíků z IS sbíraných 2013




Jak je vidět každá lokalita si dělá co chce, vesměs vyseto cca 50 ks semen v porci.

Pro Petra S Zatím jsem protrhal 3/4 krabičky z toho mám 2 přesazené, ještě něco zbylo a zbývá probrat ještě poslední
1/4 tak to vypadá, že z toho budou 3 krabičky. Z důvodu nedostatku místa to takto dělám již několik let a zatím nic
neodešlo, přes to, že ještě u přesazovaných zkrátím kořeny na 1/3. Sázím do suchého substrátu a vodu dostanou až v
březnu dle počasí. Problém je v tom, že po 1 nebo druhé zálivce jsou opět natěsno.

2 přepíchané krabičky tmavší sem. ec. reich. v. baileyi, ve druhé baileyi albispinus

Ja som si včera večer, cca o 18.00 vysial hybridné astra do zmesi Lioporu a kremičitého štrku. Len tak že čo to povie. Po prvý krát som semená dezinfikoval 3% peroxidom vodíka. Konkrétne som ich vysypal do plastového sítka, rozprašovačom prestrekol peroxidom, nechal 20s. pôsobiť a potom prepláchol vodou.
No a dnes o 11.00 hod pozerám, a pozerám, a ono to už klíči.

Jó, tak to je opravdu hustej koberec .
Upřímně si nedovedu představit, jak budeš "ob jeden" vyndavat. Já bych měl obavu, že to velká část nepřežije. Tedy při mé šikovnosti .

můj loňský výsev 02.14 ec. baileyi, baileyi albispinus, knipellianus v kruegerii a v. reyesii. čeká na probrání ob
jeden semenáček, aby mě to nezabralo moc místa.

můj předloňský výsev esc. vivipara SB 923, čeká to samé

Zlí jazykové tvrdí, že by mezery mezi semenáčky měly být stejné široké, jako jsou semenáčky. No, mně se to taky nikdy nepodařilo.
Na podzim přepíchaný loňský výsev. Taky nic moc , ale snažím se.



Je ale fakt, že martin5791 to má opravdo zbytečně moc řídké. Je to ale taky trochu otázka praxe.

Mužná máš pravdu. Je to můj teprve druhý výsev, ale první pikýrování.
Ten první jsem nemusel pikýrovat, vylezlo mi toho málo, teď zimuje, tak uvidím co vyleze.
Tady u toho druhého výsevu (zaseto loni v prosinci) ta vzdálenost od sebe je 1 až 1,5 cm. Foto možná zkresluje.

Nemáš ty semenáčky moc na řídko, mám zkušenost, že daleko lépe rostou když jsou více na husto.

Tak jsem dnes poprvé pikýroval. Tady je výsledek.

jestli můžu dodat jeden postřeh - sice jsem agávky nikdy nevysejval, momentálně kvůli místu ani nemám, ale co pamatuju když jsem je měl nejlíp rostli když kořeny neměli v květníku místo - asi to bude platit u většiny rostlin s "tučnými" kořeny. naopak když jsem je přesadil do velkýho tak stagnovali dokud to neprorostli a byli náchylný na zálivku.
takže když už jsem musel dát větší kvůli stabilitě řešil jsem to tím, že jsem tam napral "kamení" - štěrk o velikosti 0,5-1 cm aby se tam nedržela voda a prorostli to docela rychle

Jenže výsev mi vyšel perfektně, akorát po přepikyrování asi 3 cm semenáčků a přenesení do skleníku mi už to moc nerostlo. Ani častá zálivka nepomohla. Honza Jíška mi ukazoval jednoroční agávky okolo 10 cm, tomu to roste úžasně. Ještě mě napadá dát tomu větší květník, nebo možná mají rády když rostou společně.

Filip Jelínek napsal: Občas se něco tak nějak vyvede a člověk neví proč a těžko je pak hledat v čem to hlavně bylo. A nejhorší je, že se to pokusíš zopakovat a vono je všechno jinak....

Filipe, popsal jsi to naprosto přesně, já s tím souhlasím. Ještě kdyby to "občas" bylo častěji, aspoň u mě.

Henry, myslim, že jsem kytky dvakrát zalejval plošně kristalonem, takže i tyhle Agávky dostaly svou dávku. Popravdě musim říct, že mi nikdy takhle dobře Agávky nenarostly, mám tam i striaty a ty vypadaj jak pěticentimetrovej trávník, hustý, silný.
Občas se něco tak nějak vyvede a člověk neví proč a těžko je pak hledat v čem to hlavně bylo. A nejhorší je, že se to pokusíš zopakovat a vono je všechno jinak....

Filip Jelínek napsal: Henry, neni to nic zvláštního, prostě proti očekávání se jim nějak dařilo. Substrát perlit a zeolit, v létě pod parapetem ve folníku.

Vladimíre, tyhle jsou od Jaumave, takže ta mrazuvzdornost je silně nepravděpodobná...

Jako fakt jenom perlit a zeolit? A já už myslel že mám málo výživný substrát. Tak to si musel asi něčím přihnojovat?

Henry, neni to nic zvláštního, prostě proti očekávání se jim nějak dařilo. Substrát perlit a zeolit, v létě pod parapetem ve folníku.

Vladimíre, tyhle jsou od Jaumave, takže ta mrazuvzdornost je silně nepravděpodobná...

Nooo, tak vyzkoušej jestli jsou schválně mrazuvzdorný. To u hodně kytek pomáhá, když nevíš co s nima a místo došlo.
Jen pozor na to, že někdy se stane, že jsou i proti původnímu předpokladu a pak se problém zvětší.