Téma:

Dcerka ( 5 let) si před prázdninama vysela zbylá semínka, co jsme měli od Milana z loňské zimy.
Dali jsme to do země s pískem půl na půl, nic jsme nepropařovali , chmíří jsme otrhali a semínka napíchali do země. Do dvou týdnů to vyklíčilo a takto to vypadá nyní .




A takto vypadá synovo , které vyséval pod zářivky loni v zimě



Kupodivu rostou bez problémů. Ale znáte to, dětem to roste a kdybych to vyséval já, tak to přílišnou starostlivostí umořím

To není špatné. Výsev adenií je vždycky závod mezi klíčením a plesnivěním.

Z těch 10 semen zatím šest vyklíčilo,další dvě vypadají,že klíčí a dvě chrápou.Bohužel jedno z vyklíčených je trochu mrzáček.

Jara napsal: Tak jsem byl ve skleníku.Krasavec palmeri se nepochlapil.Květ se otevřel jenom jednou,dnes už odkvetlý květ samovolně upadl.Vypadá jako nepodařený Artičok.Stačí být ve dni kdy se mu zrovna chce vykvést mimo a člověk nic neuvidí.

Von P. palmerii neni moc okrasnej květem ani tak. To Adenium je na tom lépe.
A. obesum hybrid:

A. somalense:

A. somalense hybrid:

vybrané bělokvěté A. obesum:

Tak jsem byl ve skleníku.Krasavec palmeri se nepochlapil.Květ se otevřel jenom jednou,dnes už odkvetlý květ samovolně upadl.Vypadá jako nepodařený Artičok.Stačí být ve dni kdy se mu zrovna chce vykvést mimo a člověk nic neuvidí.

Jo Jaro z těchto končin např. Nýrsko ( Láďa Duda), Kdyně ( Martin Halada) a další ...

Tak jsem ráno kouknul do aparátu.Mám tam naklíčená první tři z desti semen Adenií,jsem zvědavý jak se to bude vyvíjet dál.Doufám,že alespoň některá ještě budou klíčit a také,že něco dopěstuji.Léto budiž "pochváleno"už zase cedí.Plzeňáci,fórum,které jste založili je báječné.Mám dotaz,kaktusaření končí s Plzní a blízkým okolím,nebo máte i členy od Klatov nebo Železné Rudy?Tam jsem kdysi dva roky vojančil.

Ahoj je to tak párkrát jsem je nechal přes zimu přeschnout a kytka se z toho docela dlouho dostává i pomaleji nasazuje květy

No,už se nedivím.Já jsem je zaléval tak jednou za dest dnů.Bál jsem se,aby nezačaly hnít od kořenů.V zimě je v místnosti kde bývají cca 18°c.to je asi málo,budu je muset dát na zimu jinam.

Já taky netopim skleník, taky je pěstuju daleko pod optimálními teplotami. U adenií je dost důležitá zálivka, aby rostly musí mít co nejvíc listů, který vydrží 2-3 sezony. Jinými slovy, v zimě jsou na prkně položeném na radiátoru a zalévám je tak, aby zem nikdy nevyschla. V té době větve nerostou do délky, ale kytky tloustnou. Loňský listy na A. arabikum mi zjara sežrala sviluška, ani tak nerostlo moc rychle, teď to bude bída. V létě v období kdy je to na koupání zalévám denně i dvakrát a když je jako dnes tak nejméně ob den. A s hnojivem, samozřejmě. Když jsem s adenii začínal v r. 1990 a kupoval 1 semínko za tehdejších 11 Kčs, (za které se dal strávit příjemný večer u piva v hospodě), byl jsem víc doma a skleník za chladnějších dnů zavíral atd, narostla mi první Adenia za 10 měsíců až do výšky 56 cm a průměru dole 6 cm. Na zimu jsem je dal na okno, které v té době nebylo ještě trojité ani těsné, a v lednu bylo po všech od kořenů. Později jsem zjistil, že teplota květníků takto umístěných byla běžně 3°C a to jsem neměřil v největších mrazech. Zůstala mi z nich jedna větvička z nejhůř rostoucí rostliny, kterou jsem narouboval na oleandr. Tam rostla furt nahoru a kvést začala až ve výšce mého obličeje, přestože jsem ji během růstu vzhůru třikrát uříznul. Vždy jen jeden výhon a tradá nahoru. Jak začala kvést, udělala korunku a z tý jsem jednu větvičku zase narouboval na oleandr a dospělá část už udělala keřík přijatelných rozměrů. Je trochu vidět úplně vpravo na první fotce za hnědým kmínkem A. socotranum.

Klobouk dolů!Za šest let moc hezké,já mám za dest roků obesum poloviční,asi se k nim málo !modlím!.Také jim v létě nepřitápím.

Taky přidám pár obrázků adenií. Tohle je asi můj nejlepší semenáček, vysévaný v roce 2005. Je to potomek thajského hybridu, který byl samosprašný. Nechal jsem si jen pár semenáčků do květu, tenhle měl nejsytější květy. Je taky samosprašný, opylují ho čmeláci Miska je 22 cm v průměru.

Detail báze rostliny, u země má cca 10 cm v průměru a pod zemí se rozšiřuje. Už by chtělo přesadit, vylézá ze země.

Tohle je hybrid A. somalense. A somalense bývají citlivé na zálivku za chladna (a chladno pro ně je horko pro kaktusy) a proto jsem se ho neodvažoval moc přesazovat. V květníku už skoro neni zem. Ty tenké kořeny nahoře jsou původně sací kořínky, které běží vodorovně těsně pod povrchem země a využívají slabé srážky. Vlastní kaudex sahá hluboko do země a je v suchu. Když u nás květník proléváme, je to problém.

Pachykaulní Adenium arabicum s velkými sametovými listy. Miska je 20 cm v průměru a ještě nekvetlo.

Jo dík,dám vědět jak jsem dopadl.Už si nepamatuji jak jsem to kdysi sel.Adenia na obrázku ode mně jsou vypěstována ze semen od p.Pazourové z Roztok.

Naplocho, nikdy nevim ze kterýho konce vyleze klíček. Jak se to napřímí, odstranit obal semene dokud je vlhký, snadmo plesniví a od něj i klíčenec. Ještě zkušenost: semena z tropických končin plesniví obvykle. A čim lepší hybrid, tim horší semínka

Seješ je naplocho nebo nastojato?

Výsev čím dříve tím lépe. Semena sice klíčí i dva roky, ake čím starší semena, tim slabší a menší semnáčky. Nejlíp set do malých květníků po 1 senínku, což umožní přesazovat s balem. Vysetá semena se mi osvědčilo denně stříkat 1% peroxidem, zkažená šumí, ty vyhodit i se zemí. Co nevyklíčí do týdne, stojí za h.... .

Právě jsem byl ve schránce.Přišlo mně 10 semen Adenium obesum Multi Colour Mix ze Západní Austrálie.www.adenium-wa.com.Jenom přemýšlím jak s výsevem.Jestli mám vyset hned a nebo počkat na leden až budu vysévat kakt.semena.

A. socotranum je asi nejpomalejší z těch pachykaulních. Zpravidla začíná růst až koncem léta a roste do zimy, pokud má teplo. Listy vydrží nejvýše 2 sezony, čím je jich více a jsou větší, tím líp roste.

Jara napsal: Jo,moc hezky rozepsané.Jenom ta teplota 30°C je udivující.To abych jim v letošním létě i přitápěl.Nedivím se,že v Thajsku či Brazílii to roste jako o závod.Je prý ještě také velký pěstitel v Západní Austrálii,tak se tam asi zaběhnu podívat,když je to vlastně skoro za "humny".

Máš pravdu, komerční pěstírny Adenií jsou v tropech, v místech ke při poklesu teploty pod 30°C si lidi berou bundy a čepice. Vysoko nad 30°neni 30°, ae spíš 38°C. Na třicet nebo lehce pod to můžeš nechat klesnout v noci.
Vloni koncem června jsem byl u asi našeho nejlepšího pěstitele sukulentů pana Karkošky z Orlové. Bylo zataženo, cca 20°C venku, ve skleníku se topilo a termostat byl nastavený na 27°C.

Ahoj jaké máte zkušennosti s A.socotranum,kdysi jsem je měl,ale vůbec se neměli k růstu

Jirka Konstantinovič napsal: Dobrý kytičky... Já u těch mých kytek řeším problém, jak to udělat, aby to vůbec rostlo do šířky a obráželo. Podařilo se mi vypěstovat Adenium somalense vysoké asi 40 cm, které začalo štěpit vrchol až v této výšce. Ale útěchou mi je, že už snad začíná trochu tloustnout na úrovni substrátu, má 6 cm v průměru. U druhého adénia jsem na tom ještě hůř, roste jako křoví, nejdelší větvička má 60 cm, přičemž v nejsilnějším místě má asi 2 cm. Pustí někdo do fóra nějaké zkušenosti s řezem adénií? Prosím, prosím...

Jirka pěkně popsal obě růstové strategie, které adenia využívají. Pachykaulní druhy jsou stromy a jako stromy se chovají. Jsou adaptované na růst v dřevité vegetaci, proto v mládí tvoří jediný výhon aby okolní vegetaci přerostly a dokud nezačnou kvést, nevětví se ani netloustnou. Jak začnou kvést, postupně tvoří korunu větví a kmen zvolna tloustne. Takto se chovají třeba A. somalense, arabicum, socotranum či boehmianum. Zde je v mládí řez škodlivý, mrší rostlinu, protože ta pokračuje opět jedním výhonem a oddaluje kvetení. Jak se udělá koruna, jsou to parádní kytky.
Pak je tu kaudexní typ adenií, ten žije v savanách a neinvestuje moc do nadzemních částí, protože počítá s možností, že o ni přijde třeba při požáru. To je třeba A. somalense v. crispum nebo A. obesum v. obesum či A. swazicum nebo oleifolium. Nadzemní část je keřovitá, tedy hlavní větve vyrůstají těsně nad hypoklotylem. Daleko větší část rostliny je kaudex pod zemí.
Neznam nejnovější klasifikaci adenií, ale populace řazené pod A obesum var. obesum mohou být někde kaudexní a jinde pachykaulní a to samé je s A. arabicum, možná už to někdo rozdělil.

Jo,moc hezky rozepsané.Jenom ta teplota 30°C je udivující.To abych jim v letošním létě i přitápěl.Nedivím se,že v Thajsku či Brazílii to roste jako o závod.Je prý ještě také velký pěstitel v Západní Austrálii,tak se tam asi zaběhnu podívat,když je to vlastně skoro za "humny".

Jara napsal: Nejsem odborník,na You Tube jsem našel různé způsoby pěstování.Jeden z nich je,že se rostliny vyjmou ze substrátu,očistí a nechají částečně zaschnout.Poté se do vhodné mísy dá substrát,rostliny se posadí nahoru a kořeny se stabilizují dráť.háčky.Poté se jenom mírně a okkrajově zasypou substrátem.Takto se postupuje při každém přesazení,asi 1x za 3 roky.Tím dostaneme zdužnatělé,různě propletené a zprohýbané kořeny nahoru.Tím získáme pěkný kaudex.Druhý způsob je v zastřihování větviček,novém obražení a olistění a vélké násadě květů.

Jaro, jestli jsi to dělal takhle, tak to je vono. Jen některá adenia mají tlustý nadzemní kmen=pachykaul a ta zpravidla zase nemají tlusté zásobní kořeny. Ty co mají tlusté zásobní kořeny=kaudex, se chovají jako všecny ostatní kaudexní sukulenty, tedy kaudex přirůstá jenom pod zemí. Obnažené části kaudexu nerostou skoro vůbec. Pokud chceš velkej kaudex, tak to musí být zasazeno stále tak hluboko jako po vyklíčení. Když to vyleze ze země samo, protože kaudex nádobu vyplnil, tak musíš dát větší a hlubší aby byl pořád celý v zemi. Rostou jen ty části, co jsou pod zemí. Nemam vyzkoušeno, zda to jde vrátit, tedy zda jednou vytažený kaudex po ponoření do země bude zase tloustnout, ale spíš bych řekl, že jak to jednou sezelenalo, tak už je to v háji. Spokojené kaudexní adenium poznáš podle toho, že vyhrnuje hlínu z misky. Pokud necháš kořeny celé v zemi, tak 10 cm průměr za pět let neni nijak nereálný ani v českým skleníku. Jenom pamatuj, že optimální teplota pro růst je vysoko nad 30°C a v takových podmínkách budeš zalévat denně pokud možno s hnojivem. V kaktusovém skleníku je adeniím skoro pořád zima, i když nechcípnou, tak ani moc nerostou.

Nejsem odborník,na You Tube jsem našel různé způsoby pěstování.Jeden z nich je,že se rostliny vyjmou ze substrátu,očistí a nechají částečně zaschnout.Poté se do vhodné mísy dá substrát,rostliny se posadí nahoru a kořeny se stabilizují dráť.háčky.Poté se jenom mírně a okkrajově zasypou substrátem.Takto se postupuje při každém přesazení,asi 1x za 3 roky.Tím dostaneme zdužnatělé,různě propletené a zprohýbané kořeny nahoru.Tím získáme pěkný kaudex.Druhý způsob je v zastřihování větviček,novém obražení a olistění a vélké násadě květů.

Dobrý kytičky... Já u těch mých kytek řeším problém, jak to udělat, aby to vůbec rostlo do šířky a obráželo. Podařilo se mi vypěstovat Adenium somalense vysoké asi 40 cm, které začalo štěpit vrchol až v této výšce. Ale útěchou mi je, že už snad začíná trochu tloustnout na úrovni substrátu, má 6 cm v průměru. U druhého adénia jsem na tom ještě hůř, roste jako křoví, nejdelší větvička má 60 cm, přičemž v nejsilnějším místě má asi 2 cm. Pustí někdo do fóra nějaké zkušenosti s řezem adénií? Prosím, prosím...

I když se na tomto fóru hovoří hlavně o kaktusech,jistě si zaslouží zmínku i ostatní sukulenty.I já mám ve svoji sbírce pár kousků.Ze semen jsem asi před deseti lety vypěstoval Adenium obesum a pár litopsů.Před dvěma roky jsem vysel Faucariu felinu a Titanopsis luederitzii.Fauc.by už mohla poprvé letos vykvést.Litopsy už začínají nasazovat poupata.Proč o tom píšu?Na stránkách www.siamadenium.com jsem uviděl čarokrásné výpěstky.Jaké bylo moje překvapení,když rostlina s kaudexem o průměru 10 cm je označována jako pětiletá.Takovou já v našich podmínkách nevypěstuji ani za patnáct roků.Dovoz takovýchto rostlin asi také žádná láce,jenom za fyto u nás do deseti rostlin 950 Kč.Tož hodně pěstitelských úspěchů.