Seriál o netřescích se pomalu blíží ke svému konci. Sliboval jsem střídmý úvod do přírodních rostlin. Abych mohl ukázat více obrázků, rozdělil jsem tento úvod do tří částí. Úvod bude mít trochu jiný charakter než předešlé příspěvky o pěstování. Poměr text:obrázky se překlopí ve prospěch obrázků... Nyní pojďme k věci.
Kde přírodní rostliny hledat?
Netřesky v přírodě jsou většinou spojeny s těmito slovy: kámen, písek, štěrk, sucho, teplo, jih, jiho-... Projděme jednotlivá slova.
Kámen, písek, štěrk
Bez kamenů, písku a štěrku si netřesky v přírodě nelze představit. Většinou je najdeme na místech s kameny. Ať jde o skálu, hory, suchopary, kamenité stráně. Pokud není na lokalitě kámen, bude zde jistě štěrk, nebo písek. Obecně na podloží nezáleží. Netřesky (rody Sempervivum a Jovibarba) rostou snad na všech možných typech podloží a snad na všech možných horninách. Podloží může mít jak kyselou tak zásaditou reakci. Netřesky rostou na vápenci, břidlici, fylitech, spilitech, žule, rule, svoru, křemenci, dokonce i na hadci a dalších horninách. Je nutné zmínit, že všechny druhy nerostou na všech podložích. Např. S. montanum určitě nenajdeme na vápenci, S. pittonii najdeme jen na hadci a ve výčtu můžeme pokračovat. Před hledáním v přírodě je proto nutné zjistit, zda náhodou hledaný druh nevyhledává některou horninu, nebo jestli se některým horninám vyhýbá. Tato příprava doma nám ušetří spoustu času při hledání v přírodě. Na druhou stranu je třeba dodat, že ne vždy tyto informace najdete.
Sucho, teplo
Netřesky jsou suchomilné a teplomilné rostliny, které dokáží vydržet i velmi nepříznivé podmínky. Na lokalitách v přírodě vyhledávají místa, kde je sucho, a místa, odkud rychle odtéká voda. Na těchto místech je vždy o poznání tepleji. Pro potvrzení těchto slov doporučuji návštěvu nějaké lokality ve vašem okolí právě teď na podzim, nebo brzy zjara. Stačí, aby lehce vysvitlo sluníčko a bude zde o poznání tepleji než v okolí. Pokud půjdete za netřesky do hor, zjistíte, že některé druhy vyhledávají místa, která jsou kryta před větrem. Jako příklad mohu uvést Sempervivum montanum.
Jih, jiho-
Slovy jih a jiho- mám na mysli orientaci lokalit. Většina lokalit je orientována na jih, nebo jiho-něco. Samozřejmě se zde najde i malé procento lokalit, které je orientováno na západ, nebo na východ. Inu, výjimky potvrzují pravidlo.
V jakých výškách netřesky hledat? Netřesky rostou úplně od nejnižších poloh až skoro po hranici ledu a sněhu v horách. Opět záleží na konkrétním druhu. Jedny rostou v horách, jiné najdeme v nížině. Netřesky jsou sice teplomilné a suchomilné rostliny, ale i teplo se nesmí přehánět. Čím více jižněji netřesky hledáme, tím výše porostou. Pravidlo začíná platit od jižních částí Pyrenejského a Balkánského poloostrova.
Pojďme se podívat na doprovodné obrázky:
Putování po lokalitách netřesků začneme v horách. Na obrázku vidíme Vysoké Tatry, vpravo vzadu se rýsuje vrchol Kriváně. Tato lokalita se nachází v Polsku, hora se jmenuje Kozi Wierch. Najdeme zde Sempervivum montanum subsp. carpathicum. Roste mezi žulovými balvany a kameny, kryjí se tak před větrem. Lokalita je otočena na jihovýchod.
Druhý obrázek pochází ze slovinského pohoří Nanos. Pohoří sice není tak vysoké jako Tatry, přesto ho ještě do kategorie "hory" můžeme zařadit. Na obrázku můžeme pozorovat četné vápencové skalky a skály. Nejvíce netřesků najdeme na velkých útesech. Ty jsou orientovány přímo na jih. V létě zde musí být velmi teplo a velmi sucho. Co zde najdeme? Roste zde Sempervivum tectorum var. tectorum. Zajímavostí je, že Nanos a okolí tvoří východní a jihovýchodní hranici rozšíření druhu.
Na dalším obrázku vidíme hluboké údolí s vápencovými skalami a útesy. Toto údolí najdete v Rumunsku, městečko dole je známé lázeňské místo Baile Herculane. Údolí směřuje ze severu na jih (nebo obráceně
). Vápencové stěny směřují na východ (ty vzadu) a na západ (ty vpředu). Netřesky zde také najdeme. Vyhledávají místa, která směřují na jihovýchod a na jihozápad. Pokud je zde chcete vidět, musíte za nimi vyšlapat po místních značených cestách. Roste zde Jovibarba heuffelii var. glabra i Jovibarba heuffelii var. heuffelii. O kus výše najdete i Semperviva.
Cestování ukončíme v Čechách. Podobné typy lokalit jsou i jinde v Evropě, ale proč si je neukázat na příkladech, které jsou nám blízké. Nejdříve se podíváme na skály. Na obrázku je moje oblíbené loviště v blízkosti městečka Nečtiny (pro doplnění uvádím, že v okolí Nečtin je netřeskových lovišť více). Lokalita se nachází na skalnatém kopečku, na kterém stával hrad. Nyní jsou z hradu ruiny, jméno však zůstalo - Preitenštejn. Skály jsou otočené na jih, jihozápad a západ. Roste zde Jovibarba globifera var. globifera. Horninou je čedič.
Jako poslední stanoviště si ukážeme příklad "suchoparu." Suchopary nesmíme podceňovat. Často je to pár kamenů na stráni, na louce... O to větším překvapením se stane nález netřesků. Tento suchopar leží kousek pod vrcholem kopce Sepuska. Ač nás na fotce nejdříve upoutá strom, jedná se opravdu o lokalitu netřesků. Před stromem si všimněme krásného balvanu. A jsme doma, tedy u netřesků. Lokalita je nevelká, je otočena na jih. Roste zde opět Jovibarba globifera var. globifera. Horninu určit nedokážu, v tomto oboru nejsem znalý. Snad jde o svor, nebo rulu.
Tímto končíme putování po místech, kde lze netřesky nalézt. Otevírá se nám poměrně velký prostor pro diskuzi. Těším se na vaše připomínky, dotazy, náměty...