Z nekaktusové flóry mi už také něco prošlo sbírkou, něco tedy i zůstalo
a něco i přibývá. V podstatě velmi nenápadně se u mne vyskytla kolekcička rodu Aloe. Začalo to nenápadně:
Toto by mělo být Aloe millotii, vyskytlo se u mne tuším po bálu KK Plzeň.
Aloe bakeri mám od Milana Kůrky. Letos kvetlo.
Na květ nasadilo Aloe antandroi, taktéž od Milana Kůrky. Občas se vyplatí vyrazit na návštěvu při podzimním uklízení
Aloe descoingsii je úžasná miniaturka, nelze nemít.
Toto jsem koupil jako Aloe rauhii a asi to tak bude.
Vzhledem k tomu, že nějak nevím, kde jsem k této kytce přišel, musel jsem mít upito a to se pravidelně stává u Milana Kůrky. Že by věděl
:
Toto jsem pořídil za střízliva, ale ten kdo to množil musel být pod obraz. No uznejte: toto přece není čistý druh Aloe rauhii, jak bylo napsáno na jmenovce. Nápadně se to podobá kultivaru "Snow Flake", který tedy koneckonců z Aloe rauhii vychází.
No a toto je "Snow Flake" od Pavelky.
Toto pochází ze Lhoty se jmenovkou "Lizard Lips". Málo chlorofylu, málo přírůstku.
Jsem zvědav jak se mi bude dařit Aloe parvula. Má být z pěstitelsky obtížnějších.
No a hop z Madagaskaru na černý kontinent, maminka a tatínek této kytičky rostou u benzínky v Solitaire, mělo by to údajně být Aloe hereroensis.
To jsem takhle vyrazil pro vánoční dárky do Globusu a koupil jsem si dárek: "Aloe COSMOS". Je to takové jiné, no nekupte to.
Kvalita fotek vychází z podmínek při focení - v lednu se na parapetu severního okna zázraky nedají očekávat.
Ohledně pěstování bych jen poznamenal, že druhy jako např. bakeri, millotii, rauhii a descoingsii jsou VELMI nenáročné na pěstování a přitom nadělají mnoho parády a nezaberou mnoho místa.