Téma:

Letos jsem málem propásl Austrocylindropuntia vestita.

No. Ono to tak pro část rostlin bude - suché místo a plot skrz nějž se prostříhávaj individua bude mít novou okrasu. Se s tím nebudu párat. Jak jsme slyšli, tak imbricaty jsou v tomto celkem funkční.

V takomto množstve by si mohol uvažovať o "okrasno-úžitkovom" živom plote okolo pozemku

Dej tomu zelímu víc místa v květináči a "odmění" se ti zamezením přístupu k chatě.

Semenáč z února 2014, takže starý necelý rok a půl a dle toho 50cm pravítka (po 10 cm čáry fixou) je vysokej 40 cm.
Pěstován od mala odděleně a loni hned přesazen do velkýho květináče.
No , nevím zada je to výhra mít tohle na balkóně, tímto tempem si budou stěžovat sousedi co jim to tam leze. Ten prcek u paty je taky loňský semenáč, který v tom květináči vyrostl sám - do zeminy květináče jsem přimíchal zbylý bordel z výsevu se zbytky nevyklíčených semen, vzadu je ještě jeden. Není ale vidět.

Ta velká kytka je polonaklíčené semeno, které mi vypadlo z výsevu a po přepikýrování jsem ho neměl kam dát, tak jsem ho dal na 3 měsíce k masožravkám tučnicím, kde nějak začal rychle růst, pak šel v létě do tohoto velkýho květináče ven.




Jeho sourozenci byly pohromadě a více sušeni a jsou to prcci.




Otázkou je ale asi taky genetická variabilita toho výsevu. Viz že v tom květináči vyklíčily ještě taky další 2 a jsou prťavý. V tom výsevu jsem si všimnul 3 mohutnějších rostlin z těch všech více jak 100. Ty na fotkách nejsou. 1 už to má za sebou po výsadbě ven a druhá se adaptuje ve volné kultuře. A je to i v našich stepních vybraných podmínkách na ně záhul - docela chtějí přes léto a jaro vodu a ta nějak u nás není psolední 2 roky, takže je jen asi 10 cm velká.

Letos pěkně kvete cyl. imbricáta výška asi 1,6m





Také mě překvapila tato imbricáta s pomerančovým květem výš. asi 0,8m

Táto síce nejaký mrazík znesie, ale medzi úplne mrazuvzdorné nepatrí. Na kvietok som sa veľmi dlho načakal.

Corynopuntia bulbispina SB 1157 La Rosa Coahuila, Mexico

tak jsem si taky pořídil pár řízků a radoval jsem se že se chytli a už dělaj nový články a ejhle - ten jeden článek je trochu jinej



mám ji jako O. phaeacantha

Opuntia aciculata - je to menší trs vo veľkom kvetináči. Pred dvoma rokmi mi ju priniesol kamarát s oznamom: "Ja na ňu nemá miesto. " Hneď som mu kontroval: "A kde si nabral informáciu, že ja to miesto mám?" Tento rok som sa konečne dočkal kvetu

Neviem či sem patrí, keď nie je mrazuvzdorná, ale vhodnejší priečinok som nenašiel.

Někde se tu objevil názor, že semena je vhodné nechat venku celoročně a ono nakonec něco vyleze. Toto mohu 100% potvrdit. Mám na okením parapetu, jižní expozice, široký květináč-mísu s několika zimovzdornými opunciemi a měl jsem asi 10 semen. Před rokem a půl jsem to naházel mezi kytky (substrát je krytý kamínky) a semínka zapadla mezi oblázky a nebylo o nich vědět. Loni na jaře vyklíčila jedna rostlinka. Letos už vyklíčily další dvě. Volná tvrdá kultura výsevu svědčí. Loňský semenáč už začíná dělat placky a je velmi vitální ... přes léto tam musí být snad 50 stupňů a v zimě prostě tak jak to vypadá v zimě v Praze. Na parapet vyloženě neprší ale krytý zrovna není, takže na něj i občas zaprší. Myslím, že u opuncií je to prostě jen o trpělivosti nedělat vlastně nic.

Doplnění z 28.5. ... tak vyklíčil i ten zbytek ... takže na semínka horké léto, studená zima a jde to samo

Zdravím všechny.
Po loňském neúspěšném výsevu opuncií, jsem pokus opakoval a něco málo vyklíčilo (chyba byla, že jsem vloni neměl výsev v teple).

Poradí mi někdo, jak s tím dál? Asi bych měl ty vyklíčené odpikýrovat, jen nevím jestli hned nebo až povyrostou a případně do jakého substrátu.

Prozatím jsou ve výsevní misce, přikryté fresh fólií, do které jsem teď raději napíchal malé otvory..

Děkuji vám moc za rady.

Hello,

Opuntia fragilis "füssen" is my favorite at the Opuntia.

many greetings

Torsten

V Bauhausu prodávají zakořeněné nakvetlé velké články jakoby O. engelmannii nebo podobného velkého druhu, ale na popisku jsem našel prd. Mohl jsem si ho vyfotit a dle producenta zjistit detaily, ale vyprdnul jsem se na to. Jestli to u nás venku vydrží nebo je to jen rychlený salát Bůh suď.

Čeká na sluníčko pak bude hromada květů.Kvetoucí Opuntie na sklace mě nikdy neomrzí,i to mizerné pletí jim odpustím když kvetou.

Letošní foto ze skalky:

Opuntia Fragilis


Opuntia Polyacantha


Ještě scháním Opuntia Imbricata abych dodal skalce potřebnou výškovou dominatu.Nemáte někdo pár článků navíc?

Už dlouho nebyly opuncie...tato mi právě kvete

Opuntia verschaffeltii PM 308

Hezká práce, tak jen dál do opuncek. No a nakonec abych nezapomenul jednu důležitou pěstitelsko radu .... pro všechny milovníky opuncií je důležité, že v ranném stádiu jejich pěstování si do dospělých rostlin sednete a nebo je alepoň bosou nohou nakopnete. Jinač nikdy nepochopíte, v čem spočívá jejich krása

Petr_70:
U opuncií se mi po více jak 15 leté pauze s jejich výsevy opět osvědčil ten samý postup za předpokladu, že nechci čekat na klíčení opuncií 1, 2, 3 až 5 let tak jak by semena postupně klíčila. To mě nervuje. Chci jednotné vzcházení. Napíšu tedy svůj postup. Koukni na to zda ti to stojí za urychlení vzcházení semen.

8.2.2014 semeníky Opuntia imbricata, byly na rostlinách asi 1,5 roku


Semena byla několikrát promyta v roztoku manganistanu draselného a trochu v kyselině šťavelové, abych je zbavil vysráženého burelu na povrchu od manganistu a umožnil tak reakci s novou vrstvou nechráněnou sraženinou burelu, stejně jako se myje od burelu nádobí v laboratoři. Také byla semena promnuta mokrá v čištém suchém kapesníku abych odstranil zbytky pektinových slizovitých látek na povrhu.
Poté jsem semena vysel pokusně na povrch do 3 druhů substrátu. Skoro měsíc se nedělo nic. Jen se rozšířila jemná bílá plíse díky zbytkům pektinů na povrchu semene - drží se na nich sviňa dost pevně.
Po měsící jsem si vzpomněl na své staré zkušenosti a tedy takto ne. Nebudu čekat až někdy na Dědu mráze nebo Santu nebo mučedníka přibitýho na kříži. Tedy jsem semena zase vyndal a desinfikoval přes noc v asi 3x vyměněném roztoku manganistanu a znovu promnul od pektinů v kapesníku a mezitím promyl šťavelovkou (asi 5%ní roztok). Na manganistanový roztok a i roztok kyseliny šťavelové používám demineralizovanou vodu. Jinak se roztoky kalí vysrážením různých druhů výpenatých solí z běžné vodovodní vody - ano i ten manganistanový. U šťavelky je to jasné proč. Samozřejmě, že kyselinu šťavelovou nemusíš používat. Stejně se nyní již hůře shání - ja ji seženu normálně buď na živnosťák nebo na diplom ze školy. Některé barvy laky ji ještě volně prodávají, ale není podmínkou ji mít.

Vytáhnul jsem své nářadí na odstranění části osemení semen. Nejprve si před prací omyju ruce nějakým jarem na nádobí (dříve lihem, ale to už nedělám) a pomůcky opatrně rychle nahřeju nad plynovým plamenem, ale tak aby povrch spálením neoxidoval nebo se neožehla barva.



Pinzety mám s ostrými vroubky, aby v nich semena dobře držela. Na větší semena - Opuncie obecně používám jen 2 pinzety. Vezmu vlhké změklé semeno po manganistanových koupelích do jedné pinzety, natočím ho tak, aby klíček semene směřoval ven k druhé pinzetě, kterou chňapnu semeno těsně pod osemením na klíčkem a trhnu. U opuncií tak odstraním celý kus osemení přímo nad klíčkem a i část výstupku osemení po skoro celém obvodu (je dobře vidět na fotkách semen klasických opuncií - viz i kroužky na fotkách níže. Opuntia imbricata má tento obvodový výstupek málo znatelný. Dělal jsem to nad čistým bílým papirem A4 a semena jsem si bral pinzetou po propláchnutí demivodou rovnou ze sítka kde jsem je promýval. Sítko jsem měl položené nahrdlu baňky - nebo skleničky.

Následně jsem semena ještě na cca 1 hodinu dal vykoupat do slabého roztoku manganistanu. Na fotkách uvidíš, že jsem je stejně všech pektinů na povrchu nezbavil a na některých osemeních je jemňounká bílá plíseň po vyklíčení na povrchu osemení nebo jsou na nich nalepeny při klíčení kamínky zeolitu díky pektinům.

Pak mírně osušit v ve filtrovém pytlíku do kávovarů a hned jsem je vysel do zeminy na kaktusy od Forestiny s přídavkem Symbivitu. Při manipulaci při výsevu používám kávovou lžičku a pinzetu mírně nahřátou nad pnyvovým plamenem na sporáku.:
Foto 21 dní po výsevu


Po týdnu jsem se stejným postupem vysel větší část semen do čistého zeolitu s hnojivem s příměsí vápenného práškového dolomitu - asi kávová rovná lžička na vyfocenou krabičku. Výsevy zalévám demineralizovanou vodou, kterou si vyrábím reverzní osmózou na masožravky a orchideje.
Foto 15 dní po výsevu, zde byla semena zasypána 3 mmm vrstvou zeolitu.


Výsevy byly překlopeny průhlednými květináči na orchideje - je to pokus, takže nejsou v běžném vysevním miniskleníčku nebo krytu. Tak jak jsou přiklopeny, tak na ně část dne svítí Slunce, takže jsou ve vlhku a teple.

Na červenými kroužky označených semenech vidíš jak jsem s krytem nad klíčkem neplánovaně odtrhnul i část obvodového výstupku osemení a tím jsem vytvořil po obvodu semen vlastně prohlubeň - je to jen vedlejší efekt. Hlavně aby byla semena zbavena osemení nad klíčkem.
Na odstraňování osemení u Pediokaktusů budu dle velikosti semen opět po 15 letech používat asi onu vyfocenou žiletku s držákem z Merkura nebo skalpel. Postup je úplně stejný (akorát místo druhé pinzety je jako rejpátko nad klíčkem použit sklapel nebo žiletka), jen je s tím větší piplačka, protože semena pediokaktusů jsou menší.

Jestli to takto budeš dělat, tak si k tomu něco pusť, protože takhle opracovat přes 100 semen bylo na budku. Výsledkem ovšem bylo, že první semenáčky se začaly objevovat 3 den po výsevu. A dosud vzešlo přes 80% vysetých semen (vysel jsem jen semena, která během moření klesla ke dnu nebo níže (asi 90% všech semen) - počítal jsem to bohužel jen orientačně. Část ještě stále klíčí, jak můžeš vidět.
Onu jemnou plíseň na osemenení díky zbytku slizu na semenech jsem dost potlačoval občasným postříkáním demineralizovanou vodou z rozprašovače cca každý 2 den. Tahle plíseň to nesnáší.
Při bežném postupu bych měl při čekání na vyklíčení vousy až na zem.
Klasivkou metodou výsevu s čekáním bych pro sebe dělal jen pokud bych měl hodně semen na výsev a vyhovovalo by mně postupné klíčení a měl taky na toto místo.

miro napsal: No chtěl jsi, aby to už klíčilo, ale je zima, ještě mají čas.

Ne, ne... to jsem byl asi špatně pochopen. Samozřejmě vím, že čas na klíčení nastane až v následujících týdnech či měsících (..a možná letech, jak už tu několikrát padlo.).

Šlo mi o tu přípravu - stratifikaci a vše co s tím souvisí.

No chtěl jsi, aby to už klíčilo, ale je zima, ještě mají čas. Já je do "škatule" dávám až je skutečně teplo až někdy horko.

miro napsal: nepostupoval. Na opuncky, ač tu píše kde co co kde, potřebuješ na klíčení "teplo" a "vlhko". Jak to dělám já? Strčím do velké dřevěné škatule na zahradě, dno vyrazím, mám takovou tu ohrádku. Klasické hliněné květináče zapustím do záhonku, třeba do "mrkvoviště", tam dám klasickou zahradní směs a vyseju opuncky. Potom pořádně proliju a přikryju tabulí skla, aby to těsnilo, zarosilo se a tak to tam nechám i tři čtyři roky a jenom si odpikýruju, co už je venku. V zimě ti nemá co klíčit. To všakovaté močení je jenom a jenom stratifikace, teda ještě ne "klíčení".

OK, děkuji za odpověď, i když jsem i po opakovaném přečtení ne zcela pochopil, co jsem udělal tak zásadně jinak nebo špatně... :

nepostupoval. Na opuncky, ač tu píše kde co co kde, potřebuješ na klíčení "teplo" a "vlhko". Jak to dělám já? Strčím do velké dřevěné škatule na zahradě, dno vyrazím, mám takovou tu ohrádku. Klasické hliněné květináče zapustím do záhonku, třeba do "mrkvoviště", tam dám klasickou zahradní směs a vyseju opuncky. Potom pořádně proliju a přikryju tabulí skla, aby to těsnilo, zarosilo se a tak to tam nechám i tři čtyři roky a jenom si odpikýruju, co už je venku. V zimě ti nemá co klíčit. To všakovaté močení je jenom a jenom stratifikace, teda ještě ne "klíčení".

Dobrý den všem.
Protože nemám s výsevy Opuncií žádné zkušenosti (to co jsem zkusil v minulosti se nepodařilo ) jsem na podzim vysel znova podle rad místních přispěvovatelů:

Vyseto do 5cm misek, cca 3mm hluboko do směsi jemnějšího a hrubšího písku. Celou dobu mám misky venku pod pergolou na severozápaní straně bez přikrytí! Udržoval jsem je přes zimu mírně vlhké, ale k počátku března již byly poměrně vyschlé. Minulý víkend (8 března) jsem misky vyrazně zavlažil podmokem zespoda, přikryl tabulkou skla a nyní čekám, zda něco vzejde.

Chci se vás prosím zeptat, zdali jsem podle vašeho mínění postupoval správně a pakliže ano a něco vyklíčí, jak případně postupovat dále (zálivka, přesazení,...).

Děkuji.

Klobása se špagetama?

Opuntia imbricata po zimě. Pánové nepřipomíná Vám to něco?

Obrázek opuncie je kouzelný a až neuvěřitelný.

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Tyto asi mrazuvzdorné nebudou, ale jinak možná pěkná zahrádka z okolí El Peyot:

www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Mexico/Opuncie_El_Peyot.jpg

Stačí chodiť sa na ne pozerať, i pohodlnosť má svoje čaro.

Ne úplně všechny semenáčky opuncií, byť jsou ze semen uzrálých na skalce, jsou zimovzdorné. Je to normální a s jejich velikostí to souvisí tak, že čím větší, tím méně zimovzdorné. Myslím, že snaha udržet ty choulostivé je takový lhaní sám sobě, asi je nechceš držet ve skleníku?

Myslím, že pokud zabráníš aby do nich nepršelo, tak by přežít mohly. Pokud Ti tam něco vyklíčilo, snad zbytek doklíčí na jaře.

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Chtěl jsem se zeptat jaké máte zkušenosti když vyklíčí opuncie na skalce i teď na podzim.Přežije zimu? Semenáčky jsou tak do 2 měsíců starý.Část už vyklíčila na jaře o ty se nebojím.Loňské už zimu zvládli.Semenáčky nepříkrývám .Děkuji za reakce.