Téma:

Pokud už jsi je přesazoval tak bych je nechal tak a počkal. Může trvat než dotvoří kořenový systém.

Já bych chvíli počkal, podle tý fotky vypadaj,jako že už začínaj růst.

Po prinesení domov som ich vybral z črepníkov, korene očistil, počkal kým vystrčia čakacie korienky a potom zasadil a asi po 2 týždńoch zalial. Takže predpokladám, že korene by mali byť v poriadku. Ale pre istotu ich skontrolujem.

To ale, že jsou kořeny ven z květníku neznamená, že jsou v pořádku. Napadené kořenovkou můžou být jen to hvízdne. Určitě bych je zkontroloval.

Ďakujem za názory a doporučenia. Čo sa týka misiek, nič vhodnejšie som nemal poruke.
Korene asi budú v poriadku, pretože sa začínajú vytláčať cez odtokové otvory. Takže počkám a uvidím. Možno je všetko v poriadku, len som asi očakával mohutnejší rast.

Ale jinak pěkný. Tohle že prodávali v Bille? Jsem tam snad ještě nikdy kytky neviděl.

Cecil napsal: Kúpil som ich v Bille za pár šupov, po presadení naznačili rast a potom zastali. Myslím, že jeden je rectispinus, druhý glauescens a tretí neviem. Foto dodám, len čakám, kým sa nabije batéria do foťáku.

Pilosus je ten třetí. Ty ostatní si myslim trefil.

K choulostivosti bych řekl, že haprovat by mohl asi jen ten rectispinus. Pilosus a glaucescens patří k těm fakt tolerantním, takže tím to nebude.

Takže myslím, že bych je vyndal zkontroloval kořeny a přesadil. Asi nic víc se dělat nedá.

Teda a ty misky jsou teda hodně zvláštní, jestli se to tak dá říct

Pridávam fotky, dúfam, že som to urobil dobre.

Cecil napsal: Kúpil som ich v Bille za pár šupov, po presadení naznačili rast a potom zastali. Myslím, že jeden je rectispinus, druhý glauescens a tretí neviem. Foto dodám, len čakám, kým sa nabije batéria do foťáku.

Jo tak to se není čemu divit. Oni je buď přelijou a pak jim uhnijou kořeny, nebo je totálně vysuší. Občas maji i vlnatku.

Kúpil som ich v Bille za pár šupov, po presadení naznačili rast a potom zastali. Myslím, že jeden je rectispinus, druhý glauescens a tretí neviem. Foto dodám, len čakám, kým sa nabije batéria do foťáku.

Někdy po přesazení dlouho sedí, než se rozjedou. Může to bý i v tom.

Jenom jeden odkaz pro Ladise. Tady je ten seznam rostlin ke kterým se doporučuje přidávat vápenec.
www.oxford.bcss.org.uk/cultivation/limestone.htm

Ještě otázka, jak dlouho už nerostou, nebo se ještě po zimě neprobraly? Větší kytky hodí jednu dvě areoly za rok, žádné závody v růstu to nejsou. Dej fotku, a´t je vidět, v jaké jsou velikosti a kondici

Taky bych to viděl na jinej zdroj problému než substrát. Míchám to obdobně 2:1 - anorganický:organický + nějakej vápenec mletej na vylepšení ph.
Ale jinak jestli nerostou, tak kouknout na kořeny.
A jaký feráky ti nerostou? Ono totiž sou v tom rodu kytky, kerý snesou cokoli a taky hajsínci, který umí přijít o kořeny jako nic...

Cecil napsal: Zdravím. Poraďte nejaký dobrý substrát pre ferokaktusy. V tom mojom z piesku, zeolitu a substrátu B sa im nejako nepáči. Nerastú.

Kaktusy dokážou růst v různých substrátech. V kombinaci písek, zeolit a sub. B bych zase neviděl nic hrozného. Pokud ti neroste chyba může být i jinde. Koukal ses na kořeny?

No na Ferdy by mohl napsat i svoje Dušan od Nitry, ale spíš to napíše Husi (Dušan je specialista na feráčky a že je umí). Jinač nevím jestli zrovna fero potřebují nějaký echt substrát, nám to roste v mixu štěrkopísek a antuka. Ale co asi bude lepší pro kořeny, je mělký a širokánský květináč, teda spíš lavór-

Já míchám podle receptu Pavlíčka:
2 díly substrátu B a pak po jednom dílu písek,zeolit,antuku a agroperlit
Ale třeba Filip by mohl poradit lepší substrát pro Fero.

Zdravím. Poraďte nejaký dobrý substrát pre ferokaktusy. V tom mojom z piesku, zeolitu a substrátu B sa im nejako nepáči. Nerastú.

no ja mám len dorast ale pekne su aj bez kvetov ako vsetky feraky

Mimochodem tady je jeden hystrix, kterej sem fotil loni na zájezdu u Petra Todorova.



Takže nemusí bejt až tak obrovskej aby kvetl.....

Trošku tu zaspamujem s hystrixami len skoda ze to nie je moja zbierka

to sú iné šupy!!!

úžasná věc , jeden ze zážitků, na které se nedá zapomenout.
Nic pro okýnkáře, průměr 2 kaktusy na 1m2

Mamlas napsal: Kolem r. 1995 jsem cestou z pražského sympozia byl zaveden k nejmenovanému kaktusáři na půli cesty mezi Pankrácem a Plzní. Ve skleníku na střeše garáže byly záhony s asi 15 cm setlelého hnoje a v nich hystrixy velikosti popelnic s temeny plnými poupat, na každém žebru byla poupata ve 3-4 areolách, celkem tedy více než sto poupat na každé rostlině. Když jsem vyjádřil majiteli svůj obdiv, pravil, že to je normální a pokud někomu ferokaktusy nekvetou, je to bonsajista a ne kaktusář.

Máš na mysli tyhle....

Takhle vypadá takovej hystrixíček odkvetlej...


Petr Kuták jako měřítko...


Pan Myšina osobně...strašně sympatickej člověk.

Jo jo jsme bonsajisti , když jsem viděl co udělali Vencovo feráky za jednu sezonu ve volném záhoně, pochopil jsem, že to tak je. Alespoň co se týká velkých kaktusů
Naštěstí je dost velká většina kaktusů, který při pěstování v miskách a květníkách nejsou až tak moc omezovaný a dělaj nám radost spoustou květů a přiměřeným růstem

Kolem r. 1995 jsem cestou z pražského sympozia byl zaveden k nejmenovanému kaktusáři na půli cesty mezi Pankrácem a Plzní. Ve skleníku na střeše garáže byly záhony s asi 15 cm setlelého hnoje a v nich hystrixy velikosti popelnic s temeny plnými poupat, na každém žebru byla poupata ve 3-4 areolách, celkem tedy více než sto poupat na každé rostlině. Když jsem vyjádřil majiteli svůj obdiv, pravil, že to je normální a pokud někomu ferokaktusy nekvetou, je to bonsajista a ne kaktusář.

venca napsal: Jirko. Mám od tebe tři hystrixy. Jestli jsou z tvých výsevů, nebo jsi k nim přišel jinak nevím. Mám je tak 8 let a typuji, že jim je víc než 15 let. Jinak jeden mi loni vykvetl. Vzhledem k tomu, že prakticky nefotím, tak jeho fotku nemám, ale slibuji, že letos se polepším. Pokud nejsou od tebe, tak se omlouvám. Budu se muset podívat na jmenovku, kde si píši, kdy jsem k rostlinám a od koho přišel. Jinak, jak kolegové z Plzně ví, mám slabost k Ferákům, které jsem přesázel do volné půdy ve vytápěném skleníku. Nehnojím, protože půda obsahuje dost velké množství kravského hnoje a vápence. Co dokážou za rok udělat, to dřív dělaly za 5 let. Loni mi kvetl hystrix, echidne, repenhageni, santa maria ta měla 7 květů. Samozřejmě glaucescensy a fordi nepočítám.

Venco, s tím původem bude trochu problém. Bylo to z výsevů od Jardy Chvastka z 90. let , ale byl tam nějakej zmatek. Byly pomíchaný jména . Nevím jestli i u těch hystrixů. Mám 2 kusy, zkusím mrknout co u nich mám za jmenovku. , Jinak po kvetení ani náznak.
Třeba ale u tebe se jim v novém skleníku zadaří

Jirko. Mám od tebe tři hystrixy. Jestli jsou z tvých výsevů, nebo jsi k nim přišel jinak nevím. Mám je tak 8 let a typuji, že jim je víc než 15 let. Jinak jeden mi loni vykvetl. Vzhledem k tomu, že prakticky nefotím, tak jeho fotku nemám, ale slibuji, že letos se polepším. Pokud nejsou od tebe, tak se omlouvám. Budu se muset podívat na jmenovku, kde si píši, kdy jsem k rostlinám a od koho přišel. Jinak, jak kolegové z Plzně ví, mám slabost k Ferákům, které jsem přesázel do volné půdy ve vytápěném skleníku. Nehnojím, protože půda obsahuje dost velké množství kravského hnoje a vápence. Co dokážou za rok udělat, to dřív dělaly za 5 let. Loni mi kvetl hystrix, echidne, repenhageni, santa maria ta měla 7 květů. Samozřejmě glaucescensy a fordi nepočítám.

Já mám tři budou také z poloviny osmdesátých let. Domluva zatím nepomáhá, zkusím jeden z nich nechat celý rok na sucho, druhý budu dost silně hnojit a třetí normálně pěstovat.
Alespoň z toho bude vidět, který z nich bude nejlépe vypadat.
Když mi to někdo připomene, dám sem na podzim fotky.
Mě stejně tak zlobí i latispinusy, ale ty alespoň mají snahu a ukážou poupata, květ ale nikdy nestihnou

Mám jeden kousek z výsevů roku 87, buhužel po květu ani památky. Budu mu muset domluvit