Téma:

feraky moc memusím ale tenhle je špičkovej hen F.macrodiscus
kaktusyforum.ic.cz/viewtopic.php?t=1470&postdays=0&postorder=asc&start=135
u toho sem se posadil na prdel.já mam opravdu jen prcka:

kutak napsal:

jvinar napsal: Reaguji na včerejší diskusi v hospůdce na téma F. macrodiscus a jeho kvetení.
Bylo to poprvé co zakvetl a stalo se tak 28 let po výsevu.

To je parádní květ. Jsem zvědav jestli to ten můj makrodiskus letos dotáhne do květu, nasadil poupátka. Jsou ze stejného výsevu dostal jsem ho od Tebe cca před 25 lety. Odkud že pocházely semena?

Trošku to uvedu na pravou míru. Ono vůbec neškodí se podívat na svoje starší poznámky. Vyséval jsem je v listopadu 77 a semena jsou od Jaška. Tenkrát jsme od něj objednávali na společné objednávce pravděpodobně přes Slávka Bendu. Příští rok jsem je objednával znova, ale u pana Valy z Uherského hradiště.Jednalo se o IS. No nejspíš proto, že mě ty od Jaška neklíčily. To už nevím. Takže u mě vykvetl už po nějakých 20ti letech. Teď po něm koukám a zatím nic.

Ten macrodiscus má moc pěkný květy. Doma jsem vypozoroval, že některý zjara kvetoucí ferokaktusy když se zalejou moc brzo dokud jsou poupata maličký, tak je shodí a nekvetou. Nemůže to být tím?
Možná se dají ferokaktusy křížit i s thelokaktusama. Zkusil to už někdo?

jvinar napsal: Reaguji na včerejší diskusi v hospůdce na téma F. macrodiscus a jeho kvetení.
Bylo to poprvé co zakvetl a stalo se tak 28 let po výsevu.

To je parádní květ. Jsem zvědav jestli to ten můj makrodiskus letos dotáhne do květu, nasadil poupátka. Jsou ze stejného výsevu dostal jsem ho od Tebe cca před 25 lety. Odkud že pocházely semena?

Já Filipe takovýhle kytky nikdy neměl. Ale to víš..dneska vím prdlajs co mi tenkrát kvetlo.

Jirko vypadá to jako šmrncnutý F. reppenhagenii, nebo F. echidne.. neměls v tý době nějakej kvetoucí kousek?

Nádherné květy, je to radost, když to takhle vyjde.

Reaguji na včerejší diskusi v hospůdce na téma F. macrodiscus a jeho kvetení.

Uploaded with ImageShack.us

Tohle je po ránu, ještě než se květy docela oevřely. Bylo to poprvé co zakvetl a stalo se tak 28 let po výsevu.

Uploaded with ImageShack.us

V plném květu je to myslím paráda. Tohle bylo v roce 06 a víckrát se to neopakovalo. Kvetla mi jen tahle jedna kytka. Druhá kerou mám začala v té době poněkud klempírovat a ještě se z toho nedostala. Ojel jsem štětcem všechny květy této rostliny mezi sebou a výsledkem bylo získání jednoho plodu plného semen. V příštím roce jsem je vysel a vylezly mi z toho dva typy semenáčků.

Uploaded with ImageShack.us

Tohle by mohlo být považováno za semenáček macrodiscusu.

Uploaded with ImageShack.us

Tohle na mě dělalo dojem semenáčků grusoňáků, teď spíš nějakej setispinus. Bůhví, co mi v té době ve skleníku kvetlo. Rozhodně ale ne gruson:P a rozhodně ne setispinus. Ty jsem v té době neměl. Bůhví, jestli štěteček, nebo čmeláček byl zodpovědný za vznik toho plodu.

Uploaded with ImageShack.us

Myslím že běžně k vidění není.
Semenáčky jsou evidentně bastardi, ale pro mne bude rozhodně zajímavé sledovat jejich vývoj v budoucích letech.
Myslím, že už jsem se tady zmiňoval o tom, že mi všeobecně Ferocactusy kvetou velmi sporadicky. Rozhodně ne pravidelně, jak by vzhledem ke svému věku i velikosti měly.Snad je to poměrně studeným zimováním, kterého se jim u mě dostává, snad něčím jiným. Nevím.

ILPAZK napsal: Děkuji, zase jeden (pro mě) nový poznatek. Co nastartuje v rostlině tu změnu z juvenilního na dospělé stádium? Je to věk, když ne velikost, změna podmínek v pěstování nebo něco jiného?

No, položil si otázku, na kterou se obávám, že ti asi nikdo nebude schopen dát jednoznačnou odpověď. Počítám, že dosažení dospělosti bude v tomto případě funkcí velikosti, věku a zároveň i genetické dispozice. Tj. faktorů je nejspíš víc a mnohdy bude hrát roli i jejich vzájemná kombinace.

Děkuji, zase jeden (pro mě) nový poznatek. Co nastartuje v rostlině tu změnu z juvenilního na dospělé stádium? Je to věk, když ne velikost, změna podmínek v pěstování nebo něco jiného?

Pavle, na velikosti rostliny až tak nezáleží. Důležitý je aby byla dospělá, což se u ferokaktusů ale třeba taky thelokaktusů pozná podle toho, že tvoří dospělé areoly. Třeba na Jirkově fotce mladé rostliny je dobře ilustrováno jak se areoly postupně prodlužují od trnité části nahoru a jak vypadají ty dospělé už s poupaty.

Jsem trpělivost sama, zvlášť od té doby, co mě napadlo dát jim před asi 2 roky výrazně větší květináče, než normálně - a oni to za sezónu vyplnily! Došlo mi, že používáním malých květináčů dle rad staré klasické literatury (a jejich věčného zkracování kořínků) si vlastně vyrábím klasickou zakrnělou bonsai (náhodou se mi na dovolené dostaly do ruky dvě informace najednou: kniha o pěstování bonsai a článek o rychlosti růstu kaktusů na Kanárech).

To nevadí, 13cm už je dost dobrý a třeba už si dá říct aspoň jedním kvítkem

jmusil napsal: Nedávno jsme tu probírali, kdy začíná kvíct glaucescens, myslím že Pavel už se těší, kdy mu pokvete
Jeden ze tří semenáčků, co jsem si nechával začal loni a letos už jedou všechny.
Jsou v 15cm misce a bezpečně se do ní vejdou / počítám tělo bez trnů. Takže to je asi ten zlom, kdy dospívají

Tak jsem ten svůj hned šel přeměřit a ať dělám, co dělám, na víc než 13 cm v průměru bez trnů ho nenatáhnu. Tak musím ještě nějaký čas počkat.

Našel jsem to v britským časopise, ale tam to bylo citováno, musim to najít.

Mamlas napsal: V každým případě, Echinocactus grusonii dle výsledků analýz DNA je Ferocactus a nejblíže příbuzný je mu F. glaucescens. Takže podobnost tak moc ne, ale příbuznost ano.

Vida, to je zajímavá informace. Kdes to vyčetl? Rád bych na to mrknul.

Filip Jelínek napsal: Místo flavovirensu jsem zařadil E. grusonii, o který se často v literatuře zmiňuje jak se podobá F. reppenhagenii v mládí, což je věc kterou pořád nemůžu pochopit, pač to by člověk asi musel trpět slepotou, ale posuďte sami...

V každým případě, Echinocactus grusonii dle výsledků analýz DNA je Ferocactus a nejblíže příbuzný je mu F. glaucescens. Takže podobnost tak moc ne, ale příbuznost ano.

Nedávno jsme tu probírali, kdy začíná kvíct glaucescens, myslím že Pavel už se těší, kdy mu pokvete
Jeden ze tří semenáčků, co jsem si nechával začal loni a letos už jedou všechny.
Jsou v 15cm misce a bezpečně se do ní vejdou / počítám tělo bez trnů. Takže to je asi ten zlom, kdy dospívají


By jmusil at 2011-04-10


By jmusil at 2011-04-10

Jo taky jsem kdysi ty recurvusy vyséval, a dokonce jestli si dobře pamatuji, tak pan Chvastek je měl označený jako latispinus
Bohužel mám na nich poupata už několikátou sezónu (mám je doma na chodbě ještě teď je tam mam z loňska), ale bohužel mi nikdy nevykvetli a to maj kolem 15cm v průměru.
No budu muset jim taky nějak pomoct

Jasně spletl jsem se, měl jsem na mysli recurvus.

No měl jsem jich plno, ale jak postupně flekatěly tak jsem se jich zbavoval, nevím teď kolik mě jich zbylo, zjistím to až po stěhování

kutak napsal: Vloni mě vykvetl poprvé nějaký rectispinus ze semen od Chvastka.

Parádní kousek, skutečně dobrej počinek todleto!
Ale Petře recurvus si myslel, není-liž pravda? Vono se to plete s rectispinusem, ale to je lautr jiná kyťajzna. Recurvus je nevlastní brácha latispinusu....

Postavení týhle kytky je různý podle autora, takže od synonyma latispinusu, přes latispinus var. spiralis k ssp. (var.) recurvus, k samostatnýmu recurvus a dokonce někteří to otočili proti latispinusu kde se uznává recurvus var. latispinus...jedním slovem taxonomicky je to méně vyjasněná položka (jinými slovy děs-běs). Každopádně recurvus je jméno starý, prověřený časem a myslím, že rostliny takto označené se liší od latispinu tak výrazně, že pokud se jim říká recurvus, tak je jasný vo co kráčí a to je prima pro nás kaktusáře..

Náhodou nějakej zbytečnej, zaprclej, nedochůdče, vzádu na polici, z toho výsevu nemáš navíc?

Jana napsal: Ten žlutý latipinus stačil vykvést ještě než jsem ho sklidila (byl teplý podzim) a ten červený jsem měla na jižním okně. Myslím,že záleží na počasí-potřebují hodně sluníčka aby to stihly.

Tak to také zkusím nechat latispinus s poupaty na podzim na okně.

Vloni mě vykvetl poprvé nějaký rectispinus ze semen od Chvastka.



Jinak nejlépe mi kvete forďák

Ten žlutý latipinus stačil vykvést ještě než jsem ho sklidila (byl teplý podzim) a ten červený jsem měla na jižním okně. Myslím,že záleží na počasí-potřebují hodně sluníčka aby to stihly.

No, já bych jen objasnil proč sme se o tom bavili. Ne že by ta diskuse byla kvůli zájmu o pěstování feráků Bylo to kvůli roubování na glaucescensy...

Vono totiž celá tahle grupa kolem glaucescensu je hodně vitální a tolerantní ve vyšším věku k pěstování. Můžeš je dát to velikých kýblů, můžou stát ve vodě a sou ok. Je zajímavý, že semenáčky mají poměrně malý na feráky, vono i semena nejsou nic velkýho a ze začátku za ostatníma jsou o několik kroků pozadu. ale všeho dočasu, jakmile povyrostou, tak jedou jak vzteklý. A taky se na ně dobře roubuje... Nechtěl bych to tu moc rozvádět, protože to je tak na jiný vlákno, ale není to tak, že to jde jen na glaucescens....

Ferocactus johnstonianus na Ferocactus schwarzii

Filip Jelínek napsal: Místo flavovirensu jsem zařadil E. grusonii, o který se často v literatuře zmiňuje jak se podobá F. reppenhagenii v mládí, což je věc kterou pořád nemůžu pochopit, pač to by člověk asi musel trpět slepotou, ale posuďte sami...

Filipe skvělá a užitečná věc , takovéto porovnání mladých kytek, patří ti dík.

K té podobnosti reppenhagenii a grusonu, no já bych ji tam docela i viděl, zejména pokud bys měl světlějšího grusona Ale samozřejmě pokud bych věděl, co hledám, tak se to asi nesplete.

Ty jo Jani, super. Jak se ti to povedlo ? Musela si jim nějak prodlužovat sezonu nebo to stihli v sezoně normálně ve skleníku ?

kutak napsal: Tak moji latispinusy pořád jen slibují a nasazují v srpnu poupátka "poslíčky" už řadu let a furt nic. Můj největší latispinus má už průměr asi 15 cm. Nemám žádnou fotku, protože nekvete.

Petře, mě latispinus nasazuje poupata každý rok, ale skoro nestihne vykvést. Ale už se mi zadařilo:)

Malinko odbočím od teplotních nároků k jedné věci, o který jsme se před časem bavili a to je vzhled mladých rostlin okruhu F. glaucescens resp, jejich rozlišení.
A protože pár obrázku je nad tisíc slov, tak jsem připravil malý přehled těchto rostlin.
Do skupiny Glaucescens, která náleží do sekce Bisnaga lze řadit Ferocactus echidne, flavovirens, glaucescens, reppenhagenii a schwarzii. U Pilbeama tam najdete alamosanus (a tím pádem alamosanus subsp. reppenhagenii), ale vzhledem k tomu, že to považuju za minelu (typovej alamosanus totiž spadá do sekce Ferocactus, spolus F. potsii), tak ten bych tu neuváděl (je to jen poznámka pro zvídavé reptaly ).

Bohužel malej flavovirens nemám vyfocenej, tak ten budete muset oželet, ale jinak tu mám všechny výše zmíněný kousky. Místo flavovirensu jsem zařadil E. grusonii, o který se často v literatuře zmiňuje jak se podobá F. reppenhagenii v mládí, což je věc kterou pořád nemůžu pochopit, pač to by člověk asi musel trpět slepotou, ale posuďte sami...

Ferocactus echidne - semenáče vypadají děsně atraktivně, pač ty trny jsou fakt dlouhý v poměru k tělu...až je škoda, že mu to nevydrží do dospělosti..
Možná by se dal zaměnit s mladým flavovirensem, na to bacha.

Ferocactus glaucescens - sivá barva epidermis je nezaměnitelná...

Ferocactus reppenhagenii - tady přituhuje, protože tu je F. schwarzii od kterého je odlišení už o dost složitější. Trochu pomáhá hodně světlá barva a taky trochu delší délka nových trnů..

Fercactus schwarzii - viz. reppehagenii. Pěkný kouličky od mala to jsou, ale teprve ve starším měku udělaj tu pravou krásu.

Echinocactus grusonii - srovnávací foto, je jasnej jak facka...

kutak napsal: Tak moji latispinusy pořád jen slibují a nasazují v srpnu poupátka "poslíčky" už řadu let a furt nic. Můj největší latispinus má už průměr asi 15 cm. Nemám žádnou fotku, protože nekvete.

Dneska jsem si poprvé otevřel darované časopisy od Roberta ( ještě jednou díky ) a přesto že je to hodně starej ročník, pár věcí mě tam zaujalo a tahle věc se týká tohoto tématu. .
Pan Hejtmánek popisuje v č.3/74, jak mu latispinus nasadil v srpnu poupátka , ale vykvetl až 16.11. To je bohužel čas, kdy většina z nás už ukončila vegetační sezónu a maximálně tak stěhujeme poslední kytky na zimoviště. Vyplývá z toho jediné, v našich běžných podmínkách nám sotva kdy zakvete, pokud mu nedokážeme nějak zásadně prodloužit vegetační sezónu.

Pokud se to někomu povedlo nebo povede, dejte určitě vědět.

J.

Přesně tak, já podobně řeším teplomilný -> dávam je n nejteplejší místa navrchu v patře...