Téma:

Hodně lidí pěstuje echinocereusy pro jejich zimovzdornost, nebo alespoň toleranci velmi studeného zimování. Je to i můj případ i když zase tolik jich nemám, abych s nimi experimentoval a nechal je přes zimu nasucho v pařeništi. Je ale nespornej fakt, že takovej květ turbiňáku potěší...ale echinocereus nadchne.
 

Filip Jelínek napsal: Abych se trochu vrátil k okruhu rostlin E. reichenbachii.

Echinocereus baileyi, SB 211, Kiowa Co., Oklah.
Echinocereus fitchii, SB861
Echinocereus reichenbachii
Všechny tyto rostliny jsou do jisté míry mrazuvzdorné, bailey je 100% tutovka, reichenbachii celkem taky, fitchii je ale trochu risk. Zatím co jsem tak zaznamenal, tak je to celkem riskantní podnik je zkoušet na zimovzdornost, nevím jaké s tím máte zkušenosti, ale já je pro jistotu zimuju klasicky...

Výsev E.fitchii jsem několi let nechával venku ve skleníku. Bohužel po cca 5 letech kytky zůstaly po zimě sedět let. Byli z nich takoví malí zombíci, ani mrtví, ani živí. Naštěstí jsem měl ještě něco zazimováno ve sklepě, a tak se mohu každé jaro potěšit krásnými květy.

Stejně jako s E.reichenbachii na snímku

By jmusil at 2011-01-19

By jmusil at 2011-01-19

Filip Jelínek napsal: Ten Echinocereus gentryi (či také Echinocereus scherii var. gentryi..) je zajímavá rostlina, pač je vhodná pro lidi co dělaj dlouho do odpoledne, protože se květy plně otevírají pozdě odpoledne až k večeru. Jako Lobivie sou kytky pro důchodce, tak todle je pro makáče.

Jinak ale ty květy má opravdu překrásný a taky vydrží velmi dlouho.

toho duchodu se nedožiem to pudem tak v80.
tet toje lobivie pro směnaře a nezaměsnaný .ale sou krásný. morče.

Ten Echinocereus gentryi (či také Echinocereus scherii var. gentryi..) je zajímavá rostlina, pač je vhodná pro lidi co dělaj dlouho do odpoledne, protože se květy plně otevírají pozdě odpoledne až k večeru. Jako Lobivie sou kytky pro důchodce, tak todle je pro makáče.

Jinak ale ty květy má opravdu překrásný a taky vydrží velmi dlouho.

Tak to děkuji, budu za něj rád. Tyhle zelený echinocereusy sice nejsou tak atraktivní svým vzhledem, ale když vykvetou, je to nádhera. Pamatuji si, že jako malej kluk jsem měl z nějakého kalendáře na zdi květ E.salm-dyckianus a moc jsem po něm tenkrát toužil. Kytka nic moc, ale ty květy
Vlastně si uvědomuju, že žádnej jinej podobnej ani nemám budu muset něco pořídit.

jmusil napsal: Mimochodem mi loni zlikvidovala památeční E. gentrii, památeční darovanej od Filipa z našich mladejch kaktusářskejch let:( .

Pokud po něm toužíš, tak ti můžu věnovat zakořeněnej trsík záložní. Udělám si klidně novej. Pokud teda chceš.

byl heskej ja ho mam pod menem echino.scheerii zmetek nekvete byl sem se podívat na sbírku jak chrupe a zistil že mám echinocereusy salm-dyckianus asi 8 .zdra.morče. p.s. skuste ploche mise tam se rozrostou byl sem u meho kak. učitele a ten je má plochých misách a jak tvoří trse a kvetou.

Jo svatá pravda. Ta houba to je pěkná potvora, ale to by bylo na samostatné téma.
Mimochodem mi loni zlikvidovala památeční E. gentrii, památeční darovanej od Filipa z našich mladejch kaktusářskejch let:( .
Každopádně spousta echinocereusů snese vody poměrně hodně a spíše než uhnijou kořeny uhnijou shora . A to byl i případ tohoto echinocereusu. Dával jsem ho poslední roky na letnění na volno a sem tam deštík se mu líbil a kvetl jako blázen . No ale nic se nesmí přehánět . Tak na jeho památku jedno foto:

jmusil napsal: To Filip: A ještě k filozofické otázce o tom trsu Čím je trs větší, tím je i lépe prokořeněný a lépe s vodou hospodaří. A u tebe ji i méně dostane zálivkou shora, pokud jej teda samostatně dlouho nezaléváš. Ale to je i můj případ.

Čím je trs větší, tím je i lépe prokořeněný a lépe s vodou hospodaří. - Souhlas
A u tebe ji i méně dostane zálivkou shora - ee. -> pokud ho vydatně zaleješ, tak květník pojme jen vodu kterou substrát umí navázat, zbytek odteče, můžeš zalejvat jak dlouho chceš. Pokud zalejváš důkladně, tak máš na konci všechno zalitý stejně, a já důkladně zalejvám...

Ale jinak u echinocereusů u sebe vidím problém s přemokřením jen u kytek, který maj smůlu, že na ně zatejká voda když prší. To je průser největší, navíc u nich pak hrozí i ta tmavá houba která jde od vrcholů. Na to je třeba dávat bacha.

Aha tak to je potom trochu něco jiného.
Pokud se bavíme o obsypávání pískem jemné až hrubé struktury, pak je situace celkem normální. Pokud se ale obsypává hrubým štěrkem o jednotné zrnitosti např 4mm, tak pak to nefunguje. Já jsem obsypával právě takovým hrubým štěrkem. Dokud jsem měl kytky malé, tak nebyl problém, ale s přibývající velikosti nádob se situace zhoršovala. Proto jsem přestal, toď vše

To Filip: A ještě k filozofické otázce o tom trsu Čím je trs větší, tím je i lépe prokořeněný a lépe s vodou hospodaří. A u tebe ji i méně dostane zálivkou shora, pokud jej teda samostatně dlouho nezaléváš. Ale to je i můj případ.

Vidím, že jsem podnítil zajímavou diskusi. Přemokření pod kamínky (křemen, zrnitost 1 - 5 mm) jsem zatím nepozoroval. Nepoužívám misky, rostliny stojí na vrstvě písku a přebytečná voda jde okamžitě pryč. Rostliny tvoří obří baly a vyrůstají do písku. Navíc 1/4 substrátu tvoří hrubý perlit. Ovšem je pravda, že u velkých nádob jsem kamínky používat přestal - tam se vlhkost opravdu držela dlouho. Jsem rád, že teď znám důvod, domníval jsem se, že kamínky jsou vzdušné. Pokud jde o rostlinu, kvůli květu jsem použil snímek před přesazením, na podzim šla rostlina do misky 12 cm pr. a kořeny měly pěkný bal. Rostlina přirůstá, odnože taky, ale pomalu. Dík za typ se světlem, dám je dál od skla (s Echinopsis boliviana jsem měl podobný problém - moc slunce).

Já teda se ještě krátce vrátím k tomu obsypávání, s takovým drobným námětem na zamyšlení -> když trs zcela pokryje květináč tak je mulčování v tom pojetí o kterém se tu mluví dokonáno. A přece rostou

Já jsem si samozřejmě vědom toho, že může hrubý štěrk na povrchu mít neblahý účinek u citlivých rostlin a tak jsem se aktuálně přiklonil k tomu, že povrch zasypávám pískem smíšených frakcí včetně jemné aby se přeci jen vzlínání trochu pomohlo.

Ale abych se vrátil k tomu Pavlovu echinocereusu. Ta kytka je naprosto ok. Ten způsob jakým vyráží odnože je typickej a nevidím na ní nic zlýho, krom toho, že sedí. A sedí proto, že pořebuje přesadit. Toť vše.

No ptal jsi se na ten džbán sice Petra, ale předpokládám, že šlo o tohle. Když lidi ještě pracovali na poli a pili při tom vodu,( to už musí být ale dáávno) tak si jí sebou nosili v hliněném, neglazovaném, leč slušně vypáleném džbánu. Jelikož tento, že neglazován lehce vodu propouštěl na svůj povrch a byvše postaven na slunci, toto se jalo s povrchu džbánu vodu odpařovati, čímž teplota vody byla uvnitř džbánu snižována a udržována tak na velmi slušně pitelné úrovni. Ale Svijany to nebyly ani náhodou. Jo a hliněný misky? No v těch mi to roste dobře.

morče napsal: ja jenom poznamku ktěm kamínkum na povrchu ja mám lobívie venku a opsipávám povrch kolem rostlin z duvodu nejenom k vuli kráse ale především k proti znečištění rostlin od hlíny .ve skleníku to nepoužívam je to zbytečný .ale každej to dělá jinak .a mám jenom 1 echinocereus bez mena.s poz.morče.

To je určitě dobrej důvod kytky obsypat. A Lobivie nejsou žádný choulostivky , takže to snáší určitě dobře
Takže beru zpět, najde se i praktickej význam

ja jenom poznamku ktěm kamínkum na povrchu ja mám lobívie venku a opsipávám povrch kolem rostlin z duvodu nejenom k vuli kráse ale především k proti znečištění rostlin od hlíny .ve skleníku to nepoužívam je to zbytečný .ale každej to dělá jinak .a mám jenom 1 echinocereus bez mena.s poz.morče.

No zevšeobecňovat samozřejmě nechci. Taky jsem psal, že záleží na mnoha okolnostech ...
A taky samozřejmě nemluvím o kytkách , který mohou stát ve vodě..

Ale můj názor je, že zem by prostě měl dejchat a pokud povrch zasypeme kamením, tak nedejchá a je tam větší riziko že se tam uhnízdí nějací zlí lumpové, který budou čekat na svou příležitost, kdy uškodit. .
Ale netvrdím , že kytky s tím nemohou žít , čehož jsi příkladem páč ty máš kytky zdraví a mooc pěkný.

Každopádně za normálních podmínek je to určitý a myslím si že i zbytečný riziko. Kort s tím naším počasím , který poslední dobou tady máme. Když už to musí bejt, přikláněl bych se k antuce nebo něčemu podobnýmu .

Takže pokud někomu nějaká kytka neroste, tak jako první bych ty šutry sundal a zjišťoval stav kořenů .
Ty odnožky sice vypadají hezky, ale může to být jen na úkor matečního stonku - ten by neměl takhle chřadnout
Takže doporučení je asi jednoduché: vyndat, kouknout na kořeny a pak se rozhodnout , co s ním.
A pokud to nemá kořeny v dobré kondici, určitě nezasypávat kamením.

Jirko to máš těžký. Je to kombinace mnoha věcí najednou. Ty tu mluvíš o potřebě aby to hned po zalití vyschlo a proto lidi zalejvají podmokem do misek , pěstujou na žabáka a používaj nasákavu fólii? Jasně, že ne. Já třeba mám kamínky, ale zalejvám vrchem a kytky mi nestojí ve vodě vůbec, protože nepoužívám podmisky v pravým slova smyslu. Používám hodně propustnej písčitej substrát. Takže zobecňování není na místě, spíš bychom se měli bavit o tom, co je optimální doba kdy je vlhký substrát od zalití....

K hodně omezenému vzlínán a rozhodně to odpařování se výrazně snižuje. Když odhrábneš kamínky nějakej ten den po zálivce, je to tam pořád děsně mokrý a když blbě zaleješ a potřebuješ odvětrat kvůli počasí aby to proschlo , tak jsi v pr...

Jo kdyby byly hliněný misky, to by byla jiná , jak to bylo Petře K. s tím pitím ve džbánu na poli ?

Ono ale záleží čím ten povrch zasypeš, protože pokud to není jen hrubá frakce, tak samozřejmě k vzlínání stále dochází. Navíc možnost odparu pořád existuje tu žádnej mulč z kamínků nezastaví ...

od Filipa :
K Milanovu komentáři ohledně kamínků - já je používám a nemám problém, takže nechci zpochybňjovat tu úvahu, ale myslím, že nedostatek růstu to neřeší.


Já jsem kdysi obsypával kde co a už bych to neudělal. Pokud dáme kytku do plastového květináče a zasypeme ještě k tomu povrch kamínky, tak kudy se má vhlkost odpařovat ? A když nám na květináč zasvítí přímé slunce,bez možnosti odparu a tím i bez schopnosti ochlazovat se je z obsahu vroucí bahno. Samozřejmě určitě záleží na mnoha okolnostech ( vlastní propostnost substrátu, množství zálivky , umístění atd)
Vypadá to sice hezky, ale zasypáním povrchu si přiděláváme jeden rizikový faktor navíc.. ....pozitiva kromě estetiky nevidím.

ILPAZK napsal: 1) Je u tohoto druhu pomalý růst normální nebo dělám něco špatně?
2) Nejsem si jist, jestli neotrněné Echinocereusy chtějí plné slunce (pod sklem). Zatím se nespálil, jen vždycky zčervená.
3) Někde v knihách jsem taky četl, že tyto rostliny požadují velké květináče, jinak zakrní. Ale co je u asi 10 cm vysoké rostliny (pr. asi 2 cm) dostatečně velký květináč?
Děkuji.

1) Jako obvykle platí to, že čím je větší, tím víc roste. Nejsou to zrovna rychlíci, ale nemůžu říct, že by moricaliici nerostli.
2) Co se týče pěstování, tak asi nejlíp bych doporučil odvětrané venkovní pařeniště, tam roste úplně ok. Rostl uspokojivě i ve foliovníku, ale s horkým umístěním u skla ve skleníku nemám zkušenost, takže to nemůžu vyhodnotit.
3) Pokud se dívám na tvou fotku, tak já bych tu kytku přesadil z tý osmičky a přeskočil bych desítku a rovnou ho dal do misky, nebo třeba do takový dvanáctky jak sou chrudimský co má stejnou výšku jak desítky. Pokud chceš aby ti trsový echinocereusy rostly, tak jim musíš dopřát prostor. Ideální je samozřejmě volná půda, ale i miska je krok správným směrem.

K Milanovu komentáři ohledně kamínků - já je používám a nemám problém, takže nechci zpochybňjovat tu úvahu, ale myslím, že nedostatek růstu to neřeší.

Přidám fotku svých E. moricalii.

Echinocereus moricalii, SB940, Monterrey, NL., Mex. - výsev 2002

Ecer. moricalii je lesní, poléhavá až převislá trsovitá rostlina. Takže ne úplný úpal, když v létě zčervená, tak je mu moc horko nebo nemá kořeny.
Že neroste může mít dva důvody:
A) Mulč z kamínků na povrchu způsobuje dlouhodobě mokrý substrát, což spolu s horkem může způsobit vážné poškození kořenů až jejich ztrátu. Zde jako první a nejdůležitější krok vysypat kamínky.
b) Květináč je dlouhodobě úplně prokořeněný a zem tzv. vyžraná(to nejsnáz poznáš podle toho že za léto vyleze sposta kořínků z odtokových otvorů květníku). Potom přesadit.
Podle velikosti rostliny i květníku bych typoval A)

Mohli byste mi poradit s touto rostlinou? Koupil jsem ji přes pár lety jako malý semenáč od Ing. Dohnalíka pod názvem Echinocereus morricalii (teď se snad jmenuje Echinocereus viereckii morricalii). Roste celkem dobře, pár let už kvete (květy dlouho vydrží). Od té doby, co vyhodil odnože (všechny najednou), sice dál kvete, ale skoro nepřirůstá. Mám ho s ostatními v nevytápěném skleníku na plném slunci na teplém místě, zalévám a přihnojuji jako ostatní (vodou nešetřím). Dostal i trochu větší misku. A tak se Vás ptám:
1) Je u tohoto druhu pomalý růst normální nebo dělám něco špatně?
2) Nejsem si jist, jestli neotrněné Echinocereusy chtějí plné slunce (pod sklem). Zatím se nespálil, jen vždycky zčervená.
3) Někde v knihách jsem taky četl, že tyto rostliny požadují velké květináče, jinak zakrní. Ale co je u asi 10 cm vysoké rostliny (pr. asi 2 cm) dostatečně velký květináč?
Děkuji.

Já je mám od března do listopadu v nevytápěném skleníku, na největším úpalu vedle Astrophyt. Mám jich 5 (z asi 10 semen, na mě slušná klíčivost) a kořeny jim netrpí (i když vodou nešetřím), asi tím vedrem stihnou všechnu vodu vycucat dřív, než ublíží kořenům ...

Mám akorát tyhle:
Echinocereus knippelianus var. kruegeri - výsev z 02, od pana Dohnalíka



a pak jednu kulturní rostlinu už ani nevím odkud.Každopádně všechny kvetou a i semena udělají, ale zatím jsou to všechno soliténí rotlinky, žádnej trsík, na kerej se těšim teda
Taky by mě zajímalo jaký s nimi mají zkušenosti ostatní.

Z mý zkušenosti moc nerostou a popravdě je mám asi na blbým místě, protože knippelianusy podezřívám z toho, že by se jim asi líbilo víc uvnitř ve foliáku, než ve venkovním pařeništi. Přijde mi, že jim sedí trochu větší zastínění. Taky mi přijde, že maj neblahej zvyk občas chcípnout, pač ta řepa co maj je citlivá. Celkově mě přijdou jako obtížnější druh než je zvykem v rámci rodu.

Tuhle rostlinu (bez původu) jsem získal jako semena od Pavlíčků v roce 2005. Prvně kvetla v r. 2010, průměr stonku asi 2,5 cm. Protože ji mám rád, doufám, že je tím, zač jsem ji opatřoval ...

Vyséval jsem rubrispinusy ve větším množství. Prvním rokem vyklíčilo pár jedinců. Procento naprosto mizivé. V příštím roce jsem se nestačil divit. Misky s vysetými semeny byly plné pěkných semenáčků. Apropó - co říkáš na takový knipelianus? Moc jich ve sbírkách není. Asi proto, že jsou to skutečné nerosty. Mám je ve sbírce už 35 let a to jsem je dostal asi dvoucentrimetrové.

Abych se trochu vrátil k okruhu rostlin E. reichenbachii.

Na snímku dole můžete vidět tři kvetoucí zástupe tohoto okruhu:

V centru je vidět rostlina Echinocereus baileyi, SB 211, Kiowa Co., Oklah.
napravo těsně nad rudými těly Echinocereus rubrispinus jsou veliké květy s typicky tmavým jícnem Echinocereus fitchii, SB861
nalevo pak je vidět hnědě otrněná forma Echinocereus reichenbachii



Všechny tyto rostliny jsou do jisté míry mrazuvzdorné, bailey je 100% tutovka, reichenbachii celkem taky, fitchii je ale trochu risk. Zatím co jsem tak zaznamenal, tak je to celkem riskantní podnik je zkoušet na zimovzdornost, nevím jaké s tím máte zkušenosti, ale já je pro jistotu zimuju klasicky...

Problém byl asi kombinovanej. Zima odspodu a vlhko, protože na stolech vítr na kytky zahání sníh i déšť. Ale zima odspodu je asi hlavní problém, respektive tak do -15°C dobrý ale větší je průser. A vloni bylo i -20, když byly kytky na stolech.

Je z roku 2006, z výstavy

V čem byl ten problém žes to měl na stolech? Vlhko + větší kosa než ve skleníku? Nebo zima odspodu?