Téma:

Sem tam ještě něco vykvete - MATUCANA KRAHNII

Včera mě kvetly Matucany madisoniorum

O. per. acollana KK 578

www.cact.cz/noviny/2005/06/zeolit.htm

Měl jsem hodně podobnou zkušenost.

Já mám prostě rád semenáčky naducané a usnadňování pěstování v zeolitu jsem vyzkoušel a vrátil se ke své klasice, tedy nespékavý "akvarijní křemičitý, či říční písek" plus rašelina od Klasmanna.

Zdenda napsal: Je to stejné jako s lobiviemi, v aparátu se oroye vytahují, ale hned v prvním roce venku se začnou kulatit a po dvou, třech letech už budeš jen stěží vzpomínat zda to vůbec byly oroye, které vypadaly v aparátu jako sirky.
Jen nevím zda je nemáš v zeolitu, který dokáže semenáček při nesprávné zálivce "vysát".
Pak totiž vypadají jako vyžilé.

Zdendo, co znamená že "dokáže semenáček při nesprávné zálivce "vysát""

Áno máš pravdu sú od výsevu nedotknuté v zeolite. Presadím ich teraz v zime, do normálneho substrátu 1:1:1:1 piesok liapor antuka a krtinec/raselina. Snáď im to bude vyhovovať, dám im asi viac rašeliny ako zeme.

Je to stejné jako s lobiviemi, v aparátu se oroye vytahují, ale hned v prvním roce venku se začnou kulatit a po dvou, třech letech už budeš jen stěží vzpomínat zda to vůbec byly oroye, které vypadaly v aparátu jako sirky.
Jen nevím zda je nemáš v zeolitu, který dokáže semenáček při nesprávné zálivce "vysát".
Pak totiž vypadají jako vyžilé.

Podívej se na stranu 6 - na moje fotky. V těch bílých mísách, to byly všechno sirky.
Ty starší jsou od Jirušeho, to jsem ještě neměl aparát.

Vyššie foto a správa od Zdendu ma inšpirovala ísť sa pozrieť aj na tie moje maličké Oroye, mal som asi 20 semien z každej, vysiate v kultivátore vyklíčili celkom fajn. Po necelom roku pestovania sú dosť vytiahnuté a nie je ich extra veľa - výsev bol v marci tohto roku do čistého zeolitu bez chémie. Možno mi niekto poradí čo s nimi keď sa tak vyťahujú. Kvetináče sú klasika 4x4 cmuk.

Ostatné semenáče v kultivátore sú pekné ploché, vidieť to aj na tomto Gymno borthii na foto. Týmto vysokohorským oroyám je toho svetla v kultivátore asi málo alebo príliš teplo na to svetlo čo majú a preto sa ťahajú. Teraz zimujú v chlade a pri izbovom svetle. Snáď sa na jar spravia keď pôjdu von alebo do skleníka.

Tom napsal: Nestíhám to všechno vysévat Dělám tak 70 porcí ročně...

Tak pokud vyséváš semena, která v ČR nikdo několik dlouhých let nenabízel, pak rozumím.

Nestíhám to všechno vysévat Dělám tak 70 porcí ročně, ale k Oroyím jsem se ještě nedostal

Tom napsal: Moc pěkné... když budeš dávat přebytky oroyi pryč, tak se dobrovolně hlásím

Já myslel, že to spíš zkusíš vyset...

Moc pěkné... když budeš dávat přebytky oroyi pryč, tak se dobrovolně hlásím

Pro zájemce o tento rod sem dávám letošní vyklíčence ze semen od Honzy Nováka z Otnic:
Jediný problém je, že začínají klíčit asi o týden později. Květináčky jsou šestky.
Arequipy klíčí ještě hustěji a hlavně rychleji.
Za kvalitu fotek se omlouvám.

Henry napsal: Zdendo, a máš stejné zkušenosti i s ostatními peruánci?
Nevíte ještě někdo, jak je to s tím vápencem? V přednášce zaznělo, že na vápenci roste jen něco, už si ale přesně nepamatuji co.

Já bych to nijak neprožíval. I u nás to máme tak, že sice podloží je vápenec (Moravský kras), ale na povrchu je víceméně skrývka kyselá. Osobně nejvíc používám na Jižní Ameriku už od výsevů Klasmannův seedling, který míchám s křemičitým pískem různé frakce z Hornbachu v oddělení pro rybičky. On ho mimochodem těží i kousek od Horní Moravice člověk, který jim ho dodává. Rašelina je jemná, nic nepřesívám a je to mix bílé s černou, upravený na PH 5,5-6,5.
Křemičitý písek jsem začal používat, bo v zimě, když jsem chtěl vysévat se nedalo sehnat nic jiného (písek venku za garáží byl zmzlý) a dneska zjišťuji, že křemík má samé výborné vlastnosti pro rostliny. To jsem si už všiml sám, že kořenový systém je krásně rozvětvený a zdravý. Rašelina má už sama o sobě přimícháno hnojivo.
Vloni jsem místo této rašeliny vyzkoušel krtinec a kořeny byly při přepikýrování poloviční, jaksi neduživé, i když nadzemní část rostlin byla srovnatelná.




U starších kytek po přepikýrování pak přidávám hodně perlitu, bratčický písek a na vylehčení keramzit. Antuku nepoužívám vůbec a zeolit poslední dobou omezuji.

Henry, to by som tiež nejako moc neriešil, substrát hlavne pripustný a hlavne taký, na aký si si zvykol dávať týmto rastlinám. Ide o to, že každý z nás má špecifické podmienky a tak bz bolo odveci hovoriť o správnom substráte. To čo je v prírode, je niečo iné a niečo iné je v zbierke. Ja osobne ich mám vonku, prší na ne, ale z hora mám len tieniecu sieť, proti popáleniu. Samozrejme už od konca októbra (8 mesiac), už tam nemám ani tú sieť. Až keď sa schladzovalo som ich prekryl sklom, nech už tej vody nedostávajú toľko. Ja mám oroye zasadené v substráte, len približne percentá: 15% piesok, 15% rašelina, 10% záhradná zemina a to ostatné liapor (miniatúrny keramzit). Nielen, že je to priepustné, ale aj ľahké. Žiaľ už veľké rastliny nemám, niekomu sa zapáčili a tak ma od nich odbremenil.

Mario, jaký substrát by jsi tedy doporučoval? Základ rašelina, trochu vápence, písku, ...?
Někdy mi to skoro přijde, jako u nás na zahradě

Foto: Tomasz Blaczkowski
Zdroj: www.cl-cactus.com
Oroya peruviana f. acollana, Perú, Junin (Lomo Largo Jauja to Tarma, 4166 m)

Henry napsal:

Filip Jelínek napsal:

Henry napsal: Jo, to máš pravdu. Pěkná přednáška byla letos od Z. Jiruše v Chrudimi. Tam jsem pochopil co ty kytky vlastně chtějí. Ani vedro, ani zimu, hodně vody (rosy) a dokonce vápenec. Příští rok dávám veškeré Peru ven.

Abys nebyl zklamanej. Je jen málo kytek , který spálíš líp, než oroye. Plzeň neni Peru a to ani na břehu klabavskýho moře

To vím, sám jsem už oroye párkrát spálil, obzvlášť ale v tom skleníku. Mám v plánu je venku umístit tak, aby na ně nesvítilo JZ sluníčko, případně je i lehce přistíním. Ostatně, Zdenda už to tady psal kkplzen.eu/index.php/forum?view=topic&catid=5&id=6022&start=150#55861

Já mám rod Oroya zastoupen pouze 3 ks a Matucana haynei v počtu 12ks,k tomu pár aureiflora,paucicostata a intertexta,a tak si je patřičně hýčkám.
Jak jsem psala,jsou na venkovním parapetu orientovaném JZ,jsou hned v první lajně u kaktusové zábrany proti vypadnutí, a protože to jsou po většinou menší kytky,tak jsou tam šikovně schované,déšť samozřejmě chytnou jako první ale jsou v minerálu (perlit,zeolit,pisek a trochu "B")s přídavkem dřevěného uhlí.
V létě při vedru a suchu je rosím,no, někdy i 2x denně, možná je rozmazluju,ale ony se mi za to odvděčí těma trníkama.Větší M.aureiflora jsem letos taky malinko přismahla, ale už to je odrostlé, k podzimu tyhle kytky nerostou ale přímo se nafukujou a k tomu nádherně trní,fakt paráda.

Oroye síce rastú na vápenci, ale všade je aj niečo ako rašelina, teda ,aspoň to pripomína rašelinu. Čo sa týka prudkého slnka, oni v domovine sú tak trochu obrastené trávou, ale vrcholy hláv sú na priamom slnku celý rok. Zrejme odlišné to je u O. borchersii, ktoré rastú na veľmi vlhkých stanoviskách. V podstate sa dá povedať, že je to jedna obrovská lokalita, tiahnúca sa od Lago Cocococha, možno ešte skôr, až do NP Huascarán v oblasti Carpa, ale to tiež nebude koniec lokality, chcelo by to zrejme poriadne preskúmať, no je to určite na veľmi dlhý čas, čo pre našinca nieje. Vlhkosť, ako sa dozvedám od peruánskych kaktusárov tam pretrváva celý rok, dokonca sú obdobia, kedy je na týchto lokalitách tak premočená pôda, že sa po nej takmer nedá pohybovať. Ale zasa u nás by som to až tak s tou vodou nepreháňal. Zrejme by bolo super, keby niekto šiel do Peru, len kvôli rodu Oroya a celý čas sa nimi zaoberal, výhradne nimi, potom by sa to dalo. Ja mám síce informácie z lokalít počas roka od peruánskych kaktusárov, ale tiež sú tam len určitý krátky čas. Presto všetko sú to veľmi pekné a úžasné rastliny.

Zdendo, a máš stejné zkušenosti i s ostatními peruánci?
Nevíte ještě někdo, jak je to s tím vápencem? V přednášce zaznělo, že na vápenci roste jen něco, už si ale přesně nepamatuji co.

Na jaře pomalu přivykat a pak plnej céres. Tedy přímé slunce, tím pádem i bezpracná solidní ranní rosa a ochlazování povrchu substrátu větrem v horkých dnech.
Moje zkušenost je ta, že venku se tolik nezahřívá substrát a u borchersek, které jsou na to velmi citlivé, nekornatí tolik krčky. V domovině ty kytky stojí kolikrát ve vodě.
Největší nebezpečí je samosebou při této změně způsobu pěstování, kdy ve skleníku příliš nevytrňovaly a venku jim zpočátku nemá co stínit. To je nutí vyhánět pořádné trniska.
Taky se mi zdá, že se jim vrací "barva". Ve skleníku mi některé tmavě vytrněné rostliny bledly, rozdíly v barvě se stíraly a vybraní (záměrně odlišní) jedinci začínaly vypadat tak nějak stejně. To se hlavně týká borchersek.

Filip Jelínek napsal:

Henry napsal: Jo, to máš pravdu. Pěkná přednáška byla letos od Z. Jiruše v Chrudimi. Tam jsem pochopil co ty kytky vlastně chtějí. Ani vedro, ani zimu, hodně vody (rosy) a dokonce vápenec. Příští rok dávám veškeré Peru ven.

Abys nebyl zklamanej. Je jen málo kytek , který spálíš líp, než oroye. Plzeň neni Peru a to ani na břehu klabavskýho moře

To vím, sám jsem už oroye párkrát spálil, obzvlášť ale v tom skleníku. Mám v plánu je venku umístit tak, aby na ně nesvítilo JZ sluníčko, případně je i lehce přistíním. Ostatně, Zdenda už to tady psal kkplzen.eu/index.php/forum?view=topic&catid=5&id=6022&start=150#55861

...,,má pravdu předsedo,,, no ale když je necháš na přímém sluníčku co to dá i přez zimu , teda za čirým skle a ve vhodné teplotě,tak při opatrném stěhování na jaře a hlídání se to dá ustát i jako volná kultura napřímo a bez krytu. Toť má zkušenost u mne, v mých podmínkách a při mé obsluze- teda letos. Příští rok....kdo ví , třeba je taky usmažím.









Jak vidno, nic se - tedy letos nepřipálilo, a i Copiapoa krainziana, myslím, že vypadaj obstojně.To jsou sbírkové kytky, Ve vedlejším foliáku- na prvním snímku vlevo bez folie mám dorostence a kupodivu ani tam se nic nespálilo a to tam byli i grusoni,platyacanthusy,horizontaloniusy, lofky a leuchtenbergie, o matucánách nemluvě, no prostě všehochuť . Ale opakuji, u mne, při mých možnostech a mých podmínkách. Sbírka už je doma ve skleníku na stolech, co nepůjde v bedničkách štosovat je taky na očích na zídce a ti dorostenci holt půjdou pod stůl , ale ti a jen ti jsou ještě dnes venku ve foliáku- ale už drahný čas pod folii a vysušený.Jen jsem je ještě minulý týden ochutil postřikem proti eventuelním škodlivcům- spíše preventivně, neb až je schovám, tak se k nim už nedostanu- já se znám.

Henry napsal: Jo, to máš pravdu. Pěkná přednáška byla letos od Z. Jiruše v Chrudimi. Tam jsem pochopil co ty kytky vlastně chtějí. Ani vedro, ani zimu, hodně vody (rosy) a dokonce vápenec. Příští rok dávám veškeré Peru ven.

Abys nebyl zklamanej. Je jen málo kytek , který spálíš líp, než oroye. Plzeň neni Peru a to ani na břehu klabavskýho moře

belinda napsal:

Henry napsal: Oroya, Matucana, ... já myslel že Peru nepatří mezi otužilce

Henry máš pravdu,mezi otužilce tyhle rody opravdu nepatří, ale naše podzimní počasí se jim zřejmě líbí, jen už teď do nich nesmí pršet.
Jak jsem taky psala,Matucana haynei jsou už uklizený,Oroya budou ještě chvilku na venkovním parapetu,
kde neprší, a pokud půjde teplota přes den pod 10°C,půjdou i ony domů.

Jo, to máš pravdu. Pěkná přednáška byla letos od Z. Jiruše v Chrudimi. Tam jsem pochopil co ty kytky vlastně chtějí. Ani vedro, ani zimu, hodně vody (rosy) a dokonce vápenec. Příští rok dávám veškeré Peru ven.

Henry napsal: Oroya, Matucana, ... já myslel že Peru nepatří mezi otužilce

Henry máš pravdu,mezi otužilce tyhle rody opravdu nepatří, ale naše podzimní počasí se jim zřejmě líbí, jen už teď do nich nesmí pršet.
Jak jsem taky psala,Matucana haynei jsou už uklizený,Oroya budou ještě chvilku na venkovním parapetu,
kde neprší, a pokud půjde teplota přes den pod 10°C,půjdou i ony domů.

Takže pár fotek, jen pro úplnost - největší "hrnky" jsou desítky, větší oroye zatím nemám.

Marek napsal: Ne, nechci dělat z komára velblouda jak se říká. Chtěl jsem u fotek kytek KK 373 uvést, že si skutečně nejsem jistý, že se jedná o laxiareolaty, abych nevydával něco nepravdivého nebo sporného. Potom - pokud mám alespoň trochu věřit popisům, tak o těch kytkách se píše, že mají být podobné borcherskám, od kterých se mají stoprocentně odlišit barvou květu. Což mi ze vzhledu rostlin nepřipadá. No a to odnožování- skutečně mě překvapilo, že odnožují skoro z každé areoly, tak jako to, co mám vedeno pod. var. caespitosa. Mám asi 30 cca+ - 10cm rostlin různých „druhů“ (i větších) a žádné z nich neodnožují, krom var. caespitosa a oněch KK373. Ve stejných podmínkách. Ale díky za info, pokud budou odnožovat někdy všechny, jen a jen dobře.

Je zajímavé, že poslední týden, když čučím na ty své "laxiareolaty", které mi podaroval přítel Jirka Trávníčkuj, přemýšlím přesně o tomto problému. Rostlinku koupil prý od Heřtuse, bohatě odnožovala a tak si nadělal pár "vlastních".
Jenže mi to opravdu připadá jako caespitosa. Taky minima slušně odnožuje, ale laxiareolata velmi neochotně.
Navíc ta kytka ani jako laxiareolata nevypadá.
Takže za mě Marku, pochybujeme nezávisle na sobě a to stejně nad stejnou kytkou.

Dovolte mi tuto cestou poděkovat příteli Červenému z Prahy, na jehož popud jsem vystěhoval letos své oroye pod širé nebe. Samosebou je mám na pulťáku s plachtou, kterou mám pouze nachystanou na deštivé podzimní dny před zazimováním. Rozdíl v otrnění je úžasný. Také kornatění krčků u borchersi se zastavilo a odrůstá. Zkrátka můžu tuto jeho zkušenost doporučit i ostatním.
Ještě dodatek: na jaře jsem ty řídce otrněné (peruviany, gibbosy a subgibbosy) totálně spálil, ale už to odrostlo a trny zhoustly, takže si myslím, že příští rok to bude po pořádné zálivce v pohodě. Rosa jim svědčí a letos poprvé kvete menší z největších peruvian. Bohužel se mi pokazil foťák, ale zkusím půjčit manželčin a dám sem fotku.

Dneska mi vykvetla tato Matucana- bohužel anonymní- myslím si, že by to mohla být Intertexta.

matucana comacephala kk 727