Téma:

Radek napsal: Ahoj všem.Dnes jsem byl v Praze v botance na výstavě,a koupil jsem 6 ks Ech. Taxensis SB 1045.Jenže je malej problém,že když jsem podle čísla hledal lokalitu,tak pod číslem 1045 je úplně něco jiného.Tak si myslím,že se jedná o tzv.překlep a mělo by být správně 1046.Jestli mám pravdu,tam mi to prosím potvrďte.

Já jsem tam našel docela dost chybných označení. Květník s názvem zcela jiného rodu jsem viděl několikrát. Máš pravdu, bude to zřejmě SB 1046.

Ahoj všem.Dnes jsem byl v Praze v botance na výstavě,a koupil jsem 6 ks Ech. Taxensis SB 1045.Jenže je malej problém,že když jsem podle čísla hledal lokalitu,tak pod číslem 1045 je úplně něco jiného.Tak si myslím,že se jedná o tzv.překlep a mělo by být správně 1046.Jestli mám pravdu,tam mi to prosím potvrďte.

Protože to Huizache je na svejch a já by chtěl aby na nich zůstalo i zítra.

Nemá někdo náhodou horizontíka z Ramoz Arizpe ? Toho sháním .A také Chichimeguilas?

Letos jsem se trochu přestál bát je zalejvat a je to na nich vidět. Ty na svejch se pěkně rozjely. Až bude čas tak udělám pár foteček.
Začínaj pěkně kvést!

Huizache zítra. TZN, že již dnes se máme líp jak zejtra
Máš bod,. Jo Horizontaloniusy jsou holt krásný i předevčírem. Ďík dnes již na pozítří.

Huizache zítra.

Higueras dnes.

El Hundido včera.

Estancion Marte předevčírem.

Taky něco do parády. Kulturní kytička

Krásná kytička , je to zážitek , když vykvetou
Jen bacha s tím hlubokým květníkem

Děkuji, čekal jsem květy déle, mile mě to překvapilo.

Moc pěkná texensiska. Gratulujuke květům, člověk si na ně chvilku počká, ale stojí za to.

Musím se též pochlubit. Poprvé mi rozkvetl Echinocactus texensis alis Homalocephala texensis, SB 980 (USA - Nové Mexiko - Chaves County). Vysetý byl 2005 a je samozřejmě na svých kořenech. Léta seděl, ale před 3 lety roztrhl 6 cm květináč, dostal 12 cm hlubší květník a začal se snažit.

horizontik napsal: Malinké horizontiky dávám do minerálu, takové rozpadavé ruly nebo kýho výra. Rostou pomalu, asi tak za rok udělaj jednu nebo dvě areoly, ale zase nechcípou. Občas je přihnojím a zalévám po dokonalém proschnutí. U tohoto materiálu je proschnutí velmi rychlé.A zalévám jen když se ochladí potom přijímají lépe vodu. Ve
velkých vedrech to je skoro zbytečné.

Jo jo jsou to hrozný nerostí
Je třeba to zkoušet a bejt trpělivej ..
Ti roubovaní jsou na tom mnohem lépe

Malinké horizontiky dávám do minerálu, takové rozpadavé ruly nebo kýho výra. Rostou pomalu, asi tak za rok udělaj jednu nebo dvě areoly, ale zase nechcípou. Občas je přihnojím a zalévám po dokonalém proschnutí. U tohoto materiálu je proschnutí velmi rychlé.A zalévám jen když se ochladí potom přijímají lépe vodu. Ve
velkých vedrech to je skoro zbytečné.

Já je mám zatím taky všechny na jusbertech. V této velikosti bych si ale už netroufl to přeroubovat . Snažím se je roubovat hodně nízko a pomalu je zapouštět při každým přesazení a už jsou celkem shovaný. Když se jusbert podaří zapustit a zvtrdne je vyhráno.
Jak se ale moc rychle zapouštím je zle.
Ty od Srra de la Paila mám také a mohu porvtdit, že začínají kvéct malý.
Tento je v 10cm květníku

Je to asi nejmenší echinocactus, co jsem zatím viděl vykvést ..., i když homalocephaly taky začínají kolem 10cm kvéct ... tyhle měli těch 10cm, ale možná někomu už kvetly i menší :

Mě už asi třetím rokem kvete horizontík o průměru cca 6 cm bez trnů. Lokalita Sierra de la Paila. Ale druzí stejně staří zatím nic, možná je to podložkou, ale všichni jsou na jusbertu. Chtěl bych pomalu všechny dát an feráčky jelikož jsou lepší schovatelní do země. Jesbert má jednu velkou navýhodu, pořád se musí zalejvat aby ho podložka navysála. Jelikož jsem zvyklej ostatní kaktusy pěstovat dost tvrdě tak mě tato vlastnost nevyhovuje. Feráčci jsou o proti jusbertům o hodně víc tolerantní ke tvrdšímu pěstování.Jusbert přes zimu strašně scvrne a pak mám problám ho znova nastartovat. Někdy to trvá i půl roku než se napije a někdy o podnož po zimě přijdu. Potom je problém větší rostlinu znovu naroubovat.Spravokořenění zatím nikdy nevyšlo.

Dnes už je o něco větší, ale pořád brzy pravidelně a jako první kvete.


Sierra de la Paila

Držim ti palce, mě z takovýhohle druhýho konce obrazila vždycky jen Peireskiopsis, ale zato bohatě

Tak tady je ten můj dnešní pokus s roubováním a dle nejlepšího svědomí zkouška obou konců.

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Jirka napsal: Trochu na podívání, jací krasavci jsou v přírodě

Tak jsem už na startu a snad ho jednou doženu

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Dneska jsem jich cvičně zkusil dát na Peireskiopsis.

ha, ha, ha, ještě jsem zapomněl na to nejdůležitější(skoro), protože se na to při pěstování kaktusů nejvíce zapomíná=pohyb vzduchu

Ta intenzita slunečního stínění, to je hezké. Teď ješte dojde na množství tmy v poměru na průměr rostliny v závislosti na délce kořenů a hustotě prašníků a jsme úplně v pr..
To už raději nikdo nebude Echinocactusy pěstovat a přejde na Cactuechinosy.

On zase není tak moc důležitý ten "nosič kořenů", důležitý je, aby byl propustný, měl dobrou strukturu. Zkoušel jsme pokusně všechny možné kombinace substrátů.
Mnohem důležitější jsou ty další vlivy = teplota, intenzita slunečního záření (u někoho slunečního stínění) a hlavně způsob a četnost zálivky. Ale to si musí každý odpěstovat a odzkoušet ve svých podmínkách sám

Petr se špatně koukal, tam jde o ty lístky v pravo, to je na čajíček.

Jo Zdendo, například z jedné cesty máme komplet odběr vzorku substrátu-půdy-hlíny-štěrku, v čem to rostlo. Od každé kytky. A když jsem to zanesl do labáku, aby se na to kouknul "labákoman", tak mi řekl co to stojí a já to zase zabalil a vrátil do škatule. Strašně drahý, budeme muset zůstat v tom, že pěstovat to budeme v čem to máme, teda když nám to roste. No a jedině podle fotek a vyprávění a u někoho i z vlastního pozorování budeme míchat svoje "hmoty".

Jirka napsal: Trochu na podívání, jací krasavci jsou v přírodě

No paráda, ale nejraději bych se teď přemístnil v čase a prostoru k tomu kabrňákovi, lehl si k němu a zkoumal všelijak, co je to za materiál v čem roste. Zase to uschlý popraskaný bláto, zase jako by to rostlo z blbě rozdělanýho betonu. Odebrat vzorek, analyzovat a prozkoumat půdní profil do metru do hloubky.Dát vedle srážkoměr, sluncoměr,větroměr.....-měr...-měr, změřit geopatogenní zóny, prostě to vyšpekulovat do detailu.Takovej mi za tři roky asi, možná, dosti určitě ...nenaroste a já bych ho tak chtěl a hýčkal.Nevděčník jeden.

Petře, Apríla je až za 2 týdny .

Tak teda nevím, jak se to může někomu líbit. Je to moc kulatý. Má to moc velké otrnění jak dráty do betonu. Plody a květy prd. Jo a je to nějaký hrbatý. V přírodě to vypadá ještě hůř. Proč to pěstujete?

Trochu na podívání, jací krasavci jsou v přírodě

Jo asi tak nějak, já naštěstí zalévám horem, tak si mohu vybrat

jmusil napsal: Roubování je spíš na škodu, Je ale třeba rozlišovat , odkud které lokalitní homalocephaly jsou, jinak se může zavařit kořenům. .
Asi je jedno, jestli jsou v lufťáku nebo ve skelníku, ale je třeba reagovat na růst. Když mám vedle sebe severní a jižní,je na nich vidět, že mají trochu jinou růstovou fázi a je třeba tomu uzpůsobit zálivku .

No jo, tak to mám problém, mám jich 5 a jsou od východu na západ, to poznám prdlajs. Jinak díkes, dobrej postřeh.Takže pokud vedle sebe a zálivka podmokem, tak každá do příslušné severní nebo jižní mísy.