Téma:

peri píše: Upřímně řečeno, já nevidím ani tak markantní rozdíl mezi maassii a tou subterraneou,alias culpinou a nevímčím ještě...

...tak s tím nesouhlasím! P.subterranea a P.maassii jsou dosti odlišné kytky. P.suprema je P.maassii...a ani další jména - jako "intermedia" apod. jsou jen výrazem velkého areálu a příslušné variability expandujícího taxonu...

Parodia maassii - Cieneguillas



Parodia maassii + Weingartia neumanniana - De Berque, hranice Bol/Arg



Parodia maassii - zastávka San Pedro (ca. 30km před hranicí Bol/Arg)




Parodia subterranea - Culpina



Parodia subterranea - Incahuasi

Jiri Kolarik napsal: peri píše: P. maassii, Cieneguillas. Tyto rostliny řadí p. Slaba k přechodu mezi maassii-subterranea....

no, tak to nebude pravda! V přírodě je to jasné a P.maasii je něco jiného s obrovským areálem rozšíření (až do Argentiny)...ještě tam roste něco jako P.maxima...a na té lokalitě u Cieneguillas roste mj. ta P.slabana...Oni někteří řadí spíše P.slabana k P.subterranea...

No jasně, omlouvám se, správně tam má být přechod mezi maassii a suprema. I když... Ritter pro tu kytku, co jsem fotil, dal název P.maassii v. intermedia, aby to vyjadřovalo ten přechod. Slaba sám navrhl neuvádět supremu jako samostatný druh, ale jako P. maassii v. suprema. Tady je podle mě jasně vidět, jak lidová tvořivost pracuje. Upřímně řečeno, já nevidím ani tak markantní rozdíl mezi maassii a tou subterraneou,alias culpinou a nevímčím ještě. Prostě asi ideální je, aby bylo vždy hlavně jasné, z jakého je materiál stanoviště a finito.

peri píše: P. maassii, Cieneguillas. Tyto rostliny řadí p. Slaba k přechodu mezi maassii-subterranea....

no, tak to nebude pravda! V přírodě je to jasné a P.maassii je něco jiného s obrovským areálem rozšíření (až do Argentiny)...ještě tam roste něco jako P.maxima...a na té lokalitě u Cieneguillas roste mj. ta P.slabana...Oni někteří řadí spíše P.slabana k P.subterranea...

P. maassii, Cieneguillas. Tyto rostliny řadí p. Slaba k přechodu mezi maassii-subterranea.

...mám jen dva druhy z rodu Parodia...ten druhý je:

Parodia slabana HTH 106

Parodia penicillata, ZJ 201, w of Cafayate, 1800-2000m, Salta, Arg. - 5cm květináček

Podle naleziště i vzhledu kytek se jedná o Parodia horrida. Jedna z mála, co dělá trable a nechce u nás růst. Velká gratulace!

Ani nevím proč, ale mám snad jen 4 druhy Parodií, ikdyž se mi od mala moc líbily.
A jako první mi vykvétají P. microsperma Salta, severo-východně od Cafayete, Argentina

HonzaC napsal: A teď mi rozkvetlo dalších pět rostlinek (Par. malyana).

Strašně se mi líbí, jsou to miloučké kytičky. Mrňavé (teda aspoň u mě ), jemné, krásně obalené předpisově rovnými trníčky. Zbylo mi jich 23, asi z nich bude jedna hezká miska.
Jo, a ještě jedna věc. Cedulka z výsevu hlásala, Parodia malyana Anquincilla, Catamarca, Arg. Ale polní číslo to nemělo.

Miska se z nich letos na jaře opravdu stala a rostlinky už zdobily výstavu.


Stejně tak i P. microsperma, koupená na loňském Zavírání sezóny v Chrudimi od Milana Kurky.


I dalším Milanovým semenáčkům z tohoto odkazu se daří.


A ještě trochu jiná microsperma s nádhernou barvou květů.

Parodie

Brasilicactus haselbergii

Parodia sanguiniflora ze semínek, co jsme našli na Cuesta Singuil. Na nalezišti byly v měřítkách drobnosemenných parodií veliké a s velkými květy. Tady to tak ani nepřijde, snad jen květy jsou větší.

Parodia z okruhu mercedesiana/rubristaminea, vyšší polohy východně od Santa Barbara, Salta.
I v tomto okruhu platí, že rostliny z vyšších poloh kvetou červeně, ty z nízkých poloh žlutě

Tak to ještě parodky zvládly, sice už květy neotevírají jak v létě, ale co by člověk chtěl v půli října.



R

Parodia ze semínek, co jsme koncem listopadu 2012 sbírali nad městečkem Mutquin v Catamarce. Dodnes k ní nemám jméno

Některé rostliny mají květy zvláštní špinavě červené barvy

Parodky to ještě nevzdávaj a tlačí poupata o sto šest. Tahle jich už má za letošek 27.


Jsem ale zvědavej, jestli vykvete i tenhle "paskvil"

I letos jsem měl premiéry v kvetení parodií, žel některé vyšly na dobu veder a nesthl jsem je ani vyfotit, natož opylit
Povedla se Parodia dichroacantha z Rio Colorado v Saltě

Tento druh roste ve stejných údolích jako P. penicilata, často blízko ní. Zatímco pencilata ve stínu, tak dichroacantha na slunci. Na Rio Colorado jsou penicilaty na severní (levé) stěně kaňonu a dichroacanthy na stěně jižní(pravé). Slunce tu svítí od severu.

Mamlas napsal: Já bych se přimlouval za název aureicentra místo rauschii. Ty var. rauschii jsou u Cachi adentro a mají krvavě rudé květy. Žlutá v květech je spíš pro aureicentry z nižších poloh.

Přimlouvání bude úspěšné, s touhle změnou problém ani v nejmenším nemám. Díky za upřesnění.
Včera se u nás asi na 20 minut ukázalo slunce, na otevření toho kvítku na fotce to ale nestačilo. Jedná se o prastarou P. commutans, která se leckdy ztotožňuje s P. maxima. Tahle kytka nedostala do vínku zrovna nějaké super trny, navíc hodně neochotně kvete. Jeden-dva kvítky na jaře a šlus. Proč rozkvetla i teď, netuším. Ostatně, já netuším ani to, jak je možné, že ji ještě mám. Udává se jako teplomilná, zimování nad 10°C na světle. Já ji mám přes zimu s lobívkama při 3 - 5°C skoro ve tmě, dost často absolvuje mrazové otužování a žije pořád. Ještě pro představu, průměr rostliny bez trnů je necelých 12 cm, výška asi 20 cm.

Já bych se přimlouval za název aureicentra místo rauschii. Ty var. rauschii jsou u Cachi adentro a mají krvavě rudé květy. Žlutá v květech je spíš pro aureicentry z nižších poloh.

Jena napsal: Alespoň se pokus nadhodit jména z těch jmenovek, třeba se někdo přidá a pomůže, jinak kytky jsou to radost pohledět, můj otec si je vozil v minulém tisíciletí od Haudeho

Nadhodit jména z těch jmenovek je právě docela problém, obvykle na nich bylo mnohoznačné Parodia sp. (případně i bez sp. ). Ale budiž, něco zkusím. Takže ty první čtyři pojmenované vynechám a za tím "Další raději bez jmen" by podle původních cedulek měly být:
1. P. culpinensis - když zamhouřím oko... (nebo raději obě...)
2. P. subtilihamata - blbost, ta vypadá jinak. Spíš bych ji cpal někam k P. maasii
3. P. schwebsiana - hodně mimořádně otrněná, ale dejme tomu
4. P. sp. - skoro bych ji hodil k předešlé
5. P. prestoensis - to bych bral
6. P. miguillensis - vůbec netuším, jak by měla vypadat
7. P. punae - trny má trochu delší, ale jinak, proč ne
8. P. sp. - vůbec netuším, ale je krásná

Tak a teď se můžete snažit vy.

Alespoň se pokus nadhodit jména z těch jmenovek, třeba se někdo přidá a pomůže, jinak kytky jsou to radost pohledět, můj otec si je vozil v minulém tisíciletí od Haudeho

Parodiím se letos dařilo dost dobře. Ještě je tak znát, aby nebyly bezejmenné nebo se jmény pochybnými. Ale na kráse jim to naštěstí neubírá:


Parodia rauschii:




Tohle by měla být P. subterranea v. rectispina:


Další raději bez jmen:

parodia aureispina....v malém 5 cm květníku

HonzaC napsal:

Strašně se mi líbí, jsou to miloučké kytičky. Mrňavé (teda aspoň u mě ), jemné, krásně obalené předpisově rovnými trníčky. Zbylo mi jich 13, asi z nich bude jedna hezká miska.
Jo, a ještě jedna věc. Cedulka z výsevu hlásala, Parodia malyana Anquincilla, Catamarca, Arg. Ale polní číslo to nemělo.

Honzo, kytka je správně a naleziště taky. Ne každý sberatel semen je numerolog....
Jinak já sebral semínka u El Taco, zhruba o 400 m výše, a mám všechny červené, asi si budu muset opatřit nějaké z nižších poloh.

Parodie jsou takovým tajemným rodem. Každý asi nějaký kousek doma má, ale moc se mu nechce to podrobněji zkoumat. Aspoň to tak vidím.

Parodiofilem jsem nikdy nebyl, ale vždycky se mi parodie líbily. Hlavně ty drobnosemenné typu microsperma, mutabilis, sanguiniflora, těch jsem pár vždycky měl.







Pak jsem se někde dočetl, že nejmenší ze všech a hlavně bez háčkovitých trnů je Parodia malyana a že navíc kvete v různých barvách. Vzhledem k tomu, že parodiím prd rozumím, jen se mi líbí, stala se rázem z P. malyana "must have položka". Ovšem čas mě naučil, že z "must have položky" se často stává "never have položka", zkrátka sehnat ji nebylo možné. Skoro jsem na ni zapomněl. Až pak jsem tento druh v roce 2008 objevil v jedné nabídce semen. Vlastně omylem. Nějaký mozkový zkrat způsobil, že jsem ji jako jedinou parodii mezi spoustou lobívií a mediolobívií objednal a až když sáček s tím prachem, co údajně měl představovat semena, přišel, začal jsem si klást otázku, jak to vlastně vyseju. Oprašovat kvůli pár semínkům Fleischerovu metodu zavařovaček se mi nechtělo, a tak jsem jako správný lenoch nad tím mávnul rukou a vysel je jako lobívky. Čili květináček 4 x 4 cm, do toho přepařený substrát složený z toho, co jsem ve foliáku a jeho okolí našel, pro jistotu zalít Polyversem proti půdním houbám, nasypat na povrch, přimáčknout k povrchu, s ostatními květináčky dát do skleněné bedýnky a šup s tím na stíněný parapet. Když lobívie začaly vystrkovat první fousy, odejmout vrchní víko, bednu přenést do fóliáku, kde na semenáčky dopoledne pere slunce, občas na hadici nastrčit hodně jemný rozprašovač a studenou vodou ze studny zalít, na zimu na sucho do sklepa... Já vím, běžným pěstitelům a obzvlášť pak komerčním množitelům vstávají vlasy na hlavě a protáčejí se panenky, ale mně se to osvědčilo. Odpad je sice asi nadstandartní, ale co přežije ty první dva roky, přežije už pak všechno.
Myslel jsem si, že kromě prachu bylo v pytlíku tak možná pět semen, ale k mému údivu se tehdy objevilo v květináčku asi 30 půlmilimetrových zelených kuliček. Do zimy se tak asi o 10 % zvětšily. Do jara se pro změnu o 30 % zmenšily. Ale žily. Kupodivu přežívaly pořád všechny a po čtyřech letech už dorostly do velikosti středně velkého hrášku. To jsem je poprvé pikýroval. Šlo jim to k duhu, po dalších dvou letech už se začínaly tísnit, neboť když pikýruju, tak zásadně s mezerami maximálně rovnými průměru semenáčků. Tak jsem je v létě 2015 rozsázel jednotlivě do čtyřek. Letos začaly houfně nasazovat poupata a protože jsem jich měl "moc", ty největší (teda on je mezi nimi rozdíl tak plus mínus 3 mm) s nejvyvinutějšími poupaty jsem dal do prodeje na výstavě. Zmizely hned první den. U těch, co mi zůstaly doma, jsem se těšil na květy. Bohužel se trefily přesně do doby mé dovolené. Po návratu už jsem viděl jen zvadlé smotky toho, co před jedním - dvěma dny kvetlo. Ale bylo mi jasné, že květy určitě nejsou tak sytě červené, jako ty, které jsou třeba tady . U dvou zbytků mi dokonce připadalo, že květy byly žluté.
A teď mi rozkvetlo dalších pět rostlinek.

Strašně se mi líbí, jsou to miloučké kytičky. Mrňavé (teda aspoň u mě ), jemné, krásně obalené předpisově rovnými trníčky. Zbylo mi jich 23, asi z nich bude jedna hezká miska.
Jo, a ještě jedna věc. Cedulka z výsevu hlásala, Parodia malyana Anquincilla, Catamarca, Arg. Ale polní číslo to nemělo.

Konečně se začínají snažit i dorostenci
P. microsperma L74/07 Gonzalo

P. rubristaminea L87/09

P. rubristaminea L85/09

P. Sanguiniflora

A tři semenáče ze samovýsevu

Dnešní květy parodií.
1a2, P. ritterii
3a4, P. gracilis
5a6, P. rubida

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Parodia subterranea v. aureispina, SL26a-96

Parodia horrida, ZJ 205, NE Cafayete, Salta

Pierwsze parodie kwitną i u mnie


TB353.3 Parodia belenensis
Hualfin, Catamarca, Argentina, 1850m




TB417.1 Parodia glischrocarpa fma. cebilarensis
Cuesta de Lajar, Salta, Argentina, 1808m




TB416.1 Parodia glischrocarpa fma. guachipasana
Cuesta de Lajar, Salta, Argentina, 1592m




TB362.2 Parodia pluricentralis
La Punilla, E of Cafayate, Salta, Argentina, 1567m




TB415.1 Parodia rubristaminea
Las Curtiembres, S of Alemania, Salta, Argentina, 1287m




TB065.4 Parodia subterranea fma. ladae
San Pedro to Culpina, Chuquisaca, Bolivia, 3120m