Téma:

Filip Jelínek napsal: Pěkná kytka, teda ale si spartán čoveče, ten květníček je fakt minimalistickej

A proč myslíš, že tak brzo kvete?

Mimochodem, en tak pro zajímavost -> netuší někdo co je tohle za Neoporterku? Vylezla mi ze semínek s názvem Matucana myriacantha, ale to ani ve snu....Je to docela pěkná kytka, tak abych si eventuelně jí pořídil v originál balení.

Pěkná kytka, teda ale si spartán čoveče, ten květníček je fakt minimalistickej

Neoporteria villosa RS 1378
Rostlinu jsem vyžebral na panu Kneslovi před dvěma lety.
Od té doby sháním marně semena.

No nevím co jsi koupil, ale u Huasco už je to ta klasická villosa, ochlupená až hanba.

Čert aby se v té botanické nomeklatuře vyznal.Nejlíp udělám,když to povedu pod označením,pod jakým jsem semena nebo rostliny koupil.

No ono ani tak nezáleží na tom jak to nazveš, ale záleží právě na tom nalezišti.
To bychom taky mohli propagovat názor, který kdysi řekl Josef Bís: copiapoa je vlastně jeden druh.

Zdendo,vím,že píšeš pomiňme synonima,ale Neop.vil.= Erio.laniceps,to se nejspíš budou lišit jenom nalezištní formy,ne?

Neoporteria villosa.
Protože je to pro mě v současnosti aktuální téma, zkusím napsat svoje poznatky.
Severně od Huasco roste laniceps.Je to někde u Sarco.
Pomiňme na chvíli synonyma.
Laniceps je asi tak vlasatá jako já, nebo kdo mě nezná tak občas vlas.
Jsou to nádherné rostliny-jedna mi teď nasadila poupata.Dám sem foto.
Tato má dlouhé, pokroucené a hlavně řídké vlasy jako trny.Jsou okrové barvy.
Je to unikát mezi těmi vlasaticemi z rodu neoporteria.
Čím níž klesá poloha k Huasco, tím jsou hustější a častěji i tmavší.
Já mám bohužel jen dvě, jedna je tahle světlá a druhá tmavá.
Rostlina má číslo RS 1378. Bohužel je Staník už nenabízí.
Objednal jsem letos něco semen od Widberga a něco od Piltze.
Jinak laniceps má i Pavlíček ve své galerii kaktusů, takže mrkněte na tu "nádheru".

Miro promiň,ale lepší odpověď mně nenapadla:Udělej jim mahagonový přeliv.Ber to s nadsázkou a humorem.

No tak se to tu fakt mele. Jak tak koukám, stejně si ale pokecává jenom určitá "společnost" lidí. To je skutečně funkční "klubové fórum" s přístupem neklubáků, ještě jednou Plzeńákům dík, je to perfekní. Založit samostatné vlákna, ať se to nemotá je dobré, ale aby se nám to tu nezavláknilo. Možná pro skupinu a rody samostatné vlákno, ale tak nějak pod "nucenou správou". Potom zjednotit napŕíklad Ekonomika výsevu s Kultivátorem a Jak se rodil pařník ..... jaksi udělat velkou škatuli na téma "všeobecné pěstitelské zásady a postupy" a potom nechat rozvinout "roduvérné". Já vím, že každý z nás inklinuje k něčemu. I maličká balkónová kolekce, jako moje, má svoje fafority. A ten, kdo kouká na šilhá po neoportériích stejně šilhá po eryosicích a pyrháčích. Snad jenom kopky a telocefály jsou samostatně šilhající skupinou. Takže, sjednotit a dělit, ale s rozvahou a rozumem. Já si osobně rád přečtu o zkušenostech a problematice pěstování (od výsevu až po poslední zimování v popelnici) každého jednoho rodu. Jedině to mě přece posune dopředu a odsune popelnici hodně daleko za plot.

No a trošku do kotle. U Neoporteria villosase vyskytuje plno barevných odlišnosí "ochlupení", od čistě bálé až po černé. Vím, že asi nikdo nemá plantáž těhle tostlin, ale nemá někdo zkušenost s tím, jak se tu z čistě bílích chlupatců (protože jiné nemá a dokonce jenom z jedné lokality má ty co má) z výsevu klube černá a zrzavá? Z Huasco máme vlastní "sebrance" z nékolik roků po sobě. A pokaždé z jedné a té samé lokality, teda z okruhu 10 metrů od předchozích. No a sem tam z toho leze jiné vybarvení. Na místě se to selektovat nedá, protože ta fabrika tam nadélá tolik sajrajtu, že všechno je echt černé. No a podobné z Q. de San Ramón Copiapoa krainziana, kde jsou "nálezci" schopni tvrdit, že tohle je ta bílá a tohle je ta černá. Prosím Vás přátelé, až budete villosi dávat spát na zimu, koukněte se na barvu chlupů a napište. Dík.

Skvělý nápad, Zdendo, dalo by se to tam odsud přeházet (matucany jinam a Eriosyce do toho Zdendova tématu) pane moderátore, když už jsme (jsem) to tak pokaňhal?

Nějakou dobu přemýšlím, že založím vlákno Eriosyce-ferokaktus Jižní Ameriky.
Katterman by ze mě radost tedy neměl, ale když už jste založili vlákno Neoporteria, pak jiná možnost není.
Jinak samozřejmě Matukány a Oroye zvlášť ale asi v jednom vlákně.

Myslím, že oroyí i matucan je mezi lidma docela plno a že si každý z těchto rodů svý téma zaslouží. Přece jenom mají docela odlišné potřeby od čilskejch a lidi tu čerpají i typy jak to pěstovat. Všimli jste si, že není ani jeden příspěvek v rubrice Rady začínajícím pěstitelům? Asi nikdo nechce být za začátečníka....

No, nepatří, ale třeba to někdo zmoderuje . Jinak byl o tom, myslím, kdysi článek v Kaktusech (prolítnul jsem pár ročníků, ale nenašel jsem ho, třeba bude někdo vědět víc).

Myslím, že není dobré to příliš tříštit, matucán a oroyí (i o těch bych rád četl a něco i dal) není mezi pěstiteli tolik, téma by bylo jen něco jako občasník. Chtěl jsem pro ně nejdřív založit téma typu "Andská sekce" a psát i o okruhu Eriosyce, ale to by zase zahltily rebucie &. Tak jsem to přidal sem, ale nejsem moderátor, nechci Ti narušit systém, tak to nějak usměrni.

josska napsal: Dám k dobru taky bělokvěté madisoniorum

Sice to neatří do tohoto tématu , třeby by si zasloužili matucany svoje téma , ale každopádně je to krasavice
Ani jsem nevěděl, že existuje tahle bělokvětá forma

Ještě jednu poznámku - u mě byly lepší hlubší květináče, v mělkých rostliny padaly jak pod kulometnou palbou. Zřejmě pro ně bylo lepší mít prostor pro kořeny dál od spodní vrstvy, která je nejdéle vlhká...

ILPAZK napsal: Tak jsem se přesunul sem, protože v diskusi filosofie - roubování se vyskytly zajímavé informace o pěstování těchto druhů. Při posledním výsevu aurat jsem zjistil, že ty, které jsem přesadil po roce do samostaných květináčků, se většinou dařily, ty ve společných miskách odcházely. Nejhůře trpěly rostliny v misce 5 cm vysoké a též Eulychnie v minerálním substrátu. Máte někdo podobné nebo jiné zkušenosti?

Mám docela podobné zkušenosti, když se do misky dostane ta správná houba, tak v ní je a je v podstatě jen otázka času, kdy shnijou všechny semenáčky. Samozřejmě, někdy některé stihnou dorůst velikosti na další přesázení ještě než houbě podlehnou.

Jo,už mají víc jak cenťák v průměru.

Jara napsal: Před malou chvílí jsem vysel semena Neop.sen.var.coimasensis.Pro jistotu jsem stovkovou porci rozdělil do dvou misek,tak uvidím.Z mých semen,která jsem vyséval kolem 12.9.neklíčí jenom Pyr.saxif.o tom jsem psal a kupodivu si neškrtl Tu.flavifl.což mně udivilo.

**************************************************************

Tak co, už Ti ta coimasensiska klíčí?
Byl ses vůbec dívat?

Tak jsem se přesunul sem, protože v diskusi filosofie - roubování se vyskytly zajímavé informace o pěstování těchto druhů. Při posledním výsevu aurat jsem zjistil, že ty, které jsem přesadil po roce do samostaných květináčků, se většinou dařily, ty ve společných miskách odcházely. Nejhůře trpěly rostliny v misce 5 cm vysoké a též Eulychnie v minerálním substrátu. Máte někdo podobné nebo jiné zkušenosti?

Před malou chvílí jsem vysel semena Neop.sen.var.coimasensis.Pro jistotu jsem stovkovou porci rozdělil do dvou misek,tak uvidím.Z mých semen,která jsem vyséval kolem 12.9.neklíčí jenom Pyr.saxif.o tom jsem psal a kupodivu si neškrtl Tu.flavifl.což mně udivilo.

No a pokud chceš zapustit pouze pejrák a eriosyci nechat ve vzduchu, pak se ti lehce může stát, že na jaře zjistíš, že pejrák je hin.
Potřebuje listy ke svému životu a navíc, nebude-li schopen vyživit roub, ten jej "vysaje".

Pak ovšem roub pustí vlastní kořeny a pejrák bude zřejmě mimo hru.
Ztratí tedy svoji krásu.
Být tebou udělám to jak nabízí Milan.
Na pasakáně sice nemá tak krásné trny, ale má zase podle mě víc vaty.
Je to ale věc názoru.

A keby som nechal taky 1 az 2 cm podlozky, ta zakoreni lahsie, zapustil to pod uroven substratu? Bude aj navrublovany a aj s malo vykonnou podlozkou... Taky nie celkom zrezany vrubel/hybrid.

Někde mezi 4cm až 8cm mám vyzkoušeno, že to zakořenit lze vcelku dobře.
Problém je to pak pro velkou reznou ránu udržet při životě.
Tak pokud zpravokořeňovat, pak pokud možno brzy - dokud není řez příliš velký.
Je třeba se ale smířit s tím, že jeho krása odejde spolu s podnoží.

Pěkné. Jenom pro některý turisty všechno, co neznají je "sp. nova" Skoro bych se vsadil, že to už jméno má od Rittera. Takhle se to nijak neliší od ostatních juvenilních E. aurata. Jinak zakořeňovat Eriosyce jsem už taky zkoušel a bez úspěchu. Až to trochu poporoste, zkus to přeroubovat, třeba na velký Cereus,jusbert, pasakánu či Ferocactus glaucescens. Zatím jsou mi známé kvetoucí rostliny jen na prvních třech podnožích, ovšem ma pasakáně musí být asi dvojnásobné než na jusbertu. Peireskiopsis bývá v roubu Eriosyce velmi vysoko, skoro až u růstovýho středu, doporučuju to pěstovat ještě alespoň rok na peiráku a zastíněný aby se roub prodloužil a bylo kam říznout. Krásu doženeš až na trvalé podložce.

No to je jasné, že ten asi 20cm doping sa prejaví . Ale aj tak výsledok je celkom sympatický.
Skúsim kaktusík zakoreniť, či sa to vôbec podarí...

Pěkný kousek.
Otázkou je zda nehodnotíme výkon pejráku.