Téma:

Rajčata jsou taky z Jižní Ameriky,tak kdo ví. Pěstovat dle Milana s rajčaty a zalévat kečupem. Škoda, že jsem ho Milane neviděl in natura Zd.

Já to chytil taky Loni jsem vysel skoro kompletní Milanovo portfólio. Roste to jako z vody, ikdyž budu muset pořídit záhon s rajčaty, aby to bylo ještě lepší

Videt takhle kytky, kterym se dari, je hoooodne nakazlive. Zacinam premyslet, ze bych si par potvor taky poridil, ty kvety jsou super.

nádherný kus!

Tak moje trichocereusy pro letošek kvetení definitivně zabalily, ještě 2. listopadu kvetl poslední T. grandiflorus, ale teď už se žádné ze zbylých poupat nezvětšuje a tak o víkendu půjdou do sklepa taky.

Tak, tak ... Ve sbírce jen z malých kaktusů si připadám jako Guliver mezi liliputány. A pokud jde o problémy se stěhováním, klidně si tyto nádherné rostliny pořizujme. Nejdřív ať vyrostou a pak teprve budeme řešit, jak je stěhovat. Jsme přece Češi se zlatýma rukama, tak si nějakým udělátkem ala Podlaha vždycky vypomůžeme

Je pravda, že pořizovat si potencionálně velké kaktusy v pokročilém věku je značně odvážné až nerozumné, jenže mě se ty malé tolik nelíbí. Tady je další ukázka trichocereusu spíše střední velikosti, vhodného do domácnosti pouze jako semenáč. Viděl jsem plody i na rostlinkách menších než já, tak možná třeba jednou ho vyměním za macrogonus. Je to Trichocereus cilensis, ovšem platné jméno je Echinopsis chiloensis, slušně řečeno dva nesmysly v jednom. Na ostrově Chiloe se kaktusy díky mokrému klimatu vůbec nevyskytují (ani v historické době nevyskytovaly) a o zahrnutí trichocereusů do Echinopsis jsem tu už jinde diskutoval. Je ze svahů údolí dolního toku Rio Choapa a tedy už ze značně suché oblasti. Na nalezišti nebyly velké, tak do 3-4 metrů a daleko méně větvené než v údolí Rio Aconcagua a s kratšími tlustými trny. Nerostou nijak divoce, je to výsev v říjnu 2005 a květníky jsou 10 cm a zadní 12x12 cm. Asi je dám pod stříšky, tam dělají delší trny.

Mamlas napsal: No a to mě bude 80, tak hlavně abych vydržel při síle...

Copak při síle,hlavně aby se Ti netřepala ruka až to budeš sprašovat.Ty půlmetrové by měly mít vlastní nohy,jinak nevím jak je budeš stěhovat.Letos jsem uklízel dvoumetrového štrause s púlmetrovou odnoží a Funěli jsme u toho tři.

No a to mě bude 80, tak hlavně abych vydržel při síle...

Omlouvám se, tentokrát jsem neuvedl měřítko, květníky jsou prům 10 cm a výška rostlin je asi taky tak, možná trochu méně. Jo, až budou půlmetrové, to bych mohl začít doufat v květy. Jenomže na to si budu muset ještě nělakých 30 let počkat.

Jestli dobře počítám tak jsou to osmileté rostliny a vypadají nejmíň na půlmetr výšky.

Suchem moje trichocereusy letos skutečně netrpěly, pršelo hodně. Co se týká přikrmování, s tím to nebylo vůbec slavné, jenom stály na záhoně mezi rajčaty a prokořenily do záhonu.
Tady je skutečný Trichocereus poco, dnes s platným názvem Echinopsis tarijensis. Jako všechny kaktusy z opravdu vysokých poloh, ani poco není žádný fofrník a snadno se zjara popálí, i když si člověk říká jak je to možné s tak hustými trny. Semínka jsme sbírali v únoru 2003 u Tabladitas v Jujuy, výsev v prosinci téhož roku.

Nádhera, tihle určitě suchem netrpí ...

Milane je vidět, že je pěkně přikrmuješ.

Zkusím se vrátit ke trichocereusům z Tálína. Tyhle tři jsem přivezl z Tálína vloni, taky v šestkách. Byly pojmenované Tr. poco, ty to ale nejsou celkem jistě. Je to z Bolívie, podle nálezce s červenými květy a podle mě možná něco dosud nepojmenovaného. Květníky jsou 11 x 11 cm.