Téma:

Taky jsem našel fotky pouze světletrných!? Tyto jsem kupoval u p. Slaby a měl tam jen jednu nažloutlou, tak možná půjde do aurei?! (ta vypadá, že možná bude dělat i cristátu)

Žluté skvrny kvůli poruše deficitu něčeho (železa?) kvůli zasolení země jsou rozplizlé a začínají na vrcholu.
Ohraničené skvrny jako má Kristiánova S. brevispina jsou naopak typickým znakem hybridů. Ne všechny hybridy a i z výsevu hybridních semen ne všichni jedinci tyto skvrny mají, ale když je něco má, je to jasný hybrid. Tyto se zasolením nesouvisí.

libryb napsal: Nemáte někdo kvetoucí S.jolantana SL 81-02 ještě mi nekvetla?

... tak to si mi ,,nasadil chrobáka do hlavy" V zbierke mám Heřtusovu PHA 936, zatiaľ mi nekvitla.
K Slábovmu zberu mi najviac sedí Swobodova HS 68a, čo sú rastliny s hnedými alebo čiernymi tŕňmi. Prikladám ilustračné foto, ktorého autorom je pán Johan Pot.
Sulcorebutia jolantana HS 68a:

HS 68 má naproti tomu svetlé, bledé tŕne. Fotka kvitnúcej rastliny s bledými tŕňmi je v článku pana Říhu, časopis Kaktusy z roku 1990 č. 5, strana 110.

Mamlas napsal: ... ty žlutý skvrny znám, takhle se u mých kytek projevuje zasolení země ze studniční vody. A taky je to individuální, začne jedna kytka ve skupině a postupně se přidávají další.

Ďakujem za info, už som to videl v zbierkach na niektorých rastlinách a dumal som, čo to je
S. brevispina:

S pozdravom Kristian

Takovou sulku nemám, ale ty žlutý skvrny zvám, takhle se u mých kytek projevuje zasolení země ze studniční vody. A taky je to individuální, začne jedna kytka ve skupině a postupně se přidávají další.

Nemáte někdo kvetoucí S.jolantana SL 81-02 ještě mi nekvetla?

lindsei napsal: Já ti mám ve sbírce tuhle rostlinku (už teda nevím kde jsme k ní přišel) a mám ji pod názvem tuberculato-chrysantha a je dosti té tvé podobná Někde jsem už taky četl,že je to jen forma steinbachii,ale v knize Sulcorebutia od L.Horáčka ji vedou samostatně tuberculato-chrysantha,tak nevím...

... tak to už je hodně blízko Dám si k tej mojej ,,lepide" pracovný názov Sulcorebutia steinbachii f. PAML (podobná ako má lindsei) Sulky mám najradšej zo všetkých kaktusov, vlani trochu kvitli, tak prikladám pár fotiek. Na protest voči dnešnému počasiu. U nás chčije a chčije...
S. crispata HS 258:

S. mariana v. prantneri LH 1087:

S. mentosa SE 123a:

S. mentosa v. flavissima HS 48:

S. mizquensis R 194:

S. pulchra v. longispina JO 647:

S. tarabucoensis G 58:

S. tarabucoensis v. callecallensis KP 19:

S. naunacaensis LH 1129:

S pozdravom Kristian.

Já ti mám ve sbírce tuhle rostlinku (už teda nevím kde jsme k ní přišel) a mám ji pod názvem tuberculato-chrysantha a je dosti té tvé podobná Někde jsem už taky četl,že je to jen forma steinbachii,ale v knize Sulcorebutia od L.Horáčka ji vedou samostatně tuberculato-chrysantha,tak nevím Kvalita fotek nic moc,foceno mobilem

lindsei napsal: Kristiáne k té tvojí rostlince S.lepida WR 189,bych si dovolil přiřadit tento název.Hádám podle květu a i to polní číslo skoro sedí S.tuberculato-chrysantha WR 191

... ďakujem za názor, bádal som aj týmto smerom. Moja S. tuberculato-chrysantha:

a R 191, lepšiu fotku žiaľ nemám:

A ešte dve žlté steinbachii s neurodzeným pôvodom


S. tuberculato-chrysantha je vraj len forma S. steinbachii, ,,má mať" podľa popisu 8-10 okrajových tŕňov, no tá moja ,,lepida" ich má 11-14. Prikladám ilustračné fotky z netu (snáď neporuším autorské práva) dvoch Suliek, ktoré mi k tej mojej najviac ,,sedia".
S. steinbachii KK 804:

S. steinbachii HS 209:

S pozdravom Kristian.

Kristiáne k té tvojí rostlince S.lepida WR 189,bych si dovolil přiřadit tento název.Hádám podle květu a i to polní číslo skoro sedí S.tuberculato-chrysantha WR 191

súhlasím s kristiánom, mohla by to byt s. hoffamannii...ja mam rovnake rastliny, viac ako 20 rocne, v takomto veku uz rastu viac do vysky...

Dík, taky jsem si myslel, že by to mohla být vanbaelii.
Tady mám menesesii HS 210

libryb napsal: Tuhle mám bez názvu, ale zas tak mi to nevadí!

Podľa mňa je Tvoja rastlina Sulcorebutia hoffmannii (S. krugeri v. hoffmannii, teraz vedená Gertelom a spol. ako S. steinbachii v. hoffmannii). V zbierkach sa vyskytuje ,,podobná rastlina" pod Knížeho názvom Sulcorebutia vanbaelii KK 1213 n.n. :

Sulcorebutia krugeri v. hoffmannii:

Mám aj veľmi peknú rastlinu, získanú pod názvom S. lepida WR 189. Po ,,dlhšom skúmaní" si myslím, že to je kravina a bude to niečo z okruhu Sulcorebutia steinbachii:

Inak Sulky sú moje favoritky, no často im zahýbam s Rebuckami S pozdravom Kristian ...a PF 2012.

Tuhle mám bez názvu, ale zas tak mi to nevadí!

Slovaks know Czech so well read in English.

P.S. Heleho Googla jak umí pracovat Je to tak správně?

Hi Ross, nice to meet you. Do not hesitate to use English, very few Czech are not able to read it.

Ross napsal:
Pozdrav ze Skotska! Pokud někdo chtěl vyměnit řízky z mého Sulcorebutias v BCSS link, dejte mi prosím vědět

Omlouvám se, jak jsem si neumí česky, a je třeba použít nástroj Google překladu

Hi Ross..please give me your e-mail or post adres on Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., or to private reports(Soukromé zprávy). Thanks You.

lindsei napsal: Já už sulky vysévám pouze jen při přirozeném světle.S výsevem v kultivátoru,těchto rostlinek mám dost špatné zkušenosti Odnož je samozřejmě jistota,ale první květy vypěstovaných rostlinek ze semen,určitě kaktusáře potěší mnohem více,než květy z odnoží..Dnes jsem narazil na anglické fórum,kde je spousta fotek sulcorebutií.Takže kdo má v oblibě tento rod a nerozumí angličtině,tak ať se aspoň pokochá obrázkama

cactus-society.org.uk/foruma/viewtopic.php?f=1&t=153892&sid=7e031eb8b6bb756392cd421d3f5a1dc4

Pozdrav ze Skotska! Pokud někdo chtěl vyměnit řízky z mého Sulcorebutias v BCSS link, dejte mi prosím vědět

Omlouvám se, jak jsem si neumí česky, a je třeba použít nástroj Google překladu

Je zajímavý, jak se názory během let na pěstování těchto rostlin rozrůznily. Němci zásadně uznávají jen vegetativně množené klony a semenáče neuznávají a nepěstují je. Ostatní evropani včetně nás pěstují oboje a většinou si evidují u každé rostliny její původ. Vegetativně množené rostliny bývají 2x dražší i když si myslím, že jejich květuschopnost po delší době rapidně klesá o produkci semen ani nemluvím. Můj názor je že není nad mladý semenáč vypěstovaný z pečlivé izolovaných rostlin. Na obrázku je semenáč S. cantagalloensis VZ254

Já osobně sulky vysévám koncem jara rovnou do květináčů, které udržuji vlhké a klíčí to docela
dobře žádné moření semen, pouze sterilní substrát, dostatek proudícího vzduchu. Co se týče čistoty semen, tak nevětší problém vidím u rostlin pěstovných ve volné kultuře, bez ochrany
proti hmyzu. U mě jsou všechny větrací odvory zasítovány a tudíž nehrozí nežádoucí sprášení.

lindsei napsal: Je fakt,že jsem letos na zamykání sezóny v Chrudimi u jednoho kaktusare sulky nakupoval,měl tam ze všech prodejců největší výběr,těchto rostlin,jméno bohužel nevím! a docela jsem se divil,že mám kolem sebe tolik prostoru a času při výběru,když je všude okolo tolik lidí.Jestli to není tím,že jsou sulky pořád ještě trochu v ceně,ono i nákup semen vyjde na pěknej balík

Jara napsal:
Myslím,že i těch pár co Ti vyklíčí bude stačit.Na výstavě jsem dal do prodeje 5 druhů po 10 ks a stejný počet jsem vezl domů.Zájem nulový.

Za kolik jsi je prosím tě prodával

Byly to asi 1-1,5 cm průměr a byly po 15 Kč.Když se neprodaly tak jsem je později rozdal a tak to budu dělat se všemi přebytky.Kdo se s tím má na zimu opatrovat.

Je fakt,že jsem letos na zamykání sezóny v Chrudimi u jednoho kaktusare sulky nakupoval,měl tam ze všech prodejců největší výběr,těchto rostlin,jméno bohužel nevím! a docela jsem se divil,že mám kolem sebe tolik prostoru a času při výběru,když je všude okolo tolik lidí.Jestli to není tím,že jsou sulky pořád ještě trochu v ceně,ono i nákup semen vyjde na pěknej balík

Jara napsal:
Myslím,že i těch pár co Ti vyklíčí bude stačit.Na výstavě jsem dal do prodeje 5 druhů po 10 ks a stejný počet jsem vezl domů.Zájem nulový.

Za kolik jsi je prosím tě prodával

lindsei napsal: Já už sulky vysévám pouze jen při přirozeném světle.S výsevem v kultivátoru,těchto rostlinek mám dost špatné zkušenosti Odnož je samozřejmě jistota,ale první květy vypěstovaných rostlinek ze semen,určitě kaktusáře potěší mnohem více,než květy z odnoží..Dnes jsem narazil na anglické fórum,kde je spousta fotek sulcorebutií.Takže kdo má v oblibě tento rod a nerozumí angličtině,tak ať se aspoň pokochá obrázkama

cactus-society.org.uk/foruma/viewtopic.php?f=1&t=153892&sid=7e031eb8b6bb756392cd421d3f5a1dc4

Myslím,že i těch pár co Ti vyklíčí bude stačit.Na výstavě jsem dal do prodeje 5 druhů po 10 ks a stejný počet jsem vezl domů.Zájem nulový.

No a právě to "odpižlávání a zakořeňování" má na příčinu často to, že máme plno květu a semínka žádná a nebo klíčivost mizerná. Protože, ruku na srdce, kdo má co od koho a odkud a to všechno má jaký původ --- no aby nakonec nebylo tak blbě, že všichni budou mít to samé, tedy geneticky. Proto je potřebné semena "udělat", vzít těch několik rostlin od rodu a druhu a odvést to k babičce na vesnici. Sesadit to do lavóru a strčit pod jabloň ať včeličky udělají své, a když jsou tam semínka, tak je nebrat ani do prstů ale jenom je tak jako pošťourat suchou špejlí ať popadají a vytrousí se na povrch a nechat osudu. Na jaře to znovu šoupnout pod jabloň, a těšit se na vlastní semenáčky. Potom bude materiál na další množení. Chce to trpělivost, protože nakoupit naroubované rostlinky z jedný bedny a čekat že udělám semínka, to nejde.
No a potom je tu ještě další véc. Kdo dostal do rukou "Sulcorebutien - kleinode aus Bolivien" od Willi Gertel a Wolfgagng Latin, vydání DKG (Němci), je mu jasné, že sulky mají velikánskou variační šíři a jednotlivé stanoviště jsou krásně odlišné. Tak že i při výběru toho materiálu na "semínka" je třeba nejdřív udělat výběr matečně-otcovského materiálu. Pokud to šimrá někdo hlava nehla, bez ohledu na stanovištní formu, nikdy nedostaneme pořádný materiál a když potom vidíte Sulcorebutia rauschii G 263/F1 a vedle G 264/6 a hned vedle HJ 976/20, je vám jasné že tohle chce specializaci a věnovat se sulkám a hlavně materiál z terénu.

A k tomu klíčení, ono vůbec nejkrásnější a nejzdravější semenáčky jsou stejně ty, co jsme náhodou našli při ukládání rostlinek na zimu. A jestli nakonec neděláme jako kaktusáři někde generální chybu v našich postupech, že nám to tak blbě klíčí, jestli to nechce přečkat zimu v plodech a potom jenom vyplavením vodou, jestli to nechce v těch plodech tak trochu šmrncnou mrazíkem, jestli to v těch plodech ..... no to nevíme, nebo víme? Zatím máme postup sebrat-vyčistit-výsev nebo uložit ...... ale co když to je jinač. Co když v tý Bolíviu lítá noční motýl, který ty semínka počůrá a potom to roste, ale zatím jsme toho motýla nikdo nenačapal při tom chca ... pardón, čůrání

Ta poslední fotečka na té první stránce z toho fóra: hybrid canigueralii x rauschii,vypadá hodně zajímavě

Já už sulky vysévám pouze jen při přirozeném světle.S výsevem v kultivátoru,těchto rostlinek mám dost špatné zkušenosti Odnož je samozřejmě jistota,ale první květy vypěstovaných rostlinek ze semen,určitě kaktusáře potěší mnohem více,než květy z odnoží..Dnes jsem narazil na anglické fórum,kde je spousta fotek sulcorebutií.Takže kdo má v oblibě tento rod a nerozumí angličtině,tak ať se aspoň pokochá obrázkama

cactus-society.org.uk/foruma/viewtopic.php?f=1&t=153892&sid=7e031eb8b6bb756392cd421d3f5a1dc4

jvinar napsal: Vždycky si raději pořídím odnož, než abych vyséval sulkorebucie. U odnože mám jistotu, že si domů nesu to co jsem chtěl. Hromadné kvetení sulek ve mě moc důvěry v čistotu druhu nebudí. Samozřejmě u semen z přírody bude situace lepší, ale stejně si raději zakořením odnož.

Jojo, tohle téma jsem probíral jednou i s panem Horáčkem, který má celý polopařeniště-poloskleník plnej sulek, jak to dělá, když sprašuje, aby měl čistý semena. A on povídal, že je to jednoduchý. Nesprašuje. To, co se prodává pak u Heřtuse, to jsou jeho napižlaný odnože. Navíc: I borec jako pan Šeda mi povídal, že klíčivost u sulek má 10%. Já je tolik nevysévám, ale mám to tak, že někdy toho vyleze až na 60%, dost často nic.

U Horáčků:

Vždycky si raději pořídím odnož, než abych vyséval sulkorebucie. U odnože mám jistotu, že si domů nesu to co jsem chtěl. Hromadné kvetení sulek ve mě moc důvěry v čistotu druhu nebudí. Samozřejmě u semen z přírody bude situace lepší, ale stejně si raději zakořením odnož.

Aleš napsal: Souhlas, roubování jako takové u sulek netřeba. Kdosi kdesi psal, že takhle na těch nohách se z toho ale líp obírají semínka, který jsou jinak v semeníkách dole u země či téměř pod zemí. A to je asi fakt. Pokud jde o zakořeňování, nedělají mi problémy, několik týdnů a je to.

Je to přesně tak, jak řekl Aleš. Je to hlavně proto, že sulky kvetou téměř u substrátu a semeníky se semeny se špatně vyndavají, kdežto z naroubované kytky po naklonění se semeník odstraní, aniž dojde ke ztrátě semen. Jinak souhlasím, že ze semen rostou dobře. Naroubovaný semenáč má tu výhodu, že kvete již druhý rok po naroubování.

Souhlas, roubování jako takové u sulek netřeba. Kdosi kdesi psal, že takhle na těch nohách se z toho ale líp obírají semínka, který jsou jinak v semeníkách dole u země či téměř pod zemí. A to je asi fakt. Pokud jde o zakořeňování, nedělají mi problémy, několik týdnů a je to.

Zajímá mně co všechny vede k roubování sulek.Vždyť samy dobře rostou na vlast.kořenech.Ke všemu naroubované odnožují už jako malí prcci.