Téma:

Z loňského mizerného výsevu se mi podařilo jeden semenáček naroubovat na glaucescens a na jaře koukám jako blázen a on má poupě. Dnes se mi podařilo ho ještě včas vyfotit a on má další poupátko. Semenáček má průměr pouhých 2,5 cm.

A tady jsou už o něco větší.

Tak jsem zase letos zkusil výsevy a to je výsledek ze třiceti čerstvých semen.


Stáří výsevu 1 měsíc

horizontik napsal: Koupil jsem čerstvá semena werdermánek. Je lepší z výsevem nějakou dobu počkat nebo je mám vysít hned ?



...tak, každá rada drahá...ale jak píše Mira...
Z pozorování v přírodě je jasné, že semena klíčí v chladu, když tedy taje sníh, jen tehdy může být delší dobu (2-4 týdny) vlhko ...všechny argentinské lokality jsou nad 3500m a tam mrzne i na jaře, byť krátce nad ránem, ale může být nad zemí i -10°C...zažili jsme teď v listopadu kousek před lokalitou Y.cryptocarpa ráno v 7:00 poklidných -3°C, přes den bylo +20°C...je ovšem už zase sucho...
Další voda přijde s letními bouřkami...klíčí tedy v teple, nicméně tam není více jak +25°C, tedy zřídka kdy je více...přitom teď v listopadu v Iruya lilo jako z konve a na známé lokalitě N.vorwerkii, která je ca. 600-700m výškových nad městem, bylo značné sucho a kytky byly značně zatažené v zemi...mraky byly pod námi, ale okolní kopce byly pod sněhem...
Na chilských lokalitách okolo Putre nemrzne asi vůbec, kouknu-li na okolní vegetaci (= "zdivočelé" muškáty snad i 1m vysoké...)

Jeden obrázek snad největší nalezené kytky, ca. 7cm v průměru...byla-li by napitá, bude její průměr jistě 10cm...

To lamího a hovno jsi mohl napsat dohromady, ušetřil bys dvě písmena.

Tak to je problém, neboť v tomto se to dost rozchází. Ale vlastně hlavní problém je zralost semínek jak u jablek. Sice už jsou na stromě akurát, ale do svojí konzumní zralosti to ještě dotahují ve sklepě. S těmahle semínka to asi já považuji za stejné. A tak jestli jsou zralé, začal bych připravovat výsev "příroda". Květináč, drenáž, píesk a štěrk a nějakej ten kamínek. Na suché bych položil opatrně semínka asledoval na webu počasí na lokalitách. Jestli prší a sněží a jak s teplotou a s příchodem "jara" tam, bych tomu dal vodu a každý den podle "internetového počasí" jim to reguloval. Nechat tomu přirozený průběh.

Já vím, semínek je málo a ty kytky tak chceme, tak potom ještě na substrát snad přihodit sluníčkem vypálený králičí bobek místo lamího hovna a jen doufat, že letos to určitě bude ono.

Koupil jsem čerstvá semena werdermánek. Je lepší z výsevem nějakou dobu počkat nebo je mám vysít hned ?

Díky za rady a podněty.

...a také ty bolivijské (JS 351) mají semínka...však jsem také sprašoval a sprašoval...a stejně je úspěch tak na 20%...takže jsem zvědav i na výsev...

z mnoha květů (jistě 30) je tak 3-5 plodů...

...ááá sklizeň semínek...

N.vorwerkii AW 30, Jujuy, Abra Pampa - Rinconada, 3850m

semínka se sypou ze suchého blanitého plodu do substrátu...

No, Dodo... je jasné, že jsem je nevypěstoval sám, ale získal od jednoho pěstitele...jinak pilně sprašuji, a doufám, že nějaká semínka budou...
A musím ještě dodat, že jsem si vloni pořídil i pár semenáčů..., byly na dvou místech k mání...

Dočkáš, jen jich pár roubni a máš vystaráno.

Hned loni v dubnu - fotka je někde tady zpátky a letos před 3 týdny, jsou napité a zdá se že se jim daří. Jak přijdou horka, tak budou mít utrum s vodou, až na podzim, nebo když bude dost chladno.
Ještě přemýšlím, že je přestěhuji ven na terasu, aby měly co nejvíc vzduch a slunka, ale i tak se už asi takových nádherných kytek, které sem dal Jirka Kolařik, už nedočkám....ještě to bude dlouho trvat.

A kdy jsi je pikýroval?

vyseto 3.2.2013

Dodo, jak jsou staré?

Loni na jaře jsme tady debatovali o výsevech neowerdermánek, taky jsem je zasel a protože jsem slíbil, že pošlu foto jak to dopadlo, tak tedy posílám. Sel jsem tři porce po 10ks, z jednoho nic, z druhého jedna a ze třetího 9, co zůstalo je na fotce, ale mají se čile k světu.

...už kvetou...Neowerdermannia vorwerkii JS 351, La Paz, Bolívie, 4000m

cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=30&t=4922&start=15

Vzhled 2letých semenáčků N.w. (výsev jaro 2012) před březnovým přesazením. Průměr těla do 1cm, délka nadzemní části 2-2,5cm, kořen 2-4x delší.

Neoverdermánky + v pravo nahoře sulka pulchra LH 1110

Z cca 60 semen vyklíčilo jen toto, ale jsem moc rád, že mám konečně své první rostlinky. V létě hned roubnu abych něco zachoval než mi to zase třeba pokape.

Tak se nechám překvapit, co to bude tentokrát

Fando, nechci ti kazit radost, ale semenáčky na tvé fotce se od ostatních semenáčků neowerdermanií hodně liší a že je jich v tomhle vláknu vyfoceno plno.

KK 2121 z Hradeckého seznamu vyšli opravdu na jedničku.
Semínka jsem nepočítal. Rostlinek je deset.
(vyseto 7.12.2013)

Ja som tie semena lupal (skarifikoval).

Tieto boli z Hradce(neviem ake boli staré):
JS 351 -vysiate 18.12.2013. Z 10 semien vyklíčili 3. Na týchto semenach bolo vidieť čo nevyklíči.


KK 2121 -vysiate 18.12.2013. Z 12 semien vyklíčilo 12.


Tieto boli z mojich rastlín - semená dozreli v lete(takže celkom čerstve).
KP 001 - vysiate 17.11.2013. Z 25 vyklíčilo 23.

Nebo taky čerstvá, vono si u těch kulturních nevybereš a jiný by prodával leda blázen.

Mamlas napsal: měsíc je krátká doba, ale vysoká klíčivost už asi nebude.

Tak Milane, nevyklíčilo vůbec nic. Asi stará semena.

Pěkné Milane....
Miro...letos jsme za Vallenar navštívili lokalitu (ostatně tam rostou všude) Eriosyce aurata...bylo tam asi právě z tohoto důvodu kolem asi 10-15 kytek jako ochrana dokola naskládáno kamení do kruhu...(mám fotky), ovšem všechny byly mrtvé!!! Nevím proč, protože v blízkém okolí byly zdravé malé i velké kusy (tj. od 10 do 30cm v průměru)...
Takže asi to nebyl dobrý nápad...

Myslím, že pokus o ochranu kytek pomocí přemístěných kamenů nemá naději na úspěch, pokud kamenem člověk pohne, hladová lama, které na rozdíl od toho ochranáře může jít o život, s ním pohne taky. Navíc, veškeré pozemky jsou někoho, kdo se o ně stará a taky pečlivě sleduje, co se na nich děje. Že nás hned nevyhodí hned je jen jeho benevolentnost, což se může díky nežádoucí činnosti taky změnit. Prostě kaktusy na puně jsou pastva a nám nezbývá než se s tím smířit. Na druhé straně, ani v zájmu vlastníků pozemků není kaktusy vyhubit, protože často je to jediné poživatelné rostlinstvo.

Možná by stálo za pokus, na některé lokalitě "zasáhnout" a okolní kameny trošku víc upravit tak, aby se k daným rostlinám tlamy nedostaly. Teda trošku jim to znesandnit. Rostliny by měli šanci více nabrat velikosti. Je jasné, že by to chtělo potom "vybraným a spolehlivým" dát přesnou lokalitu i s nákresem a popisem a dané místo opétovně pozorovat. Nakonec když to vezmeme, jezdí "spolupracující" lidi do terénu a je tedy šance lokalitu pokaždé nafotit ze stejného místa stejným směrem a v přímém přenosu sledovat tento "maratón" pomalu rostoucí rostliny. Ale je tam i to, že "nechat populaci žít", to je nechat vše potom následně svému osudu a ani semínko nedolovat !!!! Prostě náše pokusné políčko. Stejně mám za to, že Mamlas se na ta místa taky jednou chystá znovakouknout, aby věděl jak to tam je

Zatím jsme tu měli jen fotku z přírody ze Sierra de Cochinoca, tyhle jsou ze Sierra Zenta.
Většinou se najdou menší rostlinky, tak do 5 cm a na místech, kam se dá obtížně dostat tlamou.

Jedna zapomenutá větší, tak 8 cm v průměru

Tady rostou - vegetace typu puna, kolem 3800 m nad mořem.

Je to zajímavé, jen bych chtěl připomenout, že Iturbe a Iruya nejsou v Bolivii, ale v Argentině, Jujuy a Saltě.