Téma:

Mám takovou trochu zvláštnůstku.

Pygmaeocereus akersii

Fotil sem to k večeru, dost se zatáhlo, tak už to rozbalil. Většinou ho vidim jen zavřenej.
Je naroubovanej na tlustý pasakáně a kvete furtpryč, vostopéro. Možná ta podnož na to má dobrej vliv...

Mamlas napsal: Tak sorry, ale mě to přijde na fotce jako zakrnělá odnož skoro z každé areoly na hlavním stonku. Ale některé ty spodní větve zatím vypadají jako normální forma. Ta i dvoumetrová je pořád jedna jak tyčka k rajčatům, s dlouhými listy na celym letošním a někdy i loňským přírůstku a pokud má dost tepla, tak i s dlouhými trny.

Bohužel jsi měl pravdu, Milane, i na nových výhonech po stranách už obráží , zřejmě to opravdu bylo něco jiného, než jsem objednal. Inu - co se dá dělat, všechno se nepovede ...

Máš pravdu, na původním stonku se před časem objevily zárodky odnožek. Stála tehdy u jižního skla skleníku a myslím, že ji to nesvědčilo. Přendal jsem ji letos k boční stěně, kde se tak nepálí a přesadil ji do velkého květináče. A ona přestala blbnout a zase začala normálně růst (nahoře i na bočních výhoncích). Před tím jsem si to neuvědomil. Myslím, že se připálila a snažila se nahradit hlavní vrchol. A když se jí zlepšily podmínky, tak se vrátila k normě. Ty zárodky bočních větviček vzdala a už je neživí. Ale dlouhé trny nedělala nikdy, přestože má stále slušnou výživu a světla i tepla za vegetace ve skleníku spíš přebytek. Jen měkké zelené jehlice, které 3 rokem opadávají.

Tak sorry, ale mě to přijde na fotce jako zakrnělá odnož skoro z každé areoly na hlavním stonku. Ale některé ty spodní větve zatím vypadají jako normální forma. Ta i dvoumetrová je pořád jedna jak tyčka k rajčatům, s dlouhými listy na celym letošním a někdy i loňským přírůstku a pokud má dost tepla, tak i s dlouhými trny.

To je divné, koupil jsem řízek od Dohnalíka jako normální rostlinu. Nevětví se vůbec, ale odnožuje od základu. Myslel jsem, že monstrózní forma je nějak deformovaná - jak se to projevuje u té mé? Jen dodám měřítko - květináč má 25 cm průměr a 30 cm na výšku.

Na obrázku je monstrozní forma, ale to je možná lépe, protože normální forma se moc nevětví, respektive části stonku poléhají a výhony vyrůstají z těchto polehlých částí. I když u p. Hlaváčka jsme viděli subulatu vysokou přes dvě patra a stále vzpřímenou.

Další druh, který asi patří do tohoto tématu spíš, než někam jinam, je Austrocylindropuntia subulata. Pořídil jsem si ji před pár lety, dal ji do velké nádoby a teď čekám, co ukáže. Údajně tvoří až 4 m vysoký strom - keř někde v severním Peru a Ekvádoru. To u mě nehrozí, tak velké květináče ani rudlíky nevlastním. Máte ji někdo, abych se dozvěděl, jestli někdy pokvete?

Jsou to krásné rostliny, taky jsem je kdysi vysel, ale ve skleníku mi bylo líto místa a tak jsem je přesadil do asi 20 cm vrstvy drenáže na jižní skalku - a už tam jsou asi 10 let ...

Ja mam jako doplnek Lewisie, je to skalnicka z Rocky Mountains, mozna i rostou na stejnych mistech co kaktusy, ja se o ne staram stejne, jen zalevam 2x casteji. Mam je v casti, kde slunicko nesviti cely den a kaktusy by se vytahovali.

Je to krása Pavle.

Tahle kytka je pro mě jedna z těch nostalgickejch, sousedka ho měla v malém skleníčku a jako malej kluk jsem jí ho záviděl. Bohužel jsem si ho ale nikdy pořádně nezapěstoval, ale už se to snažím 2 roky napravit, těším se až mi taky takto zakvete

I když normálně u mě kvetl Disocactus flagelliformis až v červnu, letos kvete už 3 týdny - teď je asi nejhezčí:

Jo Filipe, tahle kytička udělá spoustu radosti , tu by měl mít každej kaktusář .
Já ho kdysi obdivoval u sousedky, která mě nakazila kaktusařinou a tak nějak z nostalgie jsem si ho taky znovu pořídil. Už se těším, až mi taky začne kvéct

Tak mě začíná kvést můj oblíbenec Aporocarpus flagelliformis. Kytku sem získal jako malý řízek kdysi na zájezdu KKP a takhle mě dělá mocnou radost. Je to takovej miláček tedle aporocarpus...

Nevím, mě trhaj květináče (zatím spíš květináčky), i když dostanou o dost větší. Mám asi 10 druhů a všechny chtějí místo pro kořeny, dost vody a slunce. Mám je zatím ve skleníku, ale snažím se všem kaktusům dost větrat - jak jen to jde.

ILPAZK napsal: A když jsem je teď rozmísťoval ve skleníku, zase mi došlo, že bez ohledu na geny či semeno chtějí každý jiné podmínky. Lobivia slunce v průvanu, Trichocereusy poblíž a Echinopsis vzadu u zdi v polostínu. Neptám se odborné zařazení, to jsem vstřebal, ale jestli jste ho akceptovali a přepsali cedulky nebo máte dál ve sbírce Trichocereus pasacana?

Kdybych měl pokaždý přepisovat cedulky když někdo z botaniků potřebuje publikaci tak nutně, že z nedostatku nových objevů ty staré překombinuje, tak nebudu dělat nic jiného.
Ve skutečnosti rod Trichocereus je velice úspěšný a obsadil velice různá prostředí, od opravdových pouští na severu Chile přes horská horká suchá údolí, tropické lesy až po alpinské pásmo. Zpravidla jsou velice odolné, ale optimální umístění ve sbírce je spíše dáno původem toho kterého druhu, ty z teplých údolí venku snadno nastydnou a naopak ty z alpinského pásma v teple skleníku moc nerostou.

Jasně, jsme hlavně pěstitelé nadšenci a ne teoretici

Děkuji za názory, taky jsem svoje oblíbené Trichocereusy nepřejmenoval a i když si též vybírám rostliny dle vzhledu, příslušníkům tohoto rodu jsem nikdy nedokázal odolat. Ale chtěl jsem si vyjasnit terminologii pro vzájemnou komunikaci. Alespoň vím, že o nich mohu psát v tomto tématu - jsou to spíš cereusy, než co jiného.

Tak tak, a jak Pavel naráží každá skupina těhle kytek chce i svý.
Samozřejmě kytky jsou to příbuzný a možná právě tím že rostly v jiným prostředí se vyhranily ale pro nás obyčejný smrtelníky a sěratele je a asi vždy bude takovéto velkorodové slučování proti srsti, i kdyby to stokrát bylo vědecky správně. Já prostě pěstuju echinopsisy,pseudolobive i loivie, acanthocalycia a jsem za to rád;)

Jirka Konstantinovič napsal: Vypořádal jsem se dobře. Sběrný velkoror Echinopsis ignoruji. Stále pěstuji Trichocereus, Echinopsis i Lobivia. Pouze u Lobivia používám "sběrné velkodruhy" dle W. Rausche. Ale hlavně si nepořizuji kytky podle názvu, nýbrž podle líbí/nelíbí

Jirko, moje řeč. Sem na tom lautr stejně.

ILPAZK napsal: Měl bych další cereusový dotaz. Jak jste se vypořádali ve svých sbírkách s pohlcením rodu Trichocereus rodem Echinopsis? ... Neptám se odborné zařazení, to jsem vstřebal, ale jestli jste ho akceptovali a přepsali cedulky nebo máte dál ve sbírce Trichocereus pasacana?

Vypořádal jsem se dobře. Sběrný velkoror Echinopsis ignoruji. Stále pěstuji Trichocereus, Echinopsis i Lobivia. Pouze u Lobivia používám "sběrné velkodruhy" dle W. Rausche. Ale hlavně si nepořizuji kytky podle názvu, nýbrž podle líbí/nelíbí

Měl bych další cereusový dotaz. Jak jste se vypořádali ve svých sbírkách s pohlcením rodu Trichocereus rodem Echinopsis? Mám rád jak Trichocereusy, tak Oreocereusy a pořídil jsem si docela slušné zastoupení. A když jsem si dával letos koncem zimy do pořádku kartotéku, nějak mi začalo vadit, že jsem pořídil jen formy několika málo druhů. Přitom se dost liší svým habitem a to jsou to 10 až 25 cm vysoké rostliny. A když jsem je teď rozmísťoval ve skleníku, zase mi došlo, že bez ohledu na geny či semeno chtějí každý jiné podmínky. Lobivia slunce v průvanu, Trichocereusy poblíž a Echinopsis vzadu u zdi v polostínu. Neptám se odborné zařazení, to jsem vstřebal, ale jestli jste ho akceptovali a přepsali cedulky nebo máte dál ve sbírce Trichocereus pasacana?

Plotová kultivace, Jano, to je fakt dobrý nápada, jak na selenicereus a podobné. Tak že stačí udělat dřevěný rám (plast možná lepší), do toho "díra-nic-díra-nic...." držák na květináče, sem tam trochu starého mechu (možná kůra, pořádný kus, jenom kousek teda "kůrka" by nestačil) ať se mají i kořínky kam zavrtat, .... dole kolečka a na zimu šup do sklepa. Fak dobrý nápad.


Jdu nutit jusberta na balkón na zábradlí, ať ho mám po ruce až zase pokvete.

Tak to mu seberu tyčku a ať se snaží sám! Člověk se jim snaží podstrojovat a pak aby je stěhoval s cedulkou LONG VEHICLE na rudlíku ...

ILPAZK napsal: Jejda, to je nádhery! Můj aethiops jsem vynášel ze zimoviště ve velikosti 12 mm (podzimní výsev), tak se už nemůžu dočkat, až taky pokvete Jak se ten selenicereus dal takhle zatočit? Ten můj (dopustil jsem se nepřesnosti, grandiflorus jsem nesehnal, mám Selenicereus setaceus) má dost tuhé, jen mírně ohebné výhony o délce nějakých 30 - 60 cm. Tak nevím, jestli ho mohu takhle omotat (už jsem přemýšlel, jestli mi příští zimu nebudu muset prorazit díru do stropu)?

Napřed jsem ho měla ve skleníku na polici a neměl víc místa tak se zatočil- nic jiného mu mezbylo

Jejda, to je nádhery! Můj aethiops jsem vynášel ze zimoviště ve velikosti 12 mm (podzimní výsev), tak se už nemůžu dočkat, až taky pokvete Jak se ten selenicereus dal takhle zatočit? Ten můj (dopustil jsem se nepřesnosti, grandiflorus jsem nesehnal, mám Selenicereus setaceus) má dost tuhé, jen mírně ohebné výhony o délce nějakých 30 - 60 cm. Tak nevím, jestli ho mohu takhle omotat (už jsem přemýšlel, jestli mi příští zimu nebudu muset prorazit díru do stropu)?

A ještě mi v létě vykvetl Cereus aetiops



[attachment:2]C:\fakepath\Fotka (319).JPG[/attachment]

Teda Jani, ty jsi samý překvapení
Dost dobrý

ILPAZK napsal: Nádhera, kdy začne kvést? Můj má asi 2 m a stále žene do výšky místo do květu.

Neměla jsem na něj místo ve skleníku, tak jsem ho pověsila na plot a asi se mu to líbilo...

ILPAZK napsal: Taky tomu nerozumím, ale prostě tloustne. Cefálium taky roste pomalu dál.

No zajímavej postřeh...No cefáliu bych rozuměl, občas se objeví nějakej obrázek z přírody a cefália mohou být docela dlouhý jak kdyby člověk na kulatej kaktus narouboval cereus , skoro bych řekl, že to pak vypadá až ošklivě
Když tak zkus vypozorovat, jesli přihodí ještě nové areoly nebo jestli se prostě jenom nafukuje do objemu

Taky tomu nerozumím, ale prostě tloustne. Cefálium taky roste pomalu dál.