Téma:

HonzaC napsal: Lobivia thionantha var. catamarcensis (Ritt.) Rausch
- Acanthocalycium catamarcense Ritt., Kakteen 1980/465

Polní čísla:
EZ 428 - Lobivia thionantha v. catamarcensis, Puente Balasta
VS 70 - Lobivia thionantha fma. catamarcensis, Punta de Balasto, Catamarca, Argentina, 1100m
VS 72 - Lobivia thionantha fma. catamarcensis, Santa Maria, Tucuman, Argentina, 1800m
FR 969 - Acanthocalycium catamarcense, 33km South of Santa María, Catamarca, Argentina

Popis: Až 20 cm vysoká a 10 cm silná, žeber až 20, areoly vzdálené od sebe 10 - 15 mm, trnů cca 10, až 5 cm dlouhé, šídlovité až jehlovité. Květ 5 cm dlouhé a široké, zlatožluté až oranžové. Naleziště: jižní Sierra de Quilmes, Punta de Balasto. Tyto formy se odlišují svým delším otrněním.

Poznámka: Tuto varietu nevlastním, takže fotky bohužel.

Do Plzně se z Argentiny dostala semínka OF5698, Los Nacimientos, což je nedaleko Punta de Balasto

A. glaucum

Tak jsem našel další fotku pěkného křížence a to Acanthocal. griseum x Lob. arachnacantha.


Když to nekvete, vypadá to jako nějaký gymnocalycium.

Vloni na cestě Argentinou jsme zastavili za Iglesia del Carmen a tam rostly (jako všude v okolí) krásná velká Ac.thionanthum...kytky velké dobrých 30cm kvetly žlutě...



...ale na asi 30 kvetoucích "klasicky", tam byl i jeden exemplář, který se chystal kvést čistě bíle...

Hledáme dál a dál nacházíme!
Tak třeba ty zmiňovaný kříženci:

Bomba lidi! Co se týká Acanthocalycium sp. Infernillo, tak Abra del Infernillo je průsmyk na silnici z Tafi del Valle na Amaicha del Valle a skutečně na západní straně pod průsmykem červenokvětá akanthocalycia rostou. A jsme zase zpátky u A. aurantiacum. El Infernillo je osada na východní straně pod průsmykem ale tam rostou hlavně Soehrensia bruchii.
Co se týká A. thionanthum v.brevispinum, kdo A. thionanthum vysévá, asi už ví, že semenáčky zpočátku tvoří víceméně pektinátní krátké trny a pak teprve silné dlouhé a méně početné. Kolem Ruinas de Quilmes po zhruba Tolombon je docela těžké najít rostlinu s dospělým otrněním a zde vidím původ jména. Jenže juvenilní otrnění někdy zůstane i na velkých kytkách jiných populací.

Hurá! Našel jsem fotky:

Tohle byly vždycky moje oblíbený kytičky.
A taky jsem je často křížil, a to většinou s lobiviemi. Akorát jednou jsem neodolal a zkřížil jsem variety glaucum a variflorum se žlutými trny a s cihlově červeným květem. Výsledek: Barva epidermis intermediální, trny - polovina semenáčků žluté a polovina černé, květy - škála od žluté po tmavě! červenou.
Rostliny odpovídající vyobrazené Lobivia thionantha var. erythrantha šířil kdysi starý pan Rektořík pod jménem Acanthocalycium sp. Infernillo.
Rostlina, kterou mám pod označením Ac. catamarcense vypadá otrněním jako ta erythrantha s černými dlouhými trny s květy shodnými jako glaucum a s epidermis nejstříbrnější ze všech variet.
Původní rostliny Ac. brevispinum, co se tady před 40 lety vyskytovaly, měly opravdu krátké trny a byly poměrně veliké (viděl jsem rostliny o prům. 12cm a výšce 25cm)a jako hlavní rozlišovací znak se považovala červená blizna.

Velmi dobré, velmi dobré. Pro dodo a ostatní, musím teď trochu u gymen vysadit, ale je škoda, že tenhle přístup jsem neviděl dřív, než jsem začal dělat gymna. Díky.

Honzo si borec.

Velký díky za obrovskej kus práce kterej si tomu věnoval!

aspoň, Dodo to jsi hezky napsal

hluboce se skláním před důkladností a přehledností...Honzo díky
už se těším až budou aspoň takto dokončena gymnocalycia, popř. mammillarie.

Za všechno to veledílo si zasloužíš mít na pár dní volno ...... než budeš pokračovat Dík.

No a teď se můžete snažit vy, víc toho nemám a neznám! Takže s chutí do toho!

Lobivia thionantha var. aurantiaca (Rausch) Rausch
- Acanthocalycium aurantiacum Rausch, K.u.a.S. 1968/92
- Echinopsis aurantiaca Friedr. a Rowley, IOS Bull. 1974/94
- Acanthocalycium thionanthum var. aurantiacum Don., Ashingtonia 1975/124

Polní čísla:
L 497 - Acanthocalycium aurantiacum, Capillitas, Catamarca, Argentina, 2800-3000m
WR 148 - Acanthocalycium aurantiacum, Mina Capillitas, Catamarca, Argentina, 3000m



Popis: Široce kulovitá, až 9 cm v průměru, epidermis silně proužkovaná, s kónickým řepovitým kořenem, žeber 10 - 16, areoly 2 cm vzdálené, okrajových trnů 5 - 7, až 5 cm dlouhé, středový trn 1. Květ 5 cm dlouhý a široký, oranžově červený a uvnitř oranžovožlutý. Domovina: Catamarca, na Mina Capillitas.

Odkazy:
www.cact.cz/galerie_test/detail.php?id=48

Poznámka: Dříve byla požadována pro tento taxon specifická barva květu z popisu. Dnes jsou známy populace s květy celooranžovými, červenými nebo i žlutými.


Ve sbírkách kolují rostliny se jmenovkami, na nichž nechybí číslo 148. Před ním bývají akronymy různých sběratelů, ale málokdy je tam ten správný. Už jsem to sice psal v tématu věnovaném rodu Acanthocalycium, ale nebude na škodu to zopakovat. JEDINĚ SPRÁVNÉ JE R NEBO WR 148! Často frekventované FR 148 byl nějaký cereus, V 148 Cleistocactus buchtienii, VS 148 je Gymnocalycium amerhauseri.