Téma:

K těmto přípravkům se dostanou max. profesionální uživatelé a mám dojem, že jsou už stejně staženy-klotianidinu je v Evropě odzvoněno. Mospilan je asi v současnosti nejlepší volba, dostaneš ho jednak jako Mospilan, druhak jako třeba Careo, což je jiný obchodní název. Dle relevantních informací by měl spolu s thiaclopridem, který je v přípravku Biscaya, Calypso, Proteus-nevím teď, jestli jsou v maloobchodní balení- mít nejmenší škodlivý účinek a poločasy rozpadu jsou poměrně příznivé. Chce to ale volit zálivku z důvodů, které jsou známé- postřikem se přípravek nedostane ke kořenům. Problémem zůstává možnost vytvoření rezistence, pokud se tedy rozhodneš pro aplikaci, je třeba po měsíci opakovat.

Já jsem kdysi použil Decis Mega (deltamethrin), který ale není systémový - pouze kontaktní.

Jinak co vím, tak oficiálně lze z vyjmenovaných koupit pouze Mospilan. I Actara již dnes není přípravek určený pro malospotřebitele, i když se dá sehnat . Není to ale z oficiální distribuce pro ČR.
Jestli je ještě něco jiného ???? Netuším.

Podle Agromanualu by clothianidin měly obsahovat: DETER, JANUS FORTE, JANUS FS 180, PONCHO 600 FS, PONCHO BETA FS 453,3 a PONCHO EXPERT FS 525. Jestli se to běžně prodává netuším.
Ještě otázka. Dá se něco aktuálně koupit na vlnatku a kořenovku, kromě Actary a Confidoru? MOSPILAN 20 SP?

Jo Henry, přehlédl jsem to, máš pravdu. Jinak i imidacloprid má slušnou dobu rozpadu, přípravky na bazi clothianidinu nebyly, pokud se pamatuji, nikdy k dostání pro malospotřebitele a používaly se ve formě mořidla. No a k tomu Aldicarbu- úplně stejné kafe je kdysi hojně v zemědělství používaný a myslivci bohužel zneužívaný Furadan. I dnes jsou tyto přípravky výběrově používané, ale veřejnost se k nim legálně nedostane. Když to shrneme, pokud někdo použije chemii třeba 3x ročně, zadělá si v pěstební nádobě na pěkný koktejl. Kytky není třeba řešit, jak již bylo řečeno, jako potrava neslouží. Ochrana vlastního zdraví je plně na místě.

Jena napsal: Buining se proslavil Temikem G. Karbamat Aldikarb to bylo jiny kafe.

Koukám, že Aldikarb má letální dávku okolo 1 mg/kg. To už je slušný.
Ještě že se to v EU už neprodává

Buining se proslavil Temikem G. Karbamat Aldikarb to bylo jiny kafe.

A jen tak mimochodem- Confidor, který je už zakázaný , ale hodně lidí ho určitě má, obsahuje imidacloprid, rozkladem jehož vzniká clothianidin, s poločasem rozpadu v půdě s omezenou mikrobiální činností blížící se těm pěti letům!

Peri, nepopletl jsi to trochu? Clothianidin by měl být hlavním rozkladným produktem Thiamethoxamu, což je Actara.
Clothianidin je ale sám o sobě insekticid určený proti savým škůdcům.
Z toho mi vychází, že po zalití Actarou bych měl mít na pár let vystaráno

Henry napsal: Teď jsem si vzpomněl ...
Nevíte někdo, jak to bylo s tím jedním známým kaktusářem, který údajně sypal du substrátu nějaký pesticid a pak se sám přiotrávil??? Kdo to byl? Buining? Co to bylo za látku?

S Buiningem máš pravdu a tehdy v jeho době jako nejpravděpodobnější se jeví otrava buď organofosfáty nebo karbamáty. Jinak to děláš dobře a přidej ještě ten substrát při přesazování.

Teď jsem si vzpomněl ...
Nevíte někdo, jak to bylo s tím jedním známým kaktusářem, který údajně sypal du substrátu nějaký pesticid a pak se sám přiotrávil??? Kdo to byl? Buining? Co to bylo za látku?

Kdysi to bylo dost nebezpečné, prodávalo se kde co a bez kontroly.
Dnes je to naštěstí dobře testováno, ověřováno a hlídáno. Ty hodně nebezpečné jsou buď zakázány, nebo dodávány pouze na povolení. Tím samozřejmě nechci říct, že to co my používáme je zcela bezpečné. Pesticidy jsou jedy skoro všechny, hlavně insekticidy.
Pokud bych se bavil o zásadách bezpečnosti, tak jako prioritní bych viděl postřik. Při aplikaci je dobré mít aspoň respirátor a rukavice. Zbytečně se nezdržovat ve skleníku a umýt si pak ruce. Následně dobře větrat. Rodina má po aplikaci zákaz vstupu do skleníku. Tak to aspoň dělám já.

Na druhé straně, bez chemie se už dnes asi neobejdeme. Už jsem viděl sbírky několika tzv. BIO kaktusářů, kteří zásadně používají jen přírodní preparáty a musím říct, že jejich kytky vypadaly dost žalostně.

Máš pravdu Henry, že větším problémem je aplikace na zeleninu a ovoce. Ale konkrétně thiamethoxam, což je ú.l. Actary, má depozitum přes tři měsíce!A to v případě, že v půdě probíhá normální mikrobiální proces. Jaký proces probíhá v květníku, můžeme se jen dohadovat. Kaktusy samozřejmě nejíme , ale při manipulaci se starým substrátem je třeba mít se na pozoru. Mě šlo hlavně o to, aby se k aplikaci těchto látek přistupovalo uvážlivě, protože znovu opakuji, když čtu, jaké koktejly jsou mnozí ochotni a schopni míchat a jak často aplikovat, hlava mi to nebere. Ještě bych to pochopil u komerčních velkopěstitelů, ale u amatérských sbírek? Tito pěstitelé masivní aplikací ochranných prostředků řeší vlastní chyby v pěstování, nevhodný substrát, neschopnost přiznat si, že sbírka jim už přerůstá přes hlavu a na svoje zdraví kašlou. Tak to vidím já, a i když profesně se přípravky zabývám celý život, v případě sbírky dám vždy přednost přesazení ,pokud to jen trochu jde, než bych do toho pral chemii. A jen tak mimochodem- Confidor, který je už zakázaný , ale hodně lidí ho určitě má, obsahuje imidacloprid, rozkladem jehož vzniká clothianidin, s poločasem rozpadu v půdě s omezenou mikrobiální činností blížící se těm pěti letům!
Závěry nechť si každý udělá sám.

Ono s těmi pesticidy v čaji je to boj s větrnými mlýny. Když se aféra pesticidů v čaji rozpoutala, byl jsem v čajovně v Rooseveltovce svědkem diskuze na tohle téma. Majitel čajovny, který Čínu procestoval tam vysvětloval, jak to vlastně je. Prý se věci mají tak, že toho chudýho čínskýho farmáře to absolutně nezajímá. Pro ně použití pesticidů znamená rozdíl mít úrodu a nemít úrodu (a tudíž obživu). A co si o tom myslí nějaká mrňavá evropa je jim úplně šumák.

Já bych to ale zas tak černě neviděl.
Prioritní a mnohonásobně větší problém (u pesticidů všeobecně) je aplikace na potraviny (ovoce, zelenina, ...).
Nedávno mě třeba zaujal článek D-Testu, ohledně čajů: www.dtest.cz/clanek-6483/dtest-bylinne-caje-s-prichuti-pesticidu-a-jedovateho-plevele
"Oxalis Naše byliny Dětský čaj" s 12 pozůstatky různých pesticidů považují za naprostou delikatesu
Ty kaktusy naštěstí nejíme

Tak už jsem si něco našel sám.

www.researchgate.net/figure/Half-life-in-Soil-of-Neonicotinoids_tbl1_233795128
www.sigmaaldrich.com/technical-documents/articles/analytix/neonicotinoids-pesticides.html
www.fao.org/fileadmin/templates/agphome/documents/Pests_Pesticides/JMPR/Evaluation10/Thiamethoxam.pdf
www.agilent.com/cs/library/posters/Public/ASMS_2013_TOG_330_Zweigenbaum_ID_of_Imidacloprid_Metabolites.pdf

Tedy- některými pokusy bylo zjištěno, že tyto látky mohou v půdě ve formě metabolitů přežívat i 19 let!!

Tak mi aspoň řekni, kde jsi četl tuhle větu?

Henry napsal: Peri, ty máš nějaké konkrétní informace ohledně stability neonikotinoidů a chemické složení rozkladných produktů?

Konkrétních informací je strašně málo. Nicméně ukazuje se, že bohužel i neonikotinoidy nejsou zdaleka tak bezpečné, jak se donedávna tvrdilo. Je to vcelku logické, protože věda kráčí mílovými kroky kupředu a nelze ve všem a priori hledat politické pozadí.Tedy- některými pokusy bylo zjištěno, že tyto látky mohou v půdě ve formě metabolitů přežívat i 19 let!! Neonikotinoidy se používají již dosti dlouho, tudíž tyto pokusy mohly být provedeny. Jako relativně nejbezpečnější je uváděn acetamiprid(Mospilan), jenže co je to bezpečnější? Znovu opakuji, že nechci vyvolávat žádnou hysterii, pouze je třeba, aby si všichni uvědomili, s čím pracují a nestavěli se k používání přípravků lehkovážně, zvláště v uzavřených sklenících. Kolikrát když čtu, jak mnozí hubí vesele škůdce x-kráte za rok, tak mi z toho vstávají vlasy Pokud musím tolikrát zasahovat, pak je něco špatně v celém přístupu k pěstování a je třeba změnit příčinu, než neustále za cenu hazardu s vlastním zdravím hasit následky.

Actara - návod k použití

Se mi zdá Peri,že jsi upozornil na to, čím se řada pěstitelů vůbec nazabývá, tj. nebezpečností chemie na lidský organismus. Občas, když zavítám k někomu do sbírky, praští mě přes nos pěkný smrad a raději jdu rychle ze skleníku ven.Ještě že tady ty insekticidy nemusím /zatím / vůbec používat. Řekl bych, že je v tomto případě důležitá prevence, tj.zejména složení substrátu a četnost zálivky.
Můžeme definovat, co kořenovka a podobní červci milují? Lehoučkou, vlhkou půdu rašelinového typu, čím více v substrátu, tím lépe pro ně. k tomu přidáme teplý skleník se stálou teplotou a máme to doma Podle mě jsou jedovaté i okrasné kontejnerové rostliny zakoupené v zahradnictvích, ty kytky nerostou v ničem jiném než v těchto rašelinových směsích a zahradníci se bez chemie nemůžou obejít stejně jako zemědělci.
Každý ať v rámci prevence popřemýšlí o tom, v čem kytky pěstuje.V Mexiku jsem žádné kytky růst v něčem takovém jako je zahradní substrát neviděl Mají tam ovšem ale zase jiné problémy, jsou to spíše lidé,kozy,někdy mráz nebo příliš vody, to už je ale jiná kapitola

Myslím, že u Actary odpovídá nejsilnější doporučená koncentrace 3,3g/10l, u většiny plodin včetně okrasných i méně (1,3 - 0,66g/10 litrů)

Peri, ty máš nějaké konkrétní informace ohledně stability neonikotinoidů a chemické složení rozkladných produktů?

Kóřa napsal: Kdyz uz se tady nakousla ta nebezpecnost pro cloveka, tusite nekdo, jake konkretni zdravotni nasledky si tim clovek muze privodit?

Po mnohaleté expozici v tom lepším případě poruchy imunitního systému, v tom horším případě rakovina, která je ale obecně poruchou imunity též. Já rozhodně nechci vyvolávat nějakou hysterii nebo šířit poplašnou zprávu, pouze chci, aby si všichni uživatelé a zastánci masovějšího používání pesticidních přípravků uvědomili, s čím přicházejí do styku a že opatrnost je plně na místě a to nejen při přímé aplikaci, ale i dále, třeba právě konkrétně v případě přesazování a chránili se. Při dodržování pravidel osobní bezpečnosti-alespoň ten respirátor,( ideální by byly i brýle a chirurgické rukavice) lze riziko v rozhodující míře snížit na minimum.

Kdyz uz se tady nakousla ta nebezpecnost pro cloveka, tusite nekdo, jake konkretni zdravotni nasledky si tim clovek muze privodit?

Farrael-Sama napsal: Ještě se zeptám na tu Actaru. V jakém množství se to má dávkovat? Koukal jsem, že se to dá koupit v 80g za necelé čtyři stovky. Ale vůbec netuším kolik toho u té kořenovky dát. Vypsaná totiž v průvoďáku není a ostatní škůdci se liší od 80 do 200g dávky. Díky.

Potřebuješ koncentraci 0,1%, tj. 10g/10l vody. V této koncentraci zabírá Actara poměrně spolehlivě. Ošetření jednou konví vody tě pak tedy vyjde na 50,-Kč.

Ještě se zeptám na tu Actaru. V jakém množství se to má dávkovat? Koukal jsem, že se to dá koupit v 80g za necelé čtyři stovky. Ale vůbec netuším kolik toho u té kořenovky dát. Vypsaná totiž v průvoďáku není a ostatní škůdci se liší od 80 do 200g dávky. Díky.

Martine, Careo je opět pouze jeden z obchodních názvů Mospilanu, účinné látky acetamiprid, patřící do skupiny neonikotinoidů.Působí hlavně systémově , pokud jsi ho použil v zimě, tak vykázal kontaktní účinek, ale jinak se choval přesně tak, jak jsem zde již mnohokrát psal. Pokud kupujete obecně přípravky na ochranu rostlin, zásadní je účinná látka, nikoliv název. Situace je dnes taková, že pod jednou ú.l. se prodává třeba deset obchodních přípravků a lidi si pak myslí, že je to něco nového. Opak je pravdou.

A co CAREO. Já ho z nouze použil v zimě na vlnatku a celkem to zabralo. Kytky jsem v naředěném přípravku máčel celé. Vlnatku jsem skoro zlikvidoval. Bohužel se teď po třech měsících na těch samých kytkách zase trošku objevila. Ale mám trochu Confidoru tak to s ním zaeji. Ale teď po Periho radě si budu dávat dost pozor.

Pokud použíješ Mospilan postřikem, kořenovku nezlikviduješ, je to potřeba dostat ke kořenům a Mospilan a nikotinoidy obecně nevykazují bazipetální posun.Je potřeba si uvědomit, že pokud pěstuji kytku v misce o rozměrech 16x6 cm a držím ji tam nepřesazenou těch pět let, tak je jasné, že pokud používám chemii, tak to dobré moc není. Kaktus v misce není strom nebo řepka či obilí, tam funguje zřeďovací efekt přírůstku zelené hmoty a přípravek , respektive jeho metabolity, se daleko rychleji odbourají.Troufám si tvrdit, že po použití neonikotinoidu, který se vykazuje dlouhodobým účinkem, je kytka otrávená dobré tři měsíce.Je mi jasné, že to mnohdy nejde jinak, a proto jsem jen chtěl, aby si každý uvědomil, s čím zachází a aby s tím taky jednou nescházel. A skutečně lituji lidi, a myslím to upřímně a hlavně malé děti, co jsou odkázány na ovoce a zeleninu z marketů.

Peri opravdu to drží tak dlouho? Já měl za to, že to má nějaké lhůty a pak se to rozloží na neškodnější součásti. (moderní přípravky). Přece jenom to by se pak jinak nemohlo jíst ovoce, zelenina atp. Nebo to rostlina zmetabolituje a to co zůstane v půdě tam leží věčnost? Sice si uvědomuji, jak to vypadalo s DDT, ale od té doby se snad trochu pohnula doba.

Já jsem obvykle zvyklý používat jenom Mospilan s tím, že to postříkám na jaře a na podzim (nezalévám). + 2x jsem byl nucen použít Omite. Nicméně si při teď objevu kořenovky nejsem jist, jestli to už není něco rezistentnějšího. Proto to chci prolít něčím jiným.

Přátelé, pokud použijete přípravek ze skupiny neonikotinoidů, kam patří Confidor, Actara, Mospilan, Calypso, Proteus, Biscaya apod. v plné vegetaci rostlin, kořenovku zlikvidujete. Jedno zalití obvykle nestačí, je třeba opakovat. Nejúčinnější by byly karbamáty, např. Marshall, ale k těm se legálně nedostanete.Chci však upozornit na jednu věc- uvědomujete si všichni, kdo používáte insekticidy na zálivku do půdy, nebezpečí poškození zdraví jednak odparem v nejbližších dnech po zalití a dále skrytější, totiž když přesazujete rostliny? Tyhlety látky podléhají v půdě metabolismu a přechodné metabolity mohou být daleko nebezpečnější, jak přípravek samotný. Samozřejmě to firmy pro kaktusy v květnících nezkoumají. A když se nepřesazuje 5 let, mezitím se vesele hubí škůdci...... tak obsah květníku po vyjmutí rostlin rovná se nebezpečnému odpadu. Apeluji proto na vás na všechny- pokud používáte chemii tohoto typu ve sbírce, při přesazování důsledně používejte respirátor- zdraví máme jen jedno!

Kdysi Actaru pro nás v Plzni objevil Milan Douděra a většina lidí v klubu ji používá místo Confidoru už roky.
Nemám žádné údaje k porovnání, naštěstí se mi zatím kořenovka vyhýbala, i když zrovna letos jsem ji potvoru na jednom místě objevil.

No zalil jsem to Actarou

Jestli to zabralo, poreferuji za nějaký čas, popis přípravku je rozhodně slibný:

www.levnepostriky.cz/pripravky.proti.skudcum/insekticidy.akaricidy/actara.25.wg