Téma:

To přidávání hnojiva při první zálivce jako prevence praskání - no nevím, zda to má nějaké opodstatnění, resp. praktický význam,prasknou rostliny i v průběhu vegetace hnojivo nehnojivo. Spíše si myslím, že záleží na individualitě rostliny, někteří jedinci se prostě přechlastají a stává se jim to opakovaně, jiné mají záklopku,nenaberou tolik vody. Je to jako s lidma

Dost pochybuju o nějakém cíleném pěstování k nepraskání. Osobně jsem to nikdy neřešil, občas něco praskne a průřezem skrz rody, od echinokaktusu až k té lophophoře, ale vědu z toho nedělám. Určitý vliv na pevnost pletiv má draslík s vápníkem, ale to je v rovině teorie. Jak to je v přírodě, vědí ti, kdo jezdí na naleziště.

PetrVod napsal: Zdravím, delší dobu mám jedno Gymnocalycium, které bohužel před 3-mi roky začalo praskat. Od té doby se to opakuje každý rok, takže je čím dál víc rozšklebenější a moc nevím co s tm. Je to nějaká choroba nebo spíš špatná péče?

Je to fyziologická porucha, většinou zapřičiněná zálivkou- moc, nebo v nevhodném intervalu, pletivo se překotně zvětší a praskne. Koukni se na vlákno gymnokalycia, mám dojem, že to tam teď také nedávno někdo probíral. Pokud se to stane, je dobré prasklině věnovat pozornost, aby se nestala vstupní branou pro infekci-viz. tvůj obrázek- vrchní část je zhojená, ale ta spodní vykazuje známky napadení, asi by bylo dobré ji nožem začistit a vydezinfikovat.

Zdravím, delší dobu mám jedno Gymnocalycium, které bohužel před 3-mi roky začalo praskat. Od té doby se to opakuje každý rok, takže je čím dál víc rozšklebenější a moc nevím co s tm. Je to nějaká choroba nebo spíš špatná péče?

Díky Honzo za opravu! Takhle to dopadá, když se ve spěchu odepisuje na dotaz mezi skládáním osiva. Samozřejmě, na 100m2 musí jít pořád těch 6 ml a pak už je to jen o tom hraní si s koncentrací. V případě Revusu opravdu důležité.

HonzaC napsal: Ještě jinak to je. Já to poprvé po perim nepřepočítával, ale má tam chybku.
"6ml přípravku na 2l vody je stejné jako 3ml přípravku na 1l vody. Problém je trochu v tom, že touto jíchou by mělo být ošetřeno 100m2. V našem případě potřebujeme ošetřit pouze 2 m2, tudíž musíme ošetřit 50x menším množstvím jíchy, což zde představuje 20 ml jíchy."

Na 100 m2 má přijít 6 ml přípravku ve 2 l vody. 3 ml v 1 litru vody není na 100 m2, ale na 50 m2, musíme tudíž ošetřit 25x menším množstvím jíchy, ne 50x. Což znamená, že na 2 m2 potřebujeme 40 ml takto připravené jíchy. Tím na tuto plochu dodáme 0,12 ml přípravku. Jestliže použijeme koncentraci 6 ml na 3 l vody (tedy 2 ml na 1 litr), jsou ty 3 litry zase na 100 m2, čili na 50 m2 je 1,5 l a na 2 m2 přijde 60 ml (a v nich opět 0,12 ml přípravku). A když použiješ koncentraci 6 ml na 6 l vody na 100 m2, tak na 50 m2 přijdou 3 litry a na tvé 2 m2 120 ml jíchy zase s 0,12 ml přípravku.
Znovu opakuji, že v tomto případě je dodržení koncentrace důležitější, než celkové množství přípravku, které se na kytky snese. Dvojnásobné předávkování přípravkem by je ohrozit nemělo (i když to rozhodně nedoporučuju) v případě, že je namíchaná správná koncentrace. Ptal ses na koncentraci 2 ml na 1 litr vody, z toho, co jsem napsal, vyplývá, bys měl na své 2 m2 vystříkat 60 ml jíchy a zbytek zlikvidovat. Ekologicky pochopitelně...

Rozumím (teď už snad), budu tedy aplikovat těch 60 ml jíchy při ředění 2 ml na l, tou ekologickou likvidací se doufám rozumí něco jako naředit, přidat sodu a vylít do půdy...Jen mi přijde, že po aplikaci 60 ml jíchy na danou plochu nemůžou být rostliny kompletně ovlhčeny, a tedy že ú.l. je celé nepokryjí.

Ještě jinak to je. Já to poprvé po perim nepřepočítával, ale má tam chybku.
"6ml přípravku na 2l vody je stejné jako 3ml přípravku na 1l vody. Problém je trochu v tom, že touto jíchou by mělo být ošetřeno 100m2. V našem případě potřebujeme ošetřit pouze 2 m2, tudíž musíme ošetřit 50x menším množstvím jíchy, což zde představuje 20 ml jíchy."

Na 100 m2 má přijít 6 ml přípravku ve 2 l vody. 3 ml v 1 litru vody není na 100 m2, ale na 50 m2, musíme tudíž ošetřit 25x menším množstvím jíchy, ne 50x. Což znamená, že na 2 m2 potřebujeme 40 ml takto připravené jíchy. Tím na tuto plochu dodáme 0,12 ml přípravku. Jestliže použijeme koncentraci 6 ml na 3 l vody (tedy 2 ml na 1 litr), jsou ty 3 litry zase na 100 m2, čili na 50 m2 je 1,5 l a na 2 m2 přijde 60 ml (a v nich opět 0,12 ml přípravku). A když použiješ koncentraci 6 ml na 6 l vody na 100 m2, tak na 50 m2 přijdou 3 litry a na tvé 2 m2 120 ml jíchy zase s 0,12 ml přípravku.
Znovu opakuji, že v tomto případě je dodržení koncentrace důležitější, než celkové množství přípravku, které se na kytky snese. Dvojnásobné předávkování přípravkem by je ohrozit nemělo (i když to rozhodně nedoporučuju) v případě, že je namíchaná správná koncentrace. Ptal ses na koncentraci 2 ml na 1 litr vody, z toho, co jsem napsal, vyplývá, bys měl na své 2 m2 vystříkat 60 ml jíchy a zbytek zlikvidovat. Ekologicky pochopitelně...

HonzaC napsal:

peri napsal:

MarHer napsal: Rozumím, tedy používat horní limit koncentrace, šlo mi primárně o to rozmezí 2 až 6 l vody.

Ano.

Až tak úplně jednoduché to není. Zrovna tak můžeš rozmíchat v 1 litru vody 1 ml přípravku a pak své 2 m2 postříkat 60 ml jíchy. Důležitým údajem je to, že těch 6 ml v návodu je na 100 m2. V jakém množství vody je fuk v případě, že to bude mezi 2 a 6 litry. Když to ale bude 6 ml v 1 litru vody a tím jedním litrem postříkáš 100 m2, na stejnou plochu sice dáš opět těch 6 ml přípravku, ale v dvojnásobně koncentrované jíše a to už může vyvolat poškození rostlin. Rozumíme si? Proto já osobně u Revusu Top volím spíš "řidší" jíchu v nižší koncentraci, např. 2 ml na 1 litr vody, která je bezpečná. Je dost pravděpodobné, že když se spleteš a jíchou ve správné koncentraci přípravek předávkuješ, nic se nestane. Ale když dáš správnou dávku přípravku na správnou plochu, ale v hodně koncentrované jíše, hrozí popálení. To je specifikum tohoto přípravku, u většiny ostatních je to jinak, proto jsem na to upozorňoval.
Naopak přílišné ředění, čili méně než 1 ml na 1 litr (což odpovídá v návodu 6 ml na 6 litrů vody) není taky vhodné, protože při něm dochází k rychlejšímu "vypadávání" účinné látky a tedy k její inaktivaci.
Tak asi tolik k těm koncentracím. Revus Top je opravdu top přípravek, ale raději s ním opatrně.

Sice budu za pitomce, ale radši se zeptám. Pokud použiju koncentraci 2 ml na 1 l, tak na svoji plošku aplikuji 30 ml jíchy?

peri napsal:

MarHer napsal: Rozumím, tedy používat horní limit koncentrace, šlo mi primárně o to rozmezí 2 až 6 l vody.

Ano.

Až tak úplně jednoduché to není. Zrovna tak můžeš rozmíchat v 1 litru vody 1 ml přípravku a pak své 2 m2 postříkat 60 ml jíchy. Důležitým údajem je to, že těch 6 ml v návodu je na 100 m2. V jakém množství vody je fuk v případě, že to bude mezi 2 a 6 litry. Když to ale bude 6 ml v 1 litru vody a tím jedním litrem postříkáš 100 m2, na stejnou plochu sice dáš opět těch 6 ml přípravku, ale v dvojnásobně koncentrované jíše a to už může vyvolat poškození rostlin. Rozumíme si? Proto já osobně u Revusu Top volím spíš "řidší" jíchu v nižší koncentraci, např. 2 ml na 1 litr vody, která je bezpečná. Je dost pravděpodobné, že když se spleteš a jíchou ve správné koncentraci přípravek předávkuješ, nic se nestane. Ale když dáš správnou dávku přípravku na správnou plochu, ale v hodně koncentrované jíše, hrozí popálení. To je specifikum tohoto přípravku, u většiny ostatních je to jinak, proto jsem na to upozorňoval.
Naopak přílišné ředění, čili méně než 1 ml na 1 litr (což odpovídá v návodu 6 ml na 6 litrů vody) není taky vhodné, protože při něm dochází k rychlejšímu "vypadávání" účinné látky a tedy k její inaktivaci.
Tak asi tolik k těm koncentracím. Revus Top je opravdu top přípravek, ale raději s ním opatrně.

MarHer napsal: Rozumím, tedy používat horní limit koncentrace, šlo mi primárně o to rozmezí 2 až 6 l vody.

Ano.

Rozumím, tedy používat horní limit koncentrace, šlo mi primárně o to rozmezí 2 až 6 l vody.

MarHer napsal: Měl bych ještě jeden dotaz, jaká koncentrace je optimální, v příbalovém letáku Revus Top je 6 ml na 2 až 6 l vody (na 100 m²), Honza Čáp zmínil na incact.cz max. 3 ml na 1 vody (na 100 m²). Já potřebuji ošetřit max. 2 m² plochy, tak nevím, jak to vlastně naředit.

Řešení problému jest jednoduché jako Kolumbovo vejce 6ml přípravku na 2l vody je stejné jako 3ml přípravku na 1l vody. Problém je trochu v tom, že touto jíchou by mělo být ošetřeno 100m2. V našem případě potřebujeme ošetřit pouze 2 m2, tudíž musíme ošetřit 50x menším množstvím jíchy, což zde představuje 20 ml jíchy, to je velká injekční stříkačka. Doporučuji proto uvedené množství vody aplikovat nejlépe fixírkou,i malý postřikovač se v tomto případě jeví příliš velkým.

Měl bych ještě jeden dotaz, jaká koncentrace je optimální, v příbalovém letáku Revus Top je 6 ml na 2 až 6 l vody (na 100 m²), Honza Čáp zmínil na incact.cz max. 3 ml na 1 vody (na 100 m²). Já potřebuji ošetřit max. 2 m² plochy, tak nevím, jak to vlastně naředit.

Stenly napsal:

peri napsal:

Stenly napsal:

peri napsal:

Beny napsal: Mam kytky na zahrade, v sadu. Kolem ovocnych stromu hodne, jablone, svestky, ryngle. Fakt vse neposbiram. Leta to nejak fungovalo, ale samozrejme se neco vyskytlo. Pokud ale chci mit vetsi ochranu, kdy a cim by bylo nejlepe provest preventivni osetreni? Ovoce je kolem v podstate cele leto i podzim.

V případě prevence proti monilióze by se mohl použít buď přípravek SWITCH s ú.l. cyprodinil +fludioxonil, kde tu prevenci zajišťuje právě fludioxonil, nebo přípravek s ú.l. boscalid+ pyraclostrobin. Obchodní názvy jsou různé, na Slovensku nevím. Může to být prodáváno např. jako souprava proti monilióze. Ochranu bych provedl právě v těchto dnech, kdy se na stromech začínají moniliozní plody objevovat.

peri, prosím tě, je pro tento účel preventivního postřiku možno použít Previcur nebo Acrobat i když jsou tu ú.l. jiné?

Zrovna pro tu moniliozu to nejsou vhodné přípravky. Acrobat a Previcur vykonají dobrou službu třeba v případě Cladosporia, Alternarie nebo Phytophtory, ale na moniliozu nebo helmintosporiozu, což jsou vysoce agresivní houby, je vhodnější jako prevenci použít výše zmiňované účinné látky.

Díky za info peri!
Ještě tu mám přípravek Prolectus TM, ú.l. je zde fenpyrazamin.... ale to asi taky nebude to pravé, že?

A víš Stenly, že jo? Fenpyrazamin by šel použít, pokud ho máš, neuváděl jsem ho, jde o málo frekventovanou látku.

peri napsal:

Stenly napsal:

peri napsal:

Beny napsal: Mam kytky na zahrade, v sadu. Kolem ovocnych stromu hodne, jablone, svestky, ryngle. Fakt vse neposbiram. Leta to nejak fungovalo, ale samozrejme se neco vyskytlo. Pokud ale chci mit vetsi ochranu, kdy a cim by bylo nejlepe provest preventivni osetreni? Ovoce je kolem v podstate cele leto i podzim.

V případě prevence proti monilióze by se mohl použít buď přípravek SWITCH s ú.l. cyprodinil +fludioxonil, kde tu prevenci zajišťuje právě fludioxonil, nebo přípravek s ú.l. boscalid+ pyraclostrobin. Obchodní názvy jsou různé, na Slovensku nevím. Může to být prodáváno např. jako souprava proti monilióze. Ochranu bych provedl právě v těchto dnech, kdy se na stromech začínají moniliozní plody objevovat.

peri, prosím tě, je pro tento účel preventivního postřiku možno použít Previcur nebo Acrobat i když jsou tu ú.l. jiné?

Zrovna pro tu moniliozu to nejsou vhodné přípravky. Acrobat a Previcur vykonají dobrou službu třeba v případě Cladosporia, Alternarie nebo Phytophtory, ale na moniliozu nebo helmintosporiozu, což jsou vysoce agresivní houby, je vhodnější jako prevenci použít výše zmiňované účinné látky.

Díky za info peri!
Ještě tu mám přípravek Prolectus TM, ú.l. je zde fenpyrazamin.... ale to asi taky nebude to pravé, že?

Stenly napsal:

peri napsal:

Beny napsal: Mam kytky na zahrade, v sadu. Kolem ovocnych stromu hodne, jablone, svestky, ryngle. Fakt vse neposbiram. Leta to nejak fungovalo, ale samozrejme se neco vyskytlo. Pokud ale chci mit vetsi ochranu, kdy a cim by bylo nejlepe provest preventivni osetreni? Ovoce je kolem v podstate cele leto i podzim.

V případě prevence proti monilióze by se mohl použít buď přípravek SWITCH s ú.l. cyprodinil +fludioxonil, kde tu prevenci zajišťuje právě fludioxonil, nebo přípravek s ú.l. boscalid+ pyraclostrobin. Obchodní názvy jsou různé, na Slovensku nevím. Může to být prodáváno např. jako souprava proti monilióze. Ochranu bych provedl právě v těchto dnech, kdy se na stromech začínají moniliozní plody objevovat.

peri, prosím tě, je pro tento účel preventivního postřiku možno použít Previcur nebo Acrobat i když jsou tu ú.l. jiné?

Zrovna pro tu moniliozu to nejsou vhodné přípravky. Acrobat a Previcur vykonají dobrou službu třeba v případě Cladosporia, Alternarie nebo Phytophtory, ale na moniliozu nebo helmintosporiozu, což jsou vysoce agresivní houby, je vhodnější jako prevenci použít výše zmiňované účinné látky.

peri napsal:

Beny napsal: Mam kytky na zahrade, v sadu. Kolem ovocnych stromu hodne, jablone, svestky, ryngle. Fakt vse neposbiram. Leta to nejak fungovalo, ale samozrejme se neco vyskytlo. Pokud ale chci mit vetsi ochranu, kdy a cim by bylo nejlepe provest preventivni osetreni? Ovoce je kolem v podstate cele leto i podzim.

V případě prevence proti monilióze by se mohl použít buď přípravek SWITCH s ú.l. cyprodinil +fludioxonil, kde tu prevenci zajišťuje právě fludioxonil, nebo přípravek s ú.l. boscalid+ pyraclostrobin. Obchodní názvy jsou různé, na Slovensku nevím. Může to být prodáváno např. jako souprava proti monilióze. Ochranu bych provedl právě v těchto dnech, kdy se na stromech začínají moniliozní plody objevovat.

peri, prosím tě, je pro tento účel preventivního postřiku možno použít Previcur nebo Acrobat i když jsou tu ú.l. jiné?

Beny napsal: Mam kytky na zahrade, v sadu. Kolem ovocnych stromu hodne, jablone, svestky, ryngle. Fakt vse neposbiram. Leta to nejak fungovalo, ale samozrejme se neco vyskytlo. Pokud ale chci mit vetsi ochranu, kdy a cim by bylo nejlepe provest preventivni osetreni? Ovoce je kolem v podstate cele leto i podzim.

V případě prevence proti monilióze by se mohl použít buď přípravek SWITCH s ú.l. cyprodinil +fludioxonil, kde tu prevenci zajišťuje právě fludioxonil, nebo přípravek s ú.l. boscalid+ pyraclostrobin. Obchodní názvy jsou různé, na Slovensku nevím. Může to být prodáváno např. jako souprava proti monilióze. Ochranu bych provedl právě v těchto dnech, kdy se na stromech začínají moniliozní plody objevovat.

dalsim paradoxom je,ze doteraz(asi 25 rokov) som mal zbierku na balkone na siedmom poschodi,plus parapety v byte
sviluska bola skoro neustale,musel som striekat furt
o tom svedcia i (podla mna aj od chemie) flaky na rastlinach
teraz mam zbierku v luftakovom skleniku na zahrade(2 roky) a sviluska nic(raz na jednej rastline,aby som neklamal)
tym nechcem spochybnovat teorie.len proste...kombinacia veci a sila prirody robi svoje,nech chceme co chceme

Mam kytky na zahrade, v sadu. Kolem ovocnych stromu hodne, jablone, svestky, ryngle. Fakt vse neposbiram. Leta to nejak fungovalo, ale samozrejme se neco vyskytlo. Pokud ale chci mit vetsi ochranu, kdy a cim by bylo nejlepe provest preventivni osetreni? Ovoce je kolem v podstate cele leto i podzim.

a tykajte mi

pemexx napsal: a paradoxom je,ze kedze som hlavne mexican,mam suchy sklenik-totalny luftak
to by logicky odporovalo priaznivym podmienkam pre hubovite ochorenia
a moja mexicka zalievka a rosenie je tak chabe,ze by tam ani juzani nemali prosperovat(aj ked ich polievam castejsie)
ale zas...luftak je luftak a spory sa vetrom donesu...

Máte pravdu, podobné podmínky mám i já a přesto na uvedených rodech se houbové onemocnění občas vyskytne. Smůla je, když to chytne velký echinocereus, tam to tak rychle nepřebolí.

a paradoxom je,ze kedze som hlavne mexican,mam suchy sklenik-totalny luftak
to by logicky odporovalo priaznivym podmienkam pre hubovite ochorenia
a moja mexicka zalievka a rosenie je tak chabe,ze by tam ani juzani nemali prosperovat(aj ked ich polievam castejsie)
ale zas...luftak je luftak a spory sa vetrom donesu...

pemexx napsal:

peri napsal: U těch pasacan to je spálenina, u těch gymen bez kultivace nelze s jistotou tvrdit. Pokud Mar Her použiješ Revus Top, tak by to mělo stačit, ale nečekej, že poškození zmizí. Zamezí se šíření houby, ale protože jde již o poměrně velké rostliny,vizuálně to tam bude dlouhou dobu. Navíc jsou poškozeny vrcholy, tudíž je docela dobře možné, že dojde i k nějakým deformacím v růstu. Jinak ještě v současné době upozorňuji na jedno nebezpečí, a tím je možné šíření moniliozy na rostliny. Doporučuji věnovat pozornost spadlým plodům jablek, blum apod., totéž na stromech a bezodkladně likvidovat. Monilioza zrovna tak jako helmintosporioza dokáží dost rychle infikovat rostlinu a prorůst až do centrálního cévního svazku. Pokud se toto stane, nezbývá většinou než přistoupit k radikálnímu řezu, v horším případě rostliny rovnou vyhodit. Obzvláště náchylná jsou gymnokalycia a echinocereusy.

mne toto robia gymna,lobivie,echinopsy... vpodstate juzna amerika,mexiko skoro vobec
sranda,nenarocne rastliny podla knih a u mna problemove
taky echinopsis leucantha(vsetky moje 3 rastliny) uz rok alebo dva stoja,vrcholy znicene
ak bude cas,dam fotky
myslite ze by som mal napadnute kaktusy dat do karanteny?nemam pocit ze by sa to sirilo...ale mozem sa mylit
dva roky ziju vedla ostatnych a nerozsiruje sa to tam na susedne

Myslím, že dávat to do karantény je zbytečné, ale asi by se vám vyplatilo udělat v inkriminované době preventivní postřik. Zřejmě tam máte poblíž nějaký zdroj infekce. To, že jsou to méně náročné až nenáročné rostliny na pěstování neznamená, že jsou odolné k chorobám. Osobně si to vysvětluju možná větší "měkkostí" pletiv, přece jen Mexičani, to je jiné kafe. Kromě těch echinocereusů a z nich hlavně triglochidiatusy, stramineusy, obecně ty trsovité. Tam se to někdy dokáže šířit jak požár.

peri napsal: U těch pasacan to je spálenina, u těch gymen bez kultivace nelze s jistotou tvrdit. Pokud Mar Her použiješ Revus Top, tak by to mělo stačit, ale nečekej, že poškození zmizí. Zamezí se šíření houby, ale protože jde již o poměrně velké rostliny,vizuálně to tam bude dlouhou dobu. Navíc jsou poškozeny vrcholy, tudíž je docela dobře možné, že dojde i k nějakým deformacím v růstu. Jinak ještě v současné době upozorňuji na jedno nebezpečí, a tím je možné šíření moniliozy na rostliny. Doporučuji věnovat pozornost spadlým plodům jablek, blum apod., totéž na stromech a bezodkladně likvidovat. Monilioza zrovna tak jako helmintosporioza dokáží dost rychle infikovat rostlinu a prorůst až do centrálního cévního svazku. Pokud se toto stane, nezbývá většinou než přistoupit k radikálnímu řezu, v horším případě rostliny rovnou vyhodit. Obzvláště náchylná jsou gymnokalycia a echinocereusy.

mne toto robia gymna,lobivie,echinopsy... vpodstate juzna amerika,mexiko skoro vobec
sranda,nenarocne rastliny podla knih a u mna problemove
taky echinopsis leucantha(vsetky moje 3 rastliny) uz rok alebo dva stoja,vrcholy znicene
ak bude cas,dam fotky
myslite ze by som mal napadnute kaktusy dat do karanteny?nemam pocit ze by sa to sirilo...ale mozem sa mylit
dva roky ziju vedla ostatnych a nerozsiruje sa to tam na susedne

MarHer napsal: Děkuji za odpověď. Ještě bych se rád optal, jak je to s opakováním postřiku (pokud znovu, tak za jak dlouho a kolikrát vlastně, aby měl člověk jistotu). S deformacemi růstu tak trošku počítám, jen mě překvapuje že houbě v mých podmínkách chutnají ponejvíce A. violaceum, hned vedle stojící spiniflora a klimpeliana naprosto ignoruje.

Na eradikaci houby by měly stačit dvě opakování, zhruba po 14 dnech. Houba si holt vybere to, co jí nejvíc chutná

Děkuji za odpověď. Ještě bych se rád optal, jak je to s opakováním postřiku (pokud znovu, tak za jak dlouho a kolikrát vlastně, aby měl člověk jistotu). S deformacemi růstu tak trošku počítám, jen mě překvapuje že houbě v mých podmínkách chutnají ponejvíce A. violaceum, hned vedle stojící spiniflora a klimpeliana naprosto ignoruje.

U těch pasacan to je spálenina, u těch gymen bez kultivace nelze s jistotou tvrdit. Pokud Mar Her použiješ Revus Top, tak by to mělo stačit, ale nečekej, že poškození zmizí. Zamezí se šíření houby, ale protože jde již o poměrně velké rostliny,vizuálně to tam bude dlouhou dobu. Navíc jsou poškozeny vrcholy, tudíž je docela dobře možné, že dojde i k nějakým deformacím v růstu. Jinak ještě v současné době upozorňuji na jedno nebezpečí, a tím je možné šíření moniliozy na rostliny. Doporučuji věnovat pozornost spadlým plodům jablek, blum apod., totéž na stromech a bezodkladně likvidovat. Monilioza zrovna tak jako helmintosporioza dokáží dost rychle infikovat rostlinu a prorůst až do centrálního cévního svazku. Pokud se toto stane, nezbývá většinou než přistoupit k radikálnímu řezu, v horším případě rostliny rovnou vyhodit. Obzvláště náchylná jsou gymnokalycia a echinocereusy.

A já bych to nevyhazoval, za 2-3 (4 ?) roky to nebude poznat, a nikdo neví, kolik toho má ještě před sebou ...

Štefan napsal:

nosferatu napsal: je to kolem dokola, od sluníčka by to mohlo být z jara, ale kytky jsou od března venku a ty zbývající dvě jsou čistý.

Vloni se mi spálili kytky v červenci, které byly venku víc než 2 měsíce ... prostě když se sejdou nějaké faktory, tak se to spálí ... trpí na to ale jenom některé kytky. Taky si myslím, že u těch Tvých je to spálenina.

asi to tak bude, mě spletl ten povrch, že je takový strupovitý. No popelnice to pojistí, nemám věk na to čekat, až to odroste. Díky za názor.