Téma:

Petr Z. napsal: Když jsem se s tebou bavil po mailu, četl tvé články nebo příspěvky tu na foru pochopil jsem, že na parazity (berme to obecně) je nejlepší "systémový" prostředek. Čili něco, co nejen zabije parazity na povrchu kytky, ale kytku "otráví" a tím zabije i ty, kteří budou napadat později. (neberte mě doslovně, laik...)


Je něco takového, funguje takový princip i na ty houby? Něco co nejen ošetří povrch, ale i "otráví" kaktus, aby houbě nechutnal a ideálně ji zabil?


Díky

peri napsal: Je to hezká ukázka napadení houbou rodu Cladosporium. Acrobat jde použít, ale v tomto případě by byl účinnější buď SWITCH nebo REVUS TOP. Tato houba je nepříjemná v tom, že napadá mezofyl( pletivo pod pokožkou) a není tak snadné se jí zbavit. Napadená místa zůstanou, ale šíření by se mělo zastavit. Jedno ošetření nebude stačit, takže opakovat a ideálně přípravky vystřídat.

Když si Petře počkáš, tak na Incactu bude mít o tomto tématu výborný článek Honza Čáp a dostaneš tam odpověď na svoje otázky. Ale jen v rychlosti- ano, rozdělení je podobné, ale na rozdíl od škůdců ve velké většině je zapotřebí proti houbám zasahovat preventivně, škody se již napravují hůř.

Je to hezká ukázka napadení houbou rodu Cladosporium. Acrobat jde použít, ale v tomto případě by byl účinnější buď SWITCH nebo REVUS TOP. Tato houba je nepříjemná v tom, že napadá mezofyl( pletivo pod pokožkou) a není tak snadné se jí zbavit. Napadená místa zůstanou, ale šíření by se mělo zastavit. Jedno ošetření nebude stačit, takže opakovat a ideálně přípravky vystřídat.

Přidám se k dotazu mám na 2 kaktusech a sviluška to není , postřik jsem prováděl již 2x a zasažená plocha neubývá
spíš pomalu roste.Předem děkuji za radu

Dostal jsem tyto kaktusy. V čem byl prosím problém, že tyto kaktusy jsou od spodu takto flekaté? Zálivkou?
Po bližším prozkoumání to nevypadá na to, že byli něčím napadeny.

Souhlasím s tebou Jirko. Moje nekomformní názory vyvolávají reakci a následné vysvětlování vede na jiná témata. Tak já smažu svoji reakci na reakci jiných, která vede k výživě rostlin a ochraně rostlin bez postřiků. Smažu tak příspěvky navazující na příspěvek můj #66319 ale až za týden. Tento příspěvek je odvozen od tvého # 66298 tak smazán nebude. Radek

Myslím, že Radkovy příspěvky a styl podání ukazují na širokou škálu pohledů jednotlivců na řešení problémů a možná se k tomu budeme jednou vracet, až nebudeme díky zákazu všeho možného škodícího životnímu prostředí vědět kudy kam. Akorát by bylo dobré psát příspěvky tam kam patří a necpat to do jednoho tématu Radku

Petr Z. napsal:
Co sis nechal na balkoně, že to potřebuje hlídat?


Díky za odpovědi

Zasklení lodžie je udělané pro dobré odvětrávání páry, při větrání bytu. Mezi skly jsou parciální negace totální kontinuity. (Česky škvíry.) A tak je v lodžii přesně o 5 °C více než venku. Při -5°C venku musi kaktusy do bytu. Vloni jsem měl jen jednu bedničku tak stačila lednice. Letos budu muset kuchyň odstavit a lednici zabavit. Nebo pro kaktusy na balkoně postavit temperovaný box na +5°C. Teď je odpověď kompletní. Radek

Stenokatusy aby byly opravdu krasné potřebují hodně fosforu. Kristalon Květ-plod nestačí.

Pokus bude založen na vyhnojeni výživným roztokem s vysokým obsahem fosforu a následná zálivka bude přívalový dešť, který odplavý dusík a draslík. Fosfor bude v substrátu v zásobě a dusíku s draslíkem následně bude méně. Počítám s timto konceptem. Přívalový dešť a probuzení rostlin, vyhnojení, vyplavení, vyhnojení, vyplavení vysušení a zazimovaní. Vyhodnocení. : Použiji k tomu kulturní rostliny co mám a minerální substrát, který si namíchám. Stenokaktusy ani poškozené nemám. Když bude mokré léto, co se může stát, bude zalivek méně.

Můj vztah z čevci jsem už vyřešil. Koupu kaktusy ve vaně v teplé vodě. Červci hodí kraula v půlce vany jim dojde kyslík (Vodou ucpané dýchací orgány a zvýšený metabolizmus daný teplotou). První a poslední zálivka rovná se koupel ve vaně. Letos se něco nepovedlo. Koupil jsem nové rostliny a na parapetu se mi zle popalily po koupání. Naštěstí družstvo se stará o pravidelný odvoz popelnic. Jako kaktusář se necítím dost zkušený, ještě mi chybí nějakou popelnici naplnit. Chybí mi metodika převodu rostlin od chemického ošetřovaní po koupání ve vaně a plavení batolat. Tak to bude formou pokus-vyhodnocení. Radek

Co to je výživový pokus a pěstební kalendář bez stříkání?

Co sis nechal na balkoně že to potřebuje hlídat?

To s těmi novinami skutečně praktikujes? Myslím ten dotaz vážně. Nerypu...


Díky za odpovědi

Radomil napsal: Od jara pustím dva projekty. Vyživový pokus a Můj pěstební kalendář bez stříkání na kytky.

Radomil napsal: Ad 3.) S tím previcurem si nejsem tak jistej. Previcur podle mně poškozuje kořeny. Tedy na pokožku ano. na kořeny NE!Teď začíná období zimní stagnace. Kytky by měly už být zbaveny všech škůdcu preventivně na podzim. Kdo to nestich na jaře zapláče. (Přiběh pana Drápaly publikovaný v minulosti.)

Pozdě bycha honiti: Kytky vyjmout ze substrátu, dobře umýt pod tekouci vodou, případně je ve vodě i chvíli topit. Pak dát do misky a v bytě usušit. Pak vzít sprej proti komárům, mravencům a švábům a postříkat tím noviny. Přípravek neni určen na rostliny, ale jen na prostředí. Nechat 24 hodin na odpaření ředidla a propelentu. Vzít čisté noviny, pod ně dát postříkané a kytky do toho zabalit a zazimovat v chladu. Po čtrnácti dnech přebalit nebo zasadit do suchého hodně minerálního substrátu. Pak zbývá čekat na jaro, jak to dopadne.

Už jsem tento postup použil v minulosti, jenže tenkrát byl ve spreji organofosfát, teď je tam jiná učinná látka. Radek

To má být vtip?

martin5791 napsal: Je to echinofossulocactus neboli stenocactus.
K té chrobě, vypadá to na svilušku.

Přikláním se k popálení od slunce. Mám tohle na mnoha starých rostlinách ze zachraňované sbírky (Praha-Břevnov). Některé jsem tam už raději nechal, tak bych se skoro nedivil, kdyby to byl jeden z nich.. i když proti mým je tohle jen dorostenec..

Ad 3.) S tím previcurem si nejsem tak jistej. Previcur podle mně poškozuje kořeny. Tedy na pokožku ano. na kořeny NE!Teď začíná období zimní stagnace. Kytky by měly už být zbaveny všech škůdcu preventivně na podzim. Kdo to nestich na jaře zapláče. (Přiběh pana Drápaly publikovaný v minulosti.)

Pozdě bycha honiti: Kytky vyjmout ze substrátu, dobře umýt pod tekouci vodou, případně je ve vodě i chvíli topit. Pak dát do misky a v bytě usušit. Pak vzít sprej proti komárům, mravencům a švábům a postříkat tím noviny. Přípravek neni určen na rostliny, ale jen na prostředí. Nechat 24 hodin na odpaření ředidla a propelentu. Vzít čisté noviny, pod ně dát postříkané a kytky do toho zabalit a zazimovat v chladu. Po čtrnácti dnech přebalit nebo zasadit do suchého hodně minerálního substrátu. Pak zbývá čekat na jaro, jak to dopadne.

Už jsem tento postup použil v minulosti, jenže tenkrát byl ve spreji organofosfát, teď je tam jiná učinná látka. Radek

Smutný napsal: Počatečný zdárný výsev překazila chorba kaktusů, prosím o identifikaci. 1. Rezavé fleky zřejmě nějaká houba. 2.Roubovaný ariak zřejmě sviluška, ale nic jsem nanašel. 3. Semenáče jsou šedivé a hynou. Vše jsem preventivě ošetřil na hmyz a houby.

ad1. Postříkal bych to přípravkem obsahujícím mancozeb, zkus Akrobat
ad 2. Vyhodit do popelnice, podle mě je to sviluška, co to sežrala
ad 3. Rostlinky vytáhni ze substrátu, vyper ve fungicidu, třeba Previcur, a zasaď do nového substrátu

Vada na kráse, která ne všude musí odrůst a ne vždy skončí tak, že to kaktus rozdýchá...

nicméně, zde ti Peri napsal, co s tím: sviluška


kdyby to byl můj kaktus na nic bych nečekal a rozhodně bych nebyl v klidu, ale o svém si musíš rozhodnout sám...

10ník napsal:

zata napsal: Zdravím,
prosím o pomoc, toto se mi objevilo na dvou Ancistrocactusech. Vypadá to jako rez.
Oba byly v balkónovém skleníku, který má stříšku a přední i boční strany kryté polykarbonátem. Zadní strana skleníku žádná není. Směrem do balkónu je skleník otevřený. Na kaktusy tak neprší.
Nějaká houba? Málo proudícího vzduchu? Lze zachránit?
Díky.
Petr

Tak to vypadá na svilušku (červený pavouček ) která napadá kaktusy nejprve na temínku. Podívej se na to lupou zda uvidíš červené tečky. Spolehlivě se dají zničit přípravkem Floramite. Musíš udělat postřik na všech rostlinách neboť se dále rozšiřují.
agrobio.cz/floramite-240-sc/28189?utm_source=sklik&utm_medium=cpc&utm_campaign=Proti+škůdcům+na+rostlinách+%5bSEA%5d&utm_content=Postřik+Floramite+240+SC&utm_term=floramite

Loni mi sviluška požrala celý povrch Frailea, takže jsem si byla jistá, že půjde do popelnice. K mému překvapení začala na jaře růst a postižená oblast pomalu odchází. Tady bych se o život rostliny nebála, spíš je to vada na kráse - pokud se škůdce zlikviduje.

Ano, začalo to na temeni a postupně se to objevuje i níže. Zajímavé je, že to postihlo jen dva Ancistráky a jeden Pediocactus paradinei. Zbytek se zdá být ok. Vezmu lupu a zkontroluji a přípravek koupím tak jako tak. Díky za radu. Koukám, že si škůdci umí vybrat vždy ty nejvzácnější rostliny

Sviluška

Zdravím,
prosím o pomoc, toto se mi objevilo na dvou Ancistrocactusech. Vypadá to jako rez.
Oba byly v balkónovém skleníku, který má stříšku a přední i boční strany kryté polykarbonátem. Zadní strana skleníku žádná není. Směrem do balkónu je skleník otevřený. Na kaktusy tak neprší.
Nějaká houba? Málo proudícího vzduchu? Lze zachránit?
Díky.
Petr

Ty velké, světlé plochy vypadají popálené od slunka

Je to echinofossulocactus neboli stenocactus.
K té chrobě, vypadá to na svilušku.

Dobry den, obracim se na vas take s prosbou. Nasla jsem opusteny kaktus. Nevite, co je to za druh + urceni choroby? Moc dekuji. Krasny vikend, Karolina

Počatečný zdárný výsev překazila chorba kaktusů, prosím o identifikaci. 1. Rezavé fleky zřejmě nějaká houba. 2.Roubovaný ariak zřejmě sviluška, ale nic jsem nanašel. 3. Semenáče jsou šedivé a hynou. Vše jsem preventivě ošetřil na hmyz a houby.

Ahoj, na kaktusu se mi objevilo pár nehezkých věcí. Jelikož jsem pouze pěstitel amatér, nedokáži choroby identifikovat a stanovit správnou léčbu. Mohl bych vás požádat o radu/pomoc?

1. Problémem je ztmavnutí/zhnědnutí jedné odnože (foto 1).
2. Dále pak skvrny s černou tečkou uprostřed. Na skvrny jsem sahal a jsou suché, nikoli mokvavé, mokré (foto 1).
3. Ještě se objevily menší hnědé strupy (foto 2).

Předem díky za pomoc:-)

Přemek

Možná to není puklice ale štítenka, z pohledu ošetření je to jedno: koupit insekticidní tyčinky (Substral od Careo například) a napíchat do květníků dle návodu. Bohužel, musí se to zalévat, ale napadení je skutečně masivní, tak nezbyde než je držet v teple a zalévat aby nasály účinnou látku a červci zasšli.
Druhá možnost je popelnice......

dobrý den,
prosím o radu, co ničí mé pachypodium saundersii, a nyní již i tlustici.
Jde o věc, která mě trápí již několik let, ale nyní během léta dosáhla devastačních rozměrů.
Vypadá to skoro jako puklice, ale puklice to není.
Jsou to jakési stroupky, které se dají mechanicky sloupnout, pod nimi je list světlejší.
děkuji

Máš pravdu.Rastliny aj na chlad reagujú tvorbou antokyánového farbiva.Ale nakoľko je sklon slnečných lúčov v tomto období menší tak sa môžu do rastliny oprieť z boku.Myslím, že pôsobí aj slnko aj nočný chlad ako si napísal.

Tohle samozřejmě dává smysl, ale jelikož už není vrcholné léto tak se musím zeptat "jakého slnka?!"

Nemůže to dělat ten noční chlad? Přecejen ve dne 12-20, v noci 5-10. Sluníčka spíš vzácně a jen ráno do cca 10-11:00 max...

varček napsal: Vyzerá to na antokyánové ochranné sfarbenie vyvolané pôsobením slnka.

Mám těchhle gymnocactusů asi 8 různé velikosti a nic mi na nich nečervená.

Vyzerá to na antokyánové ochranné sfarbenie vyvolané pôsobením slnka.