Téma:

Díky za odpověď.

Ne, podmok je, že naleješ do mísy roztok nebo vodu a necháš substrát sám nasát. Zbytek se odsaje nebo vypustí, to je jedno. Možná sis u mě nevšiml, ale mám tam vloženou nepropustnou 2 x kašírovanou folii vytaženou až do boků takže tvoří mísu. Stoly jsou vyvážené (jakž takž) a naleju tam třeba vodu. Dělám to už odhadem podle zkušeností. Nechám do druhého dne. Substrát si vezme kolik potřebuje a zbytek odsaju hadičkou. Někdy to i nechám. Ono se to ve stolech ten přebytek rychle odpaří.

Moc dobře bodu 6) nerozumím. Jestli tomu chápu, tak mám tedy kaktus vzít a ponořit do připravené lázně, třebas 10 cm hlubokou či ho ponořit až po temeno, a pokud to tak je, jak dlouho kaktus nechat namočený?

Velmi děkuji. Vyčerpávající odpověď, která mě trochu zklidní.

Petr napsal: Možná to tak vypadá, že tomu rozumím, ale já jsem stále amatér. To já na poli kaktusářském taky, takže to, co napíšu, ber s rezervou. Každým rokem se mění přípravky, i když zřejmě následující nejsou nové. Prosím o zkušenosti a případně rady:
1)Nisorun. Je hlavně na svilušky. Ano
2)Mospilan na ostatní Ano
3)Působí systémově Ano, ale pouze akropetálně, to znamená, že po postřiku nejsou rozváděny do kořenů.
4)Je koncentrace uváděná na postřik vhodná i pro zálivku? Nebo míchat jinak? - Někdo koncentraci pro zálivku zvyšuje, já ne. Pokud se substrát dostatečně prolije, aby byl mokrý všude, kořeny si účinnou látku v dostatečném množství najdou dříve, než se účinná látka rozloží.
5)Je možné kombinovat 1/2 na 1/2, myslím smíchat v doporučené koncentraci každý přípravek zvlášť a pak slít? Nebo do stejného množství vody doporučeného pro každý přípravek namíchat oba přípravky najednou? - 1/2 na 1/2 je špatně, pak máš koncentraci účinných látek v roztoku poloviční. Nejen, že bývá nižší účinnost (případně skoro žádná), ale zároveň je to nejlepší způsob, jak si vyselektovat rezistentní kmeny škůdce, na které později účinné látky nefungují ani v koncentracích správných. Takže do jedné nádoby s jedním litrem vody dát postupně oba přípravky v předepsané koncentraci pro jeden litr vody.
6)Aplikovat podmokem nebo zálivku a v tom případě kolik asi na rostlinu? - Podmok nebo zálivka je fuk, hlavně aby byl substrát řádně namočen, jak píše horizontík. U systémových přípravků "zjedovatí" celou kytku oba způsoby. Pro podmok není třeba smáčedlo.
7) Případné další zkušenosti - Pro kombinování uvedených přípravků je důvodem jedině současná přítomnost kořenovky, vlnatky a podobných potvor a červeného pavoučka nebo svilušky chmelové, které Mospilan nebere. Jinak stačí samotný Mospilan.

Dodržuji pokyny výrobce, a pak klidně smíchám dva přípravky dohromady a provedu zálivku konví tak, aby byly rostliny pořádně namočeny. U každé operace ještě přidám smáčedlo tzn. třeba Jar na nádobí.

Možná to tak vypadá, že tomu rozumím, ale já jsem stále amatér. Každým rokem se mění přípravky, i když zřejmě následující nejsou nové. Prosím o zkušenosti a případně rady:
1)Nisorun. Je hlavně na svilušky.
2)Mospilan na ostatní
3)Působí systémově
4)Je koncentrace uváděná na postřik vhodná i pro zálivku? Nebo míchat jinak?
5)Je možné kombinovat 1/2 na 1/2, myslím smíchat v doporučené koncentraci každý přípravek zvlášť a pak slít? Nebo do stejného množství vody doporučeného pro každý přípravek namíchat oba přípravky najednou?
6)Aplikovat podmokem nebo zálivku a v tom případě kolik asi na rostlinu?
7) Případné další zkušenosti
Zatím se mi nepodařilo nic zničit, ale vždycky před aplikací jsem nerv, no a ještě nějaký čas potom, než vidím, že jsem nic neposral. No je to dáno mojí pesimistickou povahou, ale myslím si, že případné zkušenosti a názory uvítá spousta lidí. Samozřejmě je každý opatrný, aby pak nedostal vynadáno, že po jeho radě mu zkapaly kytky. Takže spíš "Já to dělám takhle" a u mě to funguje. Neomylný je pouze Papež, i když i církev připouští, že to tak nemusí být.

Preventivní ochrana proti zvířátkům i houbičkám:
- postřik Actara + Dithane (v jednom) zjara
- zálivka tekutým Confidorem (zhruba při druhé zálivce)
Pak už řeším spíše individuálně nebo při problému rozšíření či zavlečení, normálně a obvykle vydrží prevence celou sezonu.

Pokud jde ovšem o květy a následné hniloby o některých problematických rodů, tak je třeba to řešit vždy individuálně. Pěstuji z těchto problematických především Sclero, Pedio a Echinocereus. V případě prvních dvou je zvýšená vlhkost v době květu hodně špatná. Co chci sprášit, tak přenést do skleníku. Jinak ostré nůžky nebo skalpel a řezat. Pokud jde o Ecer, tak tam to hlavně u zimovzdorných venku a těch na skalce dělám tak, že hlídám nesprášené květy a hned jak se uvolní, tak místo zapráším štětečkem (Dithane, Novozir nebo Orthocid, případně jeho náhrada Merpan apod.) Tam, kde vím, že to může kytku napadnout dříve, tak odstřihnout (odříznout) a zaprášit. Pro zaprášení používám pochopitelně přímo suchý prášek tak, jak je v balení. Spousta Echinocereusů má pravda vysoký stupeň regeneračních schopností, ovšem spoléhat na to ve sbírce není možné, a ani vhodné.

Prevence rostlin před kvetením po stránce toho, aby květem nebo poupětem nevnikla do rostliny hniloba si myslím možné není. Snad jedině nenechat do toho nakapat či natéct. Někdy, jako třeba letos, to může spolehlivě zapříčinit i velmi vysoká dlouhotrvající vlhkost a chlad. Už jsem opatrný i při dříve opěvovaném "blahodárném" deštíku v průběhu sezony. Pokud je extrémní výron sporů a hub, tak si myslím to pak déšť sundá dolů a jde to květama do kytek. Napadení a z toho vyplývající následky jsou pak zjevné. Na kytky nechávám pršet, je to pořád skutečně to nejlepší, co mohou ve volné kultuře dostat, ale dělám to tak, že je odkrývám až třeba hodinu po začátku deště, tedy až je ovzduší pročištěno a zbaveno všeho špatného. Je to pracnější, ovšem úhyn rapidně klesl, v podstatě velmi výjimečný.

Já zatím žádné problémy, ale v otevřených stolech nemám. Jen jsem zjistil, že po posledních deštích mám "semenáče" ve vodě, která se tam nějak dostala (dělám to v malém) venku v takových řízkovačích s krytem, do kterých dávám přepikýrované výsevy do mých uříznutých misek z lednic. Bylo tam i 45 st. a stínění maximální dvojnásobně přeloženou stínovkou. Jde o A. asterias, G. horidispinum, G. gobbosum, W. arechavaletai a další takže dost velký rozptyl a reaguje všechno stejně. Jenže oni nějak z toho vedra vyskočili a začali růst opravdu "jako z vody" a začala se objevovat zelená řasa. Jenže jsou už 1,5 až 2,5 cm a jsou tak natlačené, že jsem je dal ven, aby to vyschlo. Musím přesadit. Jen nevím, jak zvládnou tu radikální změnu.

Scleráku,
tak nevím, ale bezslunečná byla zima a část jara, to ano, ale léto je jak má být. Takové léto už dlouho nepamatuji.
Jinak já používám: po výstavě tj. červen tekutý Confidor, zálivka a postřik Mospilanem, v září poslední zálivka před zimou stejně. Mospilanem postříkám v rozmezí 10 - 14 dnů 2x. Jinak nepoužívám nic.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Po letošním mokrém a bez slunečného počasí si myslím, že bude nutná preventivní ochrana proti
houbovým chorobám. Zahnívání květů letos bylo extrémní a průběh cévním svazkem ke kořenům velmi
rychlý. Výsledkem uhnití rostliny během 3 až 6 dnů. Sdělte kdo používáte jaké přípravky a v kterou
dobu. Nejedná se jen o fungicidy ale i inseticidy proti vlnatce a svilušce. Zajímá mě zejména
jestli je vhodné preventivně ošetřit rostliny s květní násadou a nevhodnější přípravky. Také jsem
si ověřil, že je pomůže druhý den po sprášení odříznout zvadlý květ.