Téma:

Císař napsal: Mamlas napsal:Hypotéza zajímavá leč mylná.K ověření je ovšem potřeba těžkodostupné přístrojové vybavení,např.2stejné květníky a kuchňská váha.

Jsem člověk hloubavý a proto jsem si tyto přístroje zakoupil a provedl měření.

Zde je výsledek:použitý květináč o prměru 16 cm
substrát A štěrk 6-12 mm,váha suchého:2,39kg,váha mokrého:2,50kg,rozdíl 0,11kg
substrát B písek0,8-3mm,váhasuchého:2,55kg,váhamokrého:2,94kg,rozdíl:0,39kg.
Po započítání nepřesností vměření mi stále vychází jemný písek cca. 3x nasáklivější
než štěrk.

Pro přesnost uvádím,že jsem nechal oba květináče 5 minut vykapot.

Z pokusu je vidět, že štěrk 6-12 mm už není kapilární, nic víc.
Pokus je proveden správně jen s nesprávným materiálem.
Písek 8-3 mm je ještě moc hrubý a má přerušené kapiláry a jako substrát proto nevhodný. Pokud se jedná o praný písek, pak jako substrát pro kaktusy je vhodná až frakce 0-4 mm. Zkus ji zahrnout do pokusu a poreferuj.

Jirka napsal: Pokud mamlas říká, že je méně vody v jemnějším substrátu, možné to je. V každém případě je jemný substrát daleko méně vzdušný a hůře vysychá než substrát hrubý, takže v konečném důsledku je pro kořeny choulostivějších kaktusů mnohem horší i s menším obsahem vody, kořeny se "dusí" a zahnívají.

Ve skutečnosti jemný substrát nemá přerušené kapiláry a proto vysychá v celém objemu najednou, což může trvat i déle než oschnutí povrchu toho s kapilárami přerušenými. Zase s již navrženým vybavením se dá rychlost vyschnutí obou typů substrátu snadno ověřit.

Také občas někde nechám plevel jako indikátor vlhkosti a občas i uschne.

Jara napsal: Loňského roku 13.9. jsem zaléval dospělé rostliny naposled.Nějaký vítr či co,zavál semeno plevele podobného pampelišce,ale vyšší.Ta vyklíčila v míse s grusonem.Zimoval jsem ve skleníku.Kdy myslíte,že došlo k celkovému uschnutí tohoto plevele v míse:27.12. začala vadnout a asi do týdne uschla.Otázka:Kdy je substrát skutečně vyschlý?

Jo to je velce dobrý příklad, co se dějě se substrátem.

Sem tam se mi taky objeví někde plevel a během sezony nemá šanci uschnout

Je otázkou z čeho je substrát složený.Já používám písek bez přesátí a stavební perlit.V poslední době přidávám trochu výsevního substrátu(baj oko).Zejména v plechových mísách(4 cm vysokých) kam jsem přepichoval semenáčky docházelo u tohoto min.substrátu k velmi rychlému vyschnutí.I když jsem nechal za deště výsadbu dobře propršet,přišloli poté slunečné a teplé počasí,do pěti dnů byl substrát naprosto suchý.Pro jsem přesvědčený,že nejenom hrubost zrn,ale i skladba jednotlivých složek substrátu ,také počasí a umístění rostlin má velký vliv na vyschnutí substrátu.Ještě malou poznámku.U hlubších,větších nádob ve kterých máme své rostliny vysazeny má vliv na vyschnutí.Loňského roku 13.9. jsem zaléval dospělé rostliny naposled.Nějaký vítr či co,zavál semeno plevele podobného pampelišce,ale vyšší.Ta vyklíčila v míse s grusonem.Zimoval jsem ve skleníku.Kdy myslíte,že došlo k celkovému uschnutí tohoto plevele v míse:27.12. začala vadnout a asi do týdne uschla.Otázka:Kdy je substrát skutečně vyschlý?

Tak jsem si právě přečetl celou diskuzi. Myslím, že hrubý substrát vyschne mnohem dříve, zdá se mi to logické. Proto také používám do substrátu zásadně prosátý písek a to jemné, co propadne přes síto cca 2 mm vyhodím (z kaktusářského hlediska). Využití to najde do malty, betonu, ...
Jemná složka způsobí, že substrát je málo vzdušný, což si myslím, že je pro kaktusy nejdůležitější.
Prosátý písek míchám 1:1 s normální zemí.

Budu muset nějaký pokus udělat Zatím mám praktickou zkušenost jen s jednou žardinkou s velmi jemným pískem a spraší s 5 semenáči E. triglochidiatus na balkoně a s jednou plastovou miskou se skoro čistou spraší s různými semenáči v bytě. Oboje je zdaleka nejrychleji vyschlé ze všech nádob a substrátů, co tu mám. Ale třeba je to vlastnost toho písku se spraší, co používám. Děkuju za kritickou diskusi

I z toho Vašeho jemného supstrátu přebytečná voda odteče,ale zůstane jí tam více.Pokud mi nevěříte,tak to vyskoušejte.

To na tom moc nemění. I já počítám v úvahách s čistě minerálním substrátem. Pokud není substrát jenom hrubý, tak voda neproteče gravitací, ale ulpí v kapilárách. A pak záleží už jen na objemu vzduchu (a po zalití na objemu vody) v prostorách mezi částicemi substrátu. A logicky čím menší částice, tím se objem květníku zaplní víc a zbyde míň prostoru pro vzduch/vodu. Z toho nutně plyne závěr, že čím jemnější substrát, tím míň se do něho vejde vody.

Pro Došan
Do té hrubé drti bych samozřejmě nic nesázel.Dříve jsem psal,že substrát musí obsahovat ijemné
částice.substrát pouze z jemných částic zadrží více vody než substrát,který je směsí jemných a hrubých částí.Mluvím o minerálním substrátu bez organických částí.

Pro Císař:
No ten Váš pokus má sice pravdu, nicméně jinak je na hlavu postavený.
Čistá drť 6 - 12 mm není substrát, to je tak na hrob. Je pochopitelný, že když se do květníku nasype kamení, tak ta voda prostě proteče a žádná tam nezůstane. V Milanově příkladu šlo o substráty běžné s pískem a hlínou versus substráty velmi jemné, s jemným pískem, případně spraší. Prostě takové, ze kterých to nevyteče gravitací, voda zůstane v kapilárách a musí se dostat pryč odpařováním a vzlínáním. Pak můžete něco srovnávat.

No já musím teda plně souhlasit s Císařem. Třikrát větší množství vody se bude odpařovat mnohem déle, zvlášť přes nevzdušný substrát.
Kdysi jsem si přivezl kaktusy, které byly zasazeny do hlíny s pískem. Vlivem sucha byl substrát úplně spečený, takže vzdušnost nulová. Zemina zůstávala dlouho mokrá a rostlinky uhnívaly jedna po druhý.
Používám substrát obdobný jako Pavlíček a ten je hned suchý, obzvlášť pokud obsahuje nasákavé materiály jako antuka, perlit, apod. Musím se přiznat, že s hnilobou nemám problémy ani při letních vedrech.

já dávám do květináče kyžklink tj asi 1centmetr přesáté oblazky to jak dolu tak ze srany do feráku pršelo celý den pokud jsou kuřeny prorostlé nic se neděje to jsou květnáče 20 cm

jediné jak to zjistíte je,že provedete malý laboratorní pokus.

není tak docela pravda, že kyprá zem se pomaleji odpařuje protože je kyprá. Kypří se proto, aby se přerušily kapiláry. Proto se voda odpařuje pomaleji.

Jemný substrát sice nasaje třikrát víc vody, ale ta se může odpařit rychleji než ta třetina z hrubého. Jemným substrátem rychle vzlíná voda kapilárami k povrchu, kde se odpařuje, u hrubého vyschne rychle povrch a hlouběji zůstává déle vlhký. Podobné, jako když se zkypří záhon - kyprá vrstva chrání před dalším odparem. (pouze moje teorie - nemám vyzkoušené ) Samozřejmě záleží na velikosti volného povrchu země a na kořenovém systému, jak rychle vodu odčerpává. Takže teoreticky může rychleji vyschnout větší květináč se stejně velkou rostlinou s lepšími kořeny než menší. (teď jsem si všiml,že i Filip už psal o kapilárním vzlínání)

Mamlas napsal:Hypotéza zajímavá leč mylná.K ověření je ovšem potřeba těžkodostupné přístrojové vybavení,např.2stejné květníky a kuchňská váha.

Jsem člověk hloubavý a proto jsem si tyto přístroje zakoupil a provedl měření.

Zde je výsledek:použitý květináč o prměru 16 cm
substrát A štěrk 6-12 mm,váha suchého:2,39kg,váha mokrého:2,50kg,rozdíl 0,11kg
substrát B písek0,8-3mm,váhasuchého:2,55kg,váhamokrého:2,94kg,rozdíl:0,39kg.
Po započítání nepřesností vměření mi stále vychází jemný písek cca. 3x nasáklivější
než štěrk.

Pro přesnost uvádím,že jsem nechal oba květináče 5 minut vykapot.

Chtěl jsem Vám napsat souk.zprávu,bohužel nejde mně to.Jsem z Mělčan.

Jsem z Brna - Kohoutovic, už jsme se tu jednou na fóru pozdravili, psal jsem, že jezdím přes Ivančice k babičce na Znojemsko. Pokud je u Vás k mání bratčičák, rád k Vám zajedu. Já v těch Bratčicích byl v opuštěném lomu, právě aby jsme si tam mohli prohlédnout všechny ty vrstvy, tu spraš, udělat si frakce, atd. Dokonce jsme tam narazili na velice zajímavou vrstvu ve spraši, která byla tvořená jílem rozpadavým do malých velmi tvrdých tmavěhnědých kostiček, vypadalo to hodně jak akadama a podobně se to i chová v květináči. Dohromady i s pískem a spraší jsme toho s kamarádem nakopali jen necelé dva kýble, takže je pro nás celkem jedno, jestli to někde kopem, nebo zajedem do pískovny, vzhledem k ceně 100 Kč za tunu Ale už mi písek došel, na zimní přesazování musím sehnat další.

Zdravím,nevím sice kdo jste,ani odkud jste.Až budete mít chuť jed zase do Bratčic,dejte vědět.Ke mně jezdí pro písek někteří kaktusářiz Brna.Je to jenom o 3 km dál,zato je písek zadaks.

Nemyslím si, že by jemnější materiál hůř vysychal, spíš jsem skoro přesvědčen o opaku. Milanova logika pohledu je zcela správná.

Letos jsem podnikl invazi do Bratčic na tamní vyhlášené pískovny a udělal jsem si tam různé frakce, mimo jiné i velice jemnou sprašovou, takřka prach (vynikající lokalita, kromě perfektního písku i nádherná zásaditá spraš s kousky vápenných cicvárů). Použil jsem pokusně tenhle jemný substrát jak samotný, tak ve směsi s jemným pískem. Tyhle směsi sice po vyschnutí betonují, ale zdá se, že to kytkám nějak výrazně nevadí. A hlavně, vysychají neuvěřitelně rychle, zvlášť v keramické žardince. Jak za oknem v bytě, tak na balkoně až několikanásobně rychleji než hrubá směs z hlíny a přesátého písku. Důležitý je, aby nebyl ucpaný povrch, třeba tím, že kaktus zabírá celý prostor, nebo že je nahoře štěrk na parádu. To už se tu ale probíralo.

Pokud mamlas říká, že je méně vody v jemnějším substrátu, možné to je. V každém případě je jemný substrát daleko méně vzdušný a hůře vysychá než substrát hrubý, takže v konečném důsledku je pro kořeny choulostivějších kaktusů mnohem horší i s menším obsahem vody, kořeny se "dusí" a zahnívají.

Císař napsal: Dobrý den
Několikrát jsem zde četl,že pro ariocarpusy je vhodný jemný supstrát (písek vápenec),
protože nepojme tolik vody.Já si myslím,že je to právě naopak.Voda se drží na povrchu
jednotlivých zrn supstrátu a čím je supstrát jemější,tím větší je celkový povrch zrn
a tím,i více vody v supstrátu.Nechci však zpochybňovat zkusenosti úspěšných pěstitelů
těchto kaktusů.Pouze si myslím,že příčína úspěchu je spíše v četnosti zálivky a v době
kdy zaléváme(podle počasí).

Hypotéza zajímavá,leč mylná. K ověření je ovšem potřeba těžko dostupné přístrojové vybavení, např. dva stejné květníky a kuchyňská váha.

No, já myslím, že to je sloučení dvou různých věcí dohromady.
1. kolik substrát pojme vody
a) funkce struktury
b) funkce vazby vody na částice
2. jak rychle vysychá (mj. funkce kapilárního vzlínání)

Problém hrubýho substrátu je v 2. ne v 1. -> možná tolik na vysvětlení.

Jo tak to jsme za jedno

Dobrý večer
S vaším názorem,že supstrát mosí obsahovat ijemné částice samozřejmě sohlasím.Mě pouze
zarazilo,že čím jemější tím méně vody.

Ještě k tomu substrátu, s výše uvedeným se určitě dá souhlasit, jen se mi nezdá, že by bylo pro ariáky to nejlepší, pěstovat je jen v čistě v hrubé minerální drti bez jakékoliv jemnější složky. Máte někdo zkušenost ?

Souhlasím, jemný substrát nabere více vody a mnohem hůře vysychá. Pak stačí jedna vydatnější zálivka, následně pařak nebo naopak zima a je hotovo, řepovité kořeny jsou mnohem na tyto výkyvy náchylnější.
S tím kvetením je to fakt letos zajímavé, protože bílé kočky od Tuly a agavoidesky kvetly u mě v pařeništích již koncem července, což je divné.
Teď mě udělala radost první z 10ti rostlin ar.retusus 145 km Asencion, NL, co dovezl Jarda Šnicer semena v roce 95, já to vyséval v roce 98, takže první květ po 13ti letech:lol: Člověka to potěší, když se s tím tak dlouho piple. Vypadá to na v.minimus, rostlina je v šestce květináči. Jak se říká, že retususy nejsou jako pravokořenné moc choulostivé, tak tento názor nesdílím, docela rády rostliny odcházejí,to spíše okruh fissuratus roste bez problémů

Dobrý den
Několikrát jsem zde četl,že pro ariocarpusy je vhodný jemný supstrát (písek vápenec),
protože nepojme tolik vody.Já si myslím,že je to právě naopak.Voda se drží na povrchu
jednotlivých zrn supstrátu a čím je supstrát jemější,tím větší je celkový povrch zrn
a tím,i více vody v supstrátu.Nechci však zpochybňovat zkusenosti úspěšných pěstitelů
těchto kaktusů.Pouze si myslím,že příčína úspěchu je spíše v četnosti zálivky a v době
kdy zaléváme(podle počasí).