Téma:

No klasika agroperlit. To je jenom v tvojich rukách a v tvojem přesvědčení, co budeš používat ka kytky. Jedno je ale potřebné, proběhni si všechny tři fóra a pročti si co se tu o substrátech píše, pokud to jde navštiv kolegy kaktusáře a očumuj a potom se rozhodni. Když to nepůjde, není to substrátem, ale jak to děláš.

Zdravím všechny,

nemáte někdo zkušenost s tímto perlitem ?

www.greenhome.cz/katalog/523021

Mají ho v Plzni v prodejně Greenhome, Kollárova 22.

Díky za odpověď.

Mají v nabídce i lignocel :
www.greenhome.cz/katalog/521033

Jirka Konstantinovič napsal:

morče napsal:

belinda napsal: Pánové,dotaz,vyplozený substrát po žampionech-je vhodný či nevhodný přidat jako složku do substrátu k Echinopsis,Acantho či Lobivie?

Já osobně bych volil popelnici a ani na kompost bych to nedal. A proč protože žampiony ve vysokohorských polohách nerostou, a žampoši ke kaktusům nepatří. můj názor morče.

No k takovýmu G. monvillei se žampíky hoděj dost dobře, stačí se zeptat kolegy Mamlase, kde viděl tento jeho oblíbený druh v největších rostlinách a co u toho rostlo a žilo. Mezi některýma druhama kaktusů by se na smaženici dobře našlo...

Jo možná tak lysohlávky. no pokud rostou na louce nebo v lese společně G. monvillei tak to bych těl tu fotku vidět, a to sem vyděl hodně fotek G. monvillei z přírodních nalezišť ale žampiona žádného. : Hoďte sem fotku, ať se přesvědčím a nožík sebou. Děkuji morče.

morče napsal:

belinda napsal: Pánové,dotaz,vyplozený substrát po žampionech-je vhodný či nevhodný přidat jako složku do substrátu k Echinopsis,Acantho či Lobivie?

Já osobně bych volil popelnici a ani na kompost bych to nedal. A proč protože žampiony ve vysokohorských polohách nerostou, a žampoši ke kaktusům nepatří. můj názor morče.

No k takovýmu G. monvillei se žampíky hoděj dost dobře, stačí se zeptat kolegy Mamlase, kde viděl tento jeho oblíbený druh v největších rostlinách a co u toho rostlo a žilo. Mezi některýma druhama kaktusů by se na smaženici dobře našlo...

Rozkošné Kaktusy napsal: [quote="morče" post=12671
Ne nebojím ale zkoušel sem tolik substrátů že už su opatrný a lobivie nemají rády, když se s nimi dělají pokusy už sem na to jednou doplatil.

Vyplozený substrát po žampionech - to je myslím sláma ne a ta dlouho hnije, proto se dává kravám a koňům jako stelivo a oni to občas žerou. Mě jeden pán radil kravský hnůj přidat do kompostu, a měl super kytky takový přežraný. Já používal králičí hnůj ten je též skvělý prostě to se musí vyzkoušet. Takže zkuste ten vyplozený substrát po žampionech třeba budete mít dobré výsledky a nedejte na rady drůhých.Jak já říkám každý musí vyzkoušet to svoje.poz.morče.

Máš pravdu Morče, každej by si to měl odzkoušet a jet v tom co mu a jeho kytkám vyhovuje. Základem žampionového substrátu ale není čistá sláma, ale koňský hnuj, kde přirozeně vedle koňských exkrementů také ta sláma je. Jenomže v procesu výroby dojde k takovému vyzrání tohoto hnoje, že na konci už tam té slámy moc nezbývá. Celí to prochází fermentací, kdy se to takřka propařuje, jsou na to spec fermentační komory, kde je to na roštech a pod ně se žene horký vzduch. Dost energeticky náročné, později po té fermentaci to dále prochází řízeným rozkladem a rostou na tom po naočkování podhoubím a nakrytí krycí kvalitní zeminou po periodě horka ,žampiony.Kravský hnuj do kompostu a nebo taky na založení pařníku a pak ještě překompostovat.Každej hnuj i ten králičí bych ale kompostoval.A hlavně vždy zachovat opatrnost a přiměřenost, ale to si musí každej odzkoušet ve svých podmínkách jak správně uvádíš. Dík[/quote]

Děkuji za vysvětlenou poučný to je. Na žampiony chodím do lesa nebo na louky anebo rostou na zahradě a uměle pěstované nekupuji. Proto ta nedůvěra komu Vyplozený substrát po žampionech, a třeba to kaktusům pomůže třeba jako hnojivo nebo jako doplněk substrátu i stravy ale jen trochu aby nebyly přežráný.morče.

[quote="morče" post=12671
Ne nebojím ale zkoušel sem tolik substrátů že už su opatrný a lobivie nemají rády, když se s nimi dělají pokusy už sem na to jednou doplatil.

Vyplozený substrát po žampionech - to je myslím sláma ne a ta dlouho hnije, proto se dává kravám a koňům jako stelivo a oni to občas žerou. Mě jeden pán radil kravský hnůj přidat do kompostu, a měl super kytky takový přežraný. Já používal králičí hnůj ten je též skvělý prostě to se musí vyzkoušet. Takže zkuste ten vyplozený substrát po žampionech třeba budete mít dobré výsledky a nedejte na rady drůhých.Jak já říkám každý musí vyzkoušet to svoje.poz.morče.[/quote]

Máš pravdu Morče, každej by si to měl odzkoušet a jet v tom co mu a jeho kytkám vyhovuje. Základem žampionového substrátu ale není čistá sláma, ale koňský hnuj, kde přirozeně vedle koňských exkrementů také ta sláma je. Jenomže v procesu výroby dojde k takovému vyzrání tohoto hnoje, že na konci už tam té slámy moc nezbývá. Celí to prochází fermentací, kdy se to takřka propařuje, jsou na to spec fermentační komory, kde je to na roštech a pod ně se žene horký vzduch. Dost energeticky náročné, později po té fermentaci to dále prochází řízeným rozkladem a rostou na tom po naočkování podhoubím a nakrytí krycí kvalitní zeminou po periodě horka ,žampiony.Kravský hnuj do kompostu a nebo taky na založení pařníku a pak ještě překompostovat.Každej hnuj i ten králičí bych ale kompostoval.A hlavně vždy zachovat opatrnost a přiměřenost, ale to si musí každej odzkoušet ve svých podmínkách jak správně uvádíš. Dík

Každej na ty svý kytky dejcháte, různě jim podstrojujete už od semenáčku, řešíme tady problémy na málem vysoké úrovni vědecké a když na to přijde, sází se to do naprosto neznámé hmoty a nebo se to všelijak míchá s těma ,,vynikajícíma zkyslejma hnusama,,
Když takovej pytel igelitovej otevřete, ta údajně zem by na vás měla dejchnout vůni a né smrad, měla by bejt sypká a né nazelenalej rozmáčenej smradlavej hnus.Z toho pak vaříte. Zkuste si takto počínat ve vlastní kuchyni a záchod budete mít příliš daleko.
Sakra to jsem se rozpálil, no musím se zklidnit. Vařte si z čeho chcete, je to vaše řiť a vaše kytky. Zdr. Zdeněk von Rozkoš.

belinda napsal: To morče-však Zdeněk píše,že to je lepší nejdřív prohnat přes kompost a pak přidat max10% jako jednu z možných složek substrátu pro velký kytky-psíky.
Se toho nějak bojíš,že tys to už někdy zkoušel a tak z toho máš lufta?

Ne nebojím ale zkoušel sem tolik substrátů že už su opatrný a lobivie nemají rády, když se s nimi dělají pokusy už sem na to jednou doplatil.

Vyplozený substrát po žampionech - to je myslím sláma ne a ta dlouho hnije, proto se dává kravám a koňům jako stelivo a oni to občas žerou. Mě jeden pán radil kravský hnůj přidat do kompostu, a měl super kytky takový přežraný. Já používal králičí hnůj ten je též skvělý prostě to se musí vyzkoušet. Takže zkuste ten vyplozený substrát po žampionech třeba budete mít dobré výsledky a nedejte na rady drůhých.Jak já říkám každý musí vyzkoušet to svoje.poz.morče.

No to teda a to každopádně, prohnat přez kompost. Jinak, bych se toho nebál, původní surovinou je doopravdy čisté koňské hovno, sláma a kvalitní zem. Dokonce by v tom ani neměly být nějaké těžké kovy. Přeci jen je to na výrobu potraviny. Bohu žel to samé se nedá už vůbec říci o těch pytlovanejch substrátech vyráběných průmyslově Různé ty Zahradnické substráty,A,B, Výsevní substráty...a pod a pod. To je takovej podvod, že do toho tedy profesionálové nesázej. Byste se divili, kam jdou kaly z čističek, odpad z jatek a podobně. Rašelina je rašelinou často jen dle názvu, jinak klacky a bordel. Navíc všechno v těch igeliťákách mokrý , zapařený a často zkyslý.To si budete chválit jen do té doby, než poznáte v čem jsem např. dělal 20 000 Vánočních hvězd /spec. substrát a nebo v čem 25 000 Primulí /taky míchanej speciál/.V těchto výrobách musíte jet na jistotu, tady pro nějaký hokus pokus substráty míchaný z bordelu není místo a dodavatelská firma za jejich kvalitu musí i ručit. Běda jim jak se objeví nějakej problém , nebo dokonce plevel.Takže pokud to je jen trochu možné, a potřebujete kvalitní zem,kvalitně založenej kompost je východiskem.

To morče-však Zdeněk píše,že to je lepší nejdřív prohnat přes kompost a pak přidat max10% jako jednu z možných složek substrátu pro velký kytky-psíky.
Se toho nějak bojíš,že tys to už někdy zkoušel a tak z toho máš lufta?

Rozkošné Kaktusy napsal:

morče napsal:

belinda napsal: Pánové,dotaz,vyplozený substrát po žampionech-je vhodný či nevhodný přidat jako složku do substrátu k Echinopsis,Acantho či Lobivie?

Já osobně bych volil popelnici a ani na kompost bych to nedal. A proč protože žampiony ve vysokohorských polohách nerostou, a žampoši ke kaktusům nepatří. můj názor morče.

No zase pronesu kacířinu: Žampionový substrát, alespoň tak jak ho znám já ze své taky profi praxe/už jsem prošel ledasčím v zahradnické výrobě, žampiony cca 3 roky/, tak je základní složkou koňský hnuj+propařená krycí zemina. Obojí projde v průběhu pěstebního procesu žampionů poměrně vysokejma teplotama..Je faktem, že po ukončení cyklu, tento tzv vyplozebný materiál se odprodával zájemcům k dotažení/ono to ještě něco dalo/. V průběhu pěstování u profíků je provedeno několik zásahů proti cizopasnejm houbám a červivosti a to chemicky. Dost často se v něm vyskytujou i ty proklínané smutnice.Jinak bych to viděl jako možný přilepšení po zkompostování do substrátu pro velké kytky, ale jen jako přilepšení k ostatním složkám tak do max 10%. Dobrý by to bylo i na založení pařníku s následnou vrstvou propustného substrátu a na volnou pařeništní kulturu, ale né pro Mexiko, možná pro některé echinopsy.... Nikdy ale kořenama do toho žampioňáku. Vždy jen do vrchní vrstvy.
Jinak možno i na založení pařníku a pak na to vyskládat kytky v obalech A přikrejt okny. Ono to dost i jako vyplozený topí a tak by bylo možno dávat ven i dříve.

Já bych to nedal ani těm psům, leda tak zelenině a to jen možná. morče.

To mě připomíná pytel zvaný výsevní substrát s rašelinou a super kvalitní kyprou zemí. Jo a pak do toho vysejete a nestačíte se divit, jaké houbičky s toho lezou takovou šedou plíseň ste neviděly myší kožich jak svět že ani klíčence nebili vidět. Podle výrobců substrátů rašelina znamená zetlelá dřevěná drť a kousky klacků fůj. morče.

morče napsal:

belinda napsal: Pánové,dotaz,vyplozený substrát po žampionech-je vhodný či nevhodný přidat jako složku do substrátu k Echinopsis,Acantho či Lobivie?

Já osobně bych volil popelnici a ani na kompost bych to nedal. A proč protože žampiony ve vysokohorských polohách nerostou, a žampoši ke kaktusům nepatří. můj názor morče.

No zase pronesu kacířinu: Žampionový substrát, alespoň tak jak ho znám já ze své taky profi praxe/už jsem prošel ledasčím v zahradnické výrobě, žampiony cca 3 roky/, tak je základní složkou koňský hnuj+propařená krycí zemina. Obojí projde v průběhu pěstebního procesu žampionů poměrně vysokejma teplotama..Je faktem, že po ukončení cyklu, tento tzv vyplozebný materiál se odprodával zájemcům k dotažení/ono to ještě něco dalo/. V průběhu pěstování u profíků je provedeno několik zásahů proti cizopasnejm houbám a červivosti a to chemicky. Dost často se v něm vyskytujou i ty proklínané smutnice.Jinak bych to viděl jako možný přilepšení po zkompostování do substrátu pro velké kytky, ale jen jako přilepšení k ostatním složkám tak do max 10%. Dobrý by to bylo i na založení pařníku s následnou vrstvou propustného substrátu a na volnou pařeništní kulturu, ale né pro Mexiko, možná pro některé echinopsy.... Nikdy ale kořenama do toho žampioňáku. Vždy jen do vrchní vrstvy.
Jinak možno i na založení pařníku a pak na to vyskládat kytky v obalech A přikrejt okny. Ono to dost i jako vyplozený topí a tak by bylo možno dávat ven i dříve.

belinda napsal: Pánové,dotaz,vyplozený substrát po žampionech-je vhodný či nevhodný přidat jako složku do substrátu k Echinopsis,Acantho či Lobivie?

Já osobně bych volil popelnici a ani na kompost bych to nedal. A proč protože žampiony ve vysokohorských polohách nerostou, a žampoši ke kaktusům nepatří. můj názor morče.

Pánové,dotaz,vyplozený substrát po žampionech-je vhodný či nevhodný přidat jako složku do substrátu k Echinopsis,Acantho či Lobivie?

Nemůže být rozdíl v pH mezi hrubým a jemným vápencem. Jen ten jemný bude reagovat na jakékoli okyselení rychleji.
Ty vysoký hodnoty pH jsi změřil pravděpodobně v destilce, která nemá žádnou alkalitu. Takže jakýkoli přídatek kyseliny nebo zásady prudce změnil pH. V reálu máš víc či míň tvrdou vodu a v substrátu uhličitany, fosforečnany, atd., které to jsou schopny do určitého množství upufrovat.
Ale ani tak nevidím důvod zasypávat výsev mletým vápencem ani sádrovcem ani ničím jiným

Jasně, když přimícháš vápenec do půdy, pěkně se to srovná. Jen nevím co by třeba udělal práškový vápenec na povrchu v případě výsevu. Pro ty semenáčky by se asi pH blížilo výše naměřeným hodnotám. V případě sádrovce bych v tom asi zásadní vliv viděl.

Ty výsledky se daly vcelku předpokládat.

U toho vápence není důležítý ani tak to, že upravuje pH nahoru, jako že to, že průběžně vyrovnává kyselý substrát nebo kyselou zálivku. I původně neutrální substrát se může okyselovat, třeba bakteriální činností.

Většina kytek preferuje pH zhruba 6,5-7, záleží na druhu. Cpát všude paušálně mraky vápence je proto nesmysl, pokud nemám problém s kyselou zemí nebo vodou na zalívání. Na druhou stranu pokud je v substrátu mletý vápenec, neznamená to, že kytka žije v prostředí 8,8 pH, což by pro ni nakonec bylo nejspíš fatální. Ten vápenec se totiž v podstatě nerozpouští, nedělá tam nic, nemění pH, neposkytuje vápník. To se stane, až když se substrát z nějakého důvodu okyselí, ať přirozeným rozkladem, nebo nevhodnou vodou, nebo hnojením, protože hnojiva jsou často kyselá. Pak se část rozpustí, pH se vyrovná, a opět se přestane rozpouštět. Ve skutečnosti to samozřejmě probíhá kontinuálně, ne skokem, pokud nezaliju nějakou kyselinou.

Díky Henrymu každý názorně vidí, že sádrovec (třeba v té formě školní křídy) je kyselý, kdežto vápenec je zásaditý, takže plést to je zásadní omyl. Používat sádrovec jinam než do kytek, které ho vyžadují, je podle mě nesmysl.

Hrátky s pH jsou zajímavé, ale je třeba si dát pozor, aby kytka byla vůbec schopna využívat základní živiny, jako je třeba fosfor. Vždycky je nutný vycházet z toho, jakou půdu a vodu mám a co kytka chce. Pak můžu případně pH upravit správným směrem, jinak je to střílení naslepo a může to být kontraproduktivní.

U nás v Brně se čistí Brněnská přehrada a jeden místní vědec zpracovával podklady pro úpravu sedimentů. Vyšel z toho, že rybníkáři vápnili vypuštěné rybníky. To se dělá pro úpravu extrémně kyselých sedimentů, které vznikají ve starých, nečištěných a přerybněných rybnících. Tak doporučil přes zimu vypuštěnou Brněnskou přehradu povápnit. Ani ho nenapadlo odebrat trochu bahna a změřit pH, což stojí pár korun u jakékoli laboratoře. Posléze se zjistilo, že sedimenty nádrže jsou neutrální až slabě alkalické. Bohužel mezitím se vápnění zalíbilo brněnským politikům (bylo před volbami, letadýlka si ráda natočí každá televize, politik řekne pár naučených vět a lidé vidí, že koná pro dobro oblíbené rekreační nádrže). Takže se vesele vápnilo za veřejné peníze, vápenec na slabě alkalické bahno. Politici se pochválili, lidi byli obelháni, vědec se stal ještě populárnějším a získal ještě víc státních zakázek Tak to chodí.

Ještě bych rád něco doplnil.

V první řadě máte pravdu s tou křídou, už jsem se vyvedl taky z omylu. Našel jsem kus křídy a změřil jsem ji Ramanem, opravdu vyšel dihydrát síranu vápenatého. Jak jsem se dodatečně dočetl, kdysi se k výrobě křídy používal vápenec, dnes je to především sádrovec.

A ještě něco k tomu pH. Věnoval jsem tomu trochu času a změřil si pár vzorků.

Jako první jsem změřil vápenec (Pavlíček, Chrudim). Použil jsem k tomu výluh z 10 g vzorku v destilované vodě připravený v ultrazvuku po dobu 10 min. Výsledné pH je 8,69 – 8,87. Chtěl jsem to ještě porovnat s tím drobně mletým vápencem, u kterého jsem pH předpokládal trochu vyšší, ale bohužel ho nemám. Místo toho jsem ale zkusil chemický čistý (vysrážený) uhličitan vápenatý. Jeho pH vyšlo o něco nižší a to 8,17. Vysvětluji si to tím, že v přírodním vápenci jsou ještě další zásadité více rozpustné soli.

Když už jsem to dělal, zkusil jsem i zeolit (taky Chrudim). Někde v článku na www.cact.cz jsem četl, že tam naměřili pH přes 8. Sice jsem to zkoušel několikrát, ale výsledné pH bylo neutrální nebo slabě zásadité (7,07 – 7,38).

No a nakonec jsem změřil i tu křídu (sádrovec). Byla o tom zmínka v článku zde kkplzen.eu/index.php/pestovani-kaktusu/51-sadrovec-nebo-vapenec . Sádrovec by měl mít neutrální až slabě kyselou reakci. V tomto případě mi vyšlo pH 6,42.

Samozřejmě je zde spousta další faktorů, jinak se to bude chovat v substrátu, jinak zase po prvním propláchnutí, atd.

Tolik praxe. Tak co vy na to?

josska napsal: Křída (jako minerál) je vápenec, kdežto školní křída je, myslím, ze sádrovce.

Josska má pravdu, školní křída se dnes dělá ze sádry a ne z vápence.
takže by to bylo dobrý do Utahií, Coloradoí, případně Aztekií. Na univerzálnější substráty se podle mě nehodí. Tam bych opravdu volil mletý vápenec.

plavená křída

Chovenes napsal: Já jsem již psal o použití plavené křídy na podzim jsem poprášil astra výsledek se pozná tento rok takže nejsi osamocen

Já jsem tady nikde ten tvůj příspěvek nenašel. Nemohl bys stručně napsat v čem jsou astrofyta zasazená a kolik si použil křídy?

cykas napsal: Koupený mletý vápenec jsem také zkoušel, už jsem to tady někdy loni psal. Dal jsem ho do substrátu pokusně i velké množství a nemělo to vůbec žádný vliv. Podle mě se z něho moc vápníku neuvolní, takže PH substrátu nemění. Proto zkouším tu křídu, která má podle jiné složení.
Zalkalizování substrátu pro kaktusy = další fáma, asi je začnu sbírat. V době kyselých dešťů, kdy se všude vápní, ...
Co se týká ceny křídy, je zadarmo. V každé škole mají spoustu kříd, které jsou už tak malé, že jsou pro psaní nepoužitelné a je to odpad.

Křída (jako minerál) je vápenec, kdežto školní křída je, myslím, ze sádrovce.

No já myslím, že když nic jiného, že by to pudrování křídou mohlo zabránit případné tvorbě řasy a i houby a plísně nemají zrovna zásadité prostředí moc rády. Pokud chceš znát výsledek, měl bys mít i kontrolní výsev bez pudrování.

Já

No je to tak jak píše Dušan, vápenec především neutralizuje kyseliny. Vápencové půdy mají obvykle pH 7-8 a jsou známy i s pH 9. Samozřejmě druhá věc je, s jakým pH se použije voda.
No pořád mi přijde lepší koupit pytel hrubšího vápence, než sbírat kousky kříd.

Pokud se ten vápenec nerozpustí, a tím pádem nezmění pH, tak v podstatě není v tom květináči naprosto k ničemu, nedělá NIC. Pokud se rozpustí, uvolní Ca, a zároveň zvýší pH.
Pokud nemáš problém s kyselým substrátem, tak je to téměř k ničemu, přebytek vápníku akorát vyvazuje dostupný fosfor.

To, že kytky nerostou ve vysokém pH, to je fakt, se kterým můžeš nesouhlasit, ale to je asi tak všechno Ale nemělo by hrozit, že tou křídou to zalkalizuješ nějak zásadně, až dosáhneš určitého pH, tak už se ten vápenec stejně dál rozpouštět nebude.

Vápenec v substrátu funguje jako pufr, pokud je prostředí neutrální, nedělá nic, pokud by hrozilo okyselení substrátu, trocha se ho rozpustí a pH tak plynule upraví zpět.

Koupený mletý vápenec jsem také zkoušel, už jsem to tady někdy loni psal. Dal jsem ho do substrátu pokusně i velké množství a nemělo to vůbec žádný vliv. Podle mě se z něho moc vápníku neuvolní, takže PH substrátu nemění. Proto zkouším tu křídu, která má podle jiné složení.
Zalkalizování substrátu pro kaktusy = další fáma, asi je začnu sbírat. V době kyselých dešťů, kdy se všude vápní, ...
Co se týká ceny křídy, je zadarmo. V každé škole mají spoustu kříd, které jsou už tak malé, že jsou pro psaní nepoužitelné a je to odpad.

cykas napsal: Protože se nikdo k té křídě nevyjádřil, (Miro, kromě jednoho vtipálka ), zkusil jsem část výsevů poprášit křídou.
Důvod k tomu žádný nemám, jen chci zjistit, jestli to lépe poroste s nebo bez křídy

Tak já se teda vyjádřím Školní křída je vlastně drobně mletý lisovaný (vypálený) vápenec, takže by to ničemu nemělo vadit. Každopádně použití klasického vápence mi přijde přirozenější. Jednak je to levnější a pak mletý vápenec ti může rychle zalkalizovat substrát a jak je známo, příliš alkalické prostředí může způsobit poruchy růstu. Nicméně pokud chceš určitě prášit, běžně je dostupný v supermarketech mletý vápenec

Protože se nikdo k té křídě nevyjádřil, (Miro, kromě jednoho vtipálka ), zkusil jsem část výsevů poprášit křídou.
Důvod k tomu žádný nemám, jen chci zjistit, jestli to lépe poroste s nebo bez křídy

Dobrý substrát je hned pod Kriváňom, tak vás zvu na "štrkobranie", s plánom cesty Tri studničky - výstup na Kriváň - zostup po štrk (stačí tak kýbl)- návrat na Kriváň - Tri studničky a potom domov. No a oni vás ty roupy přestanou bavit

Hele nekecám a chodím na substráty a seju a seju jó