Téma:

Tady proběhlo několik zajímavých poznámek ....

tak třeba s tou rašelinou ..ano , Holandsko jede jedině v ní, ale používají odkyselenou ...jinak když přeschne, špatně bere znovu vodu , - viz také sterilizace substrátu, pokud se vypaří voda, už se to nedá nikdy zalejt ...takže pro naše podmínky pěstování nic moc

Kompost má dost lehkou strukturu, možná blíž rašelině než cokoliv jiného , takže může fungovat podobně , ale samozřejmě nesmí být v něm ještě rozkládající se odpoad...

Hodně určitě záleží na celkové struktuře substrátu , bez ohledu na složení

No je stále o čem přemýšlet

No - spíš bych věřil té hydroponii (poušť si jako pecivál mimo Evropu a přilehlou část Afriky cestující jen virtuálně představuji jako velký truhlík s minerálním substrátem a nárazovým smáčením). Ale jinak bych byl nerad, kdyby moje reakce vyzněla jako kritika - měl to být spíš údiv. Mým vedlejším koníčkem je pěstování exotických rostlin (třeba palem) ze semen (vyj. řízků), dovezených z dovolených ve středomoří. A i tam mi rašelina dělala po zimním suchém období potíže s nasátím vody. Když už ji přijala, problémy nebyly.

Pavle, v hydroponii taky moc kaktusů v aridních oblastech neroste a daj se tak pěstovat.
Důležitý dycky je jak hraje ten substrát s tím jakou kulturu používá pěstitel a jak na tu konkrétní směs reagujou kytky. Ostatně v Holandsku to perou do rašeliny šecko a jak jim to roste...akorát to je nepřenositelný.

A to je ten ořech, proč to dělá každej jinak a proč s tim tak laborujeme.
Když pominu to, že jsou různý skupiny rostlin s rozlišnýma nárokama na substrát, tak i třeba vztah velikost květníku x velikost kořenovýho systému x typ substrátu x způsob pěstování je rovnice která zdaleka nemusí průřezově vycházet stejná a některý směsi fungovat v určitých kombinacích nebudou.

A ve finále taky každej má jinou představu jak mu maj kytky "Dobře" růst, takže i vyhodnocení je v pekle...

Ale je dobrý vědět jak to dělaj ostatní, protože, když má člověk pocit, že něco nejni úplně to pravý, tak se má aspoň kde inspirovat.

Rašelina a kaktusy? U epifytů nebo Melocactusů si jí umím představit, ale klasický kaktus asi na poušti moc rašeliny nemá. Navíc většina druhů vyžaduje nárazovou zálivku a v zimě sucho - a rašelina je po vyschnutí nesmáčivá a vodoodpudivá. Před lety jsem ji nahradil perlitem a přímo si medím ...

ILPAZK napsal: Ve 3/4 vyzrálého kompostu mi rostl jedině pokojový banánovník - za rok jsem ho v pudu sebezáchovy vyhodil na mráz s průměrem 3 metry z ložnice, abych měl kde spát . Kaktusy mají 3/4 dobré záhonové zeminy, která byla rok předtím vyhnojena vyzrálým kompostem. Za léto na záhonu v něm moc letničky nenechají, sežerou většinu dusíku a kaktusům to naředí. Po dodání perlitu to vyhovuje i Eriosyce nebo s 1/7 Ca třeba Astrophytům ...

A je ště se ta použít kravská mrva jako hnojivo po tým rostou jak divý na to jste taky zapomněly ,a samozřejmě dobře vyzrálý . jó ještě se dá vy luhovat . Já sy teď koupil substrát na fotbalový trávník prumislově vyrobený ja jako přísada bude dobrá nasadil sem 4 kaktusy lobivia zechrii a dělají trny jak šídla složení je písek hlína s kompostů a substrát na fotbalový trávník složení kdyš nato koukám tak jemný býlí křemičitý písek něco jako rašelina ? klacky kůra vlákna jak u kokosového subs. a ještě něco. pro jistotu sem to přesel morče.

Ve 3/4 vyzrálého kompostu mi rostl jedině pokojový banánovník - za rok jsem ho v pudu sebezáchovy vyhodil na mráz s průměrem 3 metry z ložnice, abych měl kde spát . Kaktusy mají 3/4 dobré záhonové zeminy, která byla rok předtím vyhnojena vyzrálým kompostem. Za léto na záhonu v něm moc letničky nenechají, sežerou většinu dusíku a kaktusům to naředí. Po dodání perlitu to vyhovuje i Eriosyce nebo s 1/7 Ca třeba Astrophytům ...

To je dost odvážné, 3/4 vyzrálý kompost a 1/4 perlit. Asi musíš dost hlídat zálivku. Podobný substrát bych použil pro běžné pokojové rostliny

Používám typ Morče říznutý Jiřím Musilem. Vyzrálý kompost dám na záhon s letničkama, celý rok se to pleje, na podzim odeberu do zásobníku v kaktusárně povrchovou pěknou část a na záhon dodám nový kompost. Zemina v kaktusárně přes zimu proschne a promrzne, škůdci exnou, na jaře přidám 1/4 perlitu a sázím do suchého. V létě pak začnu dodávat cererit. Zatím jsem nic lepšího nenašel.

Krtince beru v trávníku, kde nikdo nikdy nic nepěstoval, nehnojil, není (doufám) zamořený houbami a plísněmi. Na jaře jich máme plnou zahradu. Musíš si ale vybrat místo, kde není jílovitá zem.
Do substrátu je dávám proto, že vážou vodu a tolik nekazí minerální písčitý substrát. Tím kompostem bych přišel o jeho všechny výhody.
Ale uznávám, že to platí hlavně pro severoamerické druhy, které pěstuju. Notokaktusům, gymnkalyciím, ... je to asi jedno .

Minerální substrát má výhodu,že se v něm nedrží kořenovka.pokud je možnost vystavit rostliny dešti odplaví se přebytečné soli z hnojení.Nevýhoda volné kultury - odplaví se i vata z rostlin.

Záleží na tom kde je nasbíráš.Letos jsem si přivezl krtince od řeky a je to taková pěkná písčitá zem

Mě tam nějak pořád nesedí ty krtince, co je na nich tak skvělého, že je kdo používáte ?
Mě to vždycky přišlo jako takvá poctivá hutná jílovitá ornice .....

Ono je v podstatě jedno, v čem jsou rostliny zasazené. U mě je to vlastně jen opora pro kořeny. Ten minerální substrát má výhodu, že je vzdušný a dají se v něm pěstovat i choulostivé druhy.

Pokud se použije kompost - hodně uleželý, tak to samozřejmě nevadí, ale nemá význam proto, že ho rostliny stejně za několik týdnů "vysají" a pak už by se muselo znovu přesadit (u malých rostlin to jde), nebo hojit.

Já ho používám také, k tomu přidám klasické krtince. To je tak 50% substrátu. Zbytek je prosátý říční písek (to, co nepropadne přes jemné síto,)perlit, štěrk, ...No a podle zásluh a potřeby i pálená kost, vápenec, rašelina, ...
Choulostivé druhy mají samozřejmě té minerální složky více.

Zdravím.Já pěstuji rostliny v miner.substrátu.Písek(nepropraný tak jak ho donesu)a stavební perlit.Přihnojuji 3x za rok Kristalon start a přidávám Lignohumát.Kořenový systém,že chrějí hrnky puknout.

Jsem si dovolil využít toho, že se kolegové dotkli velice zajímavého tématu a vytvořil jsem nové téma. Myslím, že je o čem pokecat...

Kde berete základní složku substrátu vedle písku a ostatních inertních příměsí ?

Já se přiznám, že také pracuji s kompostem.
Leta jsem bral zem ze záhonu, ale byla hrozně hutná a substrát se zapékal.
Co používám kompost , je to paráda. Hodně provdzušňuje... samozřejmě ale musí být uleželej
Pvní rok ho střádám, pak jde na rok nebo na dva uležet do skleníku pod papriky, na podzim jej překátruju a dám stranou pro kaktusy.
A docela si chrochtaj

cykas napsal: Nevím, jestli je to dobrá kombinace kompost a kaktusy

Co je na něm špatného je to hlína a v rašelině kaktusy nerostou .ikdyš to někteří pěstují v rašelině a taky to nejsou v vřesy nebo brusinky jak už sem říkal každý to pěstuje v čem mu to roste nejlíp a vysoušel se ledasco a z horšíma vysletkama a strátama .no a opičit se podle někoho taky není dobrý.morče. příklad pan jelínek napsal krásnou knihu o kaktusech se spoustou rad a taky ho sepsuly že radí nesmysly takže si člověk musí sám najít techniku pěstování sám a knihy brát z rezervou.morče.

Nevím, jestli je to dobrá kombinace kompost a kaktusy

cykas napsal: I když se mě to tolik netýká, zaujala mě ta otázka: hnojíte?

Myslím, že každý pěstitel čehokoliv musí hnojit. Ať jsou to zemědělci na polích, pěstitelé zeleniny, květin a samozřejmě kaktusů a sukulentů.
Bez hnojení to prostě nejde, člověk také potřebuje vitamíny, živiny, ...
U rostlin v nádobách je ještě možnost velmi častého přesazování, ale to si myslím dělá málokdo. Ono je to v době hnojiv, fungicidů, ... i zbytečně pracné.

Ještě sem nehnojil zatím stáčí dobře uleželej kompost tam je živin dostatek a stačí mýt dobré složení substrátů který každý má jiný a svoje pěstební podmínky každý máme jiný .

I když se mě to tolik netýká, zaujala mě ta otázka: hnojíte?

Myslím, že každý pěstitel čehokoliv musí hnojit. Ať jsou to zemědělci na polích, pěstitelé zeleniny, květin a samozřejmě kaktusů a sukulentů.
Bez hnojení to prostě nejde, člověk také potřebuje vitamíny, živiny, ...
U rostlin v nádobách je ještě možnost velmi častého přesazování, ale to si myslím dělá málokdo. Ono je to v době hnojiv, fungicidů, ... i zbytečně pracné.