Téma:

Ono taky základem biüde u nás používat do substrátu takový inert, který výrazně neomezuje kapilární vzlínání. Takže např. písek ano, ale propranou vytříděnou menší frakci např. pro mě. V keramzitotypových nenasákavých materiálech ve větším množství je materiál dole mokrej, nahoře suchej.

No, pokud jde jen o přimíchávání do směsi, pak je asi jedno zda vylehčuješ perlitem, či liaporem, ale pokud chceš vytvořit souvislou vrstvu, která bude vzdušná, třeba u dna nádoby, tak v perlitu oproti liaporu tvoří rostliny daleko rozvinutější kořeny.
Mně se ta vrstva tvoří jaksi automaticky.
Při zasypávání řádku přepikýrovaných semenáčků se perlit díky své nízké hmotnosti sesype v nádobě ke dnu. Nádobu mám nahnutou, tím je substrát asi pod 30ti stupni od vodorovné polohy a semenáčky prostě na tuto plochu pokládám.
Položím řádek a zasypu, tím vznikne další plocha pro další řadu semenáčků.

Vidím, že asi raději zůstanu u pro mne prověřeného Agroperlitu. Děkuji všem za podnětnou diskuzi.

No já tak dobré zkušenosti s liaporem jako s perlitem nemám, přestože ho taky dost používám.
Zajímaly by mě zkušenosti těch co pěstují jen v čistém liaporu. Perliťáků a jejich zkušeností je dost.

Míla napsal: Používal jsem nedrcený LIAPOR 1-4 mm. Raději vezmi LIAFLOR. I ten se mě ale neosvědčil již v začátcích kaktusaření. Protože kapilární vzlínání není moc velké, při podmáčení zůstává při dně misky bažina, třebaže horní polovina subsrátu se jeví zcela suchá a nabádá k další zálivce. Měl jsem i tu smůlu, že v tomhle substrátu se velice dobře dařilo kořenovce.

Tak nevím. Stejně použiju "keramzit".

Ja a Liapor.

Po prvý krát som sa s ním stretol v akvaristike. Pôvodne som používal ako dno riečny štrk, ale hľadal som niečo s prirodzeným vzhľadom, nie moc drahé a vhodné aj pre vodné rastliny. Po prečítaní príspevkov na akva fórach som sa rozhodol pre Liapor. Spočiatku ľahké guľky postupne nasali vodu a klesli na dno. Rastliny v nich majú pekné silné korene a nehrozí zľahnutie. Naviac sa aj dobre odsáva

Preto som sa rozhodol ho vyskúšať aj u kaktusov. Zostal mi liter Liaporu so zariaďovania akva (frakcia 1-4mm) a tak som ho namiešal so záhradnou zeminou, pieskom, štrkom, rašelinou, ... . Ako prvé ho okúsili asteriasy. Nesťažovali si a tak som si zohnal ďalší. Jeden môj známi rušil akva a tak som sa dostal asi k 20l Liaporu spolu s drobným kremičitým štrkom. čiže 2 v 1. Pravdepodobne bude viac podobných produktov, ale za 2 roky som nezaznamenal, žeby niektorá rastlina prišla o korene. Pre istotu zbierku 2x do roka (Jar a Jeseň) ošetrujem proti červenému pavúčikovi a koreňovke. Používam prípravky Actara a Vermitec.
Vyskúšal som ho aj ako dekoračný obsyp okolo rastlín. Tu by som chcel upozorniť na malý nedostatok. Suchý Liapor, keďže je porézny, je ľahký. Pri vmiešaní do substrátu je to výhoda. Ak ho použijete ako obsyp, dbajte na to, aby rastliny neboli na daždi, inak bude všade na okolo. Rovnako to dopadne ak by ste ich neopatrne poliali z hora.

Každý môže mať svoje skúsenosti. U mňa ale nahradil Perlit.

Používal jsem nedrcený LIAPOR 1-4 mm. Raději vezmi LIAFLOR. I ten se mě ale neosvědčil již v začátcích kaktusaření. Protože kapilární vzlínání není moc velké, při podmáčení zůstává při dně misky bažina, třebaže horní polovina subsrátu se jeví zcela suchá a nabádá k další zálivce. Měl jsem i tu smůlu, že v tomhle substrátu se velice dobře dařilo kořenovce.

Míla napsal: Přesné důvody neznám, ale kaktusy mě v něm po čase ztácely kořeny. Používal jsem ten šedivej stavební. Ten červenohnědej rostliny snášejí. Měl už jsem strach i ten Liapor poblíž kaktusů jenom skladovat

Díval jsem se na stránky výrobce. Nejsou tam sice detailní informace, ale zřejmě jsi používal drcený. Taky se tomu dřív říkalo keramzit. Když tu červenohnědou kuličku rozdrtíš, tak vidíš černý pórovitý vnitřek a vnější červenohnědou slupku. Pokud je neporušený, tak se dovnitř prakticky nic nedostane. U drceného pak v tom pórovitém je zřejmě dobré prostředí pro různé "svinstvo" a drží i vodu v pórech. Myslím, že v tom je problém, což potvrzuješ i tím, že v "červenohnědém" problém není. Já se chystám používat stavební nedrcený frakce 1-4 mm, který by neměl dělat problém. Nakonec se běžně (keramzit) v zahradnictví používá již dávno k vylehčení substrátů a dělají se v něm i orchideje. To je můj názor, pokud má někdo jiné zkušenosti, prosím o sdělení.

Přesné důvody neznám, ale kaktusy mě v něm po čase ztácely kořeny. Používal jsem ten šedivej stavební. Ten červenohnědej rostliny snášejí. Měl už jsem strach i ten Liapor poblíž kaktusů jenom skladovat

Míla napsal: Před Liaporem jsem tu už několikrát varoval, ale je to marný, je to marný, je to marný

Nějak jsem nezaznamenal. Proč ne? P. Jiránek Modřany (hlavně gymna) používá a nějak si nestěžoval. Připadá mi "přírodnější" a méně umělý, jak agroperlit, nehledě na to, že mě rozčiluje to vyplavování. Je to v podstatě expandovaný jíl za vysokých teplot. Můžeš zopakovat ty důvody, proč před ním varuješ? Díky.

Je dobrej a pokud někdo má kaktusů jako já, tak se vyplatí kupovat i malý balení (samozřejmě velké balení je cenově výhodnější), protože se z těch 5 litrů namíchá cca 30 litrů substrátu a cena kolem 40,- kaček za těch 5 litrů Agroperlitu není až tak vysoká.

Perlit ničím nenahradíš. Já ho používám ve směsi čím dál tím víc. Když měl Jirka Kolaříkuj strach, že mu minerální substrát brzo vysychá, perlit je podle mě výborným nehumusovým řešením. Myslím jako součást minerálního - třeba někde u dna třeba dvoucentimetrovou vrstvu.
Jo a k té velikosti - čím větší, tím lepší, protože při jeho větší vrstvě např. u dna se v "meziprostorech" drží vzduch.

Před Liaporem jsem tu už několikrát varoval, ale je to marný, je to marný, je to marný
Když už nechceš utrácet za drahý agroperlit, ve stavebninách mívají perlit stavební (označení PS),
nebo trochu hrubší perlit do malty (PM) případně ještě hrubší perlit do betonu (PB). Pytle jsou 125 litrů. Ten PB dokáže agroperlit docela dobře nahradit. Zrnění je asi 2 mm, jedno zrnko jako druhé.

V tom případě bych já osobně šel do toho Liaporu

Ladis Astr napsal: A nebylo by nejlepší si zítra koupit ten Agroperlit, byť jen malý balení, než třeba shánět něco jiného?

Právě to nepotřebuju zase tak narychlo a napadlo mě zkusit i něco jiného a třeba i levnějšího. U agroperlitu jinak můžu zůstat.

pozri Liapor.

A nebylo by nejlepší si zítra koupit ten Agroperlit, byť jen malý balení, než třeba shánět něco jiného?

Přesazuji přes zimu kaktusy, abych toho neměl na jaře tolik. Do substrátu jako jednu ze složek přidávám agroperlit. Mám kaktusy ve skleníku na zahradě, která je pod kopcem, takže každý ušetřený gram váhy je pro mě dobrý a ulehčí stěhování. Bohužel mi dneska došel agroperlit ze zásobního 125 l pytle a než budu kupovat nový, chtěl jsem se pozeptat, zda nemáte zkušenosti i s nějakým jiným materiálem podobným agroperlitu? Mělo by to být něco co je lehké a inertní jako agroperlit. Třeba bych to vyzkoušel.

Taky letos používám ten betonářský štěrk 0-4mm, a přesívám přes síto 1mm. Pro Opavu a okolí www.andrla.cz/sypke-materialy Pokud si přijdete jen tak s kyblíčkem v ruce, tak jim položíte na pokladně 10kč a jdete. Dokonce jsem si i prosíval přímo na místě, to když jsem potřeboval větší zrnitost. Někdy je problém nabrat přiměřené množství právě té větší zrnitosti aby jste neměli třeba 90% jenom 0-2mm. Dobré je, jak už tu někdo psal nabírat z okraje hromady, kdy dole na krajích jsou sesypány z vrchu ty větší kamínky. Jo a cena v pátek 39kč za 100kg :)

No to nemusíš dělat ani ohrádku, to strčíš pod stůl do igelitky

Venku krásně, skoro léto , úklid kaktusů v nedohlednu, tak jsem dneska namíchal substrát.
Jaké máte zkušenosti s jeho uskladněním? Dával jsem ho do igelitových pytlů, ale mám toho šest koleček, tak bych ho letos chtěl nechat přes zimu venku, jen na hromadě. Okolo dřevěná ohrádka, aby ni to neodplavila voda a lehké zakrytí folií.

Já používám klasickej betonářskej písek do 4 mm, vezmu dva kýble písku, jeden nechám jak je a druhej přeseju přes muší sejto, takže získám frakci 1,5 - 4 mm a tyhle dva kýble pak smíchám dohromady. K získání prakticky všude, pořád se někde něco staví.

wolfstone napsal: Toho písku budu potřebovat asi tak 30 l.
Ještě zvažuju, že bych koupil hotový substrát .
Např. Forestina,chválený zde na fóru.
Mám už ale připravené přísady do substrátu ,jako substrát b,antuku,zem ze záhonu,perlit,vápenec pro mexico.

Omrknu stavebniny a uvidí se.

U nás ve všech stavebninách prodávají písky, kačírky apod. i po kýblech cca za 20,- Kč.

No vidíš a víme kde jsou haldy jak Venušin pahorek Jinaš na tému škvára to tu už v minulosti běželo.

P.S. Nejlepší je škvára jako prachy. Následuje škvára po spálení koksu v kotelně rodinného domu nebo školní kotelny ale není to samé jako struska (škvára) z vysoké pece. Tak jak je to "šutrometarulgové"?
Odborný slovník mě napověděl, že škvára je popel po spálení uhlí, nejčastěji v průmyslových kotelnách či teplárnách. Struska je směs oxidů plovoucích na železná či ocelové tavenině při výrobě železa (oceli).

Takové haldy najdeš na ostravsku a také oslavansku ( Brno-venkov). Válí se tam toho tuny.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Proto to nabízeli manželé Lom nebo těžba na Venušině pahorku není, už, je to chráněné území a psalo se o tom hóóóóóóóódně dávno. Je ještě rozdíl tuf-tuf pemza-pemza. Tak že kdo chce dobrou pemzu, stačí se rozběhnout po Českém středohoří a kouknout se kde si ještě místní zachovali nějakou tu téžební díru. To musíš po vesničkách a samotách. Druhá možnost je spojut příjemné s užitečným a vysvětlit rodině, že musíš autem nutně do Itálie a nebrat rodinu, aby jsi nabral toho tufu co se dá. Třetí možnost je nevěřit pohádkám o ideálním substrátu.

Podobné je to s pemzou, ale ta je dostupná i u nás. Vermikulit, který strčí všechny dva předcházejíci do pytle a dá se u nás koupit, stará dobrá škvára .... o tom se už vlastně ani moc neví. Ale to musíš najít hromadu, která tam leží už minimálně třicet let, je zarostlá zelení .... teda je už pořádně propláchnutá a promrzlá. Jenom právě tahle škvára už moc málo je, tak snad někde kde se dávno pradávno topilo koksem ..... no chce to hledat a mít štěstí. Materiál lehký, vzdušný a propustný, bohatý na minerální látky ... ale musí být stará a prastará pro obsah síry, která sice nedovolí svilušce vegetovat, ale moc neprospívá kytkám. Poslední ideální substrát je "bublanina", jak tomu říkával děda. Bublanina je ale málo k dostání, jde vlastně o zvětralou lávu, teda čedič, kde sopka si prdla u nás na písčitém podloží (dříve mořské dno). Já vím o jednom nalezišti ve starým Uhersku. Je to zase chráněný přírodní útvar. A tak zůstává náhrada, čedič .... štěrk co se používá například na dráze (Mariánská skále, Těchlovice, ...) frakce 1-5mm, výborný materiál, ale sku.....ě těžký potom na nosení. Brňáci ti zase řeknou, že bratčičák je nejlepší a maj asi pravdu. Tak že si vyber. Ale jak píšu, nevěř pohádce "O ideálním substrátu"

To zní skoro až romanticky.

Každopádně tuf a pemza určitě fungují.
Nejvíce se mi osvědčil u kopiapoí a echinomastusů , ale spíše jako přídavek, než jako základ substrátu. U kopek mě to docela překvapilo, pokud vím, je obojí celkem dost zásadité, nebo se mýlím ?

zacateco napsal: svého času manřelé Tomandlovi propagovali pěstování v sopečném tufu - který je získáván z Venušiny sopky u obce Mezina na Bruntálsku - neví někdo zda se dá ještě ten tuf získat na této lokalitě.

Substrát z venušina pahorku... co ty lidi nenapadne...

svého času manřelé Tomandlovi propagovali pěstování v sopečném tufu - který je získáván z Venušiny sopky u obce Mezina na Bruntálsku - neví někdo zda se dá ještě ten tuf získat na této lokalitě.

Toho písku budu potřebovat asi tak 30 l.
Ještě zvažuju, že bych koupil hotový substrát .
Např. Forestina,chválený zde na fóru.
Mám už ale připravené přísady do substrátu ,jako substrát b,antuku,zem ze záhonu,perlit,vápenec pro mexico.

Omrknu stavebniny a uvidí se.