Téma:

Když jsem kdysi likvidoval po babičce jakýsi starý bordel, našel jsem tam i nádobu se zkvašenými slepičinci. Upozorňuji, že Milanův výraz, že "smrdí" zdaleka nevystihuje skutečnost. A to tam stála dotyčná nádoba hodně dlouho! Neumím si představit kaktus, který by takovou kůru vydržel ani kaktusáře, který by šel po zálivce do skleníku. Co si ale živě dovedu představit jsou slova, která by takto zalitý kaktus pronesl, kdyby mohl ...

Jenom si dovolím podotknout, že kompost z lopřiv bylo tajemství pana Šustra, kdysi nejlepší sbírky na plzeňsku.
Ani ty slepičince nejsou od věci, musí být ale dobře vykvašené a naředené. Při kvašení se dusík vázaný v organických látkách přemění v amoniak a většinou uteče do vzduchu. Proto taky čerstvý zákvas smrdí a proto netřeba se obávat přehnojení dusíkem pokud to stálo dost dlouho a už nesmrdí.
Zrovna tak dusík utíká ze země působením půdních organismů a musí se doplňovat ať už prostřednictvím nitrifikačních bakterií nebo hnojivem. To je zásadní rozdíl proti draslíku nebo fosforu, ty pokud ze země nevypláchneme tak v ní zůstanou a když třeba zaléváme podmokem tzv. vyváženým hnojivem, tak udržujeme v substrátu v podstatě konstantní koncentraci dusíku, ale neustále zvyšujeme koncentrace fosforu a draslíku. Je to hlavní důvod, proč přesazovat, nechávat kaktusy propršet a podobně. Je velkej rozdíl hnojit na poli, kde déšť přebytečný živiny spláchne do spodních vod, a v květníku, kde zůstanou. Více by o tom mohl říct třeba Petr Česal, teda kdyby chtěl. A že levná hnojiva co užíváme jsou vyvinuta pro pole, je jasný.
Více o tom je třeba zde: www.kkplzen.eu/index.php/hnojeni-kaktusu-a-sukulentu/98-role-dusiku-ve-zdravem-rustu-rostlin-

Ještě dodatek.Těmihle výluhy se má zalít podmokem,stejně jako když použiješ Lignohumát.Možná by stálo za vyzkošení usušit mladé kopřivy a listy nadrtit a trochu přidat do substrátu.

To bych ti moc neradil.Jsem chovatelem Leghorn a vím co slepičince dovedou na zahradě.Mohl bys to mít řídké,vyhnané a bez trnů.Neumím si představit dávkování.

Není myšleno zálivka 2x za rok,ale 2x za rok s výluhem z kopřiv.

K těm kopřivám - dusík ve formě dusičnanů se nejspíš do vodného výluhu nedostane, většina dusíku je zapracovaná v rostlinách do bílkovin nebo do jiné organické hmoty. U mladých bujně rostoucích rostlin asi bude hodně dusíku v enzymech. Každopádně dusičnanů, které by nám přehnojily před podzimem kytky se z výluhu bát nemusíme.

Podle mě účinek výluhu z kopřiv bude spočívat v množství růstových hormonů a enzymů, které mladé kopřivy mají, a taky z bohatého obsahu prvků, jako je železo, křemík, selen, draslík a hořčík.

Kopřivy se používají i na lidech, jako výluh jak na pití tak ke koupelím, přisuzují se jim třeba účinky na růst a zlepšení kvality vlasů. Takže my plešatící kaktusáři takovým výluhem zabijeme dvě mouchy jednou ranou - půlkou konve pokropíme kaktusy a do zbytku strčíme hlavu a necháme působit

ILPAZK napsal: Nechci jmenovat, je to starší pojednání o kaktusech jihoamerických suchých oblastí. Vím, že se občas ve většině literatury totéž dočtu o druzích z oblasti Atacamy a pod. (z nových třeba Pavlín). Možná je to hra na jistotu, ale moc se mi to nelíbí.

Taky se mi tato teorie nelíbí ... jasně že v Chile prakticky neprší, ale taky tam ty kytky rostou třeba i několik set let a na to je náš lidskej život sakra krátkej.
Tyhle kytky je potřeba zalít, aby nám rostly a to docela dost vydatně .
Jen se nesmí zavřít do skleníku, to je pak konečná.

jmusil napsal:

morče napsal: Musí se to s cedit a naředit a pak použít.

No jasně , jinak bych na nich měl hovínka rovnou a hejna much k tomu

Ale i tak bych měl strach , že mi to kytky obatvý ro různých odstínů žluté hnědé a zelené barvy , samozřejmě myslím tím kytky typu strophyt a pod , tedy hlavně bílývh kytek.

U gymen a lobívek se asi není ččeho obávat v tomto směru ...

Astro. to sem neskoušel takže nevím ale asi máš pravdu není důvod riskovat pro ně krystalonek postačí ale ostatním to nevadí pak to stenak opláchne déšť.morče.

Nechci jmenovat, je to starší pojednání o kaktusech jihoamerických suchých oblastí. Vím, že se občas ve většině literatury totéž dočtu o druzích z oblasti Atacamy a pod. (z nových třeba Pavlín). Možná je to hra na jistotu, ale moc se mi to nelíbí.

morče napsal: Musí se to s cedit a naředit a pak použít.

No jasně , jinak bych na nich měl hovínka rovnou a hejna much k tomu

Ale i tak bych měl strach , že mi to kytky obatvý ro různých odstínů žluté hnědé a zelené barvy , samozřejmě myslím tím kytky typu strophyt a pod , tedy hlavně bílývh kytek.

U gymen a lobívek se asi není ččeho obávat v tomto směru ...

jmusil napsal: No já bych si dovedl představit i to, že ty mladé kopřivy budou mít v sobě i další látky složitější struktury než je sloučeniny dusíku , např nějaké stumulanty růstu neboť pletiva sama o sobě bujně rostou
Takže každý bude mít svoje i ty slepičince.

jen vzhledem k mému způsobu zálivky shora to moc nepřipadá v úvahu asi by nebyly nejkrásnější

Musí se to s cedit a naředit a pak použít.

A jaká že to je kniha ??

TO J.Musil: Dík za upřesnění, já si už myslel, že zas někdo cituje tu hrůznou knihu o kaktusech, co mám doma.

No já bych si dovedl představit i to, že ty mladé kopřivy budou mít v sobě i další látky složitější struktury než je sloučeniny dusíku , např nějaké stumulanty růstu neboť pletiva sama o sobě bujně rostou
Takže každý bude mít svoje i ty slepičince.

jen vzhledem k mému způsobu zálivky shora to moc nepřipadá v úvahu asi by nebyly nejkrásnější

Jara napsal: Je to víc na podporu růstu a také potlačení škůdců.Zálivka by podle kolegy měla být max.2x za rok a to květen,červen.

To mohu zajít k pipkám a na brad slepičince a vrazit to do sudů a nemusím trhat kopřivy pipky to udělají za mě je to dobré hnojivo .morče.

ILPAZK napsal: 2 x za rok? Taky jsem to četl, ale myslím, že je to dost málo. V přírodě možná na některých místech prší jen 2 x do roka, ale jsou tam mlhy, přirozená vzdušná vlhkost a taky vlhkost v půdě, kterou rostlina může čerpat rozloženými (květináčem neomezenými) kořeny. Ti naši chudáci omezení malou pikslou pod sebou, střechou filtrující slunce a vodu nad sebou a sklem často i kolem sebe jsou odkázáni jen na nás. Tak bychom je neměli trápit víc, než je nezbytně nutné.

Pavle, já to chápu tak že tím výluhem z kopřiv se má zalévat jen 2x za rok ... a tomu bych i rozuměl

2 x za rok? Taky jsem to četl, ale myslím, že je to dost málo. V přírodě možná na některých místech prší jen 2 x do roka, ale jsou tam mlhy, přirozená vzdušná vlhkost a taky vlhkost v půdě, kterou rostlina může čerpat rozloženými (květináčem neomezenými) kořeny. Ti naši chudáci omezení malou pikslou pod sebou, střechou filtrující slunce a vodu nad sebou a sklem často i kolem sebe jsou odkázáni jen na nás. Tak bychom je neměli trápit víc, než je nezbytně nutné.

Je to víc na podporu růstu a také potlačení škůdců.Zálivka by podle kolegy měla být max.2x za rok a to květen,červen.

Jara napsal: Vyzkoušejte nechat zkvasit kopřivy(mladé,dokud nekvetou)a udělat z toho zálivku.

Bylo by zajímavé vědět, co takový výluh z kopřiv obsahuje, zda to podporuje spíš bujný růst podpořený přitomností dusíkatých látek nebo je to vyvážené ..
Vzhledem k tomu, že kopřivy rostou převážně na dusík bohatých místech , spíš bych se obával toho prvního a opět tedy k podzimu bych tím asi nezaléval ...

stano napsal: Aké máte skúsenosti s použitím hnojív formou postreku - tzv. listových hnojív? kedy to má význam a kedy je to zbytočné? napr. momentálne mám zbierku poliatu, je teplo a vlhké ovzdušie, slnka je málo (cez deň nepáli), rastliny sú v raste, do ďalšej zálievky, ktorá môže byť aj o mesiac, chcem raz za týždeň navečer zbierku - gymná, lobky, parodie, sulky, echinopsisy mlžiť roztokom listového hnojiva - Harmavit Špeciál ...

Kdysi jsem zkoušel postřik Wuxalem, ale nepovažuji to za nutné mezi dvěma zálivkama . Navíc na bílých kytkách jsem měl strach, že to bude dělat fleky. Mnohem lepší je zalévat při normální zálivce shora a kytky si pak vezmou hnojivo i povrchem
Myslím, že pohnojení jednou za měsíc by mělo být dostatečné. Chápu, že jim chcete přidat "něco navíc" v období nejlepšího růstu, ale s přibližujícím se podzimem bych už byl s hnojením stejně opatrnější a omezil přisun dusíku. O víkendu jsem také zaléval, s Kristalonem plod a květ, vidím to ještě letos na 2 zálivky, poslední na začátku září bude s Kristalonem podzim.

Kytky musí vyzrát a přehnané hnojení v pozdním létě by mohlo udělat víc škody než užitku

Vyzkoušejte nechat zkvasit kopřivy(mladé,dokud nekvetou)a udělat z toho zálivku.

Aké máte skúsenosti s použitím hnojív formou postreku - tzv. listových hnojív? kedy to má význam a kedy je to zbytočné? napr. momentálne mám zbierku poliatu, je teplo a vlhké ovzdušie, slnka je málo (cez deň nepáli), rastliny sú v raste, do ďalšej zálievky, ktorá môže byť aj o mesiac, chcem raz za týždeň navečer zbierku - gymná, lobky, parodie, sulky, echinopsisy mlžiť roztokom listového hnojiva - Harmavit Špeciál ...

jvinar napsal: Přiznám se, že mě to kdysi napadlo... přidal jsem hrst cereritu do květníku s gruzónama a dopadlo to velmi dobře. Na růstu se to projevilo báječně. U jiných kytek jsem to nezkoušel.

Ten kolega do toho nasázel 4m2 semenáčů a všechno to upálil takže bacha, ono asi prostě platí všeho s mírou

jmusil napsal: Jo jo, tak je to správně. Ale at hlavně nikoho nenapadne přidávat cererit do substrátu jako příměs při přípravě zeminy.
Na povrchu funguje jinak než pod zemí
Jeden náš kolega to zkoušel a dopadlo to katastrofálně . Všechny kořeny se mu spálily.
Možná to trochu přehnal na množství , když si vzal k srdci Milanovu poučku, že kaktus nepřehnojíš , každopádně když kořínek narazí v zemi na kuličku cereritu , tak je zle.
Takže s rozumem

Přiznám se, že mě to kdysi napadlo... přidal jsem hrst cereritu do květníku s gruzónama a dopadlo to velmi dobře. Na růstu se to projevilo báječně. U jiných kytek jsem to nezkoušel.

Je fakt, že je Pentakeep dražší, ale má 3 výhody:

1. je radost se dívat, jak se rostlinám daří.
2. dává se 1 ml na 6 litrů vody, takže to zase tak drahé není (celá nádoba je na 60 hl vody, to je u mě na několik let)!
3. nemusí se tak často přesazovat - pokojovky mám několik let bez přesazení a jsou OK.

Pane jo, to je jak víkend v Benátkách! Asi zůstanu u Kristalonu a cereritu, ty mají ceny s lidskou tváří ...

Wuxal je dobrý, ale je dost drahý na použití ve větším měřítku. Ještě lepší je Pentakeep, to je hnojivo přímo fantastické. Používám ho i na pokojové kytky a vypadají mnohem lépe. Má opět jen jednu nevýhodu, a to je cena. 1 litr stojí přes 2000 Kč, menší balení 200 ml i s poštovným asi pětistovku. V obchodě se nekoupí, jen pomocí zásilkové služby.

Všiml jsem si (někdy před rokem) na Milanových fotkách cereritu na povrchu země a zkusil jsem to taky, u kaktusů, ale i třeba u oleandrů, palem a pod., co si vozím jako semínkové trofeje ze Středomoří z dovolené. A výsledek předčil očekávání. Můžu to všem doporučit. Kristalon plod - květ je standart pro kaktusy. Zajímalo by mě, jaké máte zkušenosti s Wuxalem, všude ho v knihách chválí ... je dobrý?

Mamlas napsal: Pro kytky, co jsou na dešti, používám cererit na povrchu země v květníku. Má výhodu i v tom, že šneci a slimáci po něm nelezou a neožírají květy a mladé části rostliny. Celkem to funguje, u větších trichocereusů už více než 10 let bez přesazení.

Jo jo, tak je to správně. Ale at hlavně nikoho nenapadne přidávat cererit do substrátu jako příměs při přípravě zeminy.
Na povrchu funguje jinak než pod zemí
Jeden náš kolega to zkoušel a dopadlo to katastrofálně . Všechny kořeny se mu spálily.
Možná to trochu přehnal na množství , když si vzal k srdci Milanovu poučku, že kaktus nepřehnojíš , každopádně když kořínek narazí v zemi na kuličku cereritu , tak je zle.
Takže s rozumem

miro napsal: Já to včera dovezl domu na balkón a koukal jsem, že jsem to taky u něčeho pohnojil.

Jo to je hned No jo, není pohnojení jako pohnojení