Téma:

Jirka napsal: Otázkou je, kolik z těch tebou sprášených plodů vyseješ semen. Samozřejmě že ne všechny semenáče z jednoho plodu jsou hybridy a samo že tam nemusí být žádný. Záleží, kolik pylu ze štětečku se dostalo na bliznu z té správné rostliny a kolik tam donesl hmyz z rostliny jiného druhu schopné hybridizace. Pokud v plodech, které jsi sprášil sám, není hybridní semeno, tak nezbývá než gratulovat, protože máš skleník bez opylovačů.

Obvykle vysévám do krabiček od nanukáčů. jedna krabička, jeden druh. Pěkně nahusto.Ale taky někdy dva druhy v krabičce. Takže semenáčkú habaděj...hybridy se nevyskytují. Ale taky se zadařilo. Vykvetl mi po mnoha letech pěstování Ferocactus macrodiskus. Jedna rostlina. Pět květů, které jsem mezi sebou "vojel". Dalo to jeden plod. Semen poměrně dost, klíčivost slabší. Měl jsem asi 20 semenáčků. Jen dva vypadají jako makrodiskus, ostatní se tváří jako juvenilní forma gruzonii. Že mi žádný gruzon nekvetl snad nemusím podotýkat. Je pro mě zajímavé sledovat, jak si tyhle rostlinky povedou. Teď jsou v 6tkách a daří se jim dobře.

Jirka napsal: Máš pravdu, že jsem napsal blbost, jelikož v rámci druhu žádné hybridy samozřejmě nejsou. Chci říci, že bez technické izolace prostě nekontrolovanému opylování květů hmyzem nezabráníš a je celkem běžné, že ti z kulturních semen vylezou jak čisté druhy, tak i evidentní hybridy. Protože to sprášíš nejen ty, ale i ta vosička :)Toď vše. Ještě k té hybridyzaci - jsou v rámci rodu samozřejmě druhy sobě blízké i dost vzdálené - vidíme to třeba i u astrophyt, nezkřížíte myriostigmu s coahuilense a i jiné další druhy se kříží obtížně. I v přírodě je možno na něco takového narazit. Byl jsem na lokalitě, kde doslova vedle sebe rostly thelocactusy bicolor a hexaedrophorus, ale jak jsme hledali tak jsme hledali, žádné hybridy jsme nenašli.

Přidávám tady fotku. Nevím, zda to někdo zkoušel křížit ve sbírce, ale evidetně to nejde,Nebo je potomstvo neživotaschopné. Nevím, nějak mi ta fotka nejde přidat jako soubor

Úmyslně jsem se pokoušel u pár rostlin o hybrydizaci.Není to tak snadné jak se zdá.Ani u astofyt se to ne vždy podaří a pokud ano,tak semenáčky bývají velmi často neduživé a časem odejdou(alespoň u mně).Také jsem dvakrát zkoušel otto.x vencl.semena se vytvořila,ale po vyklíčení padaly rostliny jedna za druhou až k 0.Nevím jak je to u jiných rostlin,pokud záměrně neopyluji,netvoří se plody ani semena a to tam občas něco vlétne.Jenom loni se mně utvořil na Pyr.saxifragus plod,aniž bych viděl květ.Nevím,ale jiný Pyr.u mně nekvetl.Vysel jsem a z asi 15 semen co tam byla vyklíčilo asi 6 a teď se tam šklebí jeden.Nejspíš také "chcípne".

Otázkou je, kolik z těch tebou sprášených plodů vyseješ semen. Samozřejmě že ne všechny semenáče z jednoho plodu jsou hybridy a samo že tam nemusí být žádný. Záleží, kolik pylu ze štětečku se dostalo na bliznu z té správné rostliny a kolik tam donesl hmyz z rostliny jiného druhu schopné hybridizace. Pokud v plodech, které jsi sprášil sám, není hybridní semeno, tak nezbývá než gratulovat, protože máš skleník bez opylovačů.

Já vyhazuji plody, kde jsem sprášení neprováděl sám. Ty které jsem sprášil, mám jednoduchým způsobem označené. Nepamauji se že by se mi kdy ve výsevech z mých semen povedlo vypěstovat hybridy. Skleník hmyzotěsný nemám.

Máš pravdu, že jsem napsal blbost, jelikož v rámci druhu žádné hybridy samozřejmě nejsou. Chci říci, že bez technické izolace prostě nekontrolovanému opylování květů hmyzem nezabráníš a je celkem běžné, že ti z kulturních semen vylezou jak čisté druhy, tak i evidentní hybridy. Protože to sprášíš nejen ty, ale i ta vosička :)Toď vše. Ještě k té hybridyzaci - jsou v rámci rodu samozřejmě druhy sobě blízké i dost vzdálené - vidíme to třeba i u astrophyt, nezkřížíte myriostigmu s coahuilense a i jiné další druhy se kříží obtížně. I v přírodě je možno na něco takového narazit. Byl jsem na lokalitě, kde doslova vedle sebe rostly thelocactusy bicolor a hexaedrophorus, ale jak jsme hledali tak jsme hledali, žádné hybridy jsme nenašli.

Nesouhlasím.

Myslím, že docílit hybridů nejen v rámci druhu,ale i v rámci rodu je velmi jednoduché. V pařeništích nestačím vyhazovat plody - thelocactusy, stenocactusy, astrophyta, turbiňáky apod. Bez technické izolace není možné si štětečkem "udělat" čistá semena.

Nejsem opylovač - fanatik , jen jsem jako bývalý včelař reagoval na dotaz. Zatím jsem na opylování moc času neměl a tak ochranu proti hmyzu nijak zvlášť neřeším. Spíš si vytvářím podmínky do budoucna, vždyť kaktusy jsou vlastně hra pro dospívající a dospěláky ...

A ještě dodatek: Samozřejmě...pokud někdo má zálibu v tom že má skleník plný kaktusů jednoho druhu, avšak mnoha různých lokalit, jejich charakteristické vlastnosti se snaží zachovat(lépe řečeno vyselektovat), pak mu asi nic jiného, než izolace pohlavně aktivních jedinců, nezbyde.

ILPAZK napsal: Jistě, je to běžná včelařská literatura. Včela v létě žije 5 - 6 týdnů, z toho létá za nektarem a pylem sotva měsíc. Specializuje se na květ, který ji upoutal (barva, tvar, množství pylu či nektaru) jen, pokud je to pro ni výhpdné (vzdálenost, vydatnost a množství květů v účinném doletu). To se kaktusů netýká, jen lánů řepky, rozkvetlých pampeliškových luk či ovocných sadů. Pokud jde o kaktusy, klidně jde z jednoho na druhý, podle toho, jak ji který květ zrovna zaujme. Ještě více to platí o čmelákovi či včelách samotářkách a další havěti. Takže klidně navštíví Rebucii po Echinocereusu a jako moučník si dá Astrophytum ...

A očekáváš že po této návštěvě ti po vysetí semen vzejdou vločkované rebucie se zelenou bliznou?
Vysévám a opyluji již dlouhou řadu let a ve výsevech jsem vždy docílil uniformních semenáčků které se od maminky a tatínka nelišily.A to těch štětečků mám taky něurekom. Ono docílit hybridů není až zase tak jednoduché.
Ovšem odchov a kopulace rostlin ve speciálním hmyzuprostém prostředí není samozřejmě na škodu a jistě tvořiteli přinese uspokojení a radost z dobře vykonané práce.
Jen aby se nám do toho nepustila EU a nenařídila rozměry daných klícek. Takhle už všichni bojujeme s místem.

Toto téma jsem vytvářel i proto, že jsem loni navštívil jednu nejmenovanou sbírku ve středočeském kraji a pěstitel měl zapíchnutých snad 40 malých štětečků v různých rostlinách. Jednalo se o skleník, normálně větraný
S kaktusy obchoduje, nabízí rostliny i semena. Já si u něj nic nekoupil, kolegové z auta docela nakupovali.
Asi letos zvolím u svých rostlin to, že když budu chtít semínka přenesu je před vykvetením pod "poklop", který bude mít šikmou střechu z folie (proti dešti, aby byl suchý pyl)a okolo boky a čela ze sítě, která se používá do oken proti mouchám.

Husi napsal: V tejto súvislosti sa ponúka množstvo otázok.....ako je to vlastne s opeľovačmi a ich schopnosťou resp. neschopnosťou opeliť konkrétnu rastlinu? Ja som sa kedysi tuším učil, že včela navštevuje len jeden druh počas jednej návštevy(?)(sezóny?). Je to tak, že hocijakú rastlinu je schopný opeliť hocijaký hmyz? Poznáte niekoho, kto sa systematicky zaoberá (zaoberal) takouto problematikou, prípadne poznáte nejakú literatúru, ktorá sa tomu venuje?

Husi, máš naprostou pravdu, včely jsou opravdu věrné jednomu druhu květů, konkrétně tomu, co v danou dobu nejvíce kvete a jak odkvete, přecházejí na jiný druh. Ale co se týká kaktusů jsou, si myslím, spíše jen náhodnými opylovači. Největším "nebezpečím" pro pěstitele semínek jsou tzv. bzučilky, které se živí pylem - v sezonu jich mívám ve skleníku současně i několik desítek najednou (proto téměř vůbec nesbírám semena). No a pak jsou to včelky samotářky a čmeláci. A pokud už nějaké to semínko potřebuju, dobře mi poslouží kousek gázy, pod kterým opyluju sám.

Jistě, je to běžná včelařská literatura. Včela v létě žije 5 - 6 týdnů, z toho létá za nektarem a pylem sotva měsíc. Specializuje se na květ, který ji upoutal (barva, tvar, množství pylu či nektaru) jen, pokud je to pro ni výhpdné (vzdálenost, vydatnost a množství květů v účinném doletu). To se kaktusů netýká, jen lánů řepky, rozkvetlých pampeliškových luk či ovocných sadů. Pokud jde o kaktusy, klidně jde z jednoho na druhý, podle toho, jak ji který květ zrovna zaujme. Ještě více to platí o čmelákovi či včelách samotářkách a další havěti. Takže klidně navštíví Rebucii po Echinocereusu a jako moučník si dá Astrophytum ...

V tejto súvislosti sa ponúka množstvo otázok.....ako je to vlastne s opeľovačmi a ich schopnosťou resp. neschopnosťou opeliť konkrétnu rastlinu? Ja som sa kedysi tuším učil, že včela navštevuje len jeden druh počas jednej návštevy(?)(sezóny?). Je to tak, že hocijakú rastlinu je schopný opeliť hocijaký hmyz? Poznáte niekoho, kto sa systematicky zaoberá (zaoberal) takouto problematikou, prípadne poznáte nejakú literatúru, ktorá sa tomu venuje?

Jen malá poznámka od bývalého včelaře: účinný dolet včel je asi 5 km od úlu, jde o pracovitý hmyz a když se jim nějaké květy zalíbí, nejsou líné jich navštívit desítky. Protože nejsou botanici, preferují spíš barvu a tvar, než druh. Z množství obdržených žihadel mohu usoudit, že prolezou opravdu miniškvírou, něco si vždy najdou ... A to nemluvím o různých menších potvorách. Když chci mít jistotu, pomůže jen nějaké utemování, ale jak psal Miro, těžko za něj ručit ...

No pokud chci udělat semena určitého druhu, tak za nejúčinější a téměř jisté považuji přemístit dvě matečné rostliny na úplně jiné místo, daleko od ostatních. Je to otázka krátkého času, kdy rostliny po opylení odkvetou a pak je vrátím na své místo. Toto se ovšem nedá dělat na kšeft, proto beru čistotu semen z nabídkových katalogů s rezervou. Nebo je vlastně už nekupuji. V začátcích velkých cest na naleziště se to ještě dalo, některé sběrovky se tu objevily poprve a bylo celkem jasné, odkud semena jsou.

To Cykas: Protože by mě moderátor zase zastrčil někam do pařeniště a chybí mi smajlík, jenom vypláznu jazyk ...
To téma: Je to nejpohodlnější způsob, jak omezit nežádoucí hybridizaci, úplně zabránit ji totiž nelze (viz výměna názorů výše s Mirem).

miro napsal: Tak je jasné, že skleník se přizamouchovat dá, ale stejně si myslím, že většina kaktusářů skleník nemá a má jenom "něco" jako "echt skleník". Onehdá mi jeden kluk ukazoval, jak má skleník zabezpečený, a jaká je to paráda, a zasíťované, vstup dvoje dveře, prostě na první pohled paráda. A já koukám pod parapet, kam normálně není vidět, podezdívka-pořádná mezera-konstrukce a v mezerách hliněné hnízdečka kutilek a "luft". Ten hmyzák jeden si najde tolik cest, že kdo nemá kvalitní skleník, neutěsní všechno a neprotizamouchuje důkladně, ať si na výrobu semínek udělá klícky.

Miro, proč je tam to slovo jenom. Vypadá to, jako kdyby byl skleník pro kaktusy něco, co je to nejlepší. Už pěstuju kaktusy dost dlouho, abych se přesvědčil že je to zařízení dobré a pohodlné jen pro kaktusáře, nikoliv pro kaktusy

Samozřejmě máš pravdu, i když jsem se snažil těsnit, stejně jsem našel škvíru, kterou mi dovnitř prolezla užovka! Tak jsem vzal pěnu a vypěnil vše po obvodu ... Ale stejně se občas nějaký hmyzák protáhne miniškvírami v Tobiášově systému položení skel . Ale už to není tak výrazné, aby se tím stálo zabývat... Dokud jsem měl kaktusy na pultech, síťoval jsem taky, ale bylo tak pracné se pak k rostlinám dostat, že jsem nakonec přešel na ten malý skleník ...

Tak je jasné, že skleník se přizamouchovat dá, ale stejně si myslím, že většina kaktusářů skleník nemá a má jenom "něco" jako "echt skleník". Onehdá mi jeden kluk ukazoval, jak má skleník zabezpečený, a jaká je to paráda, a zasíťované, vstup dvoje dveře, prostě na první pohled paráda. A já koukám pod parapet, kam normálně není vidět, podezdívka-pořádná mezera-konstrukce a v mezerách hliněné hnízdečka kutilek a "luft". Ten hmyzák jeden si najde tolik cest, že kdo nemá kvalitní skleník, neutěsní všechno a neprotizamouchuje důkladně, ať si na výrobu semínek udělá klícky.

Taky je možné zasíťovat všechny otvory do skleníku protimuší síťovinou a je klid, opylujete si sami nebo je necháte jalové. A nechcípaj vám u skla mouchy &.

Je to jednoduché, ale časově náročné a chce to i prostor. Z dŕevených laťek a nebo podobně se udělá klec se síťovinou. Rostliny které chci ŕízeně opelit strčím do klece hned, jak nasadí puky. Nečekat na vývoj květu. Prevence je prevence. No a pokud to jde, tak i odnést na druhou stranu zahrady. Takto si pŕipravíme "produkční rostliny" na semínka. Je jasné, že nějaké to cpaní vatiček po příchodu z práce a podobně vede jenom ke šmidlání a nikdy nevíme, kdo to pošmidlal před naším příchodem. Potom si profoukneme místnost proti "broučkům" chemií a opelujeme, nebo opelujeme v "přenosném stanu". Jestli někdo produkuje semínka ve velkém a nevénuje se tomu poctivě, je to jenom o kšefté a ne o rostlinách. Stopro věřit samoopelivosti je možné jedině po výsevu a prověření všech semenáčků jesli je to dobré.

Také to občas řeším přiklopením klíckou ze síťoviny. Bohužel si myslím, že mnoho kaktusářů to neřeší a vydává semena za čistá. Pak vzniká ještě větší chaos.

Dobrý téma. Chtělo by to návleky z nějaké síťoviny co by tím vzduch mohl ale brouci nikoliv. Je to problém. poku jde o jen pár kytek, tak se to dá nějak uhlídat a i vyštípat, ale neumím si představit semenaření ve sbírkách, kde je to natěsno a v rámci rodu.

Jak zajistíte, aby vás nepředběhl nějaký hmyz? Zajímavý článek je ve slovenském časopise 1/2012, ale neřeší situaci, když přiletí hmyz dříve než kaktusář.
Semínka ze svých rostlin většinou vyhodím, protože nedokážu zabránit křížení. Pokud jsem hodně chtěl, dával jsem na rostliny před vykvetením takové poklopy ze sítě do oken. Je to ale pracné, nepohodlné, ale funkční.
Pokud nechci zatěžovat rostlinu tvořením plodů, používám jinou metodu. Je dost sadistická, ale také funguje. Jednoduše bliznu odstraním pomocí pinzety .