Téma:

Morče, ty bělokvětý jsou naprosto luxusní. Mám sto chutí si objednat jejich semínka od pana Šíbala, jenže už ty výsevy nebudu mít kam dát.

miro napsal: Nestíhám si utírat slintající hubu

Gryndáček na pusu si dejte .poz.morče.

Mediolobivia . HAAGEI V. PALLIDA R 645 La Cueva již. Cinti 3500m. Chuquisaca


Z rostomilím poupátkem zeleným.


morče.

Nestíhám si utírat slintající hubu

jans_c napsal:

morče napsal: Mediolobivia . PYGMAEA V. POLYPETALA LH morče.

Morče, prosím tě, jaký je původ téhle hezké rostlinky? Já před lety vyséval 2 položky: POLYPETALA LH a PYGMAEA Horáček a vyrostly mi z toho naprosto identické kytky (semenáček viz.foto).

Myslím, že je to to samé Apropos...moc pěkně zapěstované tvoje kytičky

Vypadají stejně možná to dělaj odlyšné kultůry pěstování já scela volně a vy v kolárně moc se mě to vaše zařízení líbí s poz.morče.

Kristian napsal: Rebucky sú moja krvná skupina.
Aylostera heliosa v. condorensis L 401

Okruh A.heliosa je opravdu úžasný bohužel problematický z hlediska identifikace, pokavaď nemá rostlina jasně (a hlavě spolehlivě) udanou lokalitu, často ji těžko identifikovat..., ale uvedená rostlinka na 100% není var.condorensis L 401, ale var.cajasensis L 405, alespoň jako jednu s forem jsem ji ve sbírkách často potkával, i když podle mne má tato forma spíše blíže k typové heliose... Mám jednu tělem podobnou cajasensisku, jak ty říkáš "s neurodzeným pôvodom"..

Přesný původ neznám mám jí od pana františka šibala z nasobůrek u olomouce .
Má i seznam semínek , tak jestly máte zájem mohu přeposlat meijl výce Soukromé zprávy.

A nebo na stránkách olomouckého kk ta má taky nabídku. morče

morče napsal: Mediolobivia . PYGMAEA V. POLYPETALA LH morče.

Morče, prosím tě, jaký je původ téhle hezké rostlinky? Já před lety vyséval 2 položky: POLYPETALA LH a PYGMAEA Horáček a vyrostly mi z toho naprosto identické kytky (semenáček viz.foto).



Myslím, že je to to samé Apropos...moc pěkně zapěstované tvoje kytičky

Po konzultaci s panem Šedou potvrzuji domněnku, že "densispina" je pouhý přepis "densiseta". Tato rostlinka (SE82) podle jeho slov pochází z oblasti, kde se vyskytuje mnoho forem Aylostera fiebrigii, tudíž i připouští, že to var.densiseta býti nemusí, za tu považuje svůj sběr SE85 z oblasti Condor Pas (viz.foto V.Šeda níže).



Na dalším snímku je mnou zmíněná A.leuconella KK1835, která je podle mého názoru hodně podobná sběru SE82 (obr.č.3, F.Jelínek).





Obě tyto rostliny mají červený květ a středové trny jantarové barvy po celé své délce. Oproti tomu var.densiseta má zabarvené pouze konce středových trnů a květ je spíše oranžový než červený, celkově densiseta působí bělejším dojmem. Faktem zůstává, že uvedené rostliny pochází z lokalit, které jsou od sebe dosti vzdálené. Vzhledem k tomu, že okruh Aylostera fiebrigii je neobyčejně široký, je pravděpodobné, že se bude jednat o různé rostliny...

Filip Jelínek napsal: ....dobrý je jak tam máš ty dvě musculy jedna jak druhá, každá s jiným jménem, což mě nepřekvapuje pač pod jménem nivosa najdeš někdy kytky Aylostera fiebrigii f. densispina (což je pravděpodobně synonymum...) a někdy A. muscula což je úplně špatně, ale prostě tak běhaj no... Ta úplně první aureispina mě teda hodně pasuje na robustispinu, ale to je jen takovej odhad....
Jinak co vypadá fakt hodně zajímavě je ta A. densipectinata...máte k tý kytce někdo nějaký info.

Asi takhle... Podle inkriminovaných fotografií bych si asi netroufl soudit, že jsou to dvě musculy, mladé a malé rostlinky určovat z fotografie je dost problematické, ono vůbec určovat rostliny z fotografie bývá problém V každém případě A.nivosa je blízce příbuzná A.fiebrigii, zatímco A.muscula má blíže k A.spinosissima. Zmiňuješ se o fiebrigii f. densispina - to by měl být neplatný název pro rostlinu, která byla platně popsána jako R.fiebrigii var.densiseta a je nivosám dost podobná. A jestli jsou to synonyma? Většina odborníků se domnívá, že ne. Rozdíl najdeš třeba v otnění, kdy u nivosy je zcela bílé, zatímco densisety mají střeďáčky u špičky dozlatova zabarvené, semínka též vykazují jisté odchylky a rozdíl najdeš i v pěstování - nivosy jsou podstatně jednodušší. Trochu mě však zaráží fotka tý tvý f.densispina - nádherná kytka, ale řekl bych, že je to spíš Aylostera leuconella...musím se zeptat kolegy Šedy jak je to s číslem SE82 : Na zmiňovanou densisetu jsou ty střeďáky až příliš výrazně zabarvený...

Aylostera aureispina KK 1694 a A.robustispina jsou si opravdu hodně podobné jak otrněním tak i květem, ale bezpečně je poznáš podle semen - aureispina má semínka výrazně drobnější a tmavší a stonek si udržuje více kulovitý tvar než robustispina.

Aylostera densipectinata KK 849 je opravdu skvostná kytička, stejně jako velmi podobné A.albopectinata, heliosa condorensis, heliosa cajasensis...celá tato skupina rostlin je však velmi variabilní a ve sbírkách hodně pomotaná, navíc se pravděpodobně snadno kříží... Srovnej s Heřtusovo sběrovkou R.heliosa var.condorensis, taky pěkná což

Nádhera, dýchlo to na mě jarem ...

Mediolobivia . PYGMAEA V. POLYPETALA LH

morče.

Rebucky sú moja krvná skupina. Keď sa vám tak páčia, našiel som ešte nejaké heliosy a supthutiany. A nech, niekto povie, že sú všetky Rebucky rovnaké...
Aylostera heliosa R 314:

Tá istá rastlina o rok neskôr:

Aylostera heliosa v. condorensis L 401:

Aylostera heliosa v. condorensis JO 587:

Aylostera heliosa s neurodzeným pôvodom :

Aylostera supthutiana SE 206:

Aylostera supthutiana SL 61b:

S pozdravom Kristian

Hééééé zkýýýý Dík to potěší.

Co k tomu dodat,prostě skvostné kytičky.

Filip, latinu a nivosu už neriešim, tá KK 1301 je vedená aj ako Aylostera muscula var. nivosa...
K tej Aylostera densipectinata KK 849 mám uvedené ako lokalitu Bolívia, dep. Tarija, pri Junacas, 2800m.

Myslim, že to je zrejme okruh Aylostera heliosa var. condorensis, no je to len môj skromný názor.
Aylostera heliosa v. condorensis SE 81:

Uvažujem aj nad Aylostera albopectinata, pre WR 312 udáva Rausch lokalitu z dep. Chuquisaca, prov. Sud Cinti, pri Culpina, 3400m a rovnako aj Ritter pre FR 758. John Pilbeam vo svojom diele Rebutia - The Cactus File Handbook 2 (r.1997): R. albopectinata sa vyskytuje aj pod nepopísaným menom R. densipectinata zo zberu Karla Knížeho.
Aylostera albopectinata FR 758:

S pozdravom Kristian

jo taky bych chtel tu Aylostera densipectinata KK 849, n.n. super kvet!

morče moc pěkný! A ten květník je výbornej, taky mám pár takovejch zasloužilejch, z nich se pak bezvadně přesazuje, pač je oloupeš jako pomeranč

Jinak kristiáne, pěkný kytky, ale teda ani bych neříkal nomen nudum ale u některých nomen invalidum jiný naopak celkem odpovídaj...třeba ta poslední teresa. dobrý je jak tam máš ty dvě musculy jedna jak druhá, každá s jiným jménem, což mě nepřekvapuje pač pod jménem nivosa najdeš někdy kytky Aylostera fiebrigii f. densispina (což je pravděpodobně synonymum - teda Honza Vaněček to pak uvede na pravou míru esli kecám.. ) a někdy A. muscula což je úplně špatně, ale prostě tak běhaj no... co už naděláme s tim..
Ta úplně první aureispina mě teda hodně pasuje na robustispinu, ale to je jen takovej odhad....
Jinak co vypadá fakt hodně zajímavě je ta A. densipectinata...máte k tý kytce někdo nějaký info. Moc jí chci mě tak napadlo...

Mediolobivia . ATROVIRENS V. HAEFNERIANA R 515 Iruya-Sta. Victoria Salta

Morče

Aylostera residua KK 1517, n.n.:

Aylostera spec. KK 1992:

Aylostera teresae KK 1724, n.n.:

S pozdravom Kristian.

Paráda to je, hlavne keď tí prckovia rozkvitnú. Prehrabal som foto archív a našiel niekoľko Ayloster z Knížeho zberov, väčšina nomen nudum, čo mi absolútne nevadí
Aylostera aureispina KK 1694, n.n.:

Aylostera canaletas KK 1565, n.n.:

Aylostera densipectinata KK 849, n.n.:

Aylostera escrupula KK 1921, n.n.:

Aylostera lateritia KK 1519, n.n.:

Aylostera muscula KK 842:

Aylostera nivosa KK 1301:

Aylostera potosina KK 1695, n.n.:

Aylostera pulvispina KK 1568:

To je paráda.

jans_c napsal: ...foto otištěno v Kakteen in Nord-Argentinien, Laub, Schulz)...

Mohu poprosit o bližší info k této publikaci? Nepodařilo se mi to vygůglit...

Sakra pekny kytky, jak to ze je nemam?!

Dovolím si ukázať aj moje R. narvaecensis, bohužiaľ mám ich bez zberového čísla, rastliny mám z bratislavskej BZ od p. Rončkeviča. Pôvodne som mal štyri rastliny, každá bola trochu iná v otŕnení, dnes už slušne odnožujú, napriek tomu, že za 7 rokov narástli len o málo. Moje rastliny majú spočiatku ružové kvety s oranžovým nádychom, postupne sa oranžový nádych stratí.

> A.fiebrigii údajně nalezená v blízkosti osady Narvaez

Pod fiebrigii v.narvaezensis mam tuhle moc peknou kyticku, kvete uz jako 3leta. Ale stejne jako nominalni druh moc rychle neroste, tahle ma 7let a do 6cm jsem ji presadil az letos.

Rebutia narvaecensis je nádherná rastlina. V zbierke ju mám vedenú ako Rebutia (Aylostera) espinosae RH 1016. Na prvom obrázku je rastlina z roku 2010 po zaradení do zbierky:

, na druhom tá istá rastlina po ročnom pestovaní v balkónovej kultúre, zmena vo vytrnení rastliny je zrejmá:
Aylostera espinosae RH 1016, Bol., dep. Tarija, Narvaez, 1750 m:

Mám aj rastlinu získanú pod názvom Rebutia narvacensis:

Správne ,,má byť" narvaecensis, čo je vlastne narvaezensis, alebo espinosae ? Kto sa má v tom názvosloví Rebuciek vyznať S pozdravom Kristian.

K těm R.espinosae x narvaecensis (str.23) bych měl malou poznámku...

Jsou to opravdu krásné rostlinky. V odkazu, který zmiňuje Filip, se píše, že ,,pěstování je velmi snadné..". Tak s tím bych tak úplně nesouhlasit! Espinosky jsou naopak pěkné mršky - velmi často bez varování odchází, jistá opatrnost při pěstování je rozhodně na místě. Doporučuji si vždy pořídit více kusů. Je to vhodné i z toho pohledu, že otrnění není na rozdíl od květů uniformní, v jednou výsevu kromě rostlinek s bělavým otrněním najdete i rostlinky s otrněním hnědavým, řidším či hustějším.



R.espinosae je neplatný Knížetův název, druh platně popsal až prof.Cárdenas přesně před 40-ti lety. Ale dávejte si pozor při získávání semínek či rostlin - pod jménem Aylostera narvaecensis se ve sbírkách pohybuje ještě jiná kytička a to jistá A.fiebrigii údajně nalezená v blízkosti osady Narvaez a ta kvete červeně a nemá s espinoskou nic společného...

Rebucky pestujeme veľmi radi aj na Slovensku
Rebutia deminuta:

Rebutia cintiensis FR 938:

Rebutia pseudodeminuta f. grandiflora:

walda, Tvoju žltú Rebucku si tipnem ako Rebutia chrysacantha var. kesselringiana...
S pozdravom Kristian.

No pan Fišer má překrásných rebucií celý lány, takže tam se dá leccos vidět. No a my máme třeba v Plzni velkýho milovníka Honzu Vaněčka a tam se taky dá vidět velká krása... ale dobrých pěstitelů je víc, kupodivu Rebucie pěstuje překvapivě velký množství lidí, já třeba taky

Mmiochodem cintiensisku mám, akorát fotku se sem stydím dát, pač sem je pozdě rozsazoval ze semenáčovejch misek a malinko jsou řídký, musej na vzduchu vytvrdit

Takže místo toho Aylostera fiebrigii f. densispina SE-82, Yeseras Sud, 2200 m.n.m.

Někdy si připadám , jako když vykukuju dnes z hrobu. kde jsou ty časy, kdy jsme jezdívali ke starému pánu Rektoříkovi do Dřís u Všetat a loudili u něj/ úspěšně/ bílé rebucky a cokoliv jiného. Míval pokud si dobře pamatuji takový starý skleníček, ale co tam bylo k vidění..... no tehdy pastva jediněčná.