Téma:

Tak to je nespravedlnost. Mám více než 30 let staré hystrixy a stále nic.

Letos mě podruhý zakvet jeden drobnější F. histrix. Loni kvetl prvně a s bídou protlačil v podzimku jeden utrápenej kvítek. Letos se rozšoup a dal hned dva. Neni to nijak omračující květ, ale popravdě mi to udělalo fakt radost.



Tady se celkem potvrzuje to, že pokud to nejsou vysloveně kverulatský kytky jako třeba můžou být F. macrodiscus, tak jak jednou začnou s kvetením, tak už spolehlivě zakvítají.
Někdy ty pokusný květy ale pár let trvaj....

Jakožto milovník otužilců jsem nejvíc zíral na tu skalku co dával fota nebo odkaz na fota i její výstavbu v sesterském fóru nebo někde jinde na stránkách + tu starší.

Sbírka Dušana Kĺbika, to je fakt zážitek. Byli jsme tam letos se zájezdem a z úžasu jsme nevycházeli. Navíc se s ním bezvadně kecá. Mimochodem, dovolím si trochu reklamy - o našem zájezdu jsem něco napsal sem . Úplně na konci stránky je odkaz na fotky ze zájezdu a Dušanova sbírka je na třetí straně galerie.

To je jen závist.Dušan opravdu umí......

dodo napsal: Erwine, jen se chlubí cizím peřím. Údajně se k těm ferákům dostal nějakým "záhadným" způsobem v blízké botanické zahradě. V jeho věku by ani tak velké kytky vypěstovat nemohl. Ale pěkné jsou, to jo.

Doporucujem navstivit, porozpravat sa a potom sudit. Tie rastliny su fakt bez chyby a pestuje ich roky , ci uz boli z vysevov alebo ich ziskal vacsie na tom prd zalezi. sory za vyraz

dodo napsal: Erwine, jen se chlubí cizím peřím. Údajně se k těm ferákům dostal nějakým "záhadným" způsobem v blízké botanické zahradě. V jeho věku by ani tak velké kytky vypěstovat nemohl. Ale pěkné jsou, to jo.

Dodo, nemůžu s tebou souhlasit, protože ty rostliny jsou ve vynikající kondici a to je znakem, že je pěstuje excelentně byť by to byly kytky původem ne z jeho výsevů, nebo vícegenerační. U velkých kytek je naopak o to výrazněji vidět každé zaváhání, každá blbá sezóna. Takže tu je respekt vůči pěstiteli zcela namístě

To nechávám bez komentáře ale líbí se mě ta skalka,budu muset tu mojí na jaře trochu předělat,má ji pěkně divokou a rozeklanou,ta moje je moc plochá

Erwin napsal: No to se určitě nikdo neurazí skalka krásná a ty feráky no to mě spadla brada

Erwine, jen se chlubí cizím peřím. Údajně se k těm ferákům dostal nějakým "záhadným" způsobem v blízké botanické zahradě. V jeho věku by ani tak velké kytky vypěstovat nemohl. Ale pěkné jsou, to jo.

No to se určitě nikdo neurazí skalka krásná a ty feráky no to mě spadla brada

Ak sa nikto neurazí, tak pridám odkaz na fórum, kde je pofotená jeho zbierka.
Dušan Kĺbik
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Rovnako má aj svoj profil na FB, kde má rozsiahlu galériu fotiek so skalky a skleníkov/ lexanovníkov

Připojuju pár postřehů k roubování na feráky.
Kdysi jsem vytypoval F. glaucescens jako ten nejodolnější. Projel jsem mnoho sbírek a viděl dost kolekcí v botanických zahradách. Ať byly kaktusy sušeny u radiátorů, pečeny na úpalu bez stínění, kropeny jak kapradiny, ať trpěly nedostatkem či naopak přemírou péče, vždy mezi posledními zbylými exempláři byl F. glaucescens! Je to mimořádně odolná a plastická rostlina, která vydrží to, co málokterý jiný kaktus.
Viděl jsem krásné roubovance malých echinokaktusů roubované na F. reppenhagenii, je to rovněž výborná podnož, ale jen do teplejších podmínek. Obdobně i roubovanci na F. hystrix budou jistě dobře prospívat, roubování na něj bude snadnější, ale nevydrží tolik, co glaucescens.

To nevím.Měl jeden a tak jsem neodolal.Dušan je Slovenska.

Krásnej,

nemá ten pán nějaké k mání?

Takto vypadá můj tiburonensis a mám ho od skvělého kaktusáře Dušana Klbíka.

Ferocactus tiburonensis fota, kaktusy nemáte? nebo semínka? Jeden " Pražák " nabízel ale nikdy nedodal.

Martin

Sem koukal do fotek letošních a našel jsem jednu pěknou F. chrysacanthusu který jsem kdysi dávno dostal jako semenáček od Petra Česala ...



Ty feráci mě prostě baví

Filip Jelínek napsal: Je samosprašný. Ale slyšel jsem zkušenost, že když se cizospráší, tak líp klíčí a jsou vitálnější semenáče. Nevim jak moc to je ověřený poznatek, ale neni šprochu aby na něm nebylo pravdy trochu. Určitej smysl to jistě dává.

Jedna možná zajímavost. Mám 3 glausescensy pravidelně kvetoucí ale rozhodně nejsou samosprašné. Lokalitu si bohužel nepamatuju nebo tehdy spíš nebyla uvedena, je jim kolem 15-20 let.

Filip Jelínek napsal:

cesal napsal: Byl jsem u Míly Hájka a mluvili jsme na téma roubování semenáčů na ferokaktusy. Hodně se roubuje na F. glaucescens. Ten ale ještě hodně píchá. Jako lepší se jeví Ferocactus hystrix, který je ale cizosprašný. Mně kvete jen jeden. Poptejte se po okolí, měl-li by někdo druhý na prodej. Nebo na zápůjčku. Petr Česal

Hystrix na tom bude s odolností dost stejně jako glaucescens.
Myslím, že glaucescens je populární hlavně proto, že brzo kvete a je cizosprašnej a je relativně jednoduchý ho napěstovat kvanta. ale jinak si myslim, že těch adeptů vedle glaucescensu je hodně a myslim, že budou fungovat stejně hystix, schwarzii, potsii, pilosus, reppenhagenii...

Feráky z Baja California bych vynechal, asi by taky makaly, ale je jich tam víc co maj choulostivý kořeny, což neni pro podložku ta nejvhodnější vlastnost. To samý platí pro herrerae, to je prevít na kořeny taktéž.

Zajímavý by byly kytky co rostou v USA - wislizenii, emoryi, acanthodes a viridescens, tam by se dala čekat slušná odolnost proti chladnějšímu zimování (i když je to otázka, toho rozdílu proti mexickejm, kterej může bejt spíš pocitovej než faktickej).
Tam acanthodes a wislizenii jsou trochu mimo kvůli otrnění, který na podnož neni zrovna ideál. Ale emoryi a viridescens by stály za pokus a hlavně teda viridescens je zase adept, protože je vitální a hlavně hrozně brzy kvete, takže se tím eliminuje i to že je cizosprašnej, takže semen bude halda.

Chce to zkoušet, kdo máte přebytky z výsevů. A podělit se se zkušenostma.

Mám výbornou zkušenost s F pottsii, je velice odolný, snese bez potíží teploty lehce pod nulou, semenáře snesly -5 st opakovaně. Má řídké vyostnění, což je pro roubobání fajn. minus je že je to opravdu hodně tvfrdá kytka, nůž musí být jako břitva. Semenáče rostou opravdu rychle.

Mamlas napsal: Přiznávám, že letos v zimě jsem Jany dárek F. lindsayi vyndal ze sklepa shnilé. Je to asi logické, lindsayi roste v njteplejší oblasti Mexika a asi nezná teploty pod 20°C.

Zimuji je ve skleníku s ostatními při cca 10 stupních bez potíží.
Rostou potvory dost pomalu. Jsou velikosti asi vejce, až bude světlo a čas tak vyfotím.

Chovenes, ještě ty kytky prosím pojmenuj, ne všichni mají povědomí, o jaké druhy se přesně jedná

Možné by to bolo . Vyzerá to že veľkosť na to má.

Je možné, že příští rok pokvete ?



Vypadá to jako náznak poupěte.

Mně se akorát ty fotky vložené jako přílohy a nikoli přímo do fóra akorát hůř prohlížej. Sebekriticky přiznávám, že jsem línej více klikat do příloh.

Tak tomuhle já říkám inspirace. Ty Vaše kytky to je prostě reklama na feráky. Desítky let bez přehmatu. Nádhera.

Ferocactusy trošku jiné než ty malé předešlé..

No chce to semenáčky víc otužovat(prodlužovat dobu bez vody,větrat )aby se pěkně zpevnily pletiva.

Tak pravdu měli ti co říkali "uhnité". Na detailu foto je krček jednoho z napadených kaktusů. Ještě je napadený jeden. Takže osm zbylích kousků to snad do jara dá. Tak jsem to přestřík a uvidíme. Co se holt dá dělat.

Díky moc za radu. Vyndám je tedy ze substrátu a přestříknu to směsí previcur plus dithane, kterou používám na výsevy. Nechám zaschnout a zasadím až v předjaří.

Obdobně mi chcípaly semenáče Astrophyt, když chytly do těla plíseň. Vegetovaly a za zimu v suché půdě ty napadený se vyscvrkávaly a uschly.