Téma:

Škoda. Před tejdnem sme odesílali objednávku. Inzeroval sem to tu. Mimochodem ten viridiflorus sem zrovna objednal pro sebe, tak uvidim co z toho bude.

Steve Brack je má v nabídce, bude je někdo objednávat? Přidal bych se

247.716-reichenbachii JRT301 Barber Co,KS, black orange-red spines

283.68-viridiflorus JRT331 Morton Co, KS, huge clumps of 50 heads

Je tedy fakt, že ty hraniční okresy jsou na hranicích s Oklahomou, respektive s Oklahomou a Coloradem.

Měl jsem v úmyslu převést katalog Mesa Garden do Excelu, aby se dalo jednoduše řadit podle lokalit, sběrovek, okresů či států. Udělal jsem to s katalogem pana Vereše a byl o to celkem zájem. Když by někdo chtěl, udělal bych to, ale asi jen vybrané rody, je to hrozná práce.

Já jsem taky pouze o nich četl že tam jsou a proto bych rád i nejaký viděl, v nabídkách semínek jsem je nenašel E. reichenbachii z lokalitou Kansas , zatím jsem na netu vypátral jen jednu ne moc příliš vydařenou fotku E. reichenbachii z Kansasu s tmavými trny a pár E. viridiflorus ze zelenýma květy...

Teda DJF 789.25 je z Texasu, to zní podobně, ne? O Echinocereusech v Kansasu jsem nikdy neslyšel, mam odtud pouze nějaké Esc. vivipara.

Nádherné fotky, máte někdo nějaké Echinocereusy z Kansasu?

Moje oblíbená podnož, E. coccineus ssp. roemerii DJF 789.25. Je robustní, málo trnů nenamrzá, trsovatí až jako velkej a hlavně, brzo zjara se napije. A jako matka na semínka taky nevypadá tak zle. Na obrázku je samice, samci mají větší květy a pyl.

Uploaded with ImageShack.us

Dva obrázky E. inermis na začátku letošní zimy těsně po přenesení do skleníku, teď už jsou daleko více seschlý.
jemný typ:

a větší typy:

Uploaded with ImageShack.us

Teda nevim jakej vrchní vodborník. Já mám jenom některý mrazuvzdorný. Blumovo kniha je v klubové knihovně a všichni členové si ji můžou půjčit a nastudovat.
Filip má pravdu, na okruh E. reichenbachii navádí tenké, spíš jen štětinovité trny v areolách na květní trubce a bohatá dlouhá vlna tamtéž. Okruh E. pectinatus, kam patří i dasyacanthus, má trny v areolách na trubce tvrdé a nemá tam žádnou vlnu. E. fitchii může být i správnej typ. Měly by vydržet zimu alespoň jako malý.

Jeví se mi to jako něco z okruhu reichenbachii. Třeba fitchii vypadá podobně třebas ..ale rozhřešení asi řekne Milan Kůrka jakožto vrchní vodborník na todlecto...

Nevěděl by někdo co to je za echinocereus : Vedu ho pod názvem dasyacanthus,jak jsem koupil,ale myslím že je to blbost,bohužel mám jen tohle foto a nemám detail květu,snad ho někdo pozná,páč jsem před 2 lety vysel a nerad bych pak rozšiřoval nesmysl dál

Jsou to ty dvě kvetoucí rostliny z prava..

Na téma taxonomie a genetiky okruhu triglochidiati jesm vytvořil vlákno tady Taxonomie a genetika okruhu Echinocereus triglochidiatus . Jde mi o to, abychom zlepšili přehlednost a tady myslím to stojí za to, vzhledem k tomu, že se tohoto tématu týkalo poměrně velké množství příspěvků.

Nechal sem tu jen Milanův příspěvek o triglochidiátusech f. inermis tak, abychom o nich mohli pohovořit dále i z jiných úhlů než jsou taxonomické, takže se omlouvám za drobné vyrušení a pokračujmež v radostné diskusi na obě témata!

Abych furt jen nekecal, tady je E. triglochidiatus ssp. mojavensis f. inermis, jemnej typ původně ze semínek od Horsta Kuenzlera. Miska má průměr 17 cm. Ty původní kytky lidem ve skleníkách nerostly a udrželi to jen jako roubovance. Na jusbertech to zhruba po 25 letech kvetlo a náš bývalý předseda udělal semínka. A těmhle kytkám ještě není 15 let, ale ve skleníku (netopeném) jsou jen přes největší zimu.

Uploaded with ImageShack.us

Tady je pak robustnější typ od Oty Potyky. Miska je průměr 22 cm. dostal jsem je jako semenáčky v roce 1997.

Konečně nejrobustnější typ, taky od Oty Potyky z r. 1996 jako semenáčky. Mají skoro ve všech areolách alespoň zakrnělé trny.

Uploaded with ImageShack.us

Okruh E. reichenbachii je opravdu velmi atraktivní.

Moc pěkný je když y rostliny vytvoří trsík, to je pak paráda a to nejen bílej Echinocereus reichenbachii, SB 941, Kerr Co,TX:

ale jsou i pěkný formy hnědě otrněný jako třeba tenhle:

Hodně lidí pěstuje echinocereusy pro jejich zimovzdornost, nebo alespoň toleranci velmi studeného zimování. Je to i můj případ i když zase tolik jich nemám, abych s nimi experimentoval a nechal je přes zimu nasucho v pařeništi. Je ale nespornej fakt, že takovej květ turbiňáku potěší...ale echinocereus nadchne.
 

Filip Jelínek napsal: Abych se trochu vrátil k okruhu rostlin E. reichenbachii.

Echinocereus baileyi, SB 211, Kiowa Co., Oklah.
Echinocereus fitchii, SB861
Echinocereus reichenbachii
Všechny tyto rostliny jsou do jisté míry mrazuvzdorné, bailey je 100% tutovka, reichenbachii celkem taky, fitchii je ale trochu risk. Zatím co jsem tak zaznamenal, tak je to celkem riskantní podnik je zkoušet na zimovzdornost, nevím jaké s tím máte zkušenosti, ale já je pro jistotu zimuju klasicky...

Výsev E.fitchii jsem několi let nechával venku ve skleníku. Bohužel po cca 5 letech kytky zůstaly po zimě sedět let. Byli z nich takoví malí zombíci, ani mrtví, ani živí. Naštěstí jsem měl ještě něco zazimováno ve sklepě, a tak se mohu každé jaro potěšit krásnými květy.

Stejně jako s E.reichenbachii na snímku

By jmusil at 2011-01-19

By jmusil at 2011-01-19

Filip Jelínek napsal: Ten Echinocereus gentryi (či také Echinocereus scherii var. gentryi..) je zajímavá rostlina, pač je vhodná pro lidi co dělaj dlouho do odpoledne, protože se květy plně otevírají pozdě odpoledne až k večeru. Jako Lobivie sou kytky pro důchodce, tak todle je pro makáče.

Jinak ale ty květy má opravdu překrásný a taky vydrží velmi dlouho.

toho duchodu se nedožiem to pudem tak v80.
tet toje lobivie pro směnaře a nezaměsnaný .ale sou krásný. morče.

Ten Echinocereus gentryi (či také Echinocereus scherii var. gentryi..) je zajímavá rostlina, pač je vhodná pro lidi co dělaj dlouho do odpoledne, protože se květy plně otevírají pozdě odpoledne až k večeru. Jako Lobivie sou kytky pro důchodce, tak todle je pro makáče.

Jinak ale ty květy má opravdu překrásný a taky vydrží velmi dlouho.

Tak to děkuji, budu za něj rád. Tyhle zelený echinocereusy sice nejsou tak atraktivní svým vzhledem, ale když vykvetou, je to nádhera. Pamatuji si, že jako malej kluk jsem měl z nějakého kalendáře na zdi květ E.salm-dyckianus a moc jsem po něm tenkrát toužil. Kytka nic moc, ale ty květy
Vlastně si uvědomuju, že žádnej jinej podobnej ani nemám budu muset něco pořídit.

jmusil napsal: Mimochodem mi loni zlikvidovala památeční E. gentrii, památeční darovanej od Filipa z našich mladejch kaktusářskejch let:( .

Pokud po něm toužíš, tak ti můžu věnovat zakořeněnej trsík záložní. Udělám si klidně novej. Pokud teda chceš.

byl heskej ja ho mam pod menem echino.scheerii zmetek nekvete byl sem se podívat na sbírku jak chrupe a zistil že mám echinocereusy salm-dyckianus asi 8 .zdra.morče. p.s. skuste ploche mise tam se rozrostou byl sem u meho kak. učitele a ten je má plochých misách a jak tvoří trse a kvetou.

Jo svatá pravda. Ta houba to je pěkná potvora, ale to by bylo na samostatné téma.
Mimochodem mi loni zlikvidovala památeční E. gentrii, památeční darovanej od Filipa z našich mladejch kaktusářskejch let:( .
Každopádně spousta echinocereusů snese vody poměrně hodně a spíše než uhnijou kořeny uhnijou shora . A to byl i případ tohoto echinocereusu. Dával jsem ho poslední roky na letnění na volno a sem tam deštík se mu líbil a kvetl jako blázen . No ale nic se nesmí přehánět . Tak na jeho památku jedno foto:

jmusil napsal: To Filip: A ještě k filozofické otázce o tom trsu Čím je trs větší, tím je i lépe prokořeněný a lépe s vodou hospodaří. A u tebe ji i méně dostane zálivkou shora, pokud jej teda samostatně dlouho nezaléváš. Ale to je i můj případ.

Čím je trs větší, tím je i lépe prokořeněný a lépe s vodou hospodaří. - Souhlas
A u tebe ji i méně dostane zálivkou shora - ee. -> pokud ho vydatně zaleješ, tak květník pojme jen vodu kterou substrát umí navázat, zbytek odteče, můžeš zalejvat jak dlouho chceš. Pokud zalejváš důkladně, tak máš na konci všechno zalitý stejně, a já důkladně zalejvám...

Ale jinak u echinocereusů u sebe vidím problém s přemokřením jen u kytek, který maj smůlu, že na ně zatejká voda když prší. To je průser největší, navíc u nich pak hrozí i ta tmavá houba která jde od vrcholů. Na to je třeba dávat bacha.

Aha tak to je potom trochu něco jiného.
Pokud se bavíme o obsypávání pískem jemné až hrubé struktury, pak je situace celkem normální. Pokud se ale obsypává hrubým štěrkem o jednotné zrnitosti např 4mm, tak pak to nefunguje. Já jsem obsypával právě takovým hrubým štěrkem. Dokud jsem měl kytky malé, tak nebyl problém, ale s přibývající velikosti nádob se situace zhoršovala. Proto jsem přestal, toď vše

To Filip: A ještě k filozofické otázce o tom trsu Čím je trs větší, tím je i lépe prokořeněný a lépe s vodou hospodaří. A u tebe ji i méně dostane zálivkou shora, pokud jej teda samostatně dlouho nezaléváš. Ale to je i můj případ.

Vidím, že jsem podnítil zajímavou diskusi. Přemokření pod kamínky (křemen, zrnitost 1 - 5 mm) jsem zatím nepozoroval. Nepoužívám misky, rostliny stojí na vrstvě písku a přebytečná voda jde okamžitě pryč. Rostliny tvoří obří baly a vyrůstají do písku. Navíc 1/4 substrátu tvoří hrubý perlit. Ovšem je pravda, že u velkých nádob jsem kamínky používat přestal - tam se vlhkost opravdu držela dlouho. Jsem rád, že teď znám důvod, domníval jsem se, že kamínky jsou vzdušné. Pokud jde o rostlinu, kvůli květu jsem použil snímek před přesazením, na podzim šla rostlina do misky 12 cm pr. a kořeny měly pěkný bal. Rostlina přirůstá, odnože taky, ale pomalu. Dík za typ se světlem, dám je dál od skla (s Echinopsis boliviana jsem měl podobný problém - moc slunce).

Já teda se ještě krátce vrátím k tomu obsypávání, s takovým drobným námětem na zamyšlení -> když trs zcela pokryje květináč tak je mulčování v tom pojetí o kterém se tu mluví dokonáno. A přece rostou

Já jsem si samozřejmě vědom toho, že může hrubý štěrk na povrchu mít neblahý účinek u citlivých rostlin a tak jsem se aktuálně přiklonil k tomu, že povrch zasypávám pískem smíšených frakcí včetně jemné aby se přeci jen vzlínání trochu pomohlo.

Ale abych se vrátil k tomu Pavlovu echinocereusu. Ta kytka je naprosto ok. Ten způsob jakým vyráží odnože je typickej a nevidím na ní nic zlýho, krom toho, že sedí. A sedí proto, že pořebuje přesadit. Toť vše.

No ptal jsi se na ten džbán sice Petra, ale předpokládám, že šlo o tohle. Když lidi ještě pracovali na poli a pili při tom vodu,( to už musí být ale dáávno) tak si jí sebou nosili v hliněném, neglazovaném, leč slušně vypáleném džbánu. Jelikož tento, že neglazován lehce vodu propouštěl na svůj povrch a byvše postaven na slunci, toto se jalo s povrchu džbánu vodu odpařovati, čímž teplota vody byla uvnitř džbánu snižována a udržována tak na velmi slušně pitelné úrovni. Ale Svijany to nebyly ani náhodou. Jo a hliněný misky? No v těch mi to roste dobře.

morče napsal: ja jenom poznamku ktěm kamínkum na povrchu ja mám lobívie venku a opsipávám povrch kolem rostlin z duvodu nejenom k vuli kráse ale především k proti znečištění rostlin od hlíny .ve skleníku to nepoužívam je to zbytečný .ale každej to dělá jinak .a mám jenom 1 echinocereus bez mena.s poz.morče.

To je určitě dobrej důvod kytky obsypat. A Lobivie nejsou žádný choulostivky , takže to snáší určitě dobře
Takže beru zpět, najde se i praktickej význam

ja jenom poznamku ktěm kamínkum na povrchu ja mám lobívie venku a opsipávám povrch kolem rostlin z duvodu nejenom k vuli kráse ale především k proti znečištění rostlin od hlíny .ve skleníku to nepoužívam je to zbytečný .ale každej to dělá jinak .a mám jenom 1 echinocereus bez mena.s poz.morče.

No zevšeobecňovat samozřejmě nechci. Taky jsem psal, že záleží na mnoha okolnostech ...
A taky samozřejmě nemluvím o kytkách , který mohou stát ve vodě..

Ale můj názor je, že zem by prostě měl dejchat a pokud povrch zasypeme kamením, tak nedejchá a je tam větší riziko že se tam uhnízdí nějací zlí lumpové, který budou čekat na svou příležitost, kdy uškodit. .
Ale netvrdím , že kytky s tím nemohou žít , čehož jsi příkladem páč ty máš kytky zdraví a mooc pěkný.

Každopádně za normálních podmínek je to určitý a myslím si že i zbytečný riziko. Kort s tím naším počasím , který poslední dobou tady máme. Když už to musí bejt, přikláněl bych se k antuce nebo něčemu podobnýmu .

Takže pokud někomu nějaká kytka neroste, tak jako první bych ty šutry sundal a zjišťoval stav kořenů .
Ty odnožky sice vypadají hezky, ale může to být jen na úkor matečního stonku - ten by neměl takhle chřadnout
Takže doporučení je asi jednoduché: vyndat, kouknout na kořeny a pak se rozhodnout , co s ním.
A pokud to nemá kořeny v dobré kondici, určitě nezasypávat kamením.

Jirko to máš těžký. Je to kombinace mnoha věcí najednou. Ty tu mluvíš o potřebě aby to hned po zalití vyschlo a proto lidi zalejvají podmokem do misek , pěstujou na žabáka a používaj nasákavu fólii? Jasně, že ne. Já třeba mám kamínky, ale zalejvám vrchem a kytky mi nestojí ve vodě vůbec, protože nepoužívám podmisky v pravým slova smyslu. Používám hodně propustnej písčitej substrát. Takže zobecňování není na místě, spíš bychom se měli bavit o tom, co je optimální doba kdy je vlhký substrát od zalití....