Téma:

Pro Mamlas:Z fotek se to jenom těžko pozná,alespoň já.Domnívám se že by to mohl být gonacan.ze str10.Napřed jsem se domníval,že to je mojav.str 8,potom ze str.9 Sandia Mts.Ještě by mně zajímal virid.SB 931.Chtěl jsem to poslat jako souk.zprávu,vyhazuje mně to neex.uživatel.Asi dělám něco blbě.Musím dodat,že inermisy máte úžasné.

Dík za odpověď.Podívám se zítra.Pamatujili se dobře,byly tak asi uprostřed stolu a nebyl jsem sám kdo je obdivoval.Je to už 4 nebo 5 roků co jsme tam s Astrofyťáky byli.

Je vidět,že smysl pro humor a obzvláště ten Černý,šibeniční klasický Českomoravský nám ještě zůstává.

Milane, měl si dodat, že se už připravuje akce semena KKP, kde určitě budeš leccos nabízet

Jara napsal: Ještě otázka:Před pár roky jsem byl s brňáky u vás v Plzni.Nevím kdo jste kdo,ale jeden z vás měl u plotu zahrady pařeništní stůl se samými Echc.Tehdá se mně tam líbily snad trig.nebo cocc.s velmi dlouhými trny.Poptával jsem se po semenech,tehdá nebyly.Jak je to se semeny nebo semenáčky dnes?

Ten se stoly u plotu jsem já. Otázka je poněkud obecně formulovaná, podívej se zpátky po tomhle vláknu, jsou tu skoro všechny moje echinocereusy vyfocený i se jmény, a zkus si vybrat kterej to byl.

Jara napsal: Když se podívám na stránky www.winter-kaktus.de ,ten chlap to má na poli v létě i v zimě,kdyby mu to hnilo,určitě by s tím něco stvořil.Myslím si,že nám na to zapůsobují nějaké spory plísní šířené vzduchem a zrovna ten či onen kaktus není zrovna ve formě a chytne to.Je to jak s náma lidma,někdo taky lapne chřipku a jiný ne.Možná by bylo dobré vyzkoušet postřik proti plísním na okr.rostliny.

Taky jsem se kouknul a takhle podle fotek to nevypadá, že by mezi tím měl ovocný stromy. Dokonce to vypadá, že nejsou široko-daleko žádný. Zdá se, že správnej postřik proti plísním se jmenuje Roundup a aplikuje se na přerostlé ovocné stromy a příbuzné dřeviny jako hloh,jeřabina a podobně. Odpůrci chemie pak mohou použít benzín, ten se ale musí stříkat zapálenej, případně pilu.

Tak jsem se podíval,ale nejsem si jistý.Jak jsem psal,vyfotím a přidám časem foto na fórum.Ještě otázka:Před pár roky jsem byl s brňáky u vás v Plzni.Nevím kdo jste kdo,ale jeden z vás měl u plotu zahrady pařeništní stůl se samými Echc.Tehdá se mně tam líbily snad trig.nebo cocc.s velmi dlouhými trny.Poptával jsem se po semenech,tehdá nebyly.Jak je to se semeny nebo semenáčky dnes?

Koukni na stranu 6 nebo 7, kde ssp. roemerii ukazuju já a Jirka Musil. Třeba je to ono.

Děkuji za odpověď.Koupil jsem semena od p.J.Drápely jenom pod tímto označením.Echc.octacanthus.Těžko říct,zkusím ho nafotit a příště snímek umístím.Vím,že cocc.v.roemeri je v nabídce semen od S.B.uváděn jako mrazuv.do -12°C.Já nemám tolik odvahy abych to s rostlinama vapěst.ze semen z míst.zdrojů bez jasného označení vyzkoušel.Přesto ještě jednou dík.

Jara napsal: Mám v šestkách octacanthusy,asi 6 roků od výsevu,kdy se dají čekat první květy a jak jsou odolné chladu.Na internetu jsem našel informaci,že snad nesnáší pokles pod 5°C.

Járo, koukám žádná odpověď. Zkus přiblížit, jakej octacanthus máš na mysli. Pokud je to kaktus, tak patrně nenajdeš kaktusovou sbírku, která občas pod 5°C nespadne. To jen potvrzuje co jsem již dříve psal o kvalitě informací na internetu.
Pokud snad to je Echinocereus coccineus ssp. roemerii syn E. triglochidiatus v. octacanthus, tak ten je u nás celkem dobře mrazuvzdorný. V 6 cm květníkách je na květy dost brzo, v šestipalcových pokvetou.

Pro:Ilzpak-snad je to tak,že zdravý jedinec přežije.Jenom musíme se strátou počítat a ponechat si dost jedinců z jednoho totož.výsevu.

To Mamlas: Určitě jsou na chráněných místech lepší podmínky. I když studené (asi +9°C odpoledne), sychravé vlhko při zatažené obloze, mírném větru a mrholení, které nás letos v létě několikrát na delší dobu potkalo, udělá své i u té zdi. Navíc ona potřebná ochranná opatření nejsou moc pohledná (ani v zimě, natož v létě). Kdybych měl místo ve skleníku, asi bych riskl výsadbu do volné půdy na parapetu, takhle zůstanu u misek, které jsi kdysi kdesi pro tento rod doporučoval, a v bezpečí skleníku. Konečně, misky mohu při rozumném počasí vždy vynést někam na slunné místo ven (moc se mi líbilo vystavení Trichocereusů na zahradě na Tvých fotkách).
To Jara: Moc se mi nelíbí přílišné chemizování. Mimo jedu na mravence vlastně skoro žádný nepoužívám. Často se tu píše o přirozeném vzhledu rostlin, žádají se semena s původem, diskutuje se o počtu zálivek, které si můžeme dovolit, aby kaktus nerostl víc, než v poušti - ale není odchod slabších jedinců nutnou přírodní podmínkou pro dokonalý vzhled přeživších rostlin v přírodě? Možná jsou naše ztráty nezbytné, aby to, co přežije, skutečně stálo za to ...

Je to zvláštní a nemyslím si,že je to dešti,nebo zimním sněhem.Hnědnutí a odumírání od vrcholu se stává i u jiných druhů.Mně to letos udě
lalo glaucum.Když se podívám na stránky winter-kaktus,ten chlap to má na poli v létě i v zimě,kdyby mu to hnilo,určitě by s tím něco stvořil.Myslím si,že nám na to zapůsobují nějaké spory plísní šířené vzduchem a zrovna ten či onen kaktus není zrovna ve formě a chytne to.Je to jak s náma lidma,někdo taky lapne chřipku a jiný ne.Možná by bylo dobré vyzkoušet postřik proti plísním na okr.rostliny.

Skoro bych řek, že ten kryt je důležitější v létě než v zimě. Nerostoucí kaktusy mají zavřené průduchy a jsou proto před plísněmi képe chráněné.
Úspěšnost pěstování se dá výrazně zlepšit už jen tim, že omezíme množství dopadajícího deště, třeba výsadbou u zdi domu, tam spadne jen asi polovina toho co na volném prostranství. Podobný efekt mají i Cykasovo otevřený víka od pařníků, vylepšený o jejich průhlednost.

Děkuji, jsem rád, že ses ozval, měl jsem stále výčitky svědomí, že nenásleduji příkladu jiných a trápím je pod střechou. Ty fotky (třeba Tvoje výše) jsou tak lákavé ... Jenže klimatická předpověď říká, že na skalku se dá do budoucna vysadit spíš kapradí. A navíc si nejsem jist, jestli ty fotky (které mě v minulosti na jiných stránkách lákaly) nejsou buď z klimaticky nestandartních podmínek nebo opatřené obřím krytem v zimě nebo (v některém případě) snaha prodat ...

ILPAZK napsal: Děkuji, vím, že o tom už šla řeč, ale stále se objevují (hlavně na sousedním webu) lukrativní fotky s kvetoucími trsy Echinocereusů ve skalce, tak jsem chtěl znát aktuální názor zasvěcence. Letos jsem sám zkusil vystavit do tolik propagované volné kultury několik květináčů z různých rodů a zkušenosti jsou spíš záporné. Někdo řekne, že je nestandartní rok, ale dle meteorologů bylo nestandartních těch pár teplých za náma. Tak raději zůstanu pod střechou.

Pavle, já mám s tím letos taky dost špatný zkušenosti . Mám Ec třetím rokem na volno na skalce a letos možná polovina zahnila od vrcholu a to to s nima vypadalo doposud docela dobře.
Střecha je střecha , prostě tyhle deštivý léta hned tak nějakej kaktus nezvládne.


By jmusil at 2011-09-21


By jmusil at 2011-09-21

AG 3 se zdají být E. coccineus v. coccineus. Kvetou malý a ani já je ještě velký nemám a proto ani fotku....

Kdyby jste na jaře vyřazoval některé s bílými nebo sytě žlutooranž.květy měl bych zájem.Na soukr.zprávu mně to nešlo odeslat.Dík.

Milane, loni jsem vyséval AG3 od Tebe. Jsou to chlapáci. Nemáš náhodou fotku a trochu podrobností k nim?

Je jim kolem 12 let, vyséval jsem je r. 1997, 1999 a 2002. Z výsevu 2002 je ten bílej, jak vykvétají, tak postupně vyřazuju barvy, co už ve sbírce mám víckrát. Ty žlutý jsou z r. 1999 a kvetly letos podruhé a taky rostly hodně pomalu ve srovnání s jinými - možná vliv E. dasyacanthus. Zrovna AG 11 je z hybridního roje v Jarilla Mts. a ve výsevu jsou málokdy dvě rostliny stejný. A mezi nima zrovna ti chcípáci často překvapí mimořádnými květy.
Jinak začíná to kvést když to zaplní hranatou osmičku a to trvá mezi 5 a 10 lety

Opravdu krásné květy.Jak jsou rostliny staré?Kdy vám od výsevu poprvé vykvetly?

Moc pěkný coccineusy rosei Milane, to je paráda teda když to zakvete a jsou to ostatně i docela otrněním atraktivní kytky. Určo si od tebe objednám semena, obzvlášť teda ty žlutý. Ale pěkný jsou i ty oranžový a ten do bíla teda taky...

Může to být docela jiné v jiné sbírce-menší ovocné stromy okolo, pečlivější sousedi, větrná poloha... .

Děkuji, vím, že o tom už šla řeč, ale stále se objevují (hlavně na sousedním webu) lukrativní fotky s kvetoucími trsy Echinocereusů ve skalce, tak jsem chtěl znát aktuální názor zasvěcence. Letos jsem sám zkusil vystavit do tolik propagované volné kultury několik květináčů z různých rodů a zkušenosti jsou spíš záporné. Někdo řekne, že je nestandartní rok, ale dle meteorologů bylo nestandartních těch pár teplých za náma. Tak raději zůstanu pod střechou.

Volně na dešti nemám nic, už jsem ověřil, že hnijou od vrcholů. Psal jse muž o tom v tomhle vláknu dříve.
AG11 byla v plzeňském seznamu i vloni, letos jsem opylil ty žlutě kvetoucí zvlášť tak ta semínka nabídnu oděleně. Lidem z výsevu zpravidla zbydou oranžový a růžový, ty rostou nejlíp.

Milane, tedy, co dodat... Snad jen... Zbydou nejaky seminka na prodej?

Nádherné květy. Mám tento rod rád, ale i když mám dost rostlin na pokusy, zatím jsou i ty ze 100% zimovzdorných semen trvale pod střechou. Mohu se zeptat, jak si s letošním dost studeným a deštivým létem poradily rostliny venku "pod širákem"? A máš některé úspěšně celoročně volně na skalce, jak se to na sousedním webu propaguje?

Echinocereusy mají po sezoně a ty mrazuvzdorné obzvlášť, teď už jen rychle otrhat zralé plody než zplesniví. Letos kvetly semenáčky výsevu E. coccineus ssp. rosei AG11. Jsem rád, že jsem si jich nechal víc a to i těch, no nerostly bůhvíjak rychle. škála barev květů je parádní:

Zvlášť za ty žluté jsem rád, a hlavně že byl samec i samice.

to Mamlas: Děkuji za informace. Jak vidím, tak tenhle problém mají i zkušení pěstitelé. Čirou náhodou jsem letos dostal E. berlandierii od jiného kaktusáře, kterému taky nikdy nerozkvetl. Nicméně si pořád myslím, že této rostlince se asi něco nelíbí. Květy jsou přeci od toho, aby kvetly. Příští rok zkusím zase jiné podmínky, třeba někdy na to přijdu.

Petr_70 napsal: Pomůžete prosím s identifikací těchto kvetoucích (v popředí) echinocereusů?
Je to téměř jistě nějaká forma E. Reichenbachii, jde o to která...

A to je taky všechno co se k obrázku dá zodpoědně říci. Vzhledem k tomu, že tyhle kytky prvně kvetou jako tříletý, mají včelí květy a úžasnou schopnost křížení tak bych to odhadoval na cv. "Včelka Mája" Kytky mezi ssp. caespitosus a ssp. baileyi se často nazývají var. oklahomensis, ale pokud se v další generaci štěpí, tak je jasné, že původně vznikly metodou udělej si sám z výchozích poddruhů.