Téma:

SB86 má být asi SB860, kde je v poznámkách uvedeno, že se jedna E. pentalophus v. procumbens.

Už je to dávno, co jsem je vyséval, ale asi taky nic moc. Pak dlouho haprovaly a trvalo to, než jsem je dopěstoval do květuschopné velikosti. Kdysi jsem míval M. wrightii DC 531 myslím, ale ty rostly bez problémů a kvetly snad ve dvou nebo třech letech. Buď to byla nějaká vitálnější forma nebo jim svědčil kompost, který jsem dříve hojně přidával do substrátu a teď už to šidím
Omlouvám se za odbočení od tématu Echinocereusy, prosím admina, aby to pak smáznul.

Sclerák napsal:

Míla napsal: Lexo, mě u jmenovky SB 86 roste Mammillaria wrightii. Zkontroluj to prosímtě ještě.

Máš pravdu Mílo, mě u SB 86 taky roste M. wrightii. To bylo foceno u mého přítele v Los Alamos
a já to opsal. Vidím že ty čísla máš v merku. Musím ho na to upozornit. Raději jsem to smazal. Ahoj Lexa

SB 86 je skutečně M.wrightii,Manzano Mts.NM.Nevím jak vám,ale mně zrovna tahle semena od SB klíčila málo.

Míla napsal: Lexo, mě u jmenovky SB 86 roste Mammillaria wrightii. Zkontroluj to prosímtě ještě.

Máš pravdu Mílo, mě u SB 86 taky roste M. wrightii. To bylo foceno u mého přítele v Los Alamos
a já to opsal. Vidím že ty čísla máš v merku. Musím ho na to upozornit. Raději jsem to smazal. Ahoj Lexa

Lexo, mě u jmenovky SB 86 roste Mammillaria wrightii. Zkontroluj to prosímtě ještě.

Mamlas napsal:

jura napsal: Rostliny označené jako ec. berlandierii SB 86 mi připadají jako to co pěstuji pod jménem Echc. pentalophus:

ANo Juro, mám stejnou zkučenost, Brack mi v 90. tých letech opakovaně poslal E. pentalophus místo berlandierii.

Jinak Sklerákův E. fendlerii v. rectispinus je typická hybrida s okruhem E. reichenbachii.

Milane ten Sclerákův ec. fendlerii v rectispinus není můj. Moje mají dlouhé středové trny téměř
černé. Ty dvě rostliny byly foceny v NM u mého kamaráda, který mívá semena buď od Steva, nebo
přímo z přírody. Bohužel i v přírodě se vyskytují hybridy a přechodové formy. Viděl jsem tam
fendlerů dost ale tam kde jsem byl nebyly podlíž reichenbachii. Viděl jsem tam nějaké hyridy s
engelmanem. Ty bývají častým společníkem fendlerů.

jura napsal: Za tou skalkou za skleněnou (prů)čelní stěnou ještě skleník pokračuje tzv. zeleninovou částí (2x5m), kde se netopí a sezóně pěstuje zelenina.
Výsledky pěstování zeleniny nevalné. Příjde čas, kdy zelenina ustoupí tomu co tam půjde daleko lépe. Zimovzdorným kaktusům.....
Jinak samozřejmě je tam spousta kytek která by snesla mráz, ale taky spousta kytek z jižní Ameriky, které by to nerozchodily (sulky, lobivie, tefráky....). Mementem budiž loňská zima, kdy jsem nevyměnil sítě v průčelí skleníku za makrolonové okna, pouze zvnějšku postavil makrolony, které používám jako krycí okna na venkovní pařník, jež ale pohříchu nezakryly celou šířku oken. Zůstala cca 20cm škvíra a tou se dovnitř skleníku při -20⁰C venku valil mrazivý vzduch dovnitř a vybral si ve své trase nemilosrdně svou daň (např.z těch co mne bolely Tephrocactus geometricus, T.weberi, Puna subterranea f.Incahuashi - kromě podsledně jmenovaného úplně vlevo na fotce z roku 2011).
Zkrátka nastavená teplota je nutným kompromisem pro pěstované druhy.
Nejdůležitější je ovšem výběr rostlin. Je velký rozdíl mezi tím co. se dá pěstovat ve studeném skleníku a co na skalce.

jura napsal: Rostliny označené jako ec. berlandierii SB 86 mi připadají jako to co pěstuji pod jménem Echc. pentalophus:

ANo Juro, mám stejnou zkučenost, Brack mi v 90. tých letech opakovaně poslal E. pentalophus místo berlandierii.

Jinak Sklerákův E. fendlerii v. rectispinus je typická hybrida s okruhem E. reichenbachii.

Za tou skalkou za skleněnou (prů)čelní stěnou ještě skleník pokračuje tzv. zeleninovou částí (2x5m), kde se netopí a sezóně pěstuje zelenina.
Výsledky pěstování zeleniny nevalné. Příjde čas, kdy zelenina ustoupí tomu co tam půjde daleko lépe. Zimovzdorným kaktusům.....
Jinak samozřejmě je tam spousta kytek která by snesla mráz, ale taky spousta kytek z jižní Ameriky, které by to nerozchodily (sulky, lobivie, tefráky....). Mementem budiž loňská zima, kdy jsem nevyměnil sítě v průčelí skleníku za makrolonové okna, pouze zvnějšku postavil makrolony, které používám jako krycí okna na venkovní pařník, jež ale pohříchu nezakryly celou šířku oken. Zůstala cca 20cm škvíra a tou se dovnitř skleníku při -20⁰C venku valil mrazivý vzduch dovnitř a vybral si ve své trase nemilosrdně svou daň (např.z těch co mne bolely Tephrocactus geometricus, T.weberi, Puna subterranea f.Incahuashi - kromě podsledně jmenovaného úplně vlevo na fotce z roku 2011).
Zkrátka nastavená teplota je nutným kompromisem pro pěstované druhy.

jura napsal:

Sclerák napsal: Ty echinocereusy ve skalce jsou trvale?

Ano trvale, jenomže ta skalka je trvale v části skleníku, kde temperuji na 0 až 5^0C

Vidím tam spoustu kytek, které by snesly daleko chladnější přezimování. Jinak to vypadá pěkně.
Já jsem svoji skalku řešil tak, že jsem prodloužil střechu studeného skleníku o 1,6 x1,2 m s odnímatelnými boky a všechny kytky tu letošní tuhou zimu zvládly. Je tam skoro jak venku.

Sclerák napsal: Ty echinocereusy ve skalce jsou trvale?

Ano trvale, jenomže ta skalka je trvale v části skleníku, kde temperuji na 0 až 5^0C

ec. x oranž. 2

ec. x lloydii

ec. x lloydii SB 1082

ec. rigidissimus v rubispinus L 088

ec. scheerii koehresii

ec. stoloniferosus SB 1330

ec. x oranž. (hybr.)

ec. reichenbachii perbellus 3

ec. reich. perbellus 6

ec. reich. SB 941 pro cykase

ec. reich. SB 941/2

Ty echinocereusy ve skalce jsou trvale?

Rostliny označené jako ec. berlandierii SB 86 mi připadají jako to co pěstuji pod jménem Echc. pentalophus:



Rostliny echinocereus coccineus JRT 593 mi už hodně připomínají Echc.x roetterii (nic divného, asi se to v domovině veselé kříží) Pod E. coccineus mám např. tyto formy (co barva květu to jiné naleziště):









Přírodní hybridy Echc roetteri nemají chybu když kvetou, rozptyl barev je imponující:

ec. reichenbachii albispinus 2

ec. baileyi 2

ec. reichenbachii perbellus

ec. reich. perbellus 2

ec. chloranthus

ec. pamanesiorum L 124

ec. pamanesiorum L 124/7

ec. primolanatusSB 1037

ec. fendlerii v. rectispinus SB 182

ec. fendlerii v rectispinus SB 182/9

ec. fitchii v. armatus JS 47/4

ec. fitchii SB 853

echinocereus adustus

ec. berlandierii

ec. fendlerii DJF 1130

ec. fendlerii v. kuenzleri hempelii

Nádherné echinocereusy, potešili

ec. subinermis v. ochoterenae 2

ec. x roetterii AG 122P

ec. triglochidiatus 2

ec. fitchii v. armatus JS 47/2

ec. reichenbachii v. caespitosus 4

ec. scheeri v gentryi 2

pár fotek pro potěchu oka v tomto nevlídném počasí
echinocereus coccineus JRT 593

ec. coccineus JRT 593/2

ec. engelmannii v. bonkerae SB 521

Ještě pro Juru-vyštrachal jsem ten svůj blanckii-berlandieri-doufám,že jsem se strefil do obrázku.

Nebo taky E. blanckii v. berlandieri Já mám takové podezření, že mezi námi koluje jeden nekvetoucí klon, který byl rozšířen již v minulosti, protože ho mám z přelomu 80-90 let. Minuly rok jsem dostal od jednoho kaktusáře stejnou rostlinu a chovala se stejně. Kdo byl na kolokviu u Petra Česala, mohl si před vchodem do skleníku všimnout obdobné nekvetoucí rostliny.
Naopak, ta co je v plzeňské ZOO, kvete údajně pravidelně. Jura asi patří mezi ty šťastlivce

Každopádně je třeba si takto kvetoucí rostliny vážit. Kvetení u E. berlandieri bývá problematické, jak už se probíralo např. zde (odkaz) . Před časem jsem si jednu odnož tohoto nekvetoucího klonu dovezl a jednou se mi podařilo ji přinutit k tomuto neuvěřitelnému výkonu :


Jinak se chová "normálně", tedy nasadí poupata a před rozvinutím je shodí...

Nevšiml jsem si příspěvku od Henryho,E.blanckii=E.berlandieri-synonymum ,přičemž se asi dnes dává tomu berlandieri přednost.

jura napsal: Mám už tak 20let rostlinu na obrázku. Hezký trsovitý echinocereus. Ovšem bezejmenný. Snad něco z okruhu E.blanckii? Poradí někdo? Díky.

Juro, tenhle echinocereus mám úplně stejný a vedený jako blanckii,takže téměř s jistotou ano.

To by mohl být E. berlandieri. Moc pěkný