Téma:

Když se někdy ve výsevu objeví bezchlorofilový jedinec je dúležité jej včas naroubovat než jeho
cévní svazek zasáhne nějaká infekce. V mých výsevech se také již několikrát objevil takový
jedinec. Naposledy to byl pedicactus despainii. Nebyla to ovšem žádná krása rostl hodně do
výšky a měl řídké pletivo. Častěji se objevují krirtátní formy. Mám 2 kristáty sclerocactusů
a 2 escobárií.

Čítal som o semenáčiku Echinocereus dasyacanthus, ktorý bol bez chlorofylu a naštepený. Neviem či prežil ale myslím si, že veľa druhov má stratu chlorofylu len taký jedinec uhynie skôr ako to pestovateľ naštepí na podnož. Pre prežitie je veľmi dôležité čo spôsobilo stratu zeleného farbiva.

Známa je čiastočná strata chlorofylu u Echinocereus triglochidiatus forma variegata.

Je možné, aby byl echinocereus bezchlorofylový? Mě asi jeden takový vyrostl ,a tak jsem ho hned narouboval. No tak uvidim co z toho vyroste

Aby si Echinocereusáři nemysleli že jsem na můj oblíbenej rod zanevřel a taky že jsme na Baše letos žádný echinocereusy neviděli, tak musim rychle svůj prohřešek napravit a taky nějakej pěknej Echinocereus ukázat.

A ukážu jeden ze svých oblíbených - Echinocereus maritimus. To jsou kytky na Baja California poměrně rozšířený a je u nich vidět jistá šíře forem. Tyhle třeba rostly na cestě do Lazaro Cardenas, na lokalitě s Ferocactus fordii var. borealis.

Tady měly rostliny šedobílé husté otrnění, jen čerstvé trny měly červený spodky.
Dělaly takový zachumlaný bochánky tak 30-40 cm v průměru mohly mít.



Detail otrnění



Rostly tam i pěkný mamky a zajímavý bylo že jsme tam našli i kristáty obou druhů co tam byly, ale to je zas na jiný vlákno.

Oprava polního čísla! U položky 42 v mém seznamu semen došlo k chybnému opsání polního čísla. Kdo jste objednával položku 42 Ec. reichenbachii JM 168, tak si prosím opravte na JM166 lokalita je na seznamu správná. Totéž platí i pro rostliny kde bylo chybné číslo. Omlouvám se všem za omyl.

Do akej miery je Echinocereus yavapaiensis mrazuvzdorný, keď pochádza z centrálnej Arizony a rastie v nadmorskej výške 1025 až 1860 m n. m.? Má najvyšší počet chromozómov z celého rodu. 53% produkuje len peľ a tak sú sterilné kvety (dvojdomé kvety z okruhu coccineus). Kaktusár Svatopluk Matějka má ho v ponuke semien pod názvom E. yavapaiensis TO 316 Yavapai Co, AZ ale píše o ňom jedine, že je otužilý. Tiež ho uvádza v zozname semien Klub kaktusárov Hradec Králove.
V r. 2006 sa o tomto druhu písalo ako o novo popísanom druhu. translate.google.sk/translate?hl=sk&sl=en&u=http://link.springer.com/content/pdf/10.1007%252Fs00606-005-0390-9&prev=/search%3Fq%3DEchinocereus%2Btriglochidiatus%2Ba%2Bjeho%2Bvariabilita%26hl%3Dsk%26tbo%3Dd%26rlz%3D1C2RNPN_enSK381%26biw%3D1280%26bih%3D874&sa=X&ei=ByoKUfbeD-nD0QWNr4CICg&sqi=2&ved=0CFwQ7gEwBA
Mapa rozšírenia intermountainbiota.org/portal/taxa/googlemap.php?taxon=Echinocereus%20yavapaiensis&clid=
imageshack.us/photo/my-images/6/asu0018469lg.jpg/
Echinocereus yavapaiensis patrí do sekcie triglochidiatus a podľa toho by mal byť dosť mrazuvzdorný. Na talianskom fóre bola zmienka forum.cactus-co.com/viewtopic.php?f=44&t=28631 ale to je len domnienka.

Filip Jelínek napsal: Milane to si mě teda zaujal, protože s chloranthusama taky docela bojuju a mám s nima naprosto stejnej problém. Dycky si říkám když vo nich čtu jako vo podložce, že asi dělám něco špatně....
a vida, nejsem v tom sám!

Jinak samovýsev viridiflorusu funguje perfektně, to je fakt, neni to asi nic pro komerční pěstitele, ale když chce člověk obohatit sbírku o pár kytiček, tak je to nenáročná a spolehlivá metoda.

Echinocereusy vysévám teprve 4 roky na podnože, Semena od Bracka a Vereše, klíčivost velice nevyzpytatelná. Od pana Naxery jsem měl semena Chlorantusu s tím že má sít hustě, že špatně klíčí. Vysel jsem 2 roky po sobě a klíčivost byla nad 90%. Pak se v tom má člověk vyznat. Kromě nějakých ztrát při prvním přepíchání je tato Naxerova forma skoro nezničitelná a na podnože super, bezpečně snesly ve 2 letech mráz minus 21 st. Reichenbachii bílý SB 941 mám vyzkoušeno zatím minus 15 bez jediné ztráty. Viridiflorusy se mi zdají otužilé a nějak se mi naně lépe rpubuje než na Chloranthus, připadají mi kompaktnějš, jakoby tvrdší a řezem se netrhnou. Co se týká kořenů, tak mám trochu trable se zakořeněním triglochidatusů když o ně přijdou, nebo chci zakořenit po roubování odříznutou část.

ec. coccineusy 20 mil za Hatch NM vedle sil. na Albuguergue.

stonky cca 60 cm dlouhé trsy okolo cca 1m v průměru.

Ec. triglochidiatusy u White Sands NM. Obrovské trsy, neskutečný zážitek.

No to není reklama, to je fakt. A myslím v tom je dnes zásadní rozdíl, protože přeci reklama je na věci, co nefungují nebo se neprodávají a proto je třeba je masivně propagovat.

Za tebe mluví tvoje kytky a tvoje osivo, netřeba reklamy.

Chlapci děkuji za reklamu.

Tak fajn, já to tedy nebudu sejt a aspoň dvaceti kytiček bych se moh dočkat, ne? Scleráku, pošli mně vod nich aspoň pytlík, to by mělo stačit asi, né?

Tak to jsi lepší Filipe, mě jich od Scleráka vylezlo ze stovky jen 108. Počítal jsem to třikrát.

Sclerák napsal: Tak si příště vem semena ode mě a ty klíčí jako tráva. Filip měl od mě 100 semen a říkal že vyklíčily všechny. Nebo si můžeš zamluvit nějaké semenáčky koncem jara až se napijí.

To můžu potvrdit, bylo to tak 120 semenáčů ze sta semínek

Jara napsal:

Sclerák napsal:

Míla napsal: Lexo, mě u jmenovky SB 86 roste Mammillaria wrightii. Zkontroluj to prosímtě ještě.

Máš pravdu Mílo, mě u SB 86 taky roste M. wrightii. To bylo foceno u mého přítele v Los Alamos
a já to opsal. Vidím že ty čísla máš v merku. Musím ho na to upozornit. Raději jsem to smazal. Ahoj Lexa

SB 86 je skutečně M.wrightii,Manzano Mts.NM.Nevím jak vám,ale mně zrovna tahle semena od SB klíčila málo.

Tak si příště vem semena ode mě a ty klíčí jako tráva. Filip měl od mě 100 semen a říkal že vyklíčily všechny. Nebo si můžeš zamluvit nějaké semenáčky koncem jara až se napijí.

SB86 má být asi SB860, kde je v poznámkách uvedeno, že se jedna E. pentalophus v. procumbens.

Už je to dávno, co jsem je vyséval, ale asi taky nic moc. Pak dlouho haprovaly a trvalo to, než jsem je dopěstoval do květuschopné velikosti. Kdysi jsem míval M. wrightii DC 531 myslím, ale ty rostly bez problémů a kvetly snad ve dvou nebo třech letech. Buď to byla nějaká vitálnější forma nebo jim svědčil kompost, který jsem dříve hojně přidával do substrátu a teď už to šidím
Omlouvám se za odbočení od tématu Echinocereusy, prosím admina, aby to pak smáznul.

Sclerák napsal:

Míla napsal: Lexo, mě u jmenovky SB 86 roste Mammillaria wrightii. Zkontroluj to prosímtě ještě.

Máš pravdu Mílo, mě u SB 86 taky roste M. wrightii. To bylo foceno u mého přítele v Los Alamos
a já to opsal. Vidím že ty čísla máš v merku. Musím ho na to upozornit. Raději jsem to smazal. Ahoj Lexa

SB 86 je skutečně M.wrightii,Manzano Mts.NM.Nevím jak vám,ale mně zrovna tahle semena od SB klíčila málo.

Míla napsal: Lexo, mě u jmenovky SB 86 roste Mammillaria wrightii. Zkontroluj to prosímtě ještě.

Máš pravdu Mílo, mě u SB 86 taky roste M. wrightii. To bylo foceno u mého přítele v Los Alamos
a já to opsal. Vidím že ty čísla máš v merku. Musím ho na to upozornit. Raději jsem to smazal. Ahoj Lexa

Lexo, mě u jmenovky SB 86 roste Mammillaria wrightii. Zkontroluj to prosímtě ještě.

Mamlas napsal:

jura napsal: Rostliny označené jako ec. berlandierii SB 86 mi připadají jako to co pěstuji pod jménem Echc. pentalophus:

ANo Juro, mám stejnou zkučenost, Brack mi v 90. tých letech opakovaně poslal E. pentalophus místo berlandierii.

Jinak Sklerákův E. fendlerii v. rectispinus je typická hybrida s okruhem E. reichenbachii.

Milane ten Sclerákův ec. fendlerii v rectispinus není můj. Moje mají dlouhé středové trny téměř
černé. Ty dvě rostliny byly foceny v NM u mého kamaráda, který mívá semena buď od Steva, nebo
přímo z přírody. Bohužel i v přírodě se vyskytují hybridy a přechodové formy. Viděl jsem tam
fendlerů dost ale tam kde jsem byl nebyly podlíž reichenbachii. Viděl jsem tam nějaké hyridy s
engelmanem. Ty bývají častým společníkem fendlerů.

jura napsal: Za tou skalkou za skleněnou (prů)čelní stěnou ještě skleník pokračuje tzv. zeleninovou částí (2x5m), kde se netopí a sezóně pěstuje zelenina.
Výsledky pěstování zeleniny nevalné. Příjde čas, kdy zelenina ustoupí tomu co tam půjde daleko lépe. Zimovzdorným kaktusům.....
Jinak samozřejmě je tam spousta kytek která by snesla mráz, ale taky spousta kytek z jižní Ameriky, které by to nerozchodily (sulky, lobivie, tefráky....). Mementem budiž loňská zima, kdy jsem nevyměnil sítě v průčelí skleníku za makrolonové okna, pouze zvnějšku postavil makrolony, které používám jako krycí okna na venkovní pařník, jež ale pohříchu nezakryly celou šířku oken. Zůstala cca 20cm škvíra a tou se dovnitř skleníku při -20⁰C venku valil mrazivý vzduch dovnitř a vybral si ve své trase nemilosrdně svou daň (např.z těch co mne bolely Tephrocactus geometricus, T.weberi, Puna subterranea f.Incahuashi - kromě podsledně jmenovaného úplně vlevo na fotce z roku 2011).
Zkrátka nastavená teplota je nutným kompromisem pro pěstované druhy.
Nejdůležitější je ovšem výběr rostlin. Je velký rozdíl mezi tím co. se dá pěstovat ve studeném skleníku a co na skalce.

jura napsal: Rostliny označené jako ec. berlandierii SB 86 mi připadají jako to co pěstuji pod jménem Echc. pentalophus:

ANo Juro, mám stejnou zkučenost, Brack mi v 90. tých letech opakovaně poslal E. pentalophus místo berlandierii.

Jinak Sklerákův E. fendlerii v. rectispinus je typická hybrida s okruhem E. reichenbachii.

Za tou skalkou za skleněnou (prů)čelní stěnou ještě skleník pokračuje tzv. zeleninovou částí (2x5m), kde se netopí a sezóně pěstuje zelenina.
Výsledky pěstování zeleniny nevalné. Příjde čas, kdy zelenina ustoupí tomu co tam půjde daleko lépe. Zimovzdorným kaktusům.....
Jinak samozřejmě je tam spousta kytek která by snesla mráz, ale taky spousta kytek z jižní Ameriky, které by to nerozchodily (sulky, lobivie, tefráky....). Mementem budiž loňská zima, kdy jsem nevyměnil sítě v průčelí skleníku za makrolonové okna, pouze zvnějšku postavil makrolony, které používám jako krycí okna na venkovní pařník, jež ale pohříchu nezakryly celou šířku oken. Zůstala cca 20cm škvíra a tou se dovnitř skleníku při -20⁰C venku valil mrazivý vzduch dovnitř a vybral si ve své trase nemilosrdně svou daň (např.z těch co mne bolely Tephrocactus geometricus, T.weberi, Puna subterranea f.Incahuashi - kromě podsledně jmenovaného úplně vlevo na fotce z roku 2011).
Zkrátka nastavená teplota je nutným kompromisem pro pěstované druhy.

jura napsal:

Sclerák napsal: Ty echinocereusy ve skalce jsou trvale?

Ano trvale, jenomže ta skalka je trvale v části skleníku, kde temperuji na 0 až 5^0C

Vidím tam spoustu kytek, které by snesly daleko chladnější přezimování. Jinak to vypadá pěkně.
Já jsem svoji skalku řešil tak, že jsem prodloužil střechu studeného skleníku o 1,6 x1,2 m s odnímatelnými boky a všechny kytky tu letošní tuhou zimu zvládly. Je tam skoro jak venku.

Sclerák napsal: Ty echinocereusy ve skalce jsou trvale?

Ano trvale, jenomže ta skalka je trvale v části skleníku, kde temperuji na 0 až 5^0C

ec. x oranž. 2

ec. x lloydii

ec. x lloydii SB 1082

ec. rigidissimus v rubispinus L 088

ec. scheerii koehresii

ec. stoloniferosus SB 1330

ec. x oranž. (hybr.)

ec. reichenbachii perbellus 3

ec. reich. perbellus 6

ec. reich. SB 941 pro cykase

ec. reich. SB 941/2