Téma:

Tak já taky trochu. Ta první kytka bezesporu z příbuzenstva vzhledem ku květu jest, ale , pokud se mně vyznavači nové taxonomie nebudou smát, vzpoměl bych na poněkud staré jméno G. sutterianum - tyhle rostliny ve sbírce mám a to v provedení několika desetiletí starých rostlin, a ty by tak asi odpovídaly té tvé. G. quehlianum na dolním obrázku vyhovuje tomu, co se pod tím jménem po republice vyskytuje , no a G. guerkeanum? Je - li co takového, určitě ne na tom obrázku. Za prvé jsou všechny tyhle rostliny dvoudomé a ty máš v květech vše, čeho potřeba ku založení rodiny. Za druhé - pokud vyrobíš semena, bezpochyby budou kolem 1,5mm šedivá a kulatá, jakoby pokrytá blankou - typický vzhled skupiny Ovatisemineum, do které patří i G. andreae. A za poslední - žluť brazilských, uruguayských a argentinských gymen se výrazně liší - veškeré příbuzenstvo těch jižnějších má v barvě namícháno trochu zelené - úplně odlišná barva květu. Poklona Mamlasi, máš voči jako rys, já to úplně překouk...

K tomu G. capillaense ... minimálně popis květu přesně sedí. Mám tři rostliny, které jsem objednával z Chrudimi někdy v roku 2006. Přidávám pohled zboku a velice rád uvítám jakoukoliv kritiku a upřesnění popisky:

Uploaded with ImageShack.us

K tomu G. occultum ... G. occultum je někdy uvažováno jako synonymum G. stellatum, někdy jako G. stellatum ssp. occultum, někdy je G. quehlianum považováno jako synonymum G. occultum. Přikládám fotku rostliny u mě vedené jako G. quehlianum (ve starší a mladší podobě):

Uploaded with ImageShack.us

K tomu G. guerkeanum ... G. guerkeanum, je někdy považováno jako synonymum G. uruguayense. Podle půvopdního popisu G. andreae a G. guerkeanum (uruguayense) to vypadá u mých rostlin tak 60:40 pro guerkeanum (uruguayense). Hlavně kvůli tomu, že andreae má běžne 1-3 středové trny, okrajové trny tvoří většinou 3 páry pěkne nalevo a napravo směřující a jeden nepárový rovno dolů, a barvu květní trubky světle zelenou. Navíc je G. guerkeanum někdy považováno za přechod k více početně otrněnému (7) G. netrelianum. Rád uvítám i další názory. Rostliny mám rovněž z Chrudimi z roku 2006.

Ruda napsal: G. capillaense pěstuji na přímém Slunci a jde mu to:
Podobně nešetřím ani G. occultum, fotka z počátku června:
I takové G. guerkeanum snese plné Slunce (foceno ve stínu):

To první neznám ale to druhy sem měl jako gymno. quehlianum a to třetí je andreae a mamlasem bych souhlasil. Morče.

Rudo, jsem asi šťoural, ale nesouhlasím ani s jedním jménem tvých gymen, i když o tom prvním neumím říci nic víc, než capillaense vypadá úplně jinak, to druhé je stellatum, ne occultum, a to třetí je andreae.

Co se toho megatae týče, plně souhlasím s morčetem, na tý fotce je G. baldianum - patrně s nějakým početnějším příbuzenstvem, ale jinak bez problému identifikovatelné.

Co do umístění gymen, kromě toho okruhu mihanovichii a spol, tedy paraguayských, a ještě skupina pflanzii k tomu, všechno celou sezonu venku - na slunci na kroupách na dešti -podle toho , co je k mání. Že jsem selektivně spálil jen a pouze capillaense, to patří k záhadám naší branže. Podotýkám, že jsou v chumlu s ostatními příslušníky této skupiny a dalšími gymny, dokonce by mohly působit rozstrkaně. Nicméně ohořely jen capillaense a nic jiného - zřejmě je u mě slunce nepoznalo a určilo k likvidaci ze vzteku...ale přežily a jedou jak motorový myši dál , jen trochu toho dřevěnýho uhlí na žebrech - a to se napřesrok oloupe.

Gymna mám jen na plném slunci ve stolech. Tento rok jsem stínil jen jednou v největších parnech a byly na suchu. Pokud jsou parna nezalévám. Již několik zkušených kaktusářů mi tvrdilo, že pak mohou přijít o kořeny (gymna). Rozhodně tím nic nezkazím. Mihanovichii, anisitsii apod. jsou ve zvláštní bedně z mléčného polykarbonátu také na slunci, ale zakryté stínovkou a snažím se pravidelně hodně mlžit až je všechno mokré. Bedna je jen částečně pootevřená s teplotou někdy až 50 st.Nevidím, že by jim to vadilo, spíš naopak. Předtím jsem to řešil tím, že byly na poličkách pod stoly vždy ve stínu, ale tam nešlo docílit parno a dusno, které prý potřebují.

Kam by jste umístili occultum, kozelskyanum, vatteri, saglionis, mazanense? Na slunný balkon nebo do méně pařeniště?[/quote]

Sagliony, kazelaskyanum a vatteri mám na balkóně a pohodě. Pálí mi to tam od 11 do západu, výjimkou nejsou ani teploty k 50 C. Mám tam i mihanoviše, damsii apod. a žádný problém.Akorát se musí zalít častěji.

Uploaded with ImageShack.us
Na fotce je vidět nejvěší saglionis vzadu.

Vladimír napsal: Dobrý deň! Je možné, že Gymnocalycium megatae okrem bieleho kvetu má formu alebo varietu s červeným kvetom? Uvádza sa to na fotkách meine.plantzone.net/community/viewtopic.php?f=42&t=8099&st=0&sk=t&sd=a&start=80
Viem, že boli v minulosti popísané rôzne druhy, ktoré teraz sú už považované len za formy Gymnocalycium megatae ale tie majú vždy biele kvety.

Podle mě to není Gymnocalycium megatae ale gymno. baldianum ale Gymnocalycium megatae má ostřejší hrboly větší a červeně nekvete.poz.morče. A co nato odborníci www.carciton.cz/kaktusy/clanky11_9.htm poz.morče.

Dobrý deň! Je možné, že Gymnocalycium megatae okrem bieleho kvetu má formu alebo varietu s červeným kvetom? Uvádza sa to na fotkách meine.plantzone.net/community/viewtopic.php?f=42&t=8099&st=0&sk=t&sd=a&start=80
Viem, že boli v minulosti popísané rôzne druhy, ktoré teraz sú už považované len za formy Gymnocalycium megatae ale tie majú vždy biele kvety.

Přesně tak. Na plném Slunci důkladně zalité není šance aby se Gymna spálili, možná až na druhy kolem mihanovichii, anisitsii atd. Ty snesou plné Slunce, ale nahodí na vrcholcích žeber nahnědlou barvu, takže je lepší je držet pod "špinavým" sklem. Zároveň ale mají rádi vysoké teploty, tak jim dopřávám "černé pozadí", kupř. černé květináče, černý plech na pečení jako podnos, přes poledne stín na rostlinu, ale plné Slunce na bok květníku a pod. To vše při zálivce dvakrát do týdne.

U mě rostou gymna jak na plném slunci, tak ve stínu ale mají rády více vody a pařit se na slunku bez vody to se jim nelíbí a z červenají, a tak cupitají zpátky do skleníku, aby zezelenali a zmohutněly .takže praktikuji 1 rok ve skleníku a 2 rok volná kultura slunko vzduch a hlavně bez keřů a takových blbostí aby vytrnily a zplacatělý .tak to z hrnu gymno.roste všade prostě musí se on pečovat .s poz.morče.

G. capillaense pěstuji na přímém Slunci a jde mu to:

Uploaded with ImageShack.us

Podobně nešetřím ani G. occultum, fotka z počátku června:

Uploaded with ImageShack.us

I takové G. guerkeanum snese plné Slunce (foceno ve stínu):

Uploaded with ImageShack.us

No jo, Mausi, holt máš lepší materiál nebo ruce nebo obojí.
Zkušenosti na balkoně nemám, jen málo gymen roste na úpalu v přírodě, třeba ale G. mazanense nebo G. spegazzinii často jo, G. saglionis někdy taky, ale najde se i v lesích, často tak zastíněné, že nejde ani vyfotit. Vatterii jsem viděl v lese, occultum v takoyým roští, že se do něj dalo vlézt jen suchym korytem potoka a kozelskyanum roste na úpatí Sierra de los Colorados, je to velmi horký místo, ale vždy pod keři, pokud některýmu keř umře, ani gymno nevydrží dlouho. Na skalách tam roste G. coloradense často na plném slunci.

No, od šestky květináče...já vyséval G. capillaense ,,růžový květ" od Míry Sladkovského, no a na dvou centimetrech kvetly skoro všechny-sadbovač 3,5 cm jim byl značně volný...

Mamlas napsal: Maus tu zmínil G. capilaense jako horské a odolné, na ta horská tu jou jiní kadeti, třeba G. andreae, monvilei nebo ritterianum. G. capilaense nejde moc pčřes 1000 m a zpravdla se najde i o dost níž. Odolné teda je a ten květ, takovej má jen málo gymen. Kvete furt pryč a začíná už v šestce květníku. Na obrázku je šestiletý semenáč ze semínek od Ongamira, cca 700 m nad mořem. Společně rostly G. erinaceum v. paucisquamosum a žampiony.

Máš, Milane, nějaké zkušenosti s druhy gymen na balkoně? Takže horko, sucho a přímé slunce ....

Kam by jste umístili occultum, kozelskyanum, vatteri, saglionis, mazanense? Na slunný balkon nebo do méně pařeniště?

Maus tu zmínil G. capilaense jako horské a odolné, na ta horská tu jou jiní kadeti, třeba G. andreae, monvilei nebo ritterianum. G. capilaense nejde moc pčřes 1000 m a zpravdla se najde i o dost níž. Odolné teda je a ten květ, takovej má jen málo gymen. Kvete furt pryč a začíná už v šestce květníku. Na obrázku je šestiletý semenáč ze semínek od Ongamira, cca 700 m nad mořem. Společně rostly G. erinaceum v. paucisquamosum a žampiony.

Petr napsal: Pro Stana a Mause a samozřejmě i ostatní. Moje slíbené sagliony. Jak jsem psal, každý je jiný, tak jich mám víc. Uprostřed je i "zkažený" se spálenými hrbolci od původního majitele, které pomalu odrůstají, ale neodrostou při této velikosti zřejmě nikdy. Přece ho nevyhodím. No a vepředu po stranách jsou dva menší úplně stejné. Je to jedna rostlina, které se nevím jak, jsou venku, poškodil střed. Začala odnožovat, já začal řezat a zakořeňovat až to nevydržela, ale v cca 30ti odnožích vlastně žije dál. Tak proč vyhodit.

Nesmutni, Petře, odroste to za pár let. Většina tvých saglionů je docela mladá a malá, když jim dáš pořádný květníky a dost vody, narostou docela rychle. Největší tu míval p. Pelech, zasazený ve škopkách na mytí nádobí a přiměřeně do nich velký. Já jsem svůj první saglionis koupil jako semenáček v šestce a protože tehdy jsem vše sázel na léto přímo do záhonu, saglionis tam šel taky a za tři roky měl asi 15 cm a kvetl. Pak už se blbě sázel respektive se blbě držel jednou rukou při sázení, dal jsem ho proto do misky a někdo ho vydyndal.

Zdravím všechny,tak dnes jsem něco nafotil-už jsem musel.
Především ty přenádherný gibbosa a guanchinense mám kromě jiných skvostů od Mause a dnes jsem je nablýskal snad ze všech stran:)první tři fotky..... No a ten zbytek je normoš ze sbírky-poslední fotka jsou semenáčky mojich miláčků z příbuzenství G.castellanosii a to G.acorrugatum,které mám od Josefa Odehnala..kdo je viděl jako dospělé staré kytky pochopí..

No ale naproti tomu hraje roli celková kondice rostlin , nebo okamžitá přízeň obyvatel Olympu, nebo index plodinové burzy V Burundi - nevím, co z toho víc. Letos jsem připálil kytky, který teda jsou horský strašně moc a obecně platěj za nejotužilejší kytky vůbec - G. capillense - jediný z celýho rodu. Tak to jako teda asi s mapou mnoho společnýho nemá, že?

To Stano : esli nepřestaneš hrát ty svoje variace na dané téma, tak mě vodvezou jak senilního uslintanýho dědka za chvíli do nějakejch Kateřinek, či kam. Moje fantazie mně totiž dovolí si tyhle kytky představovat jako kytice kolem 15 - 20 cm v průměru...zkuste to taky a běžte si vyměnit prádlo a slinták pod bradou...

Zcela jistě. Podíváš-li se na mapu a porovnáš-li s údaji o nalezištích, dojdeš k závěru, že rod Gymnocalycium je velice plastický a roste od pamp až po hory. Vždyť jak uváděl Frič naleziště G.mihanovichii- v zaplavené krajině ho vyhmatávali nohama, no a kde rostou horská gymna?.Takže těch odlišností byť jen v rámci jednoho rodu je taky velmi, od toho se odvíjí i různý způsob pěstování.Každému co jeho jest.

Prosím o radu pány gymnofily:
Všiml jsem si, že některá moje gymna se daří bez problému na přímém slunci, snášejí i ten největší úpal na balkoně. Namátkou třeba horridispinum a cardenasianum, které tak krásně rostou i vytrňují. Některá gymna ale v takovém prostředí nerostou, stagnují, např. bruchii a mihanovitchii. Bruchii se mi začalo na balkoně dařit, až když jsem ji strčil do dolní police, kde má přímé slunce jen navečer.

Dají se rozdělit gymna (asi podle areálu výskytu?) na ta, co vydrží úpal a na ta, co potřebují polostín?

4 variace na klasicke tema II.

g. spegazzinii JBE399.1, za Chorillos

g. spegazzinii JBE195, Santa Maria, Cat.

g. spegazzinii JBE199, El Obelisco

g. spegazzinii, TOM103.1 Esquina Negra, Sal.

petr, ! krasne rastliny, zdrave, mohutne, udrziavane vo forme, radost na ne pozriet! mna prave ta velkost saglionisov v dospelosti brzdila v tom, aby som si ich nejako viac vsimal....ale asi to zmenim, mam sice tiez dve vacsie rastliny, no vidim, o co prichadzam vela radosti s nimi zelam !

Pro Stana a Mause a samozřejmě i ostatní. Moje slíbené sagliony. Jak jsem psal, každý je jiný, tak jich mám víc. Uprostřed je i "zkažený" se spálenými hrbolci od původního majitele, které pomalu odrůstají, ale neodrostou při této velikosti zřejmě nikdy. Přece ho nevyhodím. No a vepředu po stranách jsou dva menší úplně stejné. Je to jedna rostlina, které se nevím jak, jsou venku, poškodil střed. Začala odnožovat, já začal řezat a zakořeňovat až to nevydržela, ale v cca 30ti odnožích vlastně žije dál. Tak proč vyhodit.

No konečně..spegazz.-jedno z nejkrásnějších gymen pro mě..paráda!

4 variace na klasicke tema ...

g. spegazzinii L451, Amaicha De Valle, Tuc.

g. spegazzinii v. mayor JBE209, El Carmen

g. spegazzinii JBE375.1, Corallito

g. spegazzinii v. horizonthalonium (orig. Hlinecký)

To wagnerianum (2 ks) mám z období, kdy jsem rostliny kupoval tak, že takový kaktus jsem ještě neměl, tak jsem si ho na výstavě koupil. Později jsem si zjistil, že to jméno sedí, resp. někdy sedělo, tak jsem jmenovku nechal. A zůstane tam navěky.
U mne má problémy s kvetením (květy v létě často zasychají, asi kvůli chladnějšímu počasí, které v létě občas nastane a já mám rostliny volně v zahradě kryté sklem jenom při častých deštích), sem-tam nějaký květ, ale málokdy obě rostliny najednou. Nemá rádo plné Slunce, ale pod běžným sklem ze starých oken a navolno ho snese i v červnu a červenci, hlavně když dostává hodně vody.

Heuschkelianim mám dvě a jedno už tak 16 cm průměr.

Jejda, tos mně udělal radost tímhle. Viděls u mě pár slušně pokopanejch kytíků, jenže oni rostou a já bych neměl to srdce je někam vyhodit a tak je držím dál, sleduji jejich boj o život a snahu udělat zase krásnou kytku a mám je strašně rád ( nechci psát, že radši, než ty , který maj život bez katastrof....ale zas tak daleko vod pravdy to není.

To Ruda : krásný fotky, nádherný kytky a pro mě úžasnej zážitek - potkat kaktusáře, kterej respektuje jméno G. wagnerianum ( já držím třeba G. heuschkelianum) a ukazovat kytku, která tomu jménu přesně odpovídá. To, že to někdo sklepakl se spoustou dalších jmen do jednoho pytlíku, je věc názoru. Ale ty kytky v tom chumlu odlišný jsou a neudržíme - li ty rostliny v dalších generacích, tedy to v tom pytlíku už zůstane. A tohle se netejče jen gymen samozřejmě. Takže ještě jednou díky...

To bude spíš tím, že ty méně pěkné sem nedávám, ale když to pole v novém stole přehlídnu, tak nemůžu říct, že mi jich moc připadá méně pěkných. Spíš to jsou ty, které jsem zdědil po zemřelém kolegovi a jeho syn je dost spálil. Jsou staré a kdoví, kdy to alespoň trochu odroste, ale bylo mi jich líto, nikdo je nechtěl, tak jsou u mě. No a takové sem nedávám, ikdyž mě napadá, proč vlastně ne, jako příklad? Mám tam taky jiné s vlastnímí chybami. Dokud žijí, mají šanci, třeba jen na semena.