Téma:

Výsev 2020, letos první kvetení. L. williamsi. 

Lophophora williamsii
 

Lophophora diffusa
 

Lophophora jourdaniana
 

Lophophora diffusa v koehresii
 

Lophophora alberto - vojtechii
 

U těch lophophor nevím, ale doma mám několik glaucescensů. Jsou pěstovány všechny stejně, tj. slunce, zálivka, vítr , přesto tři mají pokožku spíše zelenou a pouze jeden má pokožku modrou. Za mě bych tedy řekl, že je to  dáno lokalitou.

Přátelé, měl bych dotaz ohledně barvy kaktusu. Je barva na fotografii výsledkem pěstování? Hnojení? Substrátu? Slunce? Naleziště nebo specifického druhu kaktusu? A nebo se to nedá ovlivnit a kytka se vybarví podle toho, jak se ráno probudí?

Děkuji za názory.

Něco kvetlo
 

Pro Petra Z.
Vidím to takhle. Na jaře každý kaktus dělá čekací kořeny, z nich kořeny a chce se "nažrat a napít". V zimě sem mu poškodil kořeny, na zbývajících dělá čekací kořeny, z nich kořeny atd. Pokud ho přesazuju v době, kdy už má čekací kořeny nebo z nich rostou nové, tak mu je poškodím ... zpomalení a větší energetická ztráta. 
Je možné, že to podnítí tvorbu hormonů, které se postarají o další zakořeňování a růst....asi jako když kaktus co má " na kahánku" honem kvete a snaží se dělat semena...
 

Jirka napsal:

Nechat semenáče co nejdéle ve výsevních miskách je dobrý způsob pěstování,svědčí jim to,pokud tedy nechytne výsev nějakou houbu či plíseň,s tím výsevem do hnízda bych zas tam moc nesouhlasil, všechna semena neklíčí současně a potom i potenciálně vitální rostlinky,které vyklíčí později, jsou "dušeny" staršími sourozenci.....je přece jen lépe  ta semena  vyset do misky či květináře rovnoměrně po celé ploše,brzy ji semenáče zaplní a všechny mají k růstu stejně místa

Ano, to je samozřejmě pravda. Musí se tomu přizpůsobit celý způsob pěstování a trochu více to hlídat. I tak určitě občas něco z toho chumlu padne, ale beru to jako svým způsobem přírodní výběr. Přežije to nejvitálnější a mně to stačí, kdyby přežilo všechno, stejně to nemám kam dát. Celkový benefit u mě i tak výrazně převyšuje dřívější způsob výsevů, kdy jsem to dělal klasicky - velký prostor mezi semeny + brzké pikýrování. Oba způsoby mají své plusy a mínusy.

Nechat semenáče co nejdéle ve výsevních miskách je dobrý způsob pěstování,svědčí jim to,pokud tedy nechytne výsev nějakou houbu či plíseň,s tím výsevem do hnízda bych zas tam moc nesouhlasil, všechna semena neklíčí současně a potom i potenciálně vitální rostlinky,které vyklíčí později, jsou "dušeny" staršími sourozenci.....je přece jen lépe  ta semena  vyset do misky či květináře rovnoměrně po celé ploše,brzy ji semenáče zaplní a všechny mají k růstu stejně místa

A já bych to řekl přesně naopak. Rostlina, která se z jara probouzí a začne růst zakoření daleko snadněji, než rostlina, kterou uspanou nebo usínající přesadíš. Je totiž nastartovaná a se všemi problémy se vyrovnává daleko lépe, než rostlina, která se probudí "do cizího prostředí" a začne zjištovat, co se děje. Záleží  samozřejmě, jak moc do nich zasáhneš. Když to jen oddělíš od sebe a obsypeš, tak je to možná jedno, jestli jim budeš ořezávat kořínky a nevím co, je to horší. V tom druhém případě by se dala aplikovat i stará metoda, kdy kaktusáři historicky vytahovali kytky z  květináče, očistili kořeny a zabalili do novin. Do jara mohou mít čekací kořínky a krásně se rozjedou. 

Já se snažím u svých rostlin přesazovat z jara. V okamžiku, kdy se objeví známky růstu a nebo kdy já mám pocit, že už to může začít. Když jsou zdravé nevrtám do kořenů a jen obsypávám. Je pravda, že zrovna teď s těmi lophophorami jsem to dělal jinak, ale je abnormálně dlouhá sezona. Tak proto. Ty kytky v podstatě, aspoň u mě, stále rostou a kvetou. To je jediný důvod. Kdyby byl obvyklí teď již chladný podzim a venku by každoddenně bylo jako je teď (zataženo, poprchává, ráno byla mlha a jiné roky bývá normálně už kolem +10C) tak bych počkal na jaro. Čekám takto s jedním větším kaktusem, který má už sice čekací kořeny, ale už do něj nechci vrtat.

Každý si to ale musí zkusit, jak to funguje u něj a jak on sám se s tím naučí pracovat. Letos jsem přesazoval jeden ariocarpus na konci března, spíš z netrpělivost, než že bych se mohl opřít o své tradiční principy respektující například sezonnost, roční období atd...ale asi díky mírné zimě a hodně sluníčka jsem za měsíc tu kytku zvedl i s daleko větším květináčem, do kterého by ji nikdo jiný nikdy nedal...takže taky záleží na tom, jak to cítí ta kytka. Musíš se s ní sladit 



 

MichalS napsal:

Zdravím
Lophophory mi rostou snad ze všech semenáčků nejlépe. A mám dojem,že vzájemná blízkost jim prospívá. Na fotce jsou roční rostlinky v 5 květináčku - na jaře mne čeká přesazování
Michal


 

Nejen Lophophorám to svědčí. Dříve jsem hned všechno pikýroval, jakmile se semenáčky začaly trochu tísnit. Později jsem si ověřil, že rostou daleko lépe, když je nechám u sebe tak dlouho jak to je možné. Od té doby dělám i výsevy úmyslně do "hnízd" a nechávám je tak. Výsev z letošního ledna (název se ukáže po najetí kurzorem na fotku):

 

Doporučuju přesazovat během zimy, na jaře už budou mít substrát kolem kořenů a jak začne sezona, mohou hned růst. Při přesazování na jaře jim přerušíš růst, donutíš je znovu zakořeňovat a prakticky zkrátíš dobu vegetace. 

Zdravím
Lophophory mi rostou snad ze všech semenáčků nejlépe. A mám dojem,že vzájemná blízkost jim prospívá. Na fotce jsou roční rostlinky v 5 květináčku - na jaře mne čeká přesazování
Michal

 

I lophophorám se u mě daří dobře. Mám tu špatnou vlastnost dávat kytky do květináčů tak velkých, až je to občas absurdní i na mě...ale nezastávám názor, že čím více květináčů na m2 tím lépe a tak se často stane, že na poličce, kam by se rostlin vešlo 10 jsou jen tři...nicméně...asi se jim daří dobře. A někdy je na těch rostlinách vidět, že se nadechly. Jako když se já vysleču z košile, která je mi malá a celé mé tělo se instantně zvětší o 10%, protože už není na sílu sešněrované (to mi udělaly třeba homalocephaly...)

Lophophora williamsi, zbytek mám napsán doma, v hlavě jen tohle. Podzim po akci semen výsev 2020, březen  2021 fotka...



tento týden jsem je přesazoval...přesadili by jste tohle? Nevypadá to, že? 





no...po vytažení z květínáče (pětky) to tak nevypadá....prostě "main body" je pod povrchem a nedat tomu prostor je dle mého vnímání stejné, jako by jste pěstovali třeba ferocactusy narvané jeden na druhém, aby kolem sebe neměli prostor na to pohodlně růst a dýchat....





jde to zase do hodně velkého. Ale když člověk trošku roztáhne na spodě pomačkané a umačkané kořeny a natáhne řepovytý kořen ono to zase tak extrémní není..."jak asi poroste, když bude mít prostor?" Toť otázka... Květináč na litopsy 7x7x10
Na spod trošku hrubší substrát na drenáž, kolem vláskových kořenů hlína a písek 1:1 a pár rozbitých cihel a na "stonek" který je pod zemí pak propraná láva (je v tom tuna prachu). Snad se jim to bude líbit....





 

Před "pár" lety jsem si od tehdy známého olomouckého kaktusáře, pana Šubu, dovezl vzácnost - Lophpophoru luteu. O jejich odolnosti svědčí to, že přežily do dneška. Čím starší, tím hezčí - alespoň pro mě.

Lophophora koehresii, Las Tablas, SLP

Naše schůze slánský kaktusáři téma Lophophory

Lophophora jourdaniana

 

Dnešní fričky

EvaR - jourdaniana
Jirous - fricii 

To by měla být L. fricii

Zakoupeno jako L.decipiens (L.w. var. decipiens) 

 
 
 

Taky mi vykvetla první lofka, bohužel koupená bez štítku, že by jourdaniana?

Holky už kvetou

Lophophora williamsii RS268 Huizache, San Luis Potosi, Mexico 

   

Lophophora williamsii var. pentagona 
 

Ty menší už chcou přesadit, víc kořenů pod zemí jak nadzemní části je u Lofofor normální.

Sympatický jsou mi... taky se po zimě nevejdu do oblečení

Mých pět lofofor po přezimování. Ty kytky se mi začínají líbit čím dál tím víc Když jsme u toho, jen jedna otázka. Jak klíčí semena lofofor od Koehrese? Má někdo nějakou zkušenost?


 

Před rokem jsem si udělal misku z malých lophophor, před pár týdny hezky zakvetly dvě - fricii IDD 244 a koehresii RS 1182:





Jsou prťaté, ale hezky se snaží

L. diffusa a L. williamsii.

Lophophora jourdaniana