Téma:

Lophophora fricii Viesca,zběr JR
v desinke kvetinaci



Lophophora fricii RS 404A
v desinke kvetinaci
 


Lophophora fricii Viesca KS 198
v desinke kvetinaci
 


Lophophora fricii La Pe VM 521
v desinke kvetinaci
 


Zaujimalo by ma kde JR tu fricku zbieral.Mame 4 lokality vyskytu.Bezne sa udava Viesca mnohokrat na vsetky 4.
Ale prva je blizko pod  Viesca-tam su bielokvete.Potom sa ide juhovychodne na La Pe(La Fe),tam su bledoruzove.
Severne Viesca su zo Sierra Zavaleta.A severovychodne sa oznacuju El Amparo-Sierra Parras,tie maju asi najsytejsi fialovy kvet.

Ale nie.Az na to praskanie nerobia ziadne problemy.Tie huby,to je v poslednych rokoch novy fenomen.Ten sa tyka kaktusov vseobecne.Napriklad Peri a HonzaC sa tu na fore tomu venuju kvalitne.

 

Vidím, že s Lofkami si ešte čosi užijem... Ale na to praskanie si dávam vďaka radám aj tuto na fóre pozor a polievam
to ozaj citlivo. Tak uvidím.

Pre Jara:
a takto to praskne....ten isty kvetinac s frickami co som poslal minule...ked nie huba,tak to praskne...
 

No vidis! To mokvanie mi hned neslo do hlavy...

Tak dnes som rezal a fotky ani nemá zmysel prikladať... Ide o mokrú hnilobu od koreňov. Od prvých badateľných príznakov po totálne zhnitú rastlinku za tri dni. Nechtiac som všetkých (aj seba) zaviedol tým, že pri prvom exemplári bol stred aj korene OK, ale práve pri ňom ako jedinom bolo asi problémom prehriatie. Zvyšné dva jasná diagnóza.
Mám ponaučenie, že napriek čisto minerálnemu substrátu polievať tak max raz za 3-4 týždne a hodne citlivo. Naposledy som dal necelé dva, medzitým to úplne nevyschlo a to ich popravilo predpokladám.
Všetkým ďakujem za podnety, čierny obsyp ide preč, sporadicky fungicíd ako prevencia a držať vodu ďalej od nich

Proti houbám celkem funguje sucho, tedy nestříkat zbytečně vodu na rostliny, zejména ne večer a taky nechat občas vyschnout substrát v květináči, tj zbavit se toho mulče z kamínků navrchu. Budeš sice muset zalévat 4-5x za sezonu ale zvýšené náklady na vodu se vyplatí v menší spotřebě chemie při lepší kondici a menších ztrátách rostlin.

Jo - Savo je věc... Před výsevem v něm koupu semínka hodinu i déle (dle množství semen a jejich tvaru a velikosti) - Savo ředěno dle návodu na lahvi - a v poslední době nemám v Grow boxech problém s plísní, dokonce bych řekl, že tam působí i jakýsi částečný proces scarifikace a výsev klíčí dřív (je to jen můj subjektivní dojem, prokazatelnou statistiku zatím nemám - chtělo by to cíleně ověřit třeba na T. papyracanthus a pod.) ...

Řekl bych,že je to primárně houbovité napadení, předpokládám,že ta rostlina,co vykazuje z boku devastační poničení,byla popálená od slunce a ta houba to popálení bleskově napadla. Uvařené to nevypadá,to by rostlina výrazně zesvětlala a totálně vyměkla z následnou hnilobou celého stonku. Velmi pochybuji,že by zde hrály roli černé květináře,to by se vařily kořeny..Podle mě chytly lovky základ houby v zimě,kdy bylo více vlhka a chadu...Tady ty napadané to asi už nedají,ostatní bych postříkal preventivně Askonem...jsem s tím
svým názorem možná už otravný,ale opakuji se - zkus ty chycené vyklepat z květináře a zbavit substrátu a ponoř je to vody a přidej cca 10% SAVO a nech je tam několik dnů. Buď je zabiješ,nebo zachráníš.

Co sa tyka preventivnych postrekov proti hubam,nikdy som to nerobil.Len za posledne 2-3 roky som dal Askon.
Vlani som to ale pred zimovanim nestihol,predtym na jar si uz nepamatam.
Na astrach mi dost pomohlo,ze som ich prestal rosit.

Veľká vďaka za odpovede pemexx. Na oboch rastlinkách to postupuje rýchlym tempom, vyzerá, že im nie je pomoci. Sú izolované mimo skleník samozrejme a keď to zasiahne rastový vrchol, idem rezať a nafotím to aj v rezoch. Veľmi rád by som sa dopátral, čo to je (bolo) a hlavne ako tomu skúsiť zabrániť pre ďalšie lofky. Stále platí prosba o radu, či a čím striekate lofky preventívne proti hubovým chorobám. Či klasika ASKON, REVUS TOP a SWITCH, alebo stačí bio (aké). Ako som hovoril, mám dosť skúseností s rôznymi druhmi, ale lofky mám len od jesene a tie ich mäkké telá s jemnou pokožkou mi prídu úplne odlišné od "zvyšku kaktusového sveta".
Poškodenie teplom môžem pomaly vylúčiť, tým to nebude. Ak by to bolo spálené, nepostupovalo by to, a už vôbec nie takto rýchlo, ak uvarené, zmäklo by celé telo (a tieto sú pevné).

Nateraz ešte raz veľká vďaka! Fotky doplním a budem veľmi vďačný aj za názory na tie preventívne postreky.

A ešte som zabudol - tá poškodená strana, od ktorej sa to rozširuje, bola práve otočená na opačnú stranu, ako prichádza najsilnejšie slnko. V prípade tej menšej na sever dokonca.

A takto fricku. Na okolitych rastlinach vidno popraskania od vody.
Vyzera to ako po pozere roztocom,ale nie.Najskor to boli take hnedosive skvrny,potom to zhrdzavelo.
A to som sa asi pred rokom chvalil,ze nastastie mi huby nejdu na lofky...
Fricka je naozaj fricka- juhovychodne od Viesca- lokalita La Fe(La Pe) Coahuila.Vyzera ako williamska ale 1 000 000 % istota. 

Takto znicila huba diffusu.Nastastie to odrasta 

Vilem ma pravdu s tym ze treba dat bacha na cierne kvetinace a tmavy substrat.Ale ja mam vsetky lofky tiez v ciernych.Ale ako aj ty-natesno vedla seba,takze na ne slnko nesvieti.
Inak by to bol problem.Lofky sa vedia vraj uvarit.Hlavne po zalievke.Mne sa to este nestalo.Sklenik mam 6 m dlhy,ale z oboch stran stale uplne otvoreny,je tam len pletivo.Mne raz v juny pripalilo mensie fricky.Netienil som 4 mm polykarbonat.Inak mam problem s praskanim.Najma fricii praskaju.Takze prve dve zalievky v roku su len velmi slabucke,aby sa nenasal cely substrat vodou.Ale aj tak prasknu niekedy.Toto je asi najvacsi problem.A az do vlanajska som nemal problem s hubovitymi chorobami na lofkach,hoci myriostigmy mi nicia masivne,astra vo velkom a ostatne kaktusy semtam tiez.Okolo sklenika boli vsetky mozne ovocne stromy a kriky. A aj ked som zberal uhnite ovocie,sused na to kaslal.
Lenze to sa prejavovalo "suchou hnilobou" kaktusov.Nikdy nemokvali.Teraz po prestahovani nemam ovocie okolo.
Je ta postihnuta strana otocena k najsilnejsiemu slnku? Ak ano ,mohlo by to byt teplom. Ked vravis ze korene a vnutro je zdrave...Ak by to bola "mokra hniloba",prepacte za vyraz,islo by to od korenov.

Ďakujem za radu. Každopádne veľmi prosím ešte o nejaké názory, nakoľko tento problém myslím priamo nebude súvisieť s tou čiernou farbou kvetináčov (sú usporiadené na dotyk vedľa seba, takže sa nezahrievajú zboku) ani s tým tmavším obsypom (obsyp má na dotyk pohodovú teplotu, je to porézny čadičový štrk a tuto problém jednoznačne začína
v epidermis nad povrchom substrátu). Ale určite to zvážim.

Ahoj, jsem taky nováček. Nevím, jestli to s tím má souvislost, ale hned po prvním létě jsem přestal používat u všech kaktusů tmavý zásyp na povrch substrátu, meší kousky obsypávám praným filtračním pískem a větší světlou pemzou, jelikož jsem právě tím tmavým obsypem pár kousků měkčích a masitějších kytek nechtěně uvařil . Světlý posyp odráží a pak už problém nebyl. Rovněž jsem přestal používat černé květináčky - u mě na lodžiji se obojí neuvěřiteně rychle dost nepříjemně zahřívá.

Zdravím všetkých. Chcel by som Vás poprosiť o názor a radu. Na jeseň som získal niekoľko semenáčov lofiek (wil. aj dif.). Prezimovali bez problémov (temperovaný skleník), aj začiatok jari bol OK, akurát od posledného poliatia sa na troch z nich vyskytol problém, s ktorým si neviem rady. Mierne zvrásnená epidermis na časti rastliny, strata sviežej farby, na niektorých malé oranžové plôšky, zmäknutie tela, vytekanie hnedastej šťavy (kvapka, dve). Prosím o radu skúsených lofkárov, kde by mohol byť problém. Či je to nejaké hubové ochorenie - tomu by za mňa amatéra zodpovedali tie malé oranžové fliačky aj hnedá tekutina, alebo je to fyziologické poškodenie tkaniva nadmerným teplom - uvarenie . Lofky mám na slnečnom a teplom mieste v skleníku (polykarb.) bez tienenia. Väčšie rastliny zatiaľ problém nemajú, ale aj na tých malých sa to objavilo nedávno, tak mám trocha obavy a chcel by som zjednať nápravu, kým bude neskoro. Ak je to hubové ochorenie, dajú sa ešte zachrániť? Myslím tú menej postihnutú z fotiek. Akým postrekom to streknúť? Klasika ASKON? A striekate preventívne všetky lofky proti hub. ochoreniam? Ja ako lofkový začiatočník som mal za to, že najväčší problém lofiek sú roztoče. Všeobecne s hubovými ochoreniami v zbierke zatiaľ problém nemám. Alebo by to mohlo byť skôr moc tepla a slnka. Tiež si neviem rady, kde v skleníku si ich mám umiestniť. Niektoré rady sú, že max čo to ide, iní tienia... Jednu, ktorá bola na tom tiež nie moc dobre som podrobil výskumu a korene OK, krčok OK, ide to akoby od epidermis dovnútra. Vnútro svieže zelené, akurát my prišlo akoby zmäknuté viac, ako by som čakal (preto ma napadlo to uvarenie). Ešte dodatočné info - lofky sú zasadené prakticky v čisto minerálnom substráte. Budem vďačný za akékoľvek rady, kaktusom sa venujem dlhé roky a rád by som úspešne zaradil aj lofky do pestovania - len aby mi nejaké ostali Krásny víkend všetkým! Jaro

 
 
 
 

Výsev 2020, letos první kvetení. L. williamsi. 

Lophophora williamsii
 

Lophophora diffusa
 

Lophophora jourdaniana
 

Lophophora diffusa v koehresii
 

Lophophora alberto - vojtechii
 

U těch lophophor nevím, ale doma mám několik glaucescensů. Jsou pěstovány všechny stejně, tj. slunce, zálivka, vítr , přesto tři mají pokožku spíše zelenou a pouze jeden má pokožku modrou. Za mě bych tedy řekl, že je to  dáno lokalitou.

Přátelé, měl bych dotaz ohledně barvy kaktusu. Je barva na fotografii výsledkem pěstování? Hnojení? Substrátu? Slunce? Naleziště nebo specifického druhu kaktusu? A nebo se to nedá ovlivnit a kytka se vybarví podle toho, jak se ráno probudí?

Děkuji za názory.

Něco kvetlo
 

Pro Petra Z.
Vidím to takhle. Na jaře každý kaktus dělá čekací kořeny, z nich kořeny a chce se "nažrat a napít". V zimě sem mu poškodil kořeny, na zbývajících dělá čekací kořeny, z nich kořeny atd. Pokud ho přesazuju v době, kdy už má čekací kořeny nebo z nich rostou nové, tak mu je poškodím ... zpomalení a větší energetická ztráta. 
Je možné, že to podnítí tvorbu hormonů, které se postarají o další zakořeňování a růst....asi jako když kaktus co má " na kahánku" honem kvete a snaží se dělat semena...
 

Jirka napsal:

Nechat semenáče co nejdéle ve výsevních miskách je dobrý způsob pěstování,svědčí jim to,pokud tedy nechytne výsev nějakou houbu či plíseň,s tím výsevem do hnízda bych zas tam moc nesouhlasil, všechna semena neklíčí současně a potom i potenciálně vitální rostlinky,které vyklíčí později, jsou "dušeny" staršími sourozenci.....je přece jen lépe  ta semena  vyset do misky či květináře rovnoměrně po celé ploše,brzy ji semenáče zaplní a všechny mají k růstu stejně místa

Ano, to je samozřejmě pravda. Musí se tomu přizpůsobit celý způsob pěstování a trochu více to hlídat. I tak určitě občas něco z toho chumlu padne, ale beru to jako svým způsobem přírodní výběr. Přežije to nejvitálnější a mně to stačí, kdyby přežilo všechno, stejně to nemám kam dát. Celkový benefit u mě i tak výrazně převyšuje dřívější způsob výsevů, kdy jsem to dělal klasicky - velký prostor mezi semeny + brzké pikýrování. Oba způsoby mají své plusy a mínusy.

Nechat semenáče co nejdéle ve výsevních miskách je dobrý způsob pěstování,svědčí jim to,pokud tedy nechytne výsev nějakou houbu či plíseň,s tím výsevem do hnízda bych zas tam moc nesouhlasil, všechna semena neklíčí současně a potom i potenciálně vitální rostlinky,které vyklíčí později, jsou "dušeny" staršími sourozenci.....je přece jen lépe  ta semena  vyset do misky či květináře rovnoměrně po celé ploše,brzy ji semenáče zaplní a všechny mají k růstu stejně místa

A já bych to řekl přesně naopak. Rostlina, která se z jara probouzí a začne růst zakoření daleko snadněji, než rostlina, kterou uspanou nebo usínající přesadíš. Je totiž nastartovaná a se všemi problémy se vyrovnává daleko lépe, než rostlina, která se probudí "do cizího prostředí" a začne zjištovat, co se děje. Záleží  samozřejmě, jak moc do nich zasáhneš. Když to jen oddělíš od sebe a obsypeš, tak je to možná jedno, jestli jim budeš ořezávat kořínky a nevím co, je to horší. V tom druhém případě by se dala aplikovat i stará metoda, kdy kaktusáři historicky vytahovali kytky z  květináče, očistili kořeny a zabalili do novin. Do jara mohou mít čekací kořínky a krásně se rozjedou. 

Já se snažím u svých rostlin přesazovat z jara. V okamžiku, kdy se objeví známky růstu a nebo kdy já mám pocit, že už to může začít. Když jsou zdravé nevrtám do kořenů a jen obsypávám. Je pravda, že zrovna teď s těmi lophophorami jsem to dělal jinak, ale je abnormálně dlouhá sezona. Tak proto. Ty kytky v podstatě, aspoň u mě, stále rostou a kvetou. To je jediný důvod. Kdyby byl obvyklí teď již chladný podzim a venku by každoddenně bylo jako je teď (zataženo, poprchává, ráno byla mlha a jiné roky bývá normálně už kolem +10C) tak bych počkal na jaro. Čekám takto s jedním větším kaktusem, který má už sice čekací kořeny, ale už do něj nechci vrtat.

Každý si to ale musí zkusit, jak to funguje u něj a jak on sám se s tím naučí pracovat. Letos jsem přesazoval jeden ariocarpus na konci března, spíš z netrpělivost, než že bych se mohl opřít o své tradiční principy respektující například sezonnost, roční období atd...ale asi díky mírné zimě a hodně sluníčka jsem za měsíc tu kytku zvedl i s daleko větším květináčem, do kterého by ji nikdo jiný nikdy nedal...takže taky záleží na tom, jak to cítí ta kytka. Musíš se s ní sladit 



 

MichalS napsal:

Zdravím
Lophophory mi rostou snad ze všech semenáčků nejlépe. A mám dojem,že vzájemná blízkost jim prospívá. Na fotce jsou roční rostlinky v 5 květináčku - na jaře mne čeká přesazování
Michal


 

Nejen Lophophorám to svědčí. Dříve jsem hned všechno pikýroval, jakmile se semenáčky začaly trochu tísnit. Později jsem si ověřil, že rostou daleko lépe, když je nechám u sebe tak dlouho jak to je možné. Od té doby dělám i výsevy úmyslně do "hnízd" a nechávám je tak. Výsev z letošního ledna (název se ukáže po najetí kurzorem na fotku):

 

Doporučuju přesazovat během zimy, na jaře už budou mít substrát kolem kořenů a jak začne sezona, mohou hned růst. Při přesazování na jaře jim přerušíš růst, donutíš je znovu zakořeňovat a prakticky zkrátíš dobu vegetace. 

Zdravím
Lophophory mi rostou snad ze všech semenáčků nejlépe. A mám dojem,že vzájemná blízkost jim prospívá. Na fotce jsou roční rostlinky v 5 květináčku - na jaře mne čeká přesazování
Michal

 

I lophophorám se u mě daří dobře. Mám tu špatnou vlastnost dávat kytky do květináčů tak velkých, až je to občas absurdní i na mě...ale nezastávám názor, že čím více květináčů na m2 tím lépe a tak se často stane, že na poličce, kam by se rostlin vešlo 10 jsou jen tři...nicméně...asi se jim daří dobře. A někdy je na těch rostlinách vidět, že se nadechly. Jako když se já vysleču z košile, která je mi malá a celé mé tělo se instantně zvětší o 10%, protože už není na sílu sešněrované (to mi udělaly třeba homalocephaly...)

Lophophora williamsi, zbytek mám napsán doma, v hlavě jen tohle. Podzim po akci semen výsev 2020, březen  2021 fotka...



tento týden jsem je přesazoval...přesadili by jste tohle? Nevypadá to, že? 





no...po vytažení z květínáče (pětky) to tak nevypadá....prostě "main body" je pod povrchem a nedat tomu prostor je dle mého vnímání stejné, jako by jste pěstovali třeba ferocactusy narvané jeden na druhém, aby kolem sebe neměli prostor na to pohodlně růst a dýchat....





jde to zase do hodně velkého. Ale když člověk trošku roztáhne na spodě pomačkané a umačkané kořeny a natáhne řepovytý kořen ono to zase tak extrémní není..."jak asi poroste, když bude mít prostor?" Toť otázka... Květináč na litopsy 7x7x10
Na spod trošku hrubší substrát na drenáž, kolem vláskových kořenů hlína a písek 1:1 a pár rozbitých cihel a na "stonek" který je pod zemí pak propraná láva (je v tom tuna prachu). Snad se jim to bude líbit....