Téma:

Dal jsem to včera na fb, ale dám i sem. Viděl jsem už hodně květů Parodia malyana (mám jich asi 30), ale takhle růžovobíle zbarvený ještě ne. Nejsou to moje výpěstky, objevil jsem je v inzerátu na prodej pozůstalosti a nechat jsem je tam nemohl. Vůbec nelituju.
 

Parodia ladae SL 60D-96

Moje jediná Parodie kvete druhé kolo. Kromě Gymen bude tento rod asi hojně zastoupen v mé sbírce. Moc pěkné kytičky. Odvděčuje se mi za záchranu z Baumaxu.

HonzaC napsal:

Štefan napsal:

Vloni jsem sem dával fotky Parodia saint-pieana jednoleté, roubované na Echinopsis, které mě zmátly imitací poupat ve středu rostliny, ze kterých se pak vyklubaly odnože. Letos to už tedy vyšlo - jedna rostlina 2 roky po výsevu opravdu vykvetla.
 
Docela by mě zajímal původ semen. Saint-pieana to určitě není. Buď je to hybrid saint-piena x něco, běhá jich tu hodně. Nebo v lepším případě něco z okruhu Par. formosa. Nejvíc mi připomíná Par. winbergii, proti tomuto jménu bych skoro ani neprotestoval.

 

Semena byly z akce plzeňských kaktusářů 2018 bez udání původu (dodavatel tam samozřejmě uvedený je).

Musím uznat, že se více podobá "winbergii" než "saint-pieana". Samozřejmě by to lákalo vyměnit jmenovku, ale on to bude asi přece jenom hybrid. Budu sledovat dál, mám ještě nějaké pravokořenné semenáčky, třeba tam ještě může být vliv podložky u těch prezentovaných roubovaných.

Co na to říct ... dobré oko a samozřejmě znalosti ... tak díky.

 

Tři ne úplně běžné taxony. Par. pluricentralis:
 

Par. lafaldensis. Jasně, je to mutabiliska nebo aureispina a když se budeme striktně držet seznamu oficiálně uznávaných jmen, tak microsperma. Mám ale těch rostlin víc a je to forma docela dobře rozeznatelná.
 

Poslední je Par. cachiana. Získal jsem 3 semenáčky před 2 lety na Zavírání sezóny od Milana Kůrky. Ten už své tady představil. Jeden z těch mých se nějaký čas potácel na hranici mezi životem a smrtí, ale rozdýchal to a roste. Ty dva vitálnější teď rozkvetly. Jsou hezké i bez květů

Štefan napsal:

Vloni jsem sem dával fotky Parodia saint-pieana jednoleté, roubované na Echinopsis, které mě zmátly imitací poupat ve středu rostliny, ze kterých se pak vyklubaly odnože. Letos to už tedy vyšlo - jedna rostlina 2 roky po výsevu opravdu vykvetla.
 

Docela by mě zajímal původ semen. Saint-pieana to určitě není. Buď je to hybrid saint-piena x něco, běhá jich tu hodně. Nebo v lepším případě něco z okruhu Par. formosa. Nejvíc mi připomíná Par. winbergii, proti tomuto jménu bych skoro ani neprotestoval.
 

Vloni jsem sem dával fotky Parodia saint-pieana jednoleté, roubované na Echinopsis, které mě zmátly imitací poupat ve středu rostliny, ze kterých se pak vyklubaly odnože. Letos to už tedy vyšlo - jedna rostlina 2 roky po výsevu opravdu vykvetla.

 
 
 
 

Dnes poprvé od výsevu vykvetla Par. mairanana.
Myslím si, že je to rostlina v tomto rodu s nejmenším květem. Však posuďte sami. Květináč je 6x6 cm.
Květ má odhadem průměr maximálně 1 cm.

 

Parodia chrysacanthion. Tahle kráska si kvetení odbyla v únoru na zimovišti, kdy nebyla právě fotogenická. I bez květů ale ve skleníku září jako malé sluničko a dělá radost celou sezónu.



 

Parodie jsou skoro všude, ale mladé, malé až prťavé. Ale některé jsou krásné až když mají svůj věk ... no jsou velké a buclaté anebo dlouhé až poléhavé, odnožují a berou místo .... no krása těch starých kouskú je nezaměnitelná. Při pohledu na semenáčky z roku 1983 srdíčko povyskočí

napsal:

Zdravím, 

chci se zeptat, je to normální tato anomálie? 

 Koupil jsem si od jednoho pěstitele parodií, tuto carminea. Jedna vykvetla oranžově a druhá fialová

Když se pěstují hybridy, tak je to naprosto normální.  Nevím o tom, že by oficiálně existovala Parodia carminea.

Zdravím, 

chci se zeptat, je to normální tato anomálie?   Koupil jsem si od jednoho pěstitele parodií, tuto carminea. Jedna vykvetla oranžově a druhá fialová

Vetsinu jsem o vikendu taky vynosil. Na tehle P.maassii jsem kvety jeste nevidel. Jsou 7 lete,tak snad letos. 

Mám rád parodie, ale nemám rád velkoprodukční hobymarketové rychlokvašky. Proč? Protože to prdlajs vydrží, jak je to zhýčkané. Mít skleník s automatickým vytápěním a větráním, kapkovou závlahou a kamerovým systémem, abych se děním ve skleníku mohl kochat v pohodlí obýváku, klidně bych je nakupoval. Jenže mám jen fóliák a drsnou volnou kulturu. Vím, můžu si za to sám. Když jsem byl ještě mladej, bujnej, měl trochu peněz a všechno před sebou, z mladické nerozvážnosti jsem si místo skleníku pořídil sexuální a životní koučku, s ní tři dcery a bylo po skleníku. Protože moje družka si vymyslela, že ty naše holky musíme patřičně zabezpečit, aby do života nelezly s nahými prdýlkami a dluhy jako my a moje námitky, že se můžou vdát lépe než ona, jako kdyby neslyšela. Postupně jsme tedy holky přesadili do vlastních bytečků, ovšem skleník v nedohlednu. Samozřejmě jako na potvoru se nám holky dost povedly, takže se dvě z nich vdaly opravdu dobře, třetí se na to chystá, takže jim ty bytečky budou sloužit spíš na přilepšenou. Zatímco kaktousci teď klepou kosu a žebrají aspoň o čepici a šálu.
Ale budiž. Jenže pak se ukázalo, že i naše bydlení by chtělo vyřešit jinak, abychom se zbavili sousedů v bytovce, jejichž úroveň se s jejich postupnou výměnou začínala blížit nepřizpůsobivosti. A tak jsme se pustili do stavby ne skleníku pro kaktusy, ale vejminku pro nás na klidný důchod.  I to jsme zvládli, ale ten skleník pořád nikde. Budovat ho teď? Těsně před důchodem? Nějak se mi nechce. Už mám toho budování (včetně budování socialismu a když to nevyšlo, tak kapitalismu) dost. Však si to představte. Postavím na zahradě makrolonovobetonový skvost, rok si ho s kaktusy užiju, pak dvakrát škytnu, jednou prdnu a půjdou mě vysypat z plechovky do Broumovských Stěn, protože to je moje poslední přání. Dědičky se pak sejdou na zahradě, že by to chtělo celý prodat, protože co sakra s vejminkem na vesnici, jenže ten skleník bude srážet cenu, protože co s ním a demolice bude drahá. Čímž mi nezbývá než zůstat do smrti u kašírovaný fólie, protože tu stačí smotat a dát do tříděného odpadu. A nekupovat kaktusy z velkopěstíren, protože u mě víc jak půlrok nepřežijou.
Před dvěma roky jsem takhle zjara dostal darem tři kousky Parodia chrysacanthion (tedy její hybridy) z nějakého toho OBI nebo odkud. Jak jsem napsal, parodie mám rád a rostlinky to byly krásné. Ale zhýčkané, jak zákon káže. Dokvetly, to jo. Ale potom… Zatímco ostatní kaktusy se radovaly, že je konečně hezky, kvetly si a rostly, ty tři potvory začaly ostentativně dávat najevo, že takhle tedy ne. Prý ku..a, kde je to správné teplíčko a stálý zdroj Wuxalu? Kde je ta krásná rašelinka, kterou kořínky rostou tak snadno? Teda sorry jako, ale v tom „betonu“ se spoustou kamení se kořínky odřou! A tak nejdřív vyhlásily protestní hladovku a že nepovyrostou ani o milimetr. Taky že ne. Spíš se začaly ještě zmenšovat a časem začínaly vypadat, že hodlají spáchat sebevraždu skokem do fuzáriového hnízda. Naštěstí žádné nenašly, čímž se odsoudily k přežívání zimy v chladné, tmavé místnosti, kam by normální kaktus normálně nevlezl, ani kdyby mu platili. 
Přežily. Loni protesty pokračovaly. Tedy alespoň zpočátku. Kvítek ani jeden. Pak ale přece jen pud sebezáchovy zvítězil a něco se začalo dít. Zprvu to bylo hlavně zahuštění trnů, pak začaly nabývat na objemu a do podzimu docela slušně narostly. Letos? V soutěži o první sezónní květy u mě léta soupeří Echinocereus dawisii a Pediocactus knowltonii. Jednou vyhrál o fous dawisáček, podruhé o bradavku knowltoňáček. Letos neměly šanci. Když jsem na Bílou sobotu tahal kaktusy ven, vyndal jsem z temného kouta police i misku s těmi třemi parodiemi a vyvalil oči. Dvě z nich měly poupata těsně před rozkvětem. Stačily tři dny sněžení a tři dny teplíčka a květy se otevřely. Jen ta jedna ještě trochu stávkuje, ale třeba se dohodneme.Mimochodem, na to, že aklimatizace kaktusů přicházejících z cizích, převážně skleníkových sbírek ke mně probíhá obvykle dost dlouho, jsem zvyklý. V drtivé většině případů si nakonec zvyknou a začnou vypadat spokojeně. Ale těm parodiím to teda trvalo fakt hodně dlouho.
 
 

Přidám foto mých semenáčků ACANTHOCEPHALA ("BRASILICACTUS") graessneri a haselbergii. Pěstuju je v 70 % minerálním substrátu jak gymna a noťáky bez nějakých větších problémů.
Akorát trošku nechápu proč došlo k deformaci( změně fotky) při nahrávání?? Fotka by měla být na výšku obdelník....
......ale při rozkliknutí fotky se zobrazí správně a když se podívám na plzeňský stránky přes mobil, tak je to také v pořádku.  Tak kde je zakopaný pes?

  

 

Přidávám obrázky mých B. graessneri.
Rostliny jsou pravokořené, stáíří asi 20 let a průměr těla kolem osmnácti cm. Na obrázku je trochu světlejší barva vytrnění. Ve skutečnosti jsou tnmavší.
Jsou pěstovány, tak jak jsem napsal. Jara
 

No hlavne som myslel akú reakciu by mal mať substrát pre tie Brasilikaktusy. Ja som mexičan,v juhoamerických sa moc nevyznám.Ale keď tak pozerám fotky brazílskych kaktusov ,rastú hlavne na kremeni alebo vyvrelinách.Neviem ale na čom Brazilikaktusy.Takže reakcia je asi kyslá,prípadne neutrálna.
Preto som im pridal kremičitý štrk.Rašelinu na okyslenie pridávať nemienim,ja si humózne a organické substráty do zbierky nedám.
Preto som sa pýtal v akom substráte ich pestujete.Tento istý problém mám aj v mojom poslednom príspevku vo vlákne Frailea.
Podobný problém vpodstate načrtol svojím príspevkom aj Cykas v téme "Přesazování"
Dažďovú vodu ale začnem používať.Na mexiko nie,ale na južanov áno.
 

pemexx napsal: Mám prosbu o radu aký substrát použiť na Brasilicactus graessneri.Udržím ich v perlite a kremičitom piesku?A polievanie tvrdou a zásaditou vodou?
Ďakujem.

Zdravím vás. Nevím, proč křemičitý písek a tvrdá voda? Stačí běžný kopaný , trochy hrubší ( ne omítkářský ) písek. Nemusí být ani praný, pokud v něm nejsou nějaké hrubé nečistoty. Promíchat s perlitem, povrch zasypat nějakou hrubší frakcí . Zálivka dešťová voda pokud je. Občas přidat Lignohumát a hnojivo. Já tyto rostliny zalévám v sezoně 1x měsíčně a je jedno jsouli to menší rostliny v pětkách květináčích, nebo rostliny dospělé.

 

Mám prosbu o radu aký substrát použiť na Brasilicactus graessneri.Udržím ich v perlite a kremičitom piesku?A polievanie tvrdou a zásaditou vodou?
Ďakujem.

Jsa na jiném počítači, znovu zkusím, jestli se mi konečně podaří do parodií vložit i něco jiného než jen prostý text.  Několik fotek z hodně pozdního podzimu, těsně před stěhováním. Po pravdě, z těch pozdních květů ani nemám moc velkou radost. Když pak začnou na zimovišti zahnívat, je po kytce. Předejít se tomu dá samozřejmě. Parodia subterranea var. rectispina: 

Téměř stejná Par. culpinensis FR 731. Moc rozdílů nevidím. Jen ta culpinensis je vytažená, 20 cm výška, 7 cm průměr, vliv vlhkého skleníku. Uvidíme, co udělá u mě na čerstvém, mnohem chladnějším vzduchu. Snad to dá, jinak by jí bylo škoda. 

To samé platí i o této Par. punae. 

Par. gracilis už je u mě zvyklá. Stará kytka, průměr asi 10 cm.

Poslední, dostal jsem jako Par. glischrocarpa, ale moc se mi to nezdá. ty rozházené a měkké trny a malé květy mi k ní moc nejdou. Ale co by to mohlo být, netuším. Nejvíc mi připomíná Par. riojensis, ale i ta má květy mnohem větší. Kdyby někdo věděl, budu rád. 

Z vašich reakcí je vidět jak matoucí jsou fotografie bez měřítka;). Ve skutečnosti, všechny P. chrysacanthion na obrázku jsou v květináčích 5x5 cm, tedy ani květy nejsou nijak velké. Samozřejmě, květy drží několik dní a postupně se zvětšují, takže první den jsou malé a poslední den je vidět na snímku. Byli jsme tam koncem listopadu a parodie kvetly a zároveň na nich byla semena, tedy období kvetení bude dost dlouhé.

Mamlas napsal: Vloni poprvé kvetly Par. chrysacanthion od Thermas de Reyes. Rostou jen na vápenci a taky na maltě zdiva mostu jak jsme zjistili později.
Kvetly v červnu, ne v ůnoru, jak tu bývá předváděno.
 

Milane, vzhledem k těm obrovským květům a samostatné lokalitě, nechtělo by to v intencích nových popisů třeba gymen udělat nový druh? Taková Parodia mamlasana, to by znělo.  Tedy pokud se nedozvíme, že je to tetraploidní hybrid.
Ne, vážně. Nádherná kytička. Tiše závidím.

Mně taky kvetou v červnu, tady je fotka z 27.5. z loňského roku. Spíš mi udivuje velikost květů u tvých kytek. Přijdou mi nějaké velké. 
Teda nejsou to kytky od Thermas de Reyes, ale kvetou mi takhle květen/červen a pak znovu v červenci

Vloni poprvé kvetly Par. chrysacanthion od Thermas de Reyes. Rostou jen na vápenci a taky na maltě zdiva mostu jak jsme zjistili později.
Kvetly v červnu, ne v ůnoru, jak tu bývá předváděno.
 

Společně s P. cachiana roste Parodia aureicentra. Červenokvěté rostliny pochází z vyšších poloh, dole jsou i žlutokvěté.

Nový druh v domácnosti: Parodia cachiana, Escalchi, Salta, první kvetení

Pana Miroslav Kukla ma piękną kolekcję parodii. Kilka zdjęć poniżej.

Viděl jsem v severozápadních Čechách plný skleník parodií. Byl to specialista na parodie. Možná najdu i nějakou fotku.

blabla....krasa !!!
ja som sice mexican,ale po parodiach uz davno pozeram.
tvoje fotky ma definitivn presvedcili,ze si nejake zozeniem.
uz som myslel ze tento rod uz v zbierkach nacisto vymizne.a nastastie vidim,ze hodnotne rastliny i s povodom existuju.

To blabla- krásné rostliny, krásné fotky, dokonalá galerie