Téma:

ještě prosba - pomůže někdo s určením ?

naše spinosissimy 3x jiná:



a dále nějaké "hadovky"
centraliplumosa

backebergiana

matudae

HonzaC 3.6.2014 a následující
donatii blízko haageana
zeyeriana k grusonii a spolu s wagneriana do okruhu heyderi
zeyeriana – luxusní záležitost

Hezké kytky, hezká jména, ve sbírkách to máme, jen taxonomická hodnota jmen je rozdílná. M.donatii popis zlegalizoval Schumann 1903, Berge to měl jen jako jméno. Po 70 letech ji oživil Reppenhagen svými hezkými haageanami. Ty Reppenhagenovi jsou asi jediné, které známe. Od té doby se jimi nikdo nezabýval, maximálně někde zmínka = haageana. M.grusonii a wagneriana jsou dobré druhy, zmiňuje je i Hunt ve své group heyderi. Rozdělil jen Macrothelae na několik typických skupin v nichž jsou druhy, které se ani nepodobají. V Group heyderi je i coahuilensis, uncinata atd. Takže vztah donatii – haagena je něco jiného než grusonii – heyderi. M.zeyeriana zůstavá problémem obdobným jako papasquiarensis. Ty od Odehnala nemusí vůbec vypadat jako u HonzaC. Zavedl je Haage, Schumann je popsal 1898. Sbíral je Reppenhagen, ale i Rogozinsky a další. Co mají společného s původním popisem těžko říci. Možná, že od firmy Haage se nějaké dochovaly a je to k čemu přiřazovat. Hunt a další je neuznávají, někdo jen jako = grusonii.

HonzaC napsal: Filipe, to je fakt bomba, tohle bych snesl ve svým fóliáku taky. Ale on i takovýhle mrňousek dokáže být milý.

Je to tak, žádný špek to není ale jsou pořád hezký stálice
bocasana

v. roseiflora

v. multilanata

no a přidám M. duwei

Filip Jelínek napsal: Honzo ta Mammillaria zeyeriana je luxusní záležitost. Musím po ní příležitostně někde hodit oko, moc by se jí určitě líbilo u mne ...

V neděli jsem si dva kousky přivezl z brněnské výstavy, měl je tam J. Odehnal.

karjan napsal: Homzo, M.donatii má asi blízko k M. haageana ...
M. zeyeriana myslím patří spíš k M. grusonii, ale spolu s M. wagneriana do okruhu M. heyderi.

Zcela přesně napsáno, díky.

Honzo ta Mammillaria zeyeriana je luxusní záležitost. Musím po ní příležitostně někde hodit oko, moc by se jí určitě líbilo u mne ...

Homzo, M.donatii má asi blízko k M. haageana a ta Tvá vypadá skvostně. Moje je jak její chudobná příbuzná :



M. zeyeriana myslím patří spíš k M. grusonii, ale spolu s M. wagneriana do okruhu M. heyderi.

Filip Jelínek napsal: Tak pro tebe Honzo ještě jeden semenáček bocasany, budu mu muset asi brzy zvětšit květníček

Což o to, to já budu muset tomuhle taky, ale vanu jako ty mu ještě kupovat nemusím. Filipe, to je fakt bomba, tohle bych snesl ve svým fóliáku taky. Ale on i takovýhle mrňousek dokáže být milý.


Přidám ještě M. donatii, bližší určení je na jmenovce. Dostal jsem před časem tři semenáčky od Luďka Šišpery, moc nerostou, ale to je u mě normální...


V souvislosti s M. wagneriana se tu zmiňovaly i její blízké příbuzné, tady jedna z nich. Mammillaria zeyeriana, asi deseticentimetrová koule:

HonzaC napsal: Teda Filipe, to jsou kousky! Všechny, ale ty discolor a bocasany zvlášť. Sakra, já snad budu muset letos na to vaše kolokvium.

Tak pro tebe Honzo ještě jeden semenáček bocasany, budu mu muset asi brzy zvětšit květníček

josska - 31.5.2014 - tesopacensis

U nás vypadá tesopacensis stejně.

Přidám k tématu fotku rostliny, kterou mám pod názvem M. tesopacensis v. rubriflora:

Pro srovnání ještě fotku kytky, kterou jsem sem dával vloni, M. sonorensis (syn. tesopacensis), Tesopaco, Son., SB 706

... a teď mimo předchozí téma pár dalších mamilárek:
Mammillaria barbata, Sra de Papurin, Chih., SB 1935

tuhle fotku jsem fotil už někdy před čtrnácti dny, ale to otrnění se mi hrozně líbí, tak ji sem trochu opožděně taky dám:
Mammillaria gumifera aff.,, Hidalgo del Parral, Chih., PP 1005

... a taky mne dneska potěšila prvně kvetoucí Mammillaria humboldtii

HonzaC – 30.5.2014 – tesopacensis – apozolensis

Přidávám další poděkování za 'rubraflora', alespoň člověk nemá pocit marnosti, když se po večerech učí latinu. M. tesopacensis bych vyloučil, když jsem skupoval papasquiarensis, bral jsem i „obyčejné“ tesopacensis, co kdyby. Ty vypadají jinak. Ještě tu nějaké mám, dnes jsem je vynášel, takže fotkou si nebudu dělat ostudu. K M.apozolensis si netroufnu komentář, ale patří do pettersonii. Znám je jen od vidění, jistě bych tam raději viděl apozolensis než tesopacensis. Budeš na našich stránkách vítán znovu. M. apozolensis máme pod pettersonii, jsou tam i mapy a GPS, bohužel jen zbytky ze starých časů, takže spíš udidíš kde je Apozol, El Salto a další naleziště. Dokonce zjistíš, že i 'rubraflora' byla popsána. U nás jsme ji překřtili na rubriflora (nejsme jediní, jsou tam pro jistotu oba tvary).

Ještě bych rád opravil jeden svůj starší příspěvek. Dával jsem ho s fotkou v listopadu 2012 zde s tím, že by se mělo jednat o M. tesopacensis var. rubraflora. Pominu, že slovo rubraflora je "polatinsky" nesprávně (že Čelákovice? ), hlavně ale takovýto taxon nikdy oficiálně popsán nebyl. Nebo aspoň jsem žádnou publikaci nenašel. Ani mí návštěvníci se v minulosti nedokázali moc shodnout. Padaly návrhy jako petterssonii, sonorensis, dokonce i ta tesopacensis, ale bez rubraflora. Loni jsem měl ve sbírce taky dva chlapy z Polska, kteří se u mě jen tak zastavili cestou domů. Bohužel mě nenapadlo se s nimi víc seznámit. Jeden z nich se ale v mamilárkách asi docela vyznal, protože když uviděl jednu z těchhle kytek s pár květy na boku mimo klasický věneček, okamžitě reagoval, že to je nádherná M. apozolensis var. saltensis. Já mu oponoval jmenovkou a on kategoricky prohlásil, že takhle kvete jedině ona. No, nechal jsem to být, ale pak jsem náhodou narazil na tuto fotku a přes ni na tuto stránku . A teď mám neodbytný pocit, že to je fakt ono a že ten kluk polská měl pravdu.
Teď obě kytky kvetou, samozřejmě ale naschvál jen kolem temene. Ale to je fuk, jsou to nádherný kaktusy i bez květů.

Teda Filipe, to jsou kousky! Všechny, ale ty discolor a bocasany zvlášť. Sakra, já snad budu muset letos na to vaše kolokvium.
Když už je tu ta bocasana, ve sbírce se mi objevilo tohle. Nevím, co mě to napadlo je vysévat, ale stalo se a coby dvoucentimetrové s květy šly na jedné výstavě doslova na dračku. Dva semenáčky se mi hned na začátku díky otálení s pikýrováním zamotaly do sebe, rozplést prostě už nejdou. Jedině jeden urvat, což by byla škoda. Zajímavé je, že všechny semenáče byly celkem uniformní, jeden se ale vymyká z normy jednak tmavšími trny a hlavně barvou květu a zrovna je to ten jeden z oněch siamských dvojčat. Co naplat, porostou spolu, zatím jim to nevadí.
Jo, a kdyby se někomu zdálo, že je trápím nedostatkem místa... - v sobotu jsem je přesadil

Když jsme tu nakousli ty bíle vlasatý mamky, tak tu jsou moje hahniany a chinocephaly (a další) ...


Taky jsme tu hovořili o M. discolor a tu jsou moje prastaré kousky od Jirky Musila ...



Taky marksiany se vokázaly, i když ty mám rád i bez květů...



A takový "obyčejný" kytky jako bocasany strčí hravě do kapsy kdejakej špek ...

Ty rozdíly ve vatě jsou asi normální, ze stejného výsevu přikládám rozdíl u woodsii i u saetigery.
woodsii

2x saetigera



no a něco navíc - moje oblíbenkyně mystax

Filip Jelínek napsal: Já jsem měl takový nevlasatý rostliny pod názvem bravoae a vypadaly dost podobně jako ta na Pavlově obrázku. Zajímavý bylo, že jak stárly a přerostly desítku květník, tak zchundelatěly a dnes jsou taky bílý. Sice míň než ostatní z příbuzenstva, ale jsou.

Má Mam. hahniana var.woodsii, foto z roku 2012 :


a stejná rostlina jen o rok později 2013 :


A to jsou teprve v květníku 7*7.

A já jsem u vytržení z té saetigery. Nádhera

Já jsem měl takový nevlasatý rostliny pod názvem bravoae a vypadaly dost podobně jako ta na Pavlově obrázku. Zajímavý bylo, že jak stárly a přerostly desítku květník, tak zchundelatěly a dnes jsou taky bílý. Sice míň než ostatní z příbuzenstva, ale jsou.

jinak ta schwarzii je Honzo skvělá. Tu ti závidím, já mám zatím jen dorost...

josska napsal: Přikláněl bych se k M. hahniana nebo jejímu nejbližšímu okolí mendeliana - bravoae - woodsii (nemusí to být jen chlupaté koule )

Já taky. V jednom ze svých prvních výsevů jsem měl i semena M. woodsii ze Dvora Králové. Semenáčky byly strašně různé, co se týkalo vaty. Já podle nějaké fotky tehdy čekal vyloženě bílé mamky a ono houby. Pár jich bylo skoro bez vaty. Jinak tvar těla, trny i květy skoro stejné. Těch nahatých jsem se brzy a rád zbavil. Dnes mám z tohoto výsevu jen dvě rostliny, samozřejmě ty vlnatější.


A když už jsme u těch fousatých, tak jedna ne zrovna nejtypičtější M. saetigera:


Mammillaria schwarzii, párkrát už tu byla. Jedna z mých nejoblíbenějších (taky proč by měla být výjimkou, že? ):


Ještě jedna letošní nečekaná událost. Hernandezky mi kvetou zásadně v listopadu a když je z fóliáku přenesu na parapet do obýváku, kvetou i o Vánocích a teprve pak jdou do sklepa. Nejinak tomu bylo s květy i loni. Jenže tentokrát už na tom parapetu zůstaly až do jara a k mému překvapení po přenesení do fóliáku nasadily na květ znovu. Dokonce víc než na podzim.

pavelp napsal: A tuto nemám pojmenovanou,neví někdo ?

Přikláněl bych se k M. hahniana nebo jejímu nejbližšímu okolí mendeliana - bravoae - woodsii (nemusí to být jen chlupaté koule )

U mě teď kvetou nebo plodí.
Mammillaria Prolifera


Mammillaria Wildii


Mammillaria Hahniana


A tuto nemám pojmenovanou,neví někdo ?

Citově jsem vázanej ke svýmu kaktusu č.3 kterej jsem zakoupil v roce 1988 v Solní ulici v Plni v prodejně zahradnických přebytků, jíž dvorním dodavatelem byl pan Calta, neúnavný rozšiřovatel gaktusů po západočeských luzích a hájích....

Děťátko ze šestky krapíteček dorostlo, nicméně tahle Mamillaria lanata je pro mě symbolem ryzí kaktusové elegance...


Pak tu mám ještě obrázek kytičky, jež je jistě jednou z nejněžnějších v kaktusvé říši - Mamillaria glassii. Tenhle trsík mám už pár let od pěstitele jemuž se Gymna staly vším a já jsem za to rád

Pár kousků.

Něco z našich "obyč" mammilárek:
melanocentra


longiflora


dixanthocentron

karwinskiana


saetigera

Čelákovice: Díky za zajímavý příspěvek.
karjan: Rovněž dík za tip, sedí výborně, jmenovka už je napsaná.

Další série fotek - M. pottsii:


M. hamiltonhoytea:


Vlevo M. dealbata, jedna z forem M. haageana - elegans. Vpravo M. leucocentra:


M. hertrichiana:


M. elegans:


Podobná a přece jiná - M. teyuca:


Tuli-tuli dělají M. spinosissima a M. gruzonii:


M. chionocephala:

Mammillaria albilanata (květináč 9x9):

HonzaC, Filip Jelínek, josska – papasquiarensis

Popsána jako Mammillaria tesopacensis var. papasquiarensis H. Bravo Hollis 1966 in Cact. Suc. Mex., 11: 84. Reppenhagen ji povýšil na samostatný druh Mammillaria papasquiarensis (H. Bravo Hollis 1966) W. Reppenhagen 1987 publ. 1989 in Gattung Mammillaria, p. 137. K těmto jménům je možné mít výhrady, Až za legální lze považovat Mammillaria tesopacensis var. papasquiarensis H. Bravo Hollis ex S. Arias Montes, L. U. Guzmán Cruz Cruz et S. Gama Lopez 1992 in Cact. Suc. Mex. 37(3): 74. Uložili holotyp, atd. Když se tu objevily, taky jsem je chtěl mít. Byly mezi nimi takto krásné formy. Nakoupil jsem semínka a vyséval. Výsledkem byla tak jedna ze sta takto trnitá. Později odborníci konstatovali, že je to spíš f. grusonii než tesopacensis, která patří k sonorensis aniž by provedli nějaké taxonomické změny. Je to logické, sonorensis rostou v Sonoře a všude bylo uváděno naleziště Durango. Při pohledu na herbářovou rostlinu je vidět, že tam žádné dlouhé trny nejsou. Mezi grusonii se dají nalézt tyto hezké formy, kterým říkáme papasquiarensis. Chtělo by to asi soustředit ty nejhezčí a vyselektovat uniformnější potomstvo, které bychom mohli nazývat cv. papasquiarensis. Já jsem to do konce nedotáhl. Taky mě to překazila redukce sbírky jako u HonzaC. Když se podíváte po internetu na fotky papasquiarensis, ne každá je tak hezká. Nebudu to prodlužovat, kytky nemám, fotky nemám. Na paměť taky nemohu spoléhat. Nejhezčí se mi zdá ta Jakubcova (foto Filip Jelínek + jmusil). Znám ji, až tam pojedu ještě ji prozkoumám a poptám se. Je tak hezká, že to ani nemusí být z okruhu grusonii. U HonzaC bych připouštěl i tu wagnerianu či zeyerianu. Urbánek si to asi zjednodušil, dlouhé trny = papasquiarensis. Ty původní skutečně šly do grusonii, ale dlouhotrnné formy se objevují u více druhů. Bezpečně si však pamatuji výsev, většinu rozdat nebo prodat jako pouťovky a množit jen ty nejhezčí atd.
Maus – Pavel Urbánek působil vloni asi měsíc u Jardy Bittmana v Dymokurech. Jak rychle se zjevil, tak rychle zase zmizel.

HonzaC napsal: U této pro změnu jméno nemám, ale líbila se mi a tak šla za mnou. Když dáte tip, budu rád:

Já bych to hádal na M. louisae, přesněji M. hutchisoniana v.louisae, ta vystrčená zelená blizna je typická