Téma:

Peri to je vážně paráda ...třeba se taky ještě někdy dočkám ...ale vychází mi to teda asi tak na to až mi bude šedesát

...těmhle už asi čtyři nebo pět let je...


...a v popředí mladíci a pár přesazených

Je tomi už přes třicet let, co jsem začal pěstovat tento Oreocereus trolii. Byl vysoký asi 60 cm, a protože se mi už takovéto kytky nelíbí a nemám je kam dát, před třemi lety jsem uřízl 20 cm od temene a zakořenil. Letos zakvetl, myslím, že jich kvetoucích kromě importů z Kanár v republice moc nebude. Poupata jsou okolo celého temene.

Díky.
Byl jsem ho změřit, má 56 cm a určitě přes 40 let. Je to jedna z mých prvních kytek. Už je jednou seříznutý a zakořeněný. Asi před 15 nebo 20 lety, kdy jsem měl sbírku na balkoně, tak se můj asi 7-letý syn pokoušel zapálit zapalovač. Podařilo se mu to tak šikovně, že tím plamínkem zasáhl stařečka. Jen to zasyčelo a byl z něj naháč. Bylo to jako když si spálíš chlupy nad plynovým hořákem. Myslel jsem, že kluka ..... . No ustál jsem to, možná i obrečel. Když to odrostlo a trochu zregenerovalo, tak jsem ho zkrátil.
Ty menší mají od 15-23 cm.

Zvláště ten velký ... To je nádherná kytka, občas se dá vidět takto velký, ale většinou nemají tak krásné dlouhé a čisté vlasy a nevypadají tak krásně vitálně a zdravě! Kolik má roků a cm?

Vodička napsal:

Kaos napsal: Slunce se opět navrátilo do údolí starců v Hostivaři

Kousek od Hostivaře na Praze-západ je také jedno údolí

a nejen starců

Kaos napsal: Slunce se opět navrátilo do údolí starců v Hostivaři

Kousek od Hostivaře na Praze-západ je také jedno údolí


a nejen starců

No myslím, že všechna semena co se prodávají na internetu jsou dnes z pěstíren na Kanárech. Docela by mě zajímalo kolik tam mají květuschopných jedinců a kde přesně se to pěstuje. Já jsem si před 2-3 roky, kdy jsem si začal obnovovat sbírku, posteskl, že bych chtěl mít cefaláčka a protože jsem si tak nějak matně vzpomínal že jsou choulostivé a těžko se pěstují objednal jsem si někde z cizojazyčné stránky raději více balíčků semen. A pak jsem byl překvapený, když většina vyklíčila a úmrtnost nebyla prakticky žádná.

Pěkný Cefalíky se moc často nevidí a když se někde objeví, okamžitě se rozeberou. Semenáčky jsou velmi estetické. Problém bude asi v tom, že nikdo nemá vlastní semena a importních je málo. Ono ani sebrat je není jednoduché. Musel jsem dlouho hledat nějaký strom, po kterém se dá vylézt k vrcholu. Jenže pak mě zase viděli mechulini a už po mně šli (asi si mysleli, že jim olamuji větve na dřevo), tak zas nic nebylo.

Slunce se opět navrátilo do údolí starců v Hostivaři

Předloňské kvetení "královny noci" Selenicereus grandiflorus. Poprvé jsem zkoušel timelapse, pro příště mám spoustu námětů k zlepšení ale bohužel loni byl první rok co mi nekvetla.

Jinak mám ji již 7-8 let, po prvních třech letech začal být trochu problém s délkou přírůstků při květináčovém pěstování (přes léto venku, v zimě schovaná v teple, je potřeba ji přenášet). Za rok dokáže udělat 50cm až 1m šlahouny, ale zjistil jsem že je docela zvládnutelná když se zakrucuje. Když je šlahoun dost dlouhý otočím ho dokola, tak aby se dotknul půdy, ochotně zakoření a roste dál pěkně od země.

Tak už zase kvete,od podzimu je to už třetí kolo kvetení,zatím je rozkvetlých jen pár květů ale další poupátka přirůstají.Jestli se zase skokem oteplí bude po parádě.Tydle kytičky nemají výkyvy rády.
Jak už jsem tu někde psala - délka květu je opravdu poctivých 8cm.Tentokrát má sytější barvy.

Dav veteráni Astrophytum Ornatum je z roku 1965 od Josefa Kohuta v sezoně je vyfotím s květem

lepší foto udělat jde - stačí počkat až se setmí nebo dát před sklo tmavou zástěnu (papír) a nasvítit zevnitř
jinak je moc pěkná

Tento týden mi začala rozkvétat Schlumbergera se zajímavou barvou květů,žlutookrová,květy dlouhé až 8cm.
Bohužel,lepší foto zřejmě nevytvořím,neboť jak známo,se s nakvétajícími rostlinami nesmí moc hýbat natož otáčet.

Takto mi nádherně rozkvetla Schlumbergera hybr.,a to už 4.11.,letos bohužel mi přes ta vedra pěkně opadala,prostě je z ní "koště",zbytek jednoho výhonu už má ale nasazena poupata.Takže po odkvětu znovu namnožím a starý křást vyhodím,hm.

Tahle Eulichnie mi udělala radost ,že začala prodlužovat trny,časem z ní bude hezká kytka

DrTom napsal: Jeden z dnešní noci 14.9.2015. Předpokládám že je to nějaký cereus. Neví někdo co by mohl být zač?

Tyhle bratři a bratranci peruviánusu jsou pro mne a nejen pro mne španělskou vesnicí. To čemu ve střední Evropě říkáme peruviánus, říkají jinde hildmannianus nebo repandus a ani uruguayanus nestojí daleko.
Rostlina na snímku se odlišuje od jmenovaných rovnoměrným uspořádáním prašníků v květu. Ostatní mají prašníky ve spodní části květu.

Jeden z dnešní noci 14.9.2015. Předpokládám že je to nějaký cereus. Neví někdo co by mohl být zač?

libryb napsal: Byla tu řeč o tom imperialisu, tak teď o víkendu se mi sešli dva, jaden venku, jeden ve skleníku. Nechápu, jak se ty kaktusy dokážou domluvit? Jsou chudáci uplně seschlí, ale květy obří!

Tenhle imperialis mi připadá jako kříženec T. schickendantzii a E. eyriesii. Můj imperialis odnožuje jen málo asi jako spachianus.

Budu jim nadále říkat radši jen okurky!

Ještě k imperialis + libryb

Ve sbírkách a na internetu se můžete ještě setkat s rostlinami s podobnými stonky. Jsou uváděny jako E. candicans, E. lamprochlora nebo jejich beztrnné formy. V mládí jsou od imperialis nerozeznatelné. Později začnou odnožovat na bási a jsou trsovité. Jedná se asi také o křížence. U této, získané jako candicans beztrnná, po opylení libovolnou echinopsis získáte semenáče s velkým podílem typických trnitých candicans. Žádný imperialis nám nikdy neudělal odnož.

Byla tu řeč o tom imperialisu, tak teď o víkendu se mi sešli dva, jaden venku, jeden ve skleníku. Nechápu, jak se ty kaktusy dokážou domluvit? Jsou chudáci uplně seschlí, ale květy obří!

Je tomu asi 15 let, co jsem ze Španělska dostal semínka s názvem Ackersia roseiflora. Bohužel, nechal jsem si jen jednu rostlinu. Když se na ni tak dívám, klidně jsem si mohl nechat alespoň tři.

Henry - Z jakých důvodů se kříženci neosvědčili?

Naším cílem bylo vylepšit jusberta. Po vysetí vznikne směska. Nic z toho nebylo dostatečně vzrůstné, nedalo se to špalkovat, řezy zahnívaly, jak zmiňujejuniperbushman a nemají chuť odnožovat. Ani jedna ze zmiňovaných echinopsis neodnožuje.

Henry - Echinopsis klingerianus

To je jen zkomolené jméno. Echinopsis je dáma, a ten pán se jmenoval Pater Elmar Klingler (Johann Evangelist Klingler), (10.12.1915 Taxenbach, Austria - 9.9.1995 Taperas, Bolivia a byl misionářem. Takže Echinopsis klingleriana. V podstatě je to rhodotricha nebo chacoana. Ostatní tak vypadají, jeden se zbláznil nebo chtěl být zajímavější.

Mně se "imperoš" jako podložka osvědčíl, pokud jsem použil odnože s malým řezem, tj. řezanými těsně u matky. Řezané špalíky jsou k ničemu. Snadno od velké řezné plochy zahnívají, leda je použít jako matky.
Ještě něco k původnímu imperošovi. Údajně první rostliny se objevily v Evropě v bot. zahradě J.B.E. Monaco. Marně jsem pátral na internetu, zda někde není fotka a jestli ho tam ještě vůbec mají. Odtud se asi rozšířil po Evropě. Nejezdíte tam někdo? Já tam kvůli tomu nepojedu.

Čelákovice napsal: Echinopsis × imperialis, × hungaricus atd.
Vznikla celá škála kříženců, žádný se však nesvědčil jako dobrá podnož.

Vedle kvetl E. klingleriana, ten do této skupiny nepatří, ale je netypický tím, že místo trnů dělá štětičky

Z jakých důvodů se kříženci neosvědčili?
Jinak ten „wehrmacht“ a klingleriana jsou parádní Kde se to dá sehnat?
Ještě jeden dotaz ... letos jsem si ze zájezdu přivezl od pana Šímy z Holic Echinopsis klingerianus. Mají něco tyto rostliny společného? Ten žádné chomáčky nemá, vypadá spíše jako rhodotricha (chacoana).

Echinopsis × imperialis, × hungaricus atd.

Kulovité echinopsis se sloupovitými (trichocereusy) se kříží asi snadno a pokusilo se o to mnoho kaktusářů. Lze souhlasit s juniperbushmanem, že prioritu má jméno Echinopsis × imperialis. Většina z nich nebyla ani platně popsána. V naší databási jsou zmiňována ještě synonyma Cereopsis × hungaricus, Cereus × hungaricus, Trichocereus spachianus cv. Hungaria, Trichoechinopsis imperialis, Echinopsis × "wehrmacht", Echinopsis × "tlustý jusbert" a existují jistě další.
My jsme tento kaktus získali někdy kolem roku 1960 od Karla Krpálka pod jménem Echinopsis „wehrmacht“. Karel Krpálek (1905–1981) byl významným pražským kaktusářem, specializoval se na rod Echinopsis. Členem pražského Spolku byl od roku 1940, od roku 1941 byl ve výboru a byl i několikanásobným předsedou. Po ukončení aktivní činnosti byl jmenován čestným členem. Byl znám i jako ředitel Akciového pivovaru Praha – Nusle. V roce 1947 se psalo o výstavu 43 273 hl piva a o tom, že velké oblibě se mezi znalci těšil tmavý Prelát 14°, který se čepoval i u sv. Tomáše na Malé Straně. Chutnala i tmavá desítka, o níž dobový tisk napsal: „Zvláště dámský svět tomuto tmavému nektaru holduje, ačkoliv i sportovci jej vyhledávají jako posilující tělesnou zdatnost a nervy uklidňující.“
Obdobné rostliny jsme získali i pod jménem „tlustý jusbert“ a sprašovali jsme je s různými echinopsis a i s „tenkým jusbertem“ a vysévali ve snaze získat dobrou podnož pro roubování. Vznikla celá škála kříženců, žádný se však nesvědčil jako dobrá podnož.
Foto a sbírka Zdeněk Červinka, foceno v noci mobilem
Echinopsis „wehrmacht“, většinou kvetou bíle, tento byl růžový







Vedle kvetl E. klingleriana, ten do této skupiny nepatří, ale je netypický tím, že místo trnů dělá štětičky

Loni jsem si z naší výstavy přivezl od přítele Kodejšky darovaný špalíček Hildewintera colademononis. Do zimy stačil udělat malou odnožku, letos se rozjel pro mě závratným tempem a dokonce i vykvetl. Nestačím zírat.

Dlouho jsem nevěděl jakou jmenovku mu dát, tak teď už mám snad jasno. Přidávám ještě detail květu.

dodo napsal: V časopise Kaktusy č.1 z roku 2014 mě zaujal článek našeho slovenského kolegy Ladislava Fabiána, kde pátrá po původu názvu zajímavého kaktusu Cereopsis hungaricus, tím spíš, že jednu tuto rostlinu jsem již ve sbírce měl
a právě na Slovensku, kde je tato kytka mnohem více rozšířená než u nás v Čechách a na Moravě, se mi podařilo ji získat ještě ve dvou exemplářích.
Snad velká horka v posledním období přispěla k tomu, že poslední z nich poprvé nasadila poupě, které se poměrně rychle vyvíjelo
a přibližně po 14ti dnech, právě v období výrazného ochlazení a začátku deště, během jedné noci, rozkvetlo. Protože jsem nevěděl, jak dlouho květ vydrží, pokusil jsem se fotit rostlinu v noci
a následně ještě ráno

Proti květům běžného echinopsisu, je tento květ celkově mohutnější, plnější a velmi krásně a silně voní podobnou vůní, kterou známe u discocatusů.
Všechny ostatní podrobnosti (které mohu svou praxí jen potvrdit) najdete ve výše uvedeném článku.

Kolega Fabián navazoval na můj článek v slov. časopise. Ale místo, aby věc trochu objasnil, tak to spíš ještě zamotal, ačkoliv svůj článek se mnou konzultoval.
Tak za prvé: Rostliny nesou na západ od Uher označení Echinopsis (nebo Trichoechinopsis) × imperialis, a takto byly pojmenovány rostliny vzešlé z křížení E. eyriesii × Trichoc spachianus (zřejmě), a to svým americkým šlechtitelem Hummelem a následně regulérně popsány r. 1935 Poindextrem (Takže se správně píše Echinopsis imperialis hort. Hummel ex Piond.) Zhruba v téže době se toto křížení povedlo maďarským pěstitelům, ktří ho nazvali Cereus hungaricus hort., čili bez popisu. A nebyli poslední! Následovali další pěstitelé, kteří zkřížili E. eyriesii s nějakými tricho...nebo heliantho...-cereusy. Původní popis neznám, ale pokud v něm není uveden druhý rodič (spachianus), pak není v rozporu s pravidly používat toto jméno i pro jiné křížence!!! Viz německá Wikipedie: de.wikipedia.org/wiki/Echinopsis_%C3%97_imperialis .
Rostliny z původního křížení mají dvě formy, a to se spachiánusovými a eyriesovými květy. Já mám rostlinu s květy eyriesovými. Výše vyobrazená rostlina má květy spachiánusové.
Jestli někdo máte kvetoucí spachianus (a eyriesii), můžete ověřit toto křížení. Bylo by dobré zjistit, zda ty dvě květní formy nejsou produkty reciprokého křížení.
Tohle je moje rostlina se sterilními květy: